Lonigo – 20. října
Předzávodních prognóz bylo mnoho. Nejvíce se týkaly desáté zlaté medaile Poláků či vůbec první pro Brity. Ani jedna možnost nevyšla a oba zmiňované týmy se potkaly v rozjezdu o stříbro, v němý Bartlomiej Kowalski porazil Toma Brennana. Ve finále evropských dvojic v Lonigu, jejichž začátek musel být kvůli deštěm poničené trati posunut o tři hodiny, po dvou letech vyhráli Dánové.
Herxheim – 3. října
Čtvrteční déšť navštívil Waldstadion v Herxheimu, ale nezabránil divákům, aby proudili do ochozů dějiště finále evropských devatenáctek. Nazar Parnickij přišel o víkendu o šanci na světový juniorský titul, ale v soutěži starého kontinentu si o něho řekl v rozjezdu. Během jeho úvodního okruhu konsolidoval své vedení před Bastianem Pedersenem. Třetí skončil Wiktor Przyjemski, když Mikkel Andersen přišel o medaili díky vyloučení z rozjížďky s číslem patnáct. Ovál uvnitř dlouhé trati nemá mantinely a on vytlačil Nazara Parnickeho ven. Vyjetí z dráhy se ostatně stalo osudné také Adamu Bubbovi Bednářovi, jenž nakonec byl sedmý. Matouš Kameník šestnáctý a Jan Jeníček se do akce nedostal.
Toruň – 28. září
Ta otázka se přetřásala až do půlky června. Bude Bartosz Zmarzlik jako Mark Loram, který před čtvrtstoletím vyhrál světový titul bez triumfu v jediné velké ceně? Přišla Malilla, přišla Riga a nakonec také Toruň. Ta prý bude mít vždycky místo v srdci polského borce, byť svůj pátý titul vyhrál již před čtrnácti dny ve Vojensu. Polské město bude dozajista speciální rovněž pro Jana Kvěcha. Na samý závěr letošní Speedway Grand Prix se dostal do semifinále.
„Toruň je pro mě velmi speciální místo, protože pokaždé mám odsud pěkné vzpomínky,“ nechal se Bartosz Zmarzlik slyšet. „Když jsem vyhrál titul, pokaždé jsem dostal medaili právě tady. Myslím, že tohle město bude v mém srdci navždy.“
A letos o to víc, když neprožíval stresující momenty. „Za dnešek jsem opravdu šťastný,“ svěřoval se. „Titul jsem vyhrál před dvěma týdny a před závodem nebylo žádné musím, ale jen můžu. Když přijedu na stadión, jsem tady, abych dělal svou práci. A samozřejmě chci vyhrát jako vždy. Byl jsem soustředěný, ale dnes to bylo trochu lehčí.“
Toruň – 27. září
Překonal velmi stresující období, jak sám označil závěrečný závod SGP2 v Toruni. Udržel své nervy, odrazil nápor Nazara Parnického a stal se juniorským mistrem světa. Wiktor Przyjemski slavil, byť je ve dvakrát přerušené finálové jízdě nakonec porazil Mathias Pollestad.
„Dnes večer budu slavit,“ nechal se slyšet Wiktor Przyjemski. „To je jisté. Byl to pro mě stresující čas, věděl jsem, že mám vedení. A osm bodů převahy je dobré vedení. Jenže přesto, musel jsem postoupit do finálové jízdy. To jsem věděl, to jsem udělal, ale byly to nervy, když jsem přijel do Toruně.“
A odjížděl coby mistr světa. „Jsem hodně nadšený, protože zlatá medaile, co mám kolem krku, je ta nejdůležitější věc,“ říkal. „Letošní sezóna pro mě nebyla snadná. Začali jsme v zimě, zranil jsem se a nemohl se připravit na sezónu, jak jsem chtěl. Ale teď jsem mistr světa SGP2 a to je v této chvíli to nejdůležitější.“
Roden – 22. září
Lukas Fienhage nemohl pro titul světového šampióna na dlouhé dráze udělat víc, než vyhrát závěrečné kolo pětidílného finále v Rodenu. Nicméně Martin Smolinski skončil třetí. Udržel si nad svým krajanem vrch a potřetí se stal šampiónem. Hynku Štichauerovi těsně unