Praha – 26. března
První přebor včera dal dvacítku úvodních bodů do seriálu, ale také určil podobu reprezentace pro ty, které tam nedostaly loňské výsledky. V tomto ohledu byl nejspokojenější Jan Macek. Díky triumfu se ujal vedení v soutěži, ale také získal místo v kvalifikacích SGP a SEC. Do evropského individuálního šampionátu se vrací Hynek Štichauer.
Pardubice – 21. listopadu
Zdálo se, že se finále evropského SEC v Pardubicích zabydlelo. Spolupráci si východočeským pořadatelem si pochvaloval rovněž promotér One Sport. Ale příští rok se v pátek ve Svítkově po dvou letech nepojede evropský šampionát, nýbrž challenge o Speedway Grand Prix 2025.
Vysvětlení, proč Pardubice vypadly z okruhu pořadatelů SEC, určitě nabídne sám promotér, až zveřejní svůj kalendář. V Polsku se spekuluje o návratu Chorzowa a značný díl při televizních přenosech si příští rok ukrojí olympiáda a fotbalové Euro. A že by si česká plochodrážní diplomacie nechala navždy sebrat evropský závod k pardubickému supervíkendu navždy, nebude rozhodně pravděpodobné.
Navíc challenge o postup do světa velkých cen pro rok 2025 ani náhodou není lacinou náhražkou, nýbrž důstojným parťákem závodu všech závodů. Už samotná kvalifikační kola budou natřískaná, protože řada inventářů Speedway Grand Prix se při nominaci na příští rok přesvědčila, že jejich přežití na následující rok není zase tak automatické.
Ke všemu Discovery Sports Events spolu s FIM na rok 2025 přidělí pouze čtyři stálé divoké karty. Opět se zachrání šest nejlepších. K vítězi SEC se přidají nejlepší z pardubického challenge, jichž oproti praxi předchozích let budou čtyři.
Gislaved – 19. srpna
O vítězi challenge o SGP 2024 musel rozhodovat rozjezd. Lépe odstartoval Martin Vaculík, jenže brzy nabyl vrchu Jason Doyle, který Slováka porazil. Mezitím si v depu Szymon Wozniak slavil splnění svého dětského snu a postup mezi elitu světa přirovnával k předčasnému vánočnímu dárku. O vstupenku do velkých cen si řekl rovněž Jan Kvěch. Skončil pátý, avšak vedoucí duo se zatím drží v top šestce aktuální klasifikace.
„Věřte mi, je to úžasný pocit, zatím tomu nemohu uvěřit,“ svěřoval se Szymon Wozniak na tiskové konferenci. „Jezdit Grand Prix byl můj sen od chvíle, kdy jsem v sedmi letech jel první kolo na plochodrážní motorce. Pracoval jsem opravdu tvrdě třiadvacet let.“
Po pádu při čtvrtfinále polské ligy v Gorzowě přitom ani vůbec nemusel startovat. „Minulý týden jsem měl ošklivý pád,“ svěřil se. „Vrazil jsem do mantinelu a řidítka mě praštila přes obě nohy. Při tréninku jsem se cítil hrozně a přemýšlel jsem, jestli nemám odstoupit. Změnil jsem styl jízdy a všechno začalo fungovat.“
Zatímco Szymon Wozniak projde debutem jako stálý účastník cyklu velkých cen, zbývající dvojice postupujících pojala challenge jako pojistku. „Opravdu jsem chtěl zůstat v Grand Prix,“ říkal Jason Doyle. „Zatím jsem čtvrtý, a když vím, že budu v seriálu i příští rok, je tlak ze mě pryč.“
Podobně se vyjadřoval rovněž Martin Vaculík. „Jsem tak šťastný, že jsem se zase kvalifikoval z challenge,“ usmíval se. „Nyní se mohou soustředit na Grand Prix, bojujeme o medaile a nyní můžeme bojovat s čistou hlavou. To je hlavní věc, tlak ze mě je stoprocentně pryč.“
| 1. Jason Doyle, AUS | 3 2 3 3 2 | 13+3 |
| 2. Martin Vaculík, SK | 2 2 3 3 3 | 13+2 |
| 3. Szymon Wozniak, PL | 3 3 2 1 3 | 12 |
| 4. Robert Lambert, GB | 3 3 U 2 2 | 10 |
| 5. Jan Kvěch, CZ | 2 1 2 2 3 | 10 |
| 6. Przemyslaw Pawlicki, PL | 2 0 3 1 3 | 9 |
| 7. Andrzej Lebeděvs, LAT | 1 1 3 3 1 | 9 |
| 8. Luke Becker, USA | 2 2 0 3 2 | 9 |
| 9. Jacob Thorssell, S | 3 0 1 2 1 | 7 |
| 10. Dimitri Berge, F | 0 3 1 1 1 | 6 |
| 11. Piotr Pawlicki, PL | 0 T 2 2 2 | 6 |
| 12. Michael Jepsen Jensen, DK | 1 3 0 0 0 | 4 |
| 13. Frederik Jakobsen, DK | 1 1 1 E 1 | 4 |
| 14. Martin Smolinski, D | 0 0 2 0 0 | 2 |
| 15. Oliver Berntzon, S (res) | 2 | 2 |
| 16. Michalle Castagna, I | 1 0 1 0 0 | 2 |
| 17. Nicolas Covatti, I (res) | 0 1 0 1 0 | 2 |
| 18. Philip Hellström-Bängs, S (res) | DNR |
Riga – 18. srpna
Jana Kvěcha zítra čeká v Gislavedu klíčový challenge o tři postupová místa do seriálu SGP 2024. Pražský závodník má za sebou čtvrtou příčku z úterního volného závodu v rámci oslav sedmdesátin ploché dráhy v Pockingu. Na stranu svých aktiv klade také znalost švédského oválu. Do akce se v sobotu dostanou také tři čeští borci v sedle čtvrtlitrových motocyklů.
