Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Adam Nejezchleba si už nepůjčuje větší přilbu

Divišov – 24. dubna
Zítra nebude chybět v Divišově. A na motocyklu bude zatáčet i doprava. Má volný víkend. Proč by tedy místo plochodrážního GM neosedlal flat trackerskou husqvarnu? Mistrovství republiky pokračuje pod Blaníkem svým druhým dílem. A jediným závodem v seriálu ve stylu TT, kdy se jezdí i proti směru hodinových ručiček. Adam Nejezchleba, příjemné překvapení českého plochodrážního jara, si ale už nebude muset půjčovat větší přilbu.

 

S větší přilbou

Adam Nejezchleba prožívá skvělé jaro | foto Pavel Fišer

Zimní přípravu Adama Nejezchleby zkomplikovala operace ušního bubínku. „Vždycky jsem byl na kontrole a pokaždé to bylo lepší a lepší,“ svěřuj se. „Ale problém byl s helmou. Nemoh‘ jsem si ji dát na hlavu. Musel jsem jet ve větší. Ale stejně jsem se na ledě svez‘.“

Ledová plochá dráha je v rodině výzva již díky někdejším snům závodníkova tatínka Zbyňka. Syn neměl šanci představit se v oficiálním šampionátu. Ale na trénincích v Jistebnici nechyběl. A posadit se za řidítka speciálu Klabo Factory při show v Hluboké vyměnil za místo diváka při rakouském pouťáku ve St. Johannu. Ale kdeže ledy jsou, a to i ty letošní?!

Adam Nejezchleba krotí ledařský speciál v Hluboké nad Vltavou | foto Antonín Škach

„V Goričanu jsem si půjčoval přilbu od Bubby,“ přibližuje se pražský závodník ve svém vyprávění jaru. „Má větší velikost. Děkuju mu. Pak byla pauza a rána se mi zvenku zahojila. Nemám to ještě stoprocentní, ale na nic už by to nemělo mít vliv.“

 


Adam Nejezchleba na téma své účasti v zítřejším flat tracku v Divišově:

„Podal jsem si přihlášku. Nemám žádný závody, ať sedím na motorce.“


Polský vroubek

Každopádně na jaře Adamu Nejezchlebovi vyšlo prakticky všechno, na co sáhnul. Prague Open, nominační závod o reprezentaci, slánská juniorka, pardubická extraliga, debut v národním týmu. Alespoň na českých oválech.

Prague Open, první závod, první pódium: Adam Nejezchleba, Adam Bubba Bednář a Daniel Klíma na stupních vítězů | foto Karel Herman

„Gniezno se mi nepodařilo,“ zlehka se zamračí při vzpomínce na úvodní MACEC Cup letošního roku. „Mají tam trošku jinou dráhu, než jsem zvyklej. Ale musím se to naučit.  Musím to dohánět, chci v Polsku závodit.“

Tato přání se mu splnilo, když měl po Prague Open vyrazit do Krosna ke sparingu za Rybnik. „Měl jsem tam jet za Honzu Kvěcha,“ odmítá slibnou hypotézu o námluvách se slezským klubem. „Domluvil mi to, protože on sám nemoh‘. Nakonec tam stejně měli déšť.“

Český národní tým: zleva Adam Bubba Bednář, Adam Nejezchleba, Daniel Klíma, Jan Kvěch, Václav Milík a Zdeněk Schneiderwind | foto Karel Herman

Ale pojďme na domácí ovály. „V Praze mi to docela sedne,“ říká. „Už to tam trošku znám. A pořád jsou to český závody. Přijede třeba Gregor Zorko a je hnedka druhej. Já ho naštěstí porazil. Aby Slovince vyhrál český závody, to by prostě nešlo! (smích).“

Ale extraliga zrovna české aranžmá vyjma Markéty nemá. „Super že mám možnost závodit s jezdci na takový úrovni,“ kvituje Adam Nejezchleba filozofii týmotvorby pražského klubu. „Je to hezkej pocit, když se s nima můžu držet. A vyzkoušet si start. Jsou to úplně jiný zkušenosti.“

 


Divišovská flat trackerská sobota:

Zítra od čtrnácti hodin bude v Divišově Adam Nejezchleba závodit s flat trackerskou špičkou v kategorii FT1. Nechybí mistr světa Ervín Krajčovič, mistr republiky Ondřej Svědík, Vít Janoušek, Tomáš Kolařík, Rakušan Klaus Mayr. Ale pozor, také silničář Oliver König. Nebo David Vrtáček. Ano, ten pardubický mechanik, jehož od vlastního dvojčete rozeznáte jen barvou týmového oblečení. Plochodrážní stopu najdete také v FT Classics, kam po zániku veteránů přešel kopřivnický Petr Marek.


