AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 16. května
Sobotní kvalifikační kolo juniorského mistrovství světa ve Mšeně přineslo postup jediného českého reprezentanta. Matěj Kůs zatáhl v pravou chvíli a s jedenácti body pronikl do semifinále při rovnosti s Michalem Mitkem a Sönke Petersenem. Smolařem se stal Filip Šitera. V rozjížďce s číslem jedenáct si poprvé v kariéře vykopnul kabel ze zapalování a nula mu dle jeho slov vzala motivaci. By se nakonec sebral, na pozici náhradníka mu chyběl jediný bod. Těsně za postupem skončil také Martin Gavenda. Michal Dudek naskočil do závodu po tréninkovém pádu Rakušana Hans-Petera Kulterera a nakonec mu patřila patnáctá příčka. Při absenci Pavla Fuksy byl jediným rezervistou operativně povolaný Jakub Fencl, nicméně ani jednou nevyjel na ovál. Mítink vyhrál Kevin Wölbert a na pódium se ještě po vzájemném rozjezdu vešli také Artjom Laguta a Nicolai Klindt.

Nadějné vyhlídky
Živly opět napínaly nervy mšenských pořadatelů k prasknutí. Pršelo takřka celou noc a povrch dráhy při dopoledním tréninku připomínal spíše plastelínu. Její obětí se nakonec stal jen Rakušan Hans-Peter Kulterer. Po pádu musel ze závodu odstoupit a uvolnil tak depo pro Michala Dudka.

Už první série ovšem naznačila, že to český kvartet nebude mít v boji o šest postupových míst nikterak jednoduché. Jako první šel do akce Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem jedna však neměl vůbec podařený start.

V první zatáčce se však za jeho záda sunul Chorvat Renato Cvetko. V nájezdu do druhé zatáčky se Pražan dostal před Vjačeslava Kazačuka. A už ve výjezdu útočil na vedoucí příčku Sönke Petersena. Ten však jeho nájezd zvrátil, stejně tak i nadějný pokus Matěje Kůse ve druhé zatáčce třetího kola.

Filip Šitera se postavil na start hned v následující rozjížďce. Sluníčko rychle vysušilo dráhu a místo bahna se závodilo v oblacích prachu. Náš reprezentant opouštěl startovní rošt jako druhý. V první zatáčce zkusil útok vnější stranou na vedoucího Michala Mitka. Nezdařilo se, leč Filip Šitera nepolevoval. Držel vnější stopu, ale ta jej v následujícím oblouku vynesla příliš daleko. Nickiho Barretta udržel domácí závodník v šachu, ale vidina triumfu byla fuč.

Michal Dudek platil nováčkovskou daň a v optimálním rozpoložení se na počátku závodu neocitnul ani Martin Gavenda. Jediný bod ze dvou startů zapříčinil, že se rychle dostal mimo postupovou hru. Matěj Kůs a Filip Šitera v ní však pokračovali.

Rozjížďka s číslem šest viděla už druhé vítězství Michala Mitka v řadě. Matěj Kůs odstartoval nejlépe, jenže polský borec se prosadil v úvodní zatáčce. O dvě jízdy později skončil s dvojkou také Filip Šitera. Po vylétnutí pásky se sice hnal za Vjačeslavem Kazačukem, ale Artjom Laguta ho však nemilosrdně zavřel na vnitřek první zatáčky.

Rozdělené cesty českých favoritů
Po třetí přestávce se ale osud obou českých prominentních závodníků začal diametrálně lišit. Matěj Kůs konečně v rozjížďce s číslem deset zahrál na vítěznou strunu. Na roštu stál až u mantinelu a po vylétnutí pásky se rychle sunul do čela. Justin Sedgmen na čele pronásledovatelů nestíhal už ani na začátku úvodního oblouku.

