Malilla – 15. června
Třináctiletý Američan Brady Landon opanoval světový pohár SGP4 na malé dráze v Malille před švédskou velkou cenou. Na stupních vítězů ho doprovodili Australan Cooper Antone a Dán Niklas Bager. S čínským pitbikovým motorem o obsahu 190 ccm se neztratila ani Štěpánka Nyklová. Vyhrála patnáctou jízdu a celkově skončila dvanáctá.
Cooper Antone, Brady Landon a Niklas Bager na stupních vítězů | foto FIM – Taylor Lanning
1. Brady Landon (USA) 15, 2. Cooper Antone (AUS) 13, 3. Niklas Bager (D) 10, 4. Sonny Spurgin (AUS) 9, 5. Adrian Axelsson (S) 9, 6. Fabian Magnusson (S) 9, 7. Arsen Mikulčin (UA) 9, 8. Tino Stjernegaard Olsen (DK) 8, 9. Andzejs Smulkevics (LAT) 8, 10. Augusto Camoriano (RA) 7, 11. Kensei Matsudaira (USA) 6, 12. Štěpánka Nyklová (CZ) 5, 13. Texas Johansson (S) 5, 14. Erik Barth (D) 3, 15. Harald Fohlin (S) 2, 16. Eddie Ljung (S) 2
Štěpánka Nyklová (zcela vlevo) se v SGP4 neztratila | foto FIM – Taylor Lanning
Malilla – 14. června
Mateusz Cierniak, Damian Ratajczak a Bartlomiej Kowalski loni pro Polsko získali všechny tři medaile v SGP2. V juniorské věkové kategorii čas ubíhá proklatě rychle. Ovšem první podnik letošního šampionátu v Malille nespustil žádný varovný poplach, že by v zemi našich severních sousedů měli panikařit. Wiktor Przyjemski, který se do seriálu vrátil po roční pauze, přivedl za sebou do cíle finálové jízdy své krajany Bartosze Banbora a Sebastiana Szostaka. Domácí Philip Hellström Bängs skončil až za nimi.
Bartosz Banbor, Wiktor Przyjemski a Sebastian Szostak na pódiu | foto tiskový servis FIM
Mies – 11. června
Diplomatické tahy AČR na plochodrážním poli již přinesly mnohé úspěchy. Není divu, čeští pořadatelé dokázali vyřešit mnohá složitá zadání jak ze strany FIM, tak její evropské sestřičky. Nicméně v otázce divoké karty pro letošní SGP2 se bohužel nesetkaly s úspěchem. Ačkoliv žádost na divokou kartu pro Adama Bubbu Bednáře byla podána, český talent se do boje o juniorského mistra světa nedostal ani jako stálý náhradník. Divoké karty dnes obdrželi Dánové Mikkel Andersen a Villads Nagel a Polák Bartosz Banbor. Jako permanentní rezervy byli jmenováni Slater Lightcap, Tate Zischke, Daniel Thomson, Sebastian Kössler a Anže Grmek.
Adam Bubba Bednář letos SGP2 bohužel nepojede | foto Karel Herman
Ludwislust, Terenzano a Macon – 8. června
Sobota patřila kvalifikačním kolům SGP2, která startovala s minimálním časovým odstupem za sebou v Ludwigslustu, Terenzanu a Maconu. Bohužel se ani v jednom ze závodů nikdo z Čechů nedostal mezi postupovou čtyřku. Nejlépe se umístil Jan Jeníček. Byl osmý v Německu, kde Adam Bubba Bednář doplatil na technické patálie. Obsadil desáté místo, Jaroslav Vaníček byl jedenáctý v Itálii, což bylo také umístění Matouše Kameníka ve Francii.
Plochodrážníci jsou zvyklí na šňůru závodů v řadě. Rekordmanem tohoto týdne je bezesporu Karel Průša. O uplynulém víkendu se pustil do dvou závodů stopětadvacítek v Mariánských Lázních a v Plzni, kde se čtvrtlitrem vstoupil rovněž do českého mistrovství juniorských družstev. V úterý spolu s Petrem Markem v sedlech dvěstěpadesátek bojovali proti přiškrceným pětistovkám v rámci Poháru GKS v Rybniku, jehož včerejší pokračování v Poznani spláchnul déšť. Nyní slánského závodníka čeká SGP Academy se stopětadvacítkou, v níž se představí rovněž Štěpánka Nyklová. V neděli přijdou na řadu stopětadvacítky ve Slaném. Bohužel zároveň s přeborem, do něhož nebude moct zasáhnout s dvěstěpadesátkou. Podobný maratón čeká v příštím týdnu také naše juniory.
V sobotu se na třech frontách rozběhne kvalifikace SGP2. Adam Bubba Bednář a Jan Jeníček budou startovat v německém Ludwigslustu, Jaroslav Vaníček se vypraví do Terenzana v Itálii, kdežto Matouše Kameníka očekává francouzský Macon.
Petr Marek a Karel Průša se vypravili do Polska | foto Pavel Marek
A do toho v Polsku končí naše kvalifikační skupina šampionátu juniorských družstev. Zdeněk Schneiderwind musel se svou sestavou poměrně hodně improvizovat. V pondělí bude po slánském přeboru, navíc Bruno Belan musí stůj co stůj do školy. Do Leszna proto vyrazí mladší garnitura s Janem Jeníčkem.
Pardubický závodník se již neobjeví v dalších kolech ve Wroclawi a v Gniezně. Zejména ve středu bud česká sestava poměrně silná s Matoušem Kameníkem, Jaroslavem Vaníčkem, Brunem Belanem, Štěpánem Melčem a Janem Hlačinou.
Ve čtvrtek už bude scházet Matouš Kameník, protože cesta do Maconu není z nejkratších. A když už jsme se opět dostali k reprezentaci, je uzavřena nominaci na semifinále travnatého šampionátu Evropy. Hynek Štichauer byl pro nedělní Bielefeld jasný. Do Loppersumu se další týden vydá Jan Macek.
Sestavy Týmu ACCR pro závěr skupiny E polského šampionátu juniorských družstev:
Leszno – pondělí (3.6.):
Radek Bambuch, David Hofman, Jan Jeníček, Dominik Hrbek
Wroclaw – středa (5.6.):
Matouš Kameník, Jaroslav Vaníček, Bruno Belan, Štěpán Melč, Jan Hlačina
Gniezno – čtvrtek (6.6.):
Jaroslav Vaníček, Štěpán Melč, Bruno Belan, Jan Hlačina
Praha – 28. května
Šestnáct děleno čtyřmi se rovná čtyři. Neboli čtyři kvalifikační závody pro podzimní pardubický challenge o postup do SGP 2024 by mělo nabídnout postup prvním čtyřem. Jenže již léta se uplatňuje úzus garantující pořadateli místo pro domácího závodníka. Pakliže by tedy z kvarteta kvalifikačních kol nepostoupil jediný Čech, z Žarnovice by v září do Pardubic cestovali jen první tři. Nic takového se nestalo, jelikož Jan Kvěch se odmítnul bratříčkovat s kompromisy.
Plány se mění
Před středeční českou extraligou se Jan Kvěch prezentoval novinářům na tiskové konferenci k pražské SGP | foto Pavel Fišer
Po pádech při polské lize v Lublinu a německé Speedway Grand Prix nebyl stoprocentně ve své kůži. Středeční extraligu raději nedokončil. Ostatně Markétě by na pódium nepomohla ani svěcená voda, ovšem bůh suď. Nadcházející víkend byl pro Jana Kvěcha opět natřískanými klíčovými kláními. V pátek polská extraliga proti Ostrowu, hned následující večer světová kvalifikace v Lonigu.
„Zapršelo a ligu mi zrušili,“ konstatuje Jan Kvěch, že se mu plány poněkud změnily, a dostává se do Loniga rychleji než nadzvuková stíhačka. „Jel jsem tam už loni, věděl jsem, do jaký dráhy jdu. Víceméně jsem už to znal. A dařilo se.“
Skvělý závodník nepotřebuje být výtečný zpěvák
Dařilo se. To je fakt. I tak jde vystajlovat hodnocení poměrně přesvědčivého triumfu do holé věty. Jenže mladý muž se zarostlými tvářemi již není chlapcem, který před devíti lety s obrovským pohárem v rukou za třetí místo evropského poháru stopětdvacítek nevěděl, co říct do novinářského bloku.
V české extralize narazíte na soupeře z cyklu velkých cen – Jan Kvěch (modrá) v duelu s Andrzejem Lebeděvsem (červená) | foto Karel Herman
„Porazil mě jen Daniel Bewley,“ vrací se k rozjížďce s číslem jedenáct, jež z jeho skóre srazila jediný bod. „Opakovalo se, předtím jsem byl první. V opakovačce se mi nepoved‘ start a dojel jsem druhej.“
V závodě ale skončil první a tak se hrálo Kde domov můj. „Hymnu jsem nezpíval, nejsem dobrej zpěvák,“ zasměje se a jedním dechem odmítne přemítat nad dalším kvalifikačním stupněm. „Do challenge je daleko, teď mě čeká Praha.“
Slepý by nevěděl
Ano, matka měst se svou velkou cenou, kde již zbývá pouze pár mastných vstupenek ke stání. „Teď přes tejden budou rehabilitace, abych se cejtil stoprocentně fit,“ svěřuje se, ale nad otázkou po ambicích si zamkne ústa na sedm západů. Nebo tedy skoro.
„Uvidíme,“ pokrčí rameny a vzápětí se rozesměje. „To řek‘ slepej a šláp‘ do hovna. V Praze budou nový závody, budu dělat všechno pro to, aby se dařilo.“
Jan Kvěch stojí v Lonigu na pódiu nad Danielem Bewleyem (vlevo) a Jackem Hoderem | foto laskavostí Jana Kvěcha