Debut mezi hvězdami

A pak přišla pozvánka do národního týmu na pardubický evropský challenge. „Byl jsem strašně šťastnej,“ netají se Adam Nejezchleba pocity, když jej Zdeněk Schneiderwind oslovil. „Myslím, že se nominace dělala podle Prague Open. Měl jsem svý první velký závody v reprezentaci na pětistovce. Bral jsem je jako hodně velký. Jel jsem dvě jízdy, myslím, že jsem posbíral zkušenosti, které se zúročí.“

Adam Nejezchleba (bílá) debutuje v českém nároďáku v čele před Andrzejem Lebeděvsem (modrá) a Fredrikem Lindgrenem (červená) | foto Karel Herman

Dvě rozjížďky. Ale ta vůbec první! Od vnitřního okraje dráhy Adam Nejezchleba, Andrzej Lebeděvs, Fredrik Lindgren a Dimitri Berge. Páska letěla vzhůru k prosluněnému svítkovskému nebi. Češi nemohli začít svou cestu za postupem do finále lépe. Benjamínek týmu vedl a světová esa si vedl jako mamka husa na provázku.

„Z jedničky jsem měl dobrej start, ale měl jsem držet lajnu,“ analyzuje Adam Nejezchleba. „Každej mi to v depu říkal. Nedržel jsem. Jak na to nejsem zvyklej, Andžejs mě podjel po vnitřku. Mrzelo mě, že jsem ho neudržel.“

Každopádně pražský junior nastrojil překvapení nejen sám sobě. „Nerad hodnotím jednotlivý jízdy, ale tahle mi dala fakt hodně, si myslím,“ přemítá. „Věděl jsem, že mám za sebou lepší jezdce. Ale když se povede start, musím s nima bojovat, musím je porážet. Když jsem jel před nimi, věděl jsem, že mi nedaj nic zadarmo.“

 


Jediná Tourist Trophy v Čechách:

Divišov zítra nabídne jedinou možnost spatřit flat track na trati TT. Oproti předchozím dvěma ročníkům ubude skok. Na druhou stranu se divákům předvede rovněž kategorie FT Young. Sice nemá dost přihlášených, abych jejich mítink dostal mistrovský statut, ale volnému závodu nestojí nic v cestě.


Reparát v Landshutu?

Flat track nabídl Adamu Nejezchlebovi skvělou alternativu k ploché dráze | foto Karel Herman

Finále v Rzseszowě českému týmu v Pardubicích o vlásek uniklo. „Je velká škoda, že jsme nepostoupili,“ bilancuje Adam Nejezchleba. „Chyběly nám tři body. Všechny nás to v týmu mrzí. Nedá se nic dělat.“

Sestavy semifinále světového šampionátu příští pátek v Landshutu nespatřily oficiální světlo světa, ale indicie ledacos napovídají. „Češi si mohou Pardubice opravit v Landshutu,“ konstatuje diplomaticky a konec konců i výstižně.

Adam Nejezchleba v akci | foto Karel Herman

Luboš Hromádka má smolný vstup do sezóny

Pardubice – 22. dubna
Šroubky v Trhové Kamenici. Tréninky v Pardubicích. A pak ostrý rozjezd při březnové rozcvičce Prague Open. O Velikonocích MACEC Cup v legendárním polském Gniezně. A bohužel neplánovaná závodní pauza dost možná na čtvrt roku. Luboš Hromádka prožívá komplikovaný vstup do sezóny anno domini 2026.

 

Luboš Hromádka má čtvrt roku pauzu | foto Pavel Fišer

„Spadl jsem přes hák na rameno,“ povzdechne si. „A z Gniezna mě převezli do nemocnice do Poznaně. Tam jsem byl na rentgenu a řekli,  mi že mám zlomenou klíční kost. Ještě ten večer jsme přejížděli do pardubické nemocnice, kde jsem strávil noc. A další den už jsem byl doma. Vrátím se nejspíš za dva až tři měsíce.“

Luboš Hromádka během Prague Open | foto Karel Herman

Matouš Kameník se chce letos svézt

Pardubice – 15. dubna
Nechyběl ve středu ve Svítkově. V depu. Na stupních vítězů se jeho pardubičtí týmoví kolegové radovali z extraligové výhry bez něho. Nebylo divu. Pravačku v ortéze skrýval pod bundou. Matouš Kameník má za sebou operaci a před sebou rekonvalescenci až do léta.

 

Matouš Kameník má za sebou operaci ramene | foto Karel Herman

„Byl jsem na operaci s pravým ramenem,“ svěřoval se. „Už to chtělo dlouho a pořádně. Opravili mi už jednou, ale já to zničil. Před tejdnem jsem byl v Olomouci. Snad už všechno bude dobrý.“

Operace kříží závodní plány pardubického plochodrážníka. „Šest tejdnů ortéza,“ povzdechl si. „Pak se uvidí, jak se půjde rozhýbat. Snad se svezu na konci sezóny. Určitě bych chtěl letos, ale uvidí se.“

Matouš Kameník doufá v návrat na konci sezóny | foto Pavel Fišer

Jakub Valkovič se v neděli rozloučí s diváky i se svou závodní kariérou

Hronské Klačany – 26. března
Žarnovický Speedway Club vyložil karty na stůl poměrně brzy. Již v lednu zveřejnil soupisku, s níž se Marián Šebian se svým asistentem Lubošem Šmondrkem pustí příští měsíc do boje o třetí titul v české extralize. Nebylo na ní jméno spjaté se slovenskou plocho dráhou deset let. Jakub Valkovič. Ano, chlapec, který se svého času vydal do Žarnovice ucouraným osobním vláčkem optat se na možnost stát se opravdivým plochodrážníkem, se v neděli rozloučí se svou kariérou.

 

Začarovaný kruh

Cože, stačí jediné slůvko k první otázce. „Ano, rozhodl jsem se ukončit kariéru na ploché dráze,“ přemítá Jakub Valkovič poměrně dlouho nad odpovědí na ní. Není divu, přece jenom učinit takové rozhodnutí po desetileté jízdě není rozhodně jen tak samo sebou.

Jakub Valkovič pojede v sobotu svůj poslední závod | foto Pavel Fišer

„Bylo to dlouhé těžké rozhodování, co dál s plochou dráhou,“ ozve se povzdech. „Už během minulé sezóny jsem nad tím přemýšlel. Rozhodnutí padlo až někdy v listopadu a nebylo jednoduché po tolika letech závodění.“

A co k němu Jakuba Valkoviče vedlo? „Moc mi to nevycházelo časově,“ svěřuje se. „Trénoval jsem v podstatě jen na začátku sezóny a potom již jen jezdil na závody. Plochou dráhu jsem dělal při práci a nemohl jsem se tomu sportu věnovat naplno. Pak jsem se na závodech trápil a výsledky byly také slabé. Tímto způsobem jsem neviděl význam pokračovat v ploché dráze.“


Závodní neděle v Žarnovici (14:00):

Martin Vaculík ve startovní listině nechybí | foto Karel Herman

Šestadvacátý ročník Memoriálu Ladislava Eliáše, jehož tradici Speedway Club přenesl ze Zohoru do Žarnovice, vyvrcholí finálovou jízdou o mistra Slovenska.

Pořadatelé zveřejnili jména dvaceti účastníků bez startovních čísel.

Slovensko: Martin Vaculík, Jakub Valkovič, Anna Hajková
Česká republika: Václav Milík, Jan Kvěch, náhradník Michal Baštecký
Polsko: Bartosz Jaworski, Bartosz Banbor, Patryk Wojdylo, Adrian Gala
Slovinsko: Sven Cerjak, Gregor Zorko, Matic Ivačič
Finsko: Antti Vuolas
Norsko: Truls Kamhaug, Glenn Moi
Maďarsko: Zoltan Lovas
Rakousko: Sebastian Kössler
Lotyšsko: Francis Gusts, Oleg Michajlovs
Ukrajina: Marko Levišin
Bulharsko: Milen Manev

V neděli naposledy

Přitom v letošní sezóně by bylo, co obhajovat. S Žarnovicou druhý titul v extralize, s Kopřivnicí vysněný primát o ligové patro níže. Nestál by proto za úvahu ještě jeden rok strávit na oválech?

