Přelouč – 28. února
V závodech s finálovou nadstavbou jsou body ze základní části nakonec zapomenuty. A rozhoduje jen a jen pořadí. Nicméně ono to zas až tak černobílé není. Nebo alespoň nemusí mít. Pakliže by Lukáš Hutla v sobotu ve Varkausu získal o jeden bodík navíc… Na kdyby se ovšem plochá dráha nejezdí. Český ledař je vicemistr starého kontinentu a může osnovat smělé plány na světový šampionát, jenž startuje za čtrnáct dnů v bavorském Inzellu.

Přímý postup do finále prošel kolem velmi těsně

Do Finska je cesta dlouhá, ale díky lodní lince poměrně pohodlná. „Trénink byl v sobotu tři hodiny před závodem,“ ujímá se Lukáš Hutla úlohy vypravěče. „Nevím, proč ho neudělali dřív, čtrnáct dnů tam měli mínus pětadvacet. Řešili jsme to s FIMáky do budoucna. Hlavně to byla dráha, kde jsem ještě nebyl.“

A jaká vlastně byla? „Super, zázemí taky,“ dozvídáme se. „Je menší než Ervik. Dal jsem těžkej převod. Do pomala, do síly. Ale na to jsme brzy přišli. V závodě jsem startoval. Pak jsem ale polevil, jak mě Niklas předjel.“

Kromě Niclase Kalina Svenssona v v rozjížďce s číslem čtrnáct, Lukáše Hutlu porazil také Max Koivula v deváté jízdě. Oba Seveřané šli do finále rovnou. Fin se čtrnácti body, Švéd se třinácti. Stejné skóre dosáhl také český ledař.

Plán vyhnout se poslední šanci neklapl jen velice těsně, mít tak onen bode navíc…. „Rozhodla vzájemná jízda,“  říká Lukáš Hutla. „Šel jsem do poslední šance. Odstartoval jsem a vyhrál.“

Verdikt poslední zatáčky

Zbývala poslední rozjížďka celého odpoledne. Ta nejdůležitější. O titul mistra Evropy. A zbývající dvě medaile.  Od vnitřní čáry Max Koivula, Niclas Kallin Svensson, Lukáš Hutla a Heikki Huusko.

„Odstartoval jsem poslední,“ povzdechne si Lukáš Hutla. „Nebylo tam místo, všichni mi ujeli. Najednou jsem slyšel něco nalevo. 5íakl jsem si, co se děje. A byl jsem třetí.“

Niclas Kallin Svensson vyjel z trati, ve druhém kole zastavil Max Koivula. „Něco se mu urvalo,“ vysvětluje český ledař. „Ulomil se kohout, jak ho otevíráš, udělal se otřepek a přicpalo mu to trysku.“

Informace o soupeřově smůle se obhájce loňského titulu dozvěděl až po závodě, nyní byl v půlce finále druhý za Heikko Huuskem. „Najednou jen já a on,“ líčí. „Ty kráso, má náskok dvacet metrů, dvakrát jsem ho ten den porazil. Ale už jsem nemoh‘. Oni si dvacet minut odpočali, já musel jet poslední šanci.“

Naděje ale ještě neumřela. „V poslední zatáčce jsem řval do helmy, že ho podjíždím,“ vrací se nazpět do Varkausu. „Ale nakopalo mě to. Zaplaťpánbůh za druhý místo. Teď Inzell, ten jsem v životě nezajel. Jdeme do nich, to jsem psal loni, nevyšlo, snad to vyjde letos. Motory jsem poslal na repas, krk držel, v Inzellu bych měl bejt v cajku, budu chodit do posilky.“

Varkaus – 21. února
Lehké sněžné a teploty mírně pod nulou provázely evropský šampionát ledařů. Na skvěle připraveném ovále. Lukáši Hutlovi těsně nevyšel záměr postoupit do finále rovnou a vyhnout se poslední šanci. V ní ale vyhrál a v souboji s trojicí skandinávským borců se pustil do obhajoby loňského zlata. Niclas Kallin Svensson pykal diskvalifikací za přejetí vnitřní čáry. Bitva gradovala, Max Koivula zastavil s mechanickou poruchou a Lukáš Hutla skončil druhý za Heikkim Huuskem. Andrej Diviš obsadil osmé místo.

Přelouč – 17. února
Titul mistra republiky letos dozajista neobhájí. O to se postarala obleva, která rozpustila dlouho slibně tloustnoucí led. Zlato z mistrovství Evropy je ale ve hře. Lukáš Hutla coby úřadující mistr se pro něho musí vypravit daleko. Před sedmero hor, přes sedmery řeky, napsal by pohádkář. Realista ví, že do finského Varkausu. Naštěstí velkou část ze stovek kilometrů překoná lodí, což mu paradoxně vezme možnost tréninku.

