North Brisbane – 6. února
Stejně jako člověk nikdy nezapomene jezdit na kole, špičkoví závodníci stále ovládají své řemeslo, i když pověsí kombinézu na hřebík. Čas od času nás o tom přesvědčí i při závodech a my se stáváme svědky comebacků. V letošních českých soupiskách figuruje i Václav Milík starší, který si nechal vystavit licenci, kdyby chtěl zasáhnout do přeboru. Anebo Patrik Linhart, jehož dubnové svezení v sedle dlouhodrážního speciálu v Mariánských Lázních mělo své pokračování i v pardubické říjnové rozlučce. U protinožců v sobotu závodil Jason Crump.
Jason Crump v North Brisbane během sobotního závodu
Trojnásobný individuální světový šampión, který ohlásil konec své kariéry na Vánoce 2012, startoval v North Brisbane v charitativním závodě pro zraněného Darcyho Warda. Ve startovním poli třiatřiceti závodníků vyhrál pět svých základních jízd a vypadl až v semifinále.
Závod se stal kořistí Todda Kurtze, který ve finále porazil svého bratra Bradyho a Rohana Tungateho. Závod sledovalo více než pět tisíc diváků a organizátoři vybrali více než deset tisíc australských dolarů, které budou použity na další rehabilitaci Darcyho Warda.
Na ovále se Jason Crump za svými soupeři vesměs jen ohlížel
Pardubice – 9. února
Již příští měsíc odstartuje ostrá škvárová sezóna v Čechách. Ihned po Velikonočním víkendu jsou totiž na programu první dvě kola mezinárodního šampionátu dvojic, jemuž stejně nikdo neodpáře přídomek jadranská liga. Oproti loňsku ubyla Lublaň, nahradila ji ovšem maďarská Gyula. Vedle obou českých klubů do soutěže zasáhne také slovenská Žarnovica, kde svůj závod uspořádají na konci července.
Kalendář mezinárodního šampionátu dvojic 2016:
29.3.
Praha
30.3.
Pardubice
24.7.
Žarnovica
21.8.
Goričan (CRO)
1.10.
Krško (SLO)
2.10.
Lendava (SLO)
22.10.
Gyula (H)
Na pražské Markétě odstartuje nejen šampionát, ale i celá česká škvrárová sezóna
Uplynulý víkend se v České republice nesl ve znamení ledové ploché dráha. Její comeback po třech letech byl úžasný. A kdo nebyl v sobotu v Chrastné nebo v neděli v Holicích, rozhodně zaváhal. Vždyť podobnou šanci v kontinentální části Evropy měli již jen včera v rakouském Weissenbachu. Šroubky v saském Oberau totiž musely být navzdory pracným přípravám zrušeny díky skutku hanebného záškodníka.
Vandal neušetřil ani osvětlení
Volný mezinárodní závod ve Weissenbachu ovládl Franz Zorn. Po triumfech v pěti rozjížďkách základní části dorazil do cíle finálové jízdy před Manfredem Seifterem (14), Güntherem Bauerem (13) a Charly Sheen Ebnerem (10).
Jan Klatovský (10) skončil pátý, když jej od finále dělil jeden bod. Jeho starší bratr Antonín nestartoval a dle slov jeho otce z Chrastné zvažuje ukončení závodní činnosti po blamáži s divokými kartami, kterou mu letos funkcionáři FIM připravili. Ve startovní listině jej měl nahradit Andrej Diviš, ale ani on v závodě nestartoval.
Ronny Weis se s týmem svých spolupracovníků z MC Ice Drifters Míšeň strávil hodiny přípravou mimořádného klání Drift-on-Ice na nádrži v Oberau. Protože Zdeněk Holub vyrazil s pražskou Markétou na soustředění na Šumavě, musel narychlo doplnit startovní listinu. Michal Dudek byl také na horách, takže se nakonec do seriálu vrátil Sergej Malyšev.
