Berlín – 30. prosince
Druhé finále mistrovství světa na ledové dráze v březnu příštího roku v Berlíně nevyvrcholí. Pořadatel Eisspeedwayunion Berlín sice už v říjnu zodpovědným úřadům předložil hygienický plán o třiapadesáti stránkách. Nedostal však žádnou odpověď, ani potvrzení o přijetí. K ničemu nevedly ani pokusy o osobní jednání. Protože různé smlouvy s poskytovateli služeb a partnery by vstoupily v platnost již první den nového roku a vzhledem ke skutečnosti, že bez diváků a výrazné finanční podpory od ministerstva sportu by byl závod ztrátový, dospěli pořadatelé k rozhodnutí mistrovství světa odvolat. Osmačtyřicátý ročník ledové ploché dráhy ve Wilmersdorfu plánují uspořádat až v březnu 2022.
Zhůř – 29. prosince
Je stále úřadujícím mistrem republiky a pozici české jedničky potvrdil i před více než dvěma týdny v evropském šampionátu v Tomaszi Mazowieckem. Nicméně nominační pravidla reprezentace otevřela cestu do mistrovství světa v Togliatti a v Berlíně Lukáši Hutlovi. Andrej Diviš se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že jej do Ruska táhne nejen ledová plochá dráha.
Přelouč – 28. prosince
Ačkoliv do začátku finálové série ledařského mistrovství světa zbývá ještě půl druhého měsíce a oficiální nominace FIM nemohla spatřit světlo světa kvůli probíhajícímu mistrovství Ruska, sociální sítě a tisková komuniké již ledacos prozradily. Lukáš Hutla, jehož nominaci AČR potvrdil před Vánoci, již ví o devíti svých soupeřích.
Zatímco v historii polské ligy se objevili tři Češi na pozici manažera, česká liga čekala na polského kouče až do letoška. Blažej Skrzeszewski se ujal INTERTEAMu, který po rozchodu s Žarnovicou, našel zázemí v Liberci, kam se naše nejvyšší plochodrážní soutěž vrátila takřka na den přesně po pětačtyřiceti letech. Extraliga anno domini 2020 byla stejně krátká jako vyrovnaná, o čemž ostatně polský kouč koaličního projektu ví své. Pokaždé mu na stupně vítězů chybělo oněch proslulých pár bodíků, dvakrát dokonce jen jeden.
Křehkou princeznu připomínal maximálně kudrnami na své hlavě. Chlap jako hora, ruce jako lopaty větrných mlýnů a v nich sílu jako medvěd. Přesto se jednoho dne stejně jako pohádková Maruška musel popasovat s klíčovou otázkou o velikosti své lásky. Nepoložil mu ji však ješitný královský tatíček Já I. nýbrž sama plochá dráha. A Roman Višváder se kvůli ní upsal. Sice ne vlastní krví samotnému čertu, nicméně do temných zemských hlubin se přece jen vypravit musel.
Probíráte se krabicí antikvárních pohledů. Padne vám do oka jeden černobílý. Na obzoru hory, pod nimi město. Kouřící komín, tři kostely, středověká bašta. Podíváte se na rub, odkud to je. Než zjistíte, že ze slovinské Kranje, přečtete si, že byl poslán na brněnskou adresu Zdeňka Martinčíka. A pokud sbíráte předměty s plochodrážní tématikou, máte další zajímavý přírůstek v archívu.