Pohár s dvojkou z Rakouska

Lukáš Hutla se na sever vypraví ověnčen druhý místem z mezinárodního pouťáku, který se jel na ovále ve St. Johann im Pongau předminulou sobotu večer. „Trošku měkký,“ komentuje vrstvu ledu na klasickém plochodrážním stadiónu. „Pak to ale strhli bagrama a bylo to dobrý. Přišlo hodně lidí, pěkný závody.“

Kvůli úvodní poruše se Lukáš Hutla dostal do finále A přes vítězství v rozjížďce poslední šance. „Ve finále jsem neodstartoval,“ líčí rozhodující momenty. „Byl jsem tam ale stejně jako Franky, jenže mě Hans Weber přibil na prkna. A Franky ujel.“

Souboj s Hansem Weberem a Jasperem Iwemou ale vyzněl ve prospěch českého závodníka. „S prvním místem jsem se už moh‘ rozloučit,“ vrací se na úvod áčka. „Ale pro lidi to mohlo bej zajímavý, jak jsem ty dva podjel. A dostal se na druhý místo.“

Pozdní informace

Bojovnost je příslibem pro sobotní Varkaus. „Dneska hodím prcka do školky,“ plánuje. „Celej den budu v dílně, pak se staví Radim Lamberský. Ve středu odpoledne vyrazíme pro Moduse. Do Finska je to dálka, ale pojedeme  hodně lodí, po vodě je to lepší než řídit.“

Ve Finsku Lukáš Hutla ještě nikdy nezávodil.  „Dva devatenáct jsem tu měl je kvalifikaci, ale urval jsem si rameno a jel místo mě Modus,“ líčí, přičemž se pouští do vysvětlování nevýhody, kterou by v sobotu mohl oproti svým mít. „Minulou středu mi napsali, že je padesát kiáků od Varkausu možný od pondělí do pátku trénovat. Jenže já měl loď zamluvenou už měsíc dopředu.“

Všechno zlé je ale pro něco dobré. „Stejně ši šetřím ten krk,“ usmívá se Lukáš Hutla. „Chodím do posilky, ale cejtím ho.“

Přelouč – 12. března
Sezónu má úžasnou. To se musí nechat. Skvělé účinkování ve švédském super poháru se proměnilo na Hamru na Jezeře do zisku titulu mistra republiky na ledové dráze. Angína jej neskolila. A v sobotu v polském Sanoku kousal do zlaté medaile určené pro nejlepšího ledaře starého kontinentu. Nyní je ve hře ještě jeden titul. V sobotu v Inzellu totiž začíná světový šampionát, ale Lukáš Hutla se nenechá rozhodit z konceptu svého klidu.

Když strategie nevychází

„Dobrý,“ reaguje český závodník na otázku, jaké to v Polsku bylo. „Pak proměnlivý. A nakonec jsme se kousli a vyhráli.“

Chleba se tradičně lámal ve finálové rozjížďce čtyř nejlepších. Lukáš Hutla k ní vykročil úvodním triumfem. Jenže v šesté jízdě se v cíli díval na záda Luky Bauera a vítězného Maxe Koivuly. Jedničku dovezl i z rozjížďky s číslem osmnáct. Vyhrál ji Simon Reitsma a Max Niedermaier protnul metu jako druhý.

„Chtěl jsem postoupit do finále rovnou a vyhnout se poslední šanci,“ svěřuje se Lukáš Hutla se svou strategií, která nakonec nevyšla. „Některý jízdy jsem málem ležel na držce, než jsem se srovnal. Špatná stopa nebo jsem byl mimo.“

Překvapení na videu

Nebylo zbytí, než se postavit na startovní rošti poslední šance proti Jimmy Olsenovi, Aki Ala-Riihimäkimu a Maxi Niedermaierovi. „Vybral jsem si červenou,“ pokračuje český reprezentant. „Investoval jsem hodně do spojek. A nakonec jsem v Sanoku ze sedmi startů posral jen dva.“

Ani poslední šance, kterou vyhrál stylem start – cíl, ani klíčové finále na tomto seznamu nebylo. „Finále si nepamatuju,“ netají se Lukáš Hutla. „Myslel jsem, že jsem Bauera přizdill na prkna ve druhém vinglu. Ale teď jsem koukal na video, předjížděli jsme se snad třikrát. Kdo to sledoval, musel mít asi nervy.“

Za delší konec provazu tahal nakonec Lukáš Hutla. „Vyšlo to,“ komentuje svůj evropský titul. „Všichni byli rádi. A já jsem rád, že jsou lidi rádi.“

Budoucnosti vstříc

Říká se to hezky. Český titul v kapse, evropský jakbysmet, teď už jen ten světový a sezóna bude vyšperkována jako korunovační klenoty. Jakoby stačilo se v Inzellu a v Heerenveenu postavit do fronty jako u stánku na bratwurst či glühwein. Einmal gold, bitte.

„V pondělí jsem byl na masáži,“ reaguje Lukáš Hutla hodně zeširoka. „Po angíně hodně spím. Dneska půjdeme do dílny. Vyčistíme maximálně kryt na řetěz a koukneme na šrouby. Ve čtvrtek ráno vypálíme, abychom tam po obědě byli.“

Do Inzellu není cesta dlouhá. „Je za rohem, za barákem,“ rozesměje se. „Snad pojedu dobře. Motorky držej, já něco málo držím taky, snad to tuhle sezónu doklouzáme. Můžeme překvapit, tlak necejtím, jak se mně pořád ptaj‘. Vyhrál jsem letos hodně, do Inzellu jedu vyhrát taky, nějak to dopadne.“

Sanok – 8. března
Dvojice třetích míst na vítězné šňůře rozhodla, že do finálové jízdy evropského šampionátu bude muset přes rozjížďku poslední šance. A v ní Lukáš Hutla přestal uznávat kompromisy. Do cíle doje jako vítěz. V klíčové jízdě o titul se dostal do vedení, udržel Luku Bauera a stal se mistrem Evropy. Andrej Diviš skončil desátý, náhradník Lukáš Hromádka po dvou výjezdech na ovál sedmnáctý.