Kdosi se postal, aby oválek v Oberau zaplavila voda
Ale ouha! Když v sobotu okolo poledne dorazili pořadatelé na ovál, nalezli dílo zkázy. Do očí je udeřilo stržené a rozbité osvětlení. Nešlo o dílo vandala, ale sabotáž závodu, protože kdosi do ledu navrtal díry, jimiž na povrch proudila voda.
Byť se tým okolo Ronnyho Weise snažil dát škody do pořádku, v sobotu večer musel hodit ručník do ringu. Případ již řeší policie.
Míšeň – 20. ledna
Plány uspořádat závod saské série Drift-on-Ice ve Weiswasseru padl kvůli problémům s technikou na stadiónu, zatímco v Rostocku se proti šroubkům postavila radnice s ohledem na problematický fotbalový zápas v sousedství zimní haly. Ronny Weis proto počítal se třemi mítinky a po závodech ve Freitalu a Jonsdorfu byly v kalendáři již jen Drážďany. Jenže příval mrazivého vzduchu všechno změnil.
Protože mrzne i na druhé straně naší severní hranice, na koupališti v Oberau je dostatečná ledová vrstva. Ronny Weis neváhal a promptně dohodl závod na šroubcích. Pojede se v neděli, přičemž začátek byl stanoven již na 13:30.
Po letech mírných zim se série Ronnyho Weise může představit i pod modrou oblohou, jaká byla v Oberau včera
V Jonsdorfu, kam je z Liberce blíže než do Turnova, včera pokračovala šroubkařská série Drift-on-Ice pod taktovkou Ronnyho Weise, kde měl magazín speedwayA-Z akreditovaný svůj zpravodajský tým. Do akce se dostali i klasičtí ledaři. Jan Klatovský se ve finském Ylitorniu dostal do challenge o postup do finálové části světového šampionátu. A včera spolu se svým starším bratrem Antonínem opět za třeskutých mrazů zasáhl do švédské ligové soutěže.
Strömsund těžil v Örnsköldsviku z neporazitelného Franze Zorna a triumfoval s třiačtyřiceti body. Domácím nejvíce pomohli otec Stefan a syn Nicklas Svenssonovi, nicméně za vítězi zaostali o osm bodů.
Antonín a Jan Klatovští zajeli povedený závod
Gävle chyběly ke stříbru jen tři body. Oba jihočeští bratři dosáhli dvouciferných zisků. Mladší Jan (3 2 3 3 = 11) se musel sklánět pouze v rozjížďce s číslem sedm před Franzem Zornem. Antonína (2 3 3 2 = 10) porazil nejen fenomenální Rakušan ve dvacáté, ale ještě Nicklas Svensson ve třetí jízdě.
Zajímavostí jejich týmu je start Conny Fastessona, jenž se svými sedmi křížky patří do generace Milana Špinky. Včera se přitom mohl pochlubit třemi body.
Do Örnsköldsviku dorazila také česká výprava Andreje Diviše, jehož v pátek čeká ve Strömsundu kvalifikační kolo světového šampionátu. Kromě něho je v ní i Antonín Klatovský starší a Radek Hutla, jehož příští měsíc čeká debut ve světovém šampionátu družstev v Togliatti. Ten se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy.
„Kluci jeli dobře,“ vystihl Radek Hutla účinkování bratří Klatovských. „Zima mínus 22 stupňů, žádné vyhřívané depo, takže docela mazec, ale trénujeme na Rusko, tak si zvykáme. Jinak jsme přijeli až včera v pět hodin s tím, že posledních asi padesát kiláků jsme jeli asi třicítkou. V noci bylo asi mínus pětadvacet a zamrzla nám nafta i vzduchový filtr. Dneska si jdeme s Andrejem zatrénovat, uvidíme, jak to půjde.“
Jonsdorf – 10. ledna
Druhý díl letošního šroubkařského seriálu Drift-on-Ice zavítal na architektonicky zajímavé zimní haly v Jonsdorfu položené ve svahu nad potokem, kam se nedostal žádný telefonní signál. Před zraky početného publika, nad jehož počtem by zezelenal závistí pokladních kteréhokoliv českého klubu, opět dominoval pořadatelský tandem. Oproti Freitalu si však pořadí prohodili, takže do cíle velkého finále dorazil Richard Geyer před Ronny Weisem. Navzdory hubenému začátku se do nejdůležitější jízdy probil Hynek Štichauer, Zdeněk Holub a Roman Čejka skončili v malém finále.