V podobném duchu se neslo účinkování Matěje Kůse rovněž ve čtrnácté jízdě. Kevin Wölbert, dosavadní vítěz všech rozjížděk, nestačil zírat na červenobílou raketu, která kolem něho letěla do vedení. Navíc se sám musel bránit útoku Nicolaie Klindta. Tohoto úkolu se zhostil se ctí, avšak pražský závodník už dávno zmizel v prachu.

Triumfem v nejtěžší možné jízdě dne se už mohl počítat mezi světové semifinalisty. Zato vůči Filipu Šiterovi nebyl osud rozhodně milosrdný. Relativně snadná jedenáctá jízda s sebou přinesla pohromu.. Při útoku na vedoucího Sönke Petersena si v prvním výjezdu vykopnul kabel od svíčky. „Tohle se mi nikdy nestalo,“ přísahal nešastný reprezentant ve svém depu.

Zoufalé mávnutí rukou, když jeho motor přišel o životodárné elektrické jiskry, se nakonec bohužel ukázalo jako gesto na rozloučenou s posledním ročníkem světového juniorského šampionátu jeho kariéry. V rozjížďce s číslem čtrnáct totiž nedokázal zmobilizovat své síly a v super nabité konkurenci skončil s nulou.

A čtyři body s dalším startem k dobru byly na průnik mezi nejlepších šest málo. Celý jeho realizační tým a rodina stály na jeho straně. Psychicky mu pomohli a domácí junior se s mítinkem rozloučil skvělým vítězstvím v rozjížďce s číslem sedmnáct. Matěj Kůs vzápětí dodal jeden bod, když se příliš nemíchal mezi Artjoma Lagutu a Mateusze Lampkowskeho.

Jedenáct bodů vyrovnalo jeho účet se Sönke Petersenem a Michalem Mitkem. Na stupně vítězů to nestačilo, na pohodlný postup však ano. „Tady je jedno, jestli jsem pátej‘ nebo šestej‘, chci bejt první ve finále,“ nechal se slyšet Matěj Kůs.

Přitom však sám promluvil do boje o stupně. Vítězstvím ve čtrnácté jízdě nejen jako jediný sebral bod Kevinu Wölbertovi, ale připravil o punc neporazitelnosti i Nicolaie Klindta. A to byla ta správná voda na mlýn pro Artjoma Lagutu, který s Němcem a Dánem prohrál. Jinak vozil pouze trojky a to mu dalo příležitost pomstít se Nicolai Klindtovi v rozjezdu o druhé místo. Po rychlém startu ho vyvezl na mantinel a mohl se radovat z druhé příčky.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej,“ říkal Matěj Kůs. „Jel jsem na postup a jsem ze něj rád. Kvalifikační kola jsou horší než semifinále. Tam se konkurence vyrovná a postupuje tam osm lidí. Dráha mě překvapila, viděl jsi, na čem jsme trénovali. Chválím ale Brunďu a díky Bohoušovi za motor. Tady je jedno, jestli jsem pátej‘ nebo šestej‘, chci bejt první ve finále.“

„Jsem nasranej‘ jako sviňa,“ netajil se Filip Šitera. „Vždycky zkurvím nejdůležitější závod. Mám chu skončit. Motorka jela, ale byl jsem přehecovanej‘. V lehký jízdě jsem si vykop‘ kabel od svíčky. A už nebyla chu závodit. Celej‘ tým a Bogas mě ale podrželi, abych vyhrál tu poslední jízdy. Celá rodina sem přišla, aspoň jsem tu jízdu vyhrál. Poslední rok v juniorech a já si zkurvím celou sezónu.“

„Pěkný závody, užil jsem si je,“ říkal Martin Gavenda. „Chtělo to o dva body víc. Jednou chyběl kousíček… Byly větší ambice. Bylo to naposledy v juniorech, aspoň něco, ale život jde dál. Na to, kolik mám proti nim závodů… Chtěl jsem postup, ale ty dva body chyběly. Teď se holt budu muset pokoušet dostat do Grand Prix, už nic jinýho nezbývá (smích).“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)