Přelouč – 16. května
Na sklonku loňského roku ani náhodou nehovořil o závodní pauze jako v třiadvacátém. Naopak. Připravil se jako snad nikdy. A úspěchy sjížděly jako auta z výrobního pásu. Švédský pohár. Mistrovství republiky v Hamru na Jezeře. Mistrovství Evropy v Sanoku. Příběh by mohl mít neskutečný happy end při mistrovství světa. Takový příběh Lukáš Hutla plánuje dopsat napřesrok.
Na rozjezd Švédsko
„Letos jsem do toho šel naplno,“ říká Lukáš Hutla. „Na starý kolena jsem měl nejlepší fyzickou přípravu. Přibyli mi sponzoři a partneři, proto byla nová technika. A to bylo znát. Když má člověk finance, neřeší, jestli si koupí jednu lamelu nebo rovnou celou spojku.“
Všechno do sebe začalo zapadat ve Švédsku. „To bylo dobrý,“ usměje se. „Ladili jsme techniku, podvozky, novou techniku. Jeden závod jsem vyhrál. To byl dobrej pocit. Nechal jsem tam jednu motorku, mezitím se vyhrál St. Johann. A přilít‘ zpátky. I druhá motorka byla dobře připravená, i když jsem nejezdil na sto procent, chtěl jsem se rozjezdit.“
Česká pohádka dostává evropské pokračování
První z klíčových podniků sezóny nabídla světová kvalifikace v Örnsköldsviku. „Ervik je moje oblíbená dráha,“ zamýšlí se. „Se štěstím jsem vyhrál, ale v takovým závodě je hlavní postoupit. Pak přišel zázrak na Hamru, aspoň tři jízdy.“
Ony tři rozjížďky byly pro Lukáš Hutlu klíčové. „Věděl jsem, že vyhraju,“ netají se svým jasnovidectvím. „Podařilo se, než led prasknul. Za čtrnáct dnů se jelo na Evropu do Sanoku.“
Český ledař v úloze favorita. „Ambice si dávám vždycky ty nejvyšší,“ reaguje. „Nějaký jízdy jsem vyhrál, v poslední šanci jsem jim ujel o půl rovinky. Finále taky.“
Stát se nejlepším ledařem Evropy nebylo ovšem jen tak. „Možná jsem to měl blbě nepřevodovaný,“ uvažuje. „Asi jsme to netrefili, což jsem viděl na videu. Koivula neodstartoval, já si to vydřel s Bauerem. Předjel mě, pak jsem ho předjel já. Asi jsem chtěl víc. Jsem mistr Evropy a tady pohádka končí.“
Myšlenky dlí ve světě na příští sezónu
S jídlem roste chuť, po evropském šampionátu přišel světový. „K tomu se nechci moc vracet,“ zachmuří se Lukáš Hutla. „Zapili jsme titul mistra republiky a Evropy. Teď řešíme další motory, vyzkoušíme novou techniku, ať jsem příští sezónu zase o level výš.“
Zatímco hlavní část sezóny je stále před většinou svých vrcholů, ledaři ji mají za sebou. „Co se týče mého fyzického fondu, vím, že zdaleka nejsem na vrcholu. Zaberu víc. Vstávám o půl čtvrtý ráno, abych chodil do posilky, odpoledne se mi nechce. Pojedu s fichtlem Stadión Cup, krosku jsem prodal, místo ní mám dítě (smích).“
Pro úspěch je podstatná rovněž finanční stránka. „Mám domluvené další sponzory, s nákupem techniky to bude jednodušší,“ říká a komentuje své ambice na rok 2026. „A tak jsem jim v mistrovství světa dal naposledy ještě šanci (smích).“