Ronny Weis, Richard Geyer a Hynek Štichauer na stupních vítězů
Češi proti sobě
Na závody jste se mohli dívat i od stolečku v restauraci, avšak rezervace byla nezbytná
Jenom syrovina za čelním sklem celou cestu přes česko – polsko – německé trojzemí dávalo tušit, že v hierarchii dvanácti měsíčku drží žezlo leden. Po sněhu takřka ani památky a až Žitavské hory ukázaly svou bílou tvář. Vzdušné lázně Jonsdorf se pyšní nejen konečnou stanicí úzkorozchodné Zvonkové dráhy ze Žitavy a úžasnými hrázděnými domy, ale také architektonicky povedenou zimní halou.
Šroubkařská série Ronnyho Weise už od roku 2010 zavedla plochodrážníky na tolik lokalit, že méně zdatným počtářům by už na jejich sečtení nestačily prsty obou rukou. Ovšem místní Sparkassen Arena drží primát v mnoha ohledech. Úrovní zázemí se vyrovná i drážďanské vlajkové lodi série. A co proti ní ztrácí z kapacitního hlediska, úspěšně dohání krásou nejen okolí, ale především svou vlastní.
Hlediště haly, v níž je i umělá horolezecká stěna, zatím ještě zeje prázdnotou
Nevýhodou může být, že vzhledem k umístění těsně nad úpatím ďolíčku nad potokem, sem nedosáhne signál ani jednoho z mobilních operátorů. Nicméně davy lidí, které halu zaplnily, sem rozhodně nepřišly poslouchat svoje mobilní telefony.
Ronny Weis jim naservíroval show poněkud odlišnou od zavedených scénářů. Na nástup vodily závodníky hostesky a tak se kromě tréninku uzavřený prostor zaplnil hlukem závodních strojů až v rozjížďce s číslem jedna. Roman Čejka v ní vystřihl start, za nějž by se rozhodně nečervenal ani Hans Nielsen.
Nástup nebyl tentokrát okázalý jako obvykle, ale show přišlo před finálovými jízdami
Stanislav Mělničuk a Wojciech Lisiecki se rázem museli smiřovat s první ztrátou. Zato Zdeněk Holub si své počínání u startovací gumičky druhé jízdy za rámeček rozhodně nedal. Zatímco Ronny Weis úřadoval na čele, jeho obrazně řečeno teprve ještě budil budík z hlubokého spánku. Avšak pražský junior rozhodně nehodlal dojet do cíle se založenýma rukama.
Celou dobu otravoval zleva Buddy Prijse. Intenzita jeho útoků rostla s klesajícím počtem okruhů, které se v seriálu jezdí jenom tři. Jenže poslední výjezd mu místo kýženého předjetí přinesl pád do bariéry. Ani pro Hynka Štichauera nezačal dnešní závod zrovna optimálně.
Buddy Prijs se úspěšně brání náporu Zdeňka Holuba
Alain Tripke si v rozjížďce s číslem tři ustlal přímo pod horolezeckou stěnou, která se v Jonsdorfu tyčí nad první zatáčkou. A při repete na Pardubičana vyzrál nejen Richard Geyer, ale také Alain Tripke. Z vnitřní dráhy se usadil na druhé příčce a nebylo v silách Hynka Štichauera jej z ní vystrnadit.
Hynek Štichauer komentuje ledový povrch:
„Led je jinej‘ než ve Freitalu. Tvrdej‘, državej‘. V půlce první zatáčky se přetáčím, jak kdyby tam byla louže. Buď mrzlo víc nebo to hodně namrazili, to by nám řekli Klabové.“
Alain Tripke padá za zády Hynka Štichauera a vedoucího Richarda Geyera
Ani ve druhé sérii se pořadatelský tandem nedočkal porážky. Richard Geyer triumfoval stylem start – cíl ve čtvrté jízdě, Ronny Weis jej napodobil v šesté jako přes kopírák. Mezitím se v rozjížďce s číslem pět postavili na startovní roště jenom samí Češi. Avšak jejich střet ani v nejmenším nenapověděl v otázce třetího finalisty.