Jakub Valkovič s mistrovskou žarnovickou sestavou | foto Eva Palánová

„O tom jsme se víckrát bavili, jestli nepotáhneme ještě jednu sezónu, ale rozhodl jsem se nepokračovat,“ má Jakub Valkovič naprosto jasno. „Ale na druhou stranu jsem ve své poslední sezóně získal double. Extraliga a první liga, takže z toho jsem měl radost.“

Neděle tedy napíše definitivní tečku za kariérou jednoho slovenského závodníka. „Ano,“ přikývne. „V neděli to budou moje poslední rozlučkové závody. Na nějaké tréninky si možná ještě sem a tam přijedu zajezdit, ale závodit už nebudu.“

 


Jakub Valkovič děkuje:

Na rodinu se Jakub Valkovič mohl vždy spolehnout | foto Karel Herman

„Chtěl bych poděkovat hlavně rodičům, kteří mě podporovali od začátku až doteď. Bez jejich podpory by to určitě nešlo. Ocino se mnou odjezdil celou kariéru po závodech. Také bych chtěl poděkovat celé rodině. Děkuji svým sponzorům, klubu a samozřejmě také fanouškům za podporu.“


Jakub Valkovič uzavřel svou kariéru | foto Karel Herman

 

Lukáš Hutla věří, že v Heerenveenu najde rychlost

Přelouč – 19. března
Jeho březnové dny jsou plné událostí. Brno. Výstava MOTOCYKL 2026. Setkání s českým prezidentem. A s mnoha dalšími fanoušky. Výroba improvizované činky z petek s minerálkou. Poté příprava na Inzell. Mistrovství světa. Život prostě není vždycky jen sladký. Naděje v něm zůstává vždycky. Boj o krále ledařské planety vrcholí příští měsíc v Heerenveenu. A pak se tady Lukáš Hutla spolu s Andrejem Divišem a Davidem Lizákem nastoupí do Ice Speedway of Nations.

 

Český prezident v sedle

Český prezident Petr Pavel v sedle | foto laskavostí Lukáše Hutly

Bylo by krásné, kdyby se Petr Pavel sám po příjezdu na brněnské výstaviště s památníčkem a lihovým fixem v rukou řítil za vicemistrem ledařské Evropy. Požádal o autogram a kartičku, která by se stala perlou jeho sbírky. Bylo by, bylo…

„Ve čtvrtek jsem viděl prezidenta, jak jde kolem,“ vypráví Lukáš, že hlavě České republiky musel jít naproti. „Úplně se mi rozbušilo srdce. To přece není nějakej hej počkej. Šel jsem k němu, pane prezidente, mám tady motorku na ledovou plochou dráhu, nechcete se podívat?“

S prezidentem republiky se plochodrážníci dost možná potkali naposledy za husákovské éry. „On se zeptal, kde ji máte,“ pokračuje přeloučský ledař. „Asi dvacet metrů napravo. Prezidentská kolona změnila směr a on se na mojí motorce vyfotil.“

 

Kamikadze nevyhrává

Dny na výstavě uběhly rychle. Lukáš Hutla myslel na Inzell, posiloval krk s improvizovanou činkou, kterou si vyrobil z plastikových láhví s minerálkou. Medaile z mistrovství světa mu ve vitrínce trofejí ještě chybí. Ale na bavorském ledovém ovále se mu nedaří prakticky již tradičně. Ani letos.