Po vrcholných závodech šampionátu mistrovství světa z minulého týdne bude Riga hostit mistrovství Evropy dvěstěpadesátek. Formule je již tradiční, v sobotu dvě semifinále, v neděli finále.
První semifinále pojedou Dominik Hrbek, který se čtvrtlitrům věnuje programově, a Adam Nejeczhleba. Kmenový závodník Divišova, jenž v závodech stopětadvacítek sedlá liberecká éčka, letos vstoupí do evropských soutěží poprvé.
Premiéra čeká také Davida Hofmana, který zítra nastoupí do druhého semifinále. A to i s dvěstěpadesátkou, protože loni ze stopětadvacítek přešel plynule na půllitry. Možnost vstoupit do mistrovství Evropy si však uniknout nenechal.
Adam Nejezchleba má za sebou páteční soustředění v Liberci, kde si otestoval motor naladěný u Václava Hromase. Oba Pardubičané využívali do sytosti svítkovský stadión.
Praha – 1. června
Kvalifikační síto postupu do seriálu Speedway Grand Prix má pořádně úzké otvory. S divokými kartami promotéra ve hře se elitní patnáctka bojující o titul mistra plochodrážního světa v průběhu let mění jen minimálně. Z českých reprezentantů se do challenge dostal pouze Jan Kvěch.
„Dařilo se,“ hodnotí svou kombinaci dvojek a trojek v italském Lonigu. „Odvíjelo se to hlavně podle toho, jaký měl člověk pole. Jednička a dvojka byly nejlepší, trojka a čtyřka nejhorší. Taky záleželo, s jakým závodníkem jsi šel.“
V Itálii všechno do sebe zapadalo naprosto dokonale a Jan Kvěch se dostal na nejnižší stupínek pódia. „Byl jsem rád, že jsem postoupil,“ netají se pražský závodník. „To bylo hlavní. Teď mě čeká challenge, to je v srpnu, teď je volnější období.“
Ke světu velkých cen si Jan Kvěch přičichne v sobotu v Praze. „Budu náhradník a tak si nemusím kupovat lístek,“ nezapře svou veselou náturu. „Z divoké karty by plynuly zkušenosti, ale se tam jen poblíž koukáš.“
Avšak také náhradník má šanci zasáhnout do vývoje závodu. „Šance je,“ připouští český reprezentant. „Ale když tam skočíš v půlce závodu, těžko s nimi už držíš krok. Je to těžký, všichni to budou mít dopasovaný, Ale dám tam maximum a budu se snažit zabojovat.“
Žarnovica – 27. května
Přichází do liberecké klubovny s úsměvem na rtech. Bezmála šest set kilometrů namotaných na tachometru klubové dodávky na cestě ze Žarnovice stejně jako odjezd hodinu po půlnoci jsou v jeho očích znát. Zatímco Filip Kasan se v depu chystá svým debutem ve stopětadvacítkách přepisovat slovenské plochodrážní dějiny, Ján Daniel neodmítne silnou kávičku, ani voňavou koblihu. Ale proč první Slovák nezávodil se stopětadvacítkou již v sobotu v Chabařovicích, odkud je to pod Ještěd o poznání kratší cesta než z Tekova? Velká osobnost slovenské ploché dráhy reaguje na otázku neskrývaným údivem. Měli jsme přece závody!
Vlastně preteky, protože plurál českého podstatného jména závod ve slovenštině znamená továrny. Pořadatelský vrchol Speedway Clubu Žarnovica je bezesporu kvalifikační závod o Speedway Grand Prix, jenž je na Městském stadiónu doma se stejnou samozřejmostí jako Zlatá přilba SNP staršího AMK.
