AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 18. června
Déš provázel dnešní kvalifikaci o SGP 2012 v Divišově, avšak dráha snesla kompletní program dvaceti rozjížděk. Po odstoupení Aleše Drymla ještě před závodem živil z českého čtyřlístku největší postupové naděje Martin Málek. Situaci si však zkomplikoval pádem v poslední zatáčce šestnácté jízdy. Hned na startu té následující ho definitivně vyřadil prasklý sekundární řetěz. Zvítězil Martin Vaculík, který sportovně přiznával, že mu k triumfu pomohlo, že švédský rutinér Magnus Zeterström vypustil poslední jízdu.
Jediná česká postupová naděje
Do slavnostního nástupu zbývaly ještě tři hodiny, bylo po tréninku a už bylo jasné, že se bude opravovat startovní listina. Chyběl Artjom Laguta a se špatnou zprávou se vytasil rovněž Aleš Dryml. „Zabalil jsem to,“ zněla první slova z jeho úst. „Jsou tam díry. Kdybych nějakou chytnul, nevím, kde bych to lovil.“
Zdeňku Simotovi se tím pádem vyplatilo, když rezignoval na svou možnou účast v Terenzanu a zůstal v Divišově. Jeho otec přivezl plný minibus jeho vzdálených příbuzných z USA, jejichž rysy nezapřely havajský původ. „Mám tam dvakrát žlutou,“ přemítal mezitím hlavní objekt jejich zájmu v boxech. „Ale nejlepší je červená.“
O kousek dál měl Martin Málek spoustu práce. Při tréninku se mu utrhnuly šrouby na deflektoru, který propíchl pneumatiku. Mechanici v součinnosti se svými jezdci pracovali i v ostatních částech depa. Jejich pohledy ovšem stále častěji směřovaly nahoru. Oblohou pluly olověně šedé mraky a bylo jen otázkou času, kdy se z jejich útrob začne snášet déš.
Osudný okamžik nastal úderem druhé. Kapky dopadající na starostlivě hýčkaný divišovský ovál naneštěstí nebyly ojedinělé. Deset minut před třetí hrála z reproduktorů česká hymna a závodníci na nástupu se jako celý stadión koupali v dešových přívalech.
Za těchto okolností nezbylo, než hnát závod rychle dopředu. Z úhlu pohledu českého fanouška nebyl začátek optimální. V rozjížďce s číslem jedna se Zdeněk Simota s Martinem Gavendou, jenž se ve startovní listině objevil doslova za pět minut dvanáct po rezignaci Artjoma Laguty, seřadili za Andrejem Karpovem a Simonem Steadem. Hned vzápětí vystřelil dopředu Martin Vaculík, ale rozhodčí rozsvítil červená světla kvůli letmému startu.
Napodruhé prokázal Hynek Štichauer výhodu vnitřní dráhy. Jenže ještě před úvodním nájezdem ho minuli Martin Vaculík s Kevinem Wölbertem. Pardubičan posléze odvracel nájezdy Camerona Woodwarda. V tomto ohledu byl úspěšný, by Australan byl zejména v poslední zatáčce hodně důrazný a ze zadní pneumatiky českého závodníka stále unikal vzduch. Mechanici museli pro motocykl nakonec dojít, ale jeden bod zůstal uhájen.
O to větší ovace se rozpoutaly v rozjížďce s číslem čtyři. Martin Málek, který otevřeně přiznával, že kvůli dokončení svého vysokoškolského studia teprve začíná závodit, mistrovsky odstartoval. Pevně se usadil v čele a kolo za kolem ujížděl Macieji Janowskemu.
Během první přestávky se rozpoutala ještě větší průtrž mračen. Hynek Štichauer tentokrát v páté jízdě neviděl cíl. Vzápětí Martin Gavenda bral bod, až po pádu Camerona Woodwarda ve druhém kole. Australan se smekl ve druhé zatáčce, když se pokoušel podjet druhého Aleksandra Loktajeva. Bleskově se vrátil do sedla, ale bod už zpátky nedokázal vybojovat. V rozjížďce s číslem osm se s povrchem divišovské dráhy seznámil i Zdeněk Simota. Naštěstí se tak stalo na začátku posledního kola, kdy byl kvůli defektu ze hry Andrej Kudrjašov a český borec o bod nepřišel.