Vedení se chopil Hynek Štichauer, avšak v nájezdu do druhé zatáčky jej podjel Zdeněk Holub. Pardubičan se navzdory veškeré snaze již neprobil zpátky. V půli základní části měl na kontě jediný bod. S výjimkou domácí dvojice se však větším ziskem mohli chlubit jen Zdeněk Holub, Roman Čejka a Buddy Prijs, jež nasbírali po dvou bodech.
Hynek Štichauer se snaží uhlídat Zdeňka Holuba
Nicméně vše se začalo v dobré obracet pro Hynka Štichauera. S červeným povlakem dvakrát dominoval rozjížďce s číslem sedm. Alain Tripke si škrtnul o zadní kolo Zdeňka Holub, upadl a byl vyloučen. Pražan nevyužil druhé šance a Hynek Štichauer pádil při repete pro dva body, až přehlédl šachovnicovou vlajku a dal si v ostrém tempu skoro celý další okruh navíc.
Buddy Prijs, který mohl cestu pardubického vousáče do velkého finále zkřížit, však dopadl ještě mnohem hůře než Zdeněk Holub. V osmé jízdě si nestačil své vedení ani užít, protože Stanislav Mělničuk do něho vrazil jako torpédo již v úvodním oblouku. Nešťastný Holanďan letěl rovnou do mantinelu. S přední vidlicí zaraženou hluboko dovnitř rámu už dnes pokračovat nemohl.
Saská pevnost zůstává neztečena
Buddy Prijs odchází po svých, avšak jeho motocykl je na tom o poznání hůře
Ani Stanislav Mělničuk se při opakování osmé jízdy nedočkal bodů. S motocyklem evidentně bez komprese se neodlepil ze startovního roštu. Opět se přerušovalo, ale Ukrajinec zmizel vraty technického vstupu v boxech a Alain Tripke kroužil po ovále jako sám voják v poli. Aby se ale dostal do velkého finále, musel by v desáté jízdě porazit Ronnyho Weise.
Obrýlený závodník se však nezalekl obřího úkolu, avšak Ronny Weis jej před sebe nepustil. Navíc jej ve druhém výjezdu předčil i Wojciech Lisiecky, nevýrazný ani dnes, ani před měsícem ve Freitalu. A ke všemu se Alain Tripke postaral již o třetí přerušenou jízdu, když na začátku třetího kola upadl.
Alain Tripke míří za triumfem, který ho v konečném důsledku posune do malého finále
V deváté jízdě se Roman Čejka ocitl v nezáviděníhodné pozici u mantinelu s Ronny Weisem a Richardem Geyerem po své levici. Sotva vystřelila gumička, kraloval nejmladší z trojice před přítelem své matky. Oba Němci popustili uzdu své radosti z postupu do velkého finále rovnou na ledové ploše, zatímco slánský závodník mířil rovnou do depa.
Roman Čejka komentuje své střetnutí s Ronny Weisem a Richardem Geyerem v rozjížďce s číslem devět:
„Bohužel to není jednoduchý. Oni startujou po zadním! Maj‘ to poladěný, že jim to jede.“
Roman Čejka neměl v souboji s domácím tandemem šanci
V desáté jízdě se Ronny Weis vrátil na vítěznou dráhu. Stylem start – cíl hned vzápětí triumfoval i Richard Geyer. Koho dostanou za společnost ve finále, musela rozhodnout závěrečná rozjížďka základního rozpisu. Cesta vedla jedině přes výhru, které se zmocnil Hynek Štichauer.
Poražený Roman Čejka vyrovnal tři body, jichž doposud dosáhli i Zdeněk Holub, Alain Tripke a Stanislav Mělničuk. I tady rozhodovaly dvojky. Ukrajinec ji neměl, takže musel z kola ven. A na malé finále se mohl chystat Zdeněk Holub, byť se v rozjížďce s číslem jedenáct díval na výfuk Stanislava Mělničuka.
Kolize Alaina Tripkeho (modrá) s Wojciechem Lisieckim
Okázalé světelné show se závodníky na rampě vedle šlehajících plamenů se publikum dočkalo tentokrát až před malým finále. Odpadlo i vybírání pozic na startovním roštu, jelikož si účastníci vybrali své posty už v depu.
V malém finále upadl Roman Čejka, ale vzhledem k první zatáčce opakovala celá trojice. Stejně jako prve dominoval Zdeněk Holub. Alain Tripke držel druhou příčku, nicméně v samotném cíli letěl na zem.
Show nakonec přišla – Ronny Weis v palbě reflektorů
Před velkým finále diváky rozehřály motokáry s litrovými motory, mezi nimiž ovšem kalil vodu Andreas Klaus s polovičním objemem plochodrážní Jawy. Zatímco oba Němci jezdili dokola, Hynek Štichauer se soustředil na roštu. Pak ani on nevydržel ani on a otočil se také do protisměru.
Zkusil si start a v hlavě mu uzrála strategie, o níž věřil, že by na Ronnyho Weise a Richarda Geyera, kteří už v tu chvíli čekali u gumičky, mohla platit.
Zdeněk Holub na cestě za triumfem v malém finále
„Nestoup‘ jsem si na Ronnyho, ale naopak dál od něj,“ vyprávěl později. „Chtěl jsem to zatočit pod něj.“ Jenže nejrychlejší byl od vnitřku Richard Geyer. Ronny Weis byl v nájezdu hned za ním a Hynku Štichauerovi nezbyl než venek úvodního oblouku. Tudy předjet nemohl a tak saské pevnost zůstala nedobyta ani dnes.
Hlasy z depa
Motokáry rozehřály publikum – ta druhá má motor z plochodrážní Jawy
„Ne líp než minule,“ vracel se Hynek Štichauer k prosincovému Freitalu. „Měl jsem kliku, že mi pět bodů stačilo. Start ve finále jsem měl lepší než Ronny, ale nestačilo to. Nestoupnul jsem si na něj, ale naopak dál od něho, abych moh‘ zatočit pod něj. Ale do nájezdu jsem ztratil, bylo to znát. Je to těžký, nevím, co bych už vyved‘ s motorkou.“
„Zezačátku jsem to viděl až moc blbý,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Blbý starty, až ke konci začaly vycházet. Už vím, co příště naladit. Nevyšla první jízda, ale o tom je sport. I takový věci se stávaj‘.“
Ještě v prvních metrech velkého finále Hynek Štichauer (bílá) věřil, že by se mohl přinejmenším dostat mezi Richarda Geyera (červená) a Ronnyho Weise (modrá)
„Jako obvykle jsem se přijel jen svýzt,“ konstatoval Roman Čejka. „Hlavně že jsem nešel na držku jako posledně. V první jízdě se poved‘ start, ve zbytku se nepoved‘ ani jeden. Vždycky jsem to prohrabal. Jak přijedu k pásce, neodjedu. Je to škoda, třeba příště…“
Hynek Štichauer na čele před Romanem Čejkou
MF
FIN
1. Richard Geyer, D
2 2 2 2
8
1.
2. Ronny Weis, D
2 2 1 2
7
2.
3. Hynek Štichauer, CZ
0 1 2 2
5
3.
4. Zdeněk Holub, CZ
F 2 1 0
3
1.
5. Roman Čejka, CZ
2 0 0 1
3
2.
6. Alain Tripke, D
1 0 2 X
3
F
7. Stanislav Mělničuk, UA
1 1 E 1
3
8. Buddy Prijs, NL
1 1 F/R –
2
9. Wojciech Lisiecki, PL
0 0 X 0
0
Zimní hala v Jonsdorfu má rozhodně zajímavou architekturu