Úchvatná atmosféra v Inzellu | foto Pavel Fišer

„Na mně to nezáleželo,“ komentuje svůj výsledek z minulého víkendu. „Udělal jsem maximum, ale motorka nebyla rychlá. Nastavení bylo stejný jako ve Varkaus, ale něco se pokazilo. Moh‘ jsem letět do nájezdu dvacet číslem ve vzduchu s oběma koly jako kamikadze, ale nebylo to nic platný. Nebyla tam rychlost. Prostě jsme ji neměli a v Inzellu je na dlouhých rovinkách potřeba.“

V sobotu skončil desátý, v neděli sedmý, když mu místo dvou bodů k účasti v rozjížďce poslední šance chyběl jediný bod. „Už jsem věděl, že světová placka nebude,“ přibližuje své rozpolení před druhým finálovým kláním. „Hlavou se mi honily milióny myšlenek. Změnil jsem nastavení, ale rychlost chyběla. Snad dotyčná odpovědná osoba najde důvod.“

 

Dubnový nizozemský konec

S mechaniky Radimem Lamberským a Martinem Běhalem | foto Pavel Fišer

Konečný účet světovým ledům anno domini 2026 vystaví až Heerenveen před půlkou dubna. „Doufám, že rozloučení v Holandsku bude důstojné,“ říká Lukáš Hutla. „O výsledku rozhodla už sobota v Inzellu. Ne, že bych se jen vozil, ale už to bylo špatně. Něco je špatně. Doufám, že přijdeme na to co. A budu zpátky, jak jsem byl, teď jsem tahal za plyn, ale nešlo to.“

Finále jednotlivců se zde uzavře v sobotu, ale v neděli se opět vrací boj o medaile v mistrovství světa družstev. „Švédové, Finové jsou jasný,“ přemítá. „Třetí místo? Záleží, kdo pojede za Němce a Holanďany. Za Rakousko Franky a Simon, ale na rozbitým ledu nebudou rychlí. Problémem je také bodování 4 – 3 – 2 – 0, ale nějaká šance je vždycky.“

Lukáš Hutla na inzellském ledě | foto Pavel Fišer

 

Matěj Frýza účinkuje v dramatickém duelu školy s plochou dráhou

Zbůch – 7. března
Bylo to velké. Prvního června. Slavily nejen děti. Ale také Matěj Frýza. Vyhrál přebor ve Slaném. Titul přeborníka mu unikl. Stalo se, stalo. Loňská sezóna je stejně v historii. Nová začne za pár dnů. Ovšem plzeňského juniora čeká zjara maturita.

 

Slánský triumf, divišovský problém

Matěj Frýza si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman

„No, byl to skvělý zážitek,“ vrací se Matěj Frýza ke svému triumfu ve středočeském královském městě. „A skvělý pocit zároveň, ten den se mi jelo úplně krásně. Vychytali jsme nastavení motorky a i mě ta dráha sedla moc dobře. Škoda toho jednoho bodu s Danem Klímou, ale i tak to byl moc pěknej souboj.“

Plzeňský závodník se rázem dostal do hry o titul českého přeborníka. Spolu s Janem Jeníčkem a Adamem Nejezchlebem. Vrchol přišel v půlce srpna v Divišově. Po pádu ve třetí sérii se ovšem depo Matěje Frýzy vyklízelo předčasně.

Matěj Frýza v akci | foto Karel Herman

„V ten den jsem v Divišově měl zdravotní potíže již před startem samotného závodu,“ povzdechne si. „Ale nějak jsem se kousl a řekl si, že to prostě odjedu, i když mám tělo úplně vysílené. Dráha tomu moc nepřispívala. Byla o síle a já jí ten den prostě neměl. Po tom samotném pádu do bariéry jsem si řekl, že už asi dost, že to fakt nemá cenu lámat to přes zdraví.“

 

Sedmé místo možná lepší než páté

Nakonec v přeboru skončil třetí. Je to jeho prozatím nejlepší výsledek v celém jeho působení v soutěži. Jenže přece jen titul nebyl daleko. Jak plzeňský plochodrážník svůj výsledek hodnotí?

Celkové pořadí přeboru: Adam Nejezchleba, Jan Jeníček a Matěj Frýza | foto Karel Herman

„Tak samozřejmě jsem moc rád,“ reaguje. „Určitě je to pro mne úspěch. A jsem moc rád, že se mi to takto povedlo. Na druhou stranu, nebyl jsem daleko od samotného titulu. Ale je to plochá dráha a tak to prostě někdy je.“

Mohli bychom skloňovat podstatné jméno překvapení, ale ono zase o žádné velké v podání Matěje Frýzy nešlo. Pátý muž mistrovství republiky 2024 by neměl myslet nízko. Loni skončil sedmý, za pět měsíců se o titulu rozhodne ve Svitavách.