Z české čtveřice se nepřestávalo dařit Martinu Málkovi. V rozjížďce s číslem sedm se držel Nielse Kristiana Iversena jako klíště. S pěti body nejen zůstával ve hře o postup, ale držel se na špici závodu. S šestibodovým ziskem na čele průběžné klasifikace osaměl švédský veterán Magnus Zetterström, když předjetím v prvním oblouku osmé jízdy připravil o punc neporazitelnosti Martina Vaculíka. Vedle slovesného závodníka a Martina Málka měli pět bodů ještě Niels Kristian Iversen a Andrej Karpov.
Červená nebo modrá přilba a povedený starty jsou alfou a omegou úspěchu
V dešti byl čas jen na rychlou rekapitulaci, přestávky se zkracovaly na nezbytné minimum a organizátoři honili závodníky na start. „Je to o startu,“ uvědomoval si Martin Málek před cestou na startovní rošt desáté jízdy. Na přilbě měl bílý povlak a neskrýval své obavy, jak se mu ze vzdálenější dráhy podaří odstartovat.
A vskutku, Magnus Zetterström a Hynek Štichauer, kteří u pásky stáli po jeho levici, odstartovali před ním. Rozbahněná dráha přitom nedávala mnoho možností k předjetí. Také v ostatních jízdách třetí série startoval pozdější vítěz s červenou přilbou a do vedení se dostal hned po vylétnutí pásky. nejprve to byl Cameron Woodward, když maximem snahy Nielse Kristiana Iversena se stalo objetí Andreje Kudrjašova v prvním oblouku. Potom zmiňovaný Magnus Zetterström, v jedenácté jízdě Martin Vaculík a nakonec Maciej Janowski.
Tři čtvrtiny závodu byly odjety zhruba za hodinu. Stále pršelo, sice už méně, ale jury řešila otázku, zda závod po dvanácti rozjížďkách přerušit či zda pokračovat. Rozhodčí Jesper Steemtoft chtěl hodit ručník do ringu, ale předseda jury Andrzej Grodzki s českým zástupcem Petrem Moravcem ho přehlasovali. A jelo se dál.
Vnitřní dráhy a povedené starty se staly úhelnými kameny trojbodových zisků. Za celý závod se závodníci s bílým či žlutým povlakem objevili v cíli jako první pouze třikrát! Jak těžké je dostat se z pozice u mantinelu dopředu se v rozjížďce s číslem třináct přesvědčil Andrej Karpov, který upadl v první zatáčce.
Při repete se Magnus Zetterström dočkal své první prohry, kterou mu uštědřil Kevin Wölbert. Martina Vaculíka však hned vzápětí od startu odvedl Maciej Janowski, jenž tak vyrovnal průběžné skóre švédského matadora. V rozjížďce s číslem patnáct definitivně zhasla postupová naděje Hynka Štichauera. Se žlutým povlakem neměl sebemenší šanci dostat se dopředu a v posledním kole zajel do depa rovnou z dráhy, aniž by projel cílem.
Zdeněk Simota a Martin Gavenda se s vyřazením museli smiřovat už dříve,a však Martin Málek zůstával stále ve hře o postup. Jenže v šestnácté jízdě stál až u mantinelu. Przemyslaw Pawlicki, další z favoritů, se však rychlým startem jal lepit své nakřáplé semifinálové ambice. Za něj se zařadil Cameron Woodward. Martin Málek minul Zdeňka Simotu, ale jeho nájezd vnějškem úvodní zatáčky další progres nepřinesl.
Se třetím místem se Martin Málek nehodlal smiřovat. V posledním výjezdu před cílem zkusil vnější stopu v naději, že ho materiál postrčí rychleji do cíle. Jenže místo raketového zrychlení před Camerona Woodwarda se přetočil a upadl. „Najel jsem do těch sraček a to už nešlo uřídit,“ omlouval se v depu.
Intenzita deště se zmenšila, ale s ohledem na podmínky se jury opět zabývala myšlenkou předčasně ukončit závod. Nyní byl ovšem pro pouze Petr Moravec, který si uvědomil postavení Martina Málka. Zbylí dva členové ho však přehlasovali a expresním tempem byla z depa vyslána čtveřice pro rozjížďku s číslem sedmnáct.
Rychlé tempo se stalo osudné Martinu Málkovi. Do rozjížďky, v níž měl definitivně potvrdit svůj postup, se ani nerozjel. „Bylo málo času,“ krčil rameny, zatímco bezmocně sledoval, jak v průběhu série klesá až na jedenácté místo. „Přehazovali jsme kolo. Na řetězu byla špatná sponka a ta praskla.“ Závodníkův otec Pavel mezitím přinesl z dráhy přetržený sekundární řetěz.