Diváky lákala do ochozů nabitá startovní listina. A především Martin Vaculík, co si budeme povídat. Rozhodně je nezklamal. V cíli rozjížďky s číslem tři byl sice před ním Szymon Wozniak, ale slovenské eso vyhrálo čtyři následující jízdy.
Po Memoriálu Ladislava Eliáše a finále o mistra Slovenska se tak Martin Vaculík postavil v Žarnovici na stupně vítězů již potřetí. Szymon Wozniak skončil druhý. Třetí příčku si navzdory zranění nohy vybojoval Američan Luke Becker, který v rozjezdu vyzrál na Dána Frederika Jakobsena a Angličana Roberta Lamberta.
Česká plochá dráha měla v Žarnovici dvojnásobné zastoupení. Václav Milík dorazil s ambicemi pokračovat ve skvěle rozjeté sezóně a dostat se do challenge. A Daniel Klíma. Pražský junior není příliš výřečný, nechává raději za sebe mluvit své výkony na oválech.
Jeho pád o týden dříve při kvalifikaci SGP2 v Pardubicích postavil jeho účast ve slovenském podniku do roviny spekulací. Na pražské tiskové konferenci se objevil s berlemi, které rychle odložil, ale s odhodláním do Žarnovice dorazit. Možná i němou otázkou, proč se na něho zapomnělo se stálou divokou kartou na SGP2, když by si účast ve Svítkově dozajista viděl.
Překvapení, říkáte? Tento mladý muž již před lety zapůsobil na Tomáše Topinku v Daugavpilsu. Po pádu se vracel do depa a zlomenou ruku si držel tou druhou. Ani náznak lítosti, bolesti. Jen zklamání, že z českého juniorského nároďáku takhle rychle vypadl.
Na prahu slunečného odpoledne se Daniel Klíma v žarnovickém depu uzavřel do svého vlastního nitra. Pokusit se proniknout dovnitř by bylo stejně marné a pošetilé jako vloupat se do korunní komory v chrámu svatého Víta na pražském hradě.
Nakonec skončil dvanáctý. V sedmé jízdě však za sebou nechal nejen Victora Palovaaru, nýbrž také Václava Milíka. Český šampión neprožil na Slovensku oslnivou neděli. Po čtyřech sériích měl v kolonce svého bodového zisku pouhé dva body.
Až závěrečný triumf v rozjížďce s číslem sedmnáct jej zvedl na konečné desáté místo. Od challenge příliš daleko. Ruka by však neměla ani náhodou pátrat po kameni, jehož mrštěním by vyjádřila své opovržení. Kvalifikace o velké ceny taková prostě je. A kolik jmen se za poslední léta v elitní patnáctce bojující o titul plochodrážního krále modré planety změnilo?
Martin Vaculík bezprostředně po žarnovickém závodě pospíchal do Polska, kde jeho Gorzow čekal duel proti Lesznu. A v sobotu ještě nikdo nemohl tušit, jak výrazným triumfem domácích skončí. Ve startovním poli kvalifikace o challenge SGP 2024 figuroval ještě jeden slovenský závodník.
Jakub Valkovič by si dozajista zasloužil místo v hlavní šestnáctce. Ale co, vyfasoval vestu se sedmnáctkou. Když se Nicolas Vicentin v osmé jízdě zapletl s pákou, spěšně vyrazil na ovál. Proti Frederiku Jakobsenovi, Szymonu Wozniakovi a Bartoszi Smektalovi, kteří se viděli v challenge, dopadl, jak byste čekali.
Tak to chodí, když má Slovensko dva plochodrážníky a ten druhý bohužel moc nezávodí. Takové stesky by byly na místě jen do nedělního dopoledne. Filip Kasan si vyzkoušel malý liberecký ovál a nakonec se rozhodl nastoupit do českého šampionátu.
Proti otřelým českým vlčákům neměl mnoho šancí. Na miniovále si musel připadat asi jako pilot obřího airbusu, kdyby měl manévrovat nad ranvejí na zahrádce rodinného domku. Velká dráha však byla šálkem jiného čaje. A co na tom, že ta liberecká je stále o poznání menší než ta jeho v Žarnovici.
V rozjížďce s číslem tři za sebou nechal Luboše Hromádku, při dalším startu vyhrál. Právě tato trojka je katapultovala do finále. Maťo nikdy nejezdil, pardon po slovensky nechodil, stopětadvacítky. Jenže ty před čtvrtstoletím nebyly, nyní ano. A jezdil je třeba Jan Kvěch, který v srpnu švédské challenge pojede. Slovenský mládenec plánuje další starty v Čechách. Soupeři se mají na co těšit, co se stane dál, má v rukou tetička se jménem budoucnost. Třeba s prvním malým oválem na Slovensku?
