Praha – 12. června 1975
Někdy v pozdním létě roku 1969 se Pavel Kačer, tajemník sportovní komise ÚAMK ČSSR, která tehdy řídila československou plochou dráhu, zamýšlel nad dalším směřováním ligové soutěže, která se o rok dříve vrátila opět na scénu v klasické podobě dvojutkání. Za její nešvary považoval především nevyrovnanost účastníků, což nelákalo diváky a tím pádem negativně ovlivňovalo ekonomiku klubů. Vzal papír, vložil jej do psacího stroje a vypracoval návrh modelu čtyřutkání, který byl schválen pro sezónu 1971. V dobách, kdy týmy vesměs neměly personální potíže postavit osmičlenné sestavy, šlo v mnoha ohledech o nešťastný krok. Minimálně v prvních letech se snížil počet závodů a mnozí borci se do sestavy nevešli vůbec. Očekávání o všestranně vyrovnané soutěži se ve čtyřkách splnila až za času projektu Fujifilmu Michala Stárka o třicet let později, a rozpis jako by byl ušit rovnou na míru RH Praha. Porazit velkoklub z hlavního města nebylo v sedmdesátých letech rozhodně běžné a opakovaně se to dařilo jedině Slanému. A před čtyřiceti lety Slaňáci dokonce dobyli pražskou Markétu, o čemž nám bude vyprávět Miroslav Rosůlek.