Mezitím Martin Vaculík triumfoval stylem start – cíl, což ho posléze poslalo na nejvyšší stupínek vítězů. Magnus Zetterström totiž nenastoupil do rozjížďky s číslem devatenáct a Maciej Janowski v ní skončil až třetí za Cameronem Woodwardem a Simonem Steadem. Na rozjezd o třetí místo mohl ještě pomýšlet Niels Kristian Iversen. V nájezdu do posledního kola závěrečné jízdy ho však o vítězství připravil Aleksander Loktajev. Ukrajinec, jenž se před průjezdem cílem dostal do kontaktu s nafukovacím mantinelem, se svým manévrem dostal rovnou do semifinále.
Hlasy z depa
„Vyhrál jsem a mám z toho radost,“ nezastíral Martin Vaculík. „Rozhodovaly starty, byly rozhodující. A také si držet pozice. Na konci jsem měl štěstí, Zoro už nenastoupil. Mohlo to být všechno jinak.“
„Dobrý začátek,“ líčil Martin Málek průběh mítinku, jenž mu takřka otevřel postupové brány. „Využil jsem vnitřní dráhy na starty. Čím víc jsem pokračoval na startech ven a čím víc vody padalo, bylo to náročnější. Ke konci to bylo už vyloženě o startu, během rozjížděk bylo špatně vidět. V té předposlední jízdě jsem to dal na venek, že by mě to mohlo postrčit dopředu. riskl jsem to a nevyšlo to. Najel jsem do sraček a to už nejde uřídit. Byly dvě jízdy po sobě, nebyla ani úprava dráhy. Přehazovalo se kolo, bylo málo času a byla tam špatná sponka. Prasklo to, neodstartoval jsem. Na začátku sezóny je to ale dobré.“
„Bída, sralo se to od začátku,“ posteskl si Hynek Štichauer. „Nechal jsem si do toho moc kecat. Obě dvě gumy, co jsem obouval, jsem píchnul. Na jedný se utrh‘ ventilek. Šance na postup byla, ale posral jsem ti to víceméně sám. Počasí by mě ani nevadlo, ale po dvou jízdách jsem začal trojčit a dělat kraviny při nastavení. Poučím se z toho a snad to bude lepší.“
„Nedařily se starty a pak to nejelo,“ vysvětloval Zdeněk Simota své tři body. „Byla to jednokolejka a bylo to o startech. Viděl jsem tu dnes jen málo předjetí, to musel někdo udělat chybu.“
„Na hovno,“ komentoval závod Martin Gavenda. „dráha byla kupodivu docela dobrá. Nebyla nejhorší. Po tréninku jsem se těšil, chtěl jsem udělat víc bodů než jeden. Déš mi ale překazil plány.“
| 1. Martin Vaculík, SK (PZM) |
3 2 3 2 3 |
13 |
| 2. Maciej Janowski, PL |
2 3 3 3 1 |
12 |
| 3. Magnus Zeterström, S |
3 3 3 2 – |
11 |
| 4. Niels Kristian Iversen, DK |
2 3 2 1 2 |
10 |
| 5. Przemyslaw Pawlicki, PL |
1 1 1 3 3 |
9 |
| 6. Kjastas Puodžuks, LAT |
0 3 2 2 2 |
9 |
| 7. Kevin Wölbert, D |
2 1 1 3 2 |
9 |
| 8. Oleksandeer Loktajev, UA |
1 2 2 1 3 |
9 |
| 9. Cameron Woodward, AUS |
0 0 3 2 3 |
8 |
| 10. Andrij Karpov, UA |
3 2 1 X 1 |
7 |
| 11. Martin Málek, CZ |
3 2 1 F E |
6 |
| 12. Simon Stead, GB |
2 0 0 1 2 |
5 |
| 13. Andrej Kudrjašov, RUS |
0 E 0 3 1 |
4 |
| 14. Hynek Štichauer, CZ |
1 E 2 R 1 |
4 |
| 15. Zdeněk Simota, CZ |
1 1 0 1 0 |
3 |
| 16. Martin Gavenda, CZ (res) |
0 1 0 0 0 |
1 |
| 17. Aleš Dryml, CZ |
|
DNR |
Foto. Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
