Ústí nad Labem – 10. dubna
Nejen Markéta začala žít alespoň v tréninkovém rytmu. O tomto týdnu konečně vyjel v Chabařovicích na ovál také Petr Marek. Nemohl se dočkat, protože o titulu mistra republiky a místa v reprezentaci se může snít, ale bez píle takové ambice nikdy nenaplní. A máte-li pocit, že chabařovický klučina míří až příliš vysoko, stačí jen připomenout skok ve výsledkových listinách z loňského roku.
Radost z prvního výjezdu na ovál
„Na první trénink jsem se moc těšil,“ přiznává chabařovický kolibřík. „Až po dlouhé půlroční přestávce zasednu za řídítka plochodrážky, kterou mi přes zimu pilně připravoval můj táta Pavel. Motory jsme nechali po loňské sezóně komplet naladit u Petra Schmieda. Ještě jeden zánovní motor máme u Jardy v Shupě po Vojtovi Šachlovi, co měl jako náhradní na evropském poháru v Plzni. Je to čtyřventil a plánujeme ho vsadit do velké motorky, kterou mi táta přivezl minulý týden z Tarnowa.“
Avšak na obrázcích motor v novém motocyklu vypadal na stopětadvacítku poněkud přerostlejší… „Byla to pětistovka GM,“ usmívá se Petr Marek. „Schováme si ho, až budu starší a zkušenější pilot. Po úpravě a výměně šasí tam uložíme tu stopětadvacítku a postupně na ni začnu trénovat na klasické dráze.“
První trénink přišel Petru Markovi vhod. „Kvůli nouzovému stavu jsem naposledy trénoval s Kájou Průšou na chabařovickém oválu 22. října,“ souhlasí. „Trénujeme spolu dost často, jsme sehraný, ale na závodech trochu měním taktiku. Docela mě mrzelo, že loni sezóna skončila brzy, protože by se dalo jezdit až do konce listopadu. Ještě, že mám krosovou KTM, na které jsem trénoval téměř celou zimu.“
Jeho štace byla v zásadě stále stejná. „Jezdili jsme s tátou, který se mi moc věnuje, do Málkova u Chomutova do haly, kde se jezdí superkros,“ přibližuje. „Dalo mi to hodně v zimní přípravě na fyzickou kondici. Teď jsem zpět v sedle plochodrážního stroje a o trénincích jsem si velmi užíval, jen to počasí moc nevyšlo.“
Pravda, Velikonoce byly sice slunečné, ale chladné, ale co se dělo na obloze tento týden, nemá v dubnu zase až tak časté obdoby. „V sobotu jsme s tátou a trenérem Láďou Šifaldou připravovali kropičku na úterní trénink, kde jsme i mimochodem naplnili plnou cisternu vodou na kropení dráhy, kterou jsme ani nevyužili,“ vypráví Petr Marek. „V úterý ráno napadl sníh a tak jsme ani nedoufali, že budeme trénovat.“
Nakonec první trénink klapnul. „Přes den svítilo sluníčko, ale byla zima asi kolem čtyř stupňů,“ přibližuje chabařovický plochodrážník další detaily. „Tátovi to nedalo a tak se jel po poledni podívat na stadión, jak vypadá dráha. Ve dvě přilítl domů, ať se rychle sbalím, a jeli jsme na plochou. Byl jsem hrozně natěšený, choval jsem se jako blázen (smích). Nejprve jsme s autem ujezdili dráhu a pak jsem na to vlítl.“
První letošní svezení Petra Marka stálo doopravdy za to. „Ze začátku jsem objel pár koleček pro zahřátí v klidu, jak mi řekl táta, a pak jsem za to zatáhl a pomalu zrychloval,“ svěřuje se. „Dráha byla po zimě těžká, tak jsem se s tím trošku pral a musím přiznat, že i když jsem měl namále ani jednou nespadl. S tátou jsme ladili převody a pak to byla paráda. Moc mě to bavilo a i při startech, kdy se mi zvedalo přední kolo, než začal padat hustě sníh. Museli jsme trénink ukončit, ale ve čtvrtek jsme pokračovali.“
Je na co navazovat
Nedělní konec nouzového stavu přinese další možnosti. „Příští týden by už měl na trénink přijet můj týmový parťák Adam Nejezchleba nebo Kája Průša a Toník Katra že Slanýho,“ těší se Pavel Marek. „Zatím jezdím sám, protože jsou do konce týdne uzavřené okresy. S klukama rád jezdím a i při tréninku závodím. Chtěl bych trénovat co nejvíce i mimo tréninkové dny v rámci možností tady v Motoareálu , kde mám zázemí, abych byl připraven na letošní sezónu a podal co nejlepší výkony a výsledky jak na krátké, tak na klasické dráze. Jsem rád, že můžu trénovat i středy ve Slaném s panem Rosůlkem.“
Ačkoliv start letošní sezóny je ve hvězdách, Petr Marek plánuje být připravený už jen proto, že nechce svůj sportovní růst zastavit. „I když byla loňská sezona krátká, účastnil jsem se řady závodů na krátké dráze, kde jsem získával zkušenosti,“ bilancuje plochodrážní rok se dvěma dvacítkami v letopočtu. „Pro mě jako začínajícího závodníka chabařovického klubu byla loňská sezóna překvapivě úspěšná, vzhledem k věku a sbírání zkušenosti na plochodrážních oválech.“
Chabařovický borec díky své dravosti, píli a pravidelným tréninkům skončil po jedenácti závodech na třetí příčce závěrečné klasifikace série PRO-TEC Speedway Mini Cup. Přitom pobyt na pódiu mu nebyl vůbec cizí. Byl třetí v Plzni, v Chabařovicích a nakonec na závěr v mistrovství republiky na krátkých drahách v Praze postupoval do finále A s kompletem dvanácti bodů. Skončil třetí za staršími a zkušenějšími soupeři, přičemž celkově mu připadla šestá příčka.
„Byla to pro mě i mého tátu velmi náročná a úspěšná sezóna,“ říká. „Mistrák jsem jel prvně, jako v letošní sezóně mě čeká premiéra v šampionátu republiky na klasické dráze, kde budu sbírat zkušenosti a snažit se o co nejlepší výsledky.“
Plány Petra Marka jsou vskutku ambiciózní. „Chci odjet všechny plánované závody a soutěže jak na krátké, tak klasické dráze a budu se snažit je zajet co nejlépe, abych se na své soupeře při vyhlašování mohl dívat z bedny a dělal radost všem, co se točí kolem mě,“ vychrlí jedním dechem. „Také bych se rád zúčastnil nějakých mezinárodních závodů v zahraničí třeba v Polsku nebo Německu. Pokud bych byl osloven, určitě bych neodmítl a šanci k pozvání využil a poměřil síly se soupeři okolních zemí.“
A pětistovka zůstane ležet pod ponkem? „S ní zatím plány nemáme,“ reaguje. „Je mi teprve deset let a mám vše před sebou. Chci se plně věnovat stopětadvacítce, co nejdéle jak to bude možné, abych se pořádně naučil ovládat motocykl v zatáčkách, sbíral zkušenosti a pak přešel na vyšší kubaturu, třeba 250. Nechceme nic uspěchat, a jak jsem se zmínil, nejprve bych rád a to je i můj cíl a přání být mistr republiky ve stopětadvacítkách, závodit za národní tým mistrovství Evropy a pak se postupně posouvat vyšší kubaturou dopředu.“
Petr Marek děkuje:
„Chtěl bych od srdce poděkovat mému tátovi, který mi dělá mechanika, za maximální podporu, kdy mě sponzoruje tento pěkný a náročný sport a tráví se mnou veškerý volný čas. Dále bych chtěl poděkovat trenérům Láďovi Šifaldovi, panu Rosůlkovi a Zdeňku Schneiderwindovi za cenné rady. A společnosti SHUPA.“
Foto: Kiril Ianatchkov, Antonín Škach, Pavel Fišer a Pavel Marek