Daniel Klíma, Matěj Frýza a Bruno Belan na pódiu ve Slaném | foto Antonín Škach

„V sezóně 2024 byli lepší soupeři,“ směje se a připomíná personální potíže při sestavení startovní listiny podzimního finále na Borech. „Ne, tak jako řekl bych, že teď v mistráku 2025 to bylo dost těžké. Je škoda, že jsem neobhájil, určitě, ale nechci nic vzdávat.“

 

Kluci ze Zbůchu v plzeňských vestách

Cenné zážitky Matěji Frýzovi přinesla extraliga. „Jsem rád, že mě celkově Slaňáci a hlavně Milan Mach vzali mezi sebe,“ kvituje. „Určitě jsem rád za každou zkušenost v extralize. Závod, kde jsem měl možnost nejvíckrát startovat, byla Žarnovica. Moc jsem si ho užil. Letos ta extraliga byla fakt nadupaná, takže to byla pro mě celá jedna velká zkušenost se postavit třeba proti Lagutovi a Sajfutdinovi. V Žarnovici se mi na ně podařilo i lépe odstartovat v jedné jízdě, škoda, že jsem to nezavřel dřív.“

Slaný očekává závod: zleva Eduard Krčmář, mechanik Josef Černý, Matěj Frýza, Bruno Belan, kouč Milan Mach a Kacper Witrykus se svým týmem | foto Eva Palánová

A propos Slaný, v dubnu na jeho oválu začala juniorka i s Matějem Frýzou na pódiu. „Určitě to bylo moc fajn, měl jsem radost,“ dostává se postupně ke své závěrečné sedmé pozici. „Bohužel jsem si vědom, že na začátku sezóny jsem byl někde trochu víc nahoře výkonnostně. A cé cé á od půlky sezóny se mi nedařilo. Řekl bych, že to bylo spíš v hlavě, ale také jsme si lámali hlavu hodně s nastavením motorek.“

Pozitivní byl comeback tvého plochodrážního souseda ze Zbůchu. Štěpán Melč se vrátil po zranění. Oba Plzeňané spolu skončili pátí v domácích juniorských družstvech na říjnové Markétě. Velké dvojice na Borech jel každý s někým jiným. Jaké jsou jejich vyhlídky na letošní první ligu? Pojede se stylem dvojic a Plzeň je opět po letech ve hře.

Matěj Frýza (žlutá) v extraligovém duelu v Žarnovici s Matoušem Kameníkem (modrá) | foto Eva Palánová

„Upřímně,“ zamýšlí se. „Závod v té Praze se nám se Štěpánem vůbec nepovedl. Bylo to hrozné, na rovinu. Buď jsem dojel já první a on poslední. Anebo naopak. Bylo to takové na nic a prostě se to nepovedlo. Na první ligu si myslím, že můžu říct i za Štěpána, že se moc těšíme. Dáme do toho vše, co bude v našich silách. Konkurence bude veliká, ale určitě nedáme nic zadarmo.“

 

Trojky na závodech jsou jedničky ve škole

Matěj Frýza v akci | foto Pavel Fišer

Rok s šestadvacítkou na konci letopočtu Matěji Frýzovi přináší výzvy nejen na oválech, ale také ve školních lavicích. „Jojo, škola, škola…“ přikyvuje. „Maturuju a to zrovna v období, kdy začíná plochodrážní sezóna. Je toho hrozně moc, takže bych určitě chtěl věnovat víc začátek sezóny spíš té škole. Abych odmaturoval v pohodě. Přece jen je to vzdělání.“

 


Matěj Frýza děkuje:

Jaroslav Frýza odmávnul v cíli plzeňské rozjížďky svého syna Matěje | foto Pavel Fišer

„Chtěl bych moc poděkovat mojí rodině, hlavně mamce, taťkovi a dědovi Mírovi. Mému mechanikovi Pepovi Černému, všem mým přátelům a fanouškům, kteří mě podporují, své přítelkyni a hlavně taky mým sponzorům Cassida Helmets, ACI, AGbydleni S.R.O., Řeznictví U bejka, Petr Sobotka – Stavební firma, Obec Zbůch. A hlavně PK Plzeň za veškerou podporu.“


 

Matěj Frýza v akci | foto Karel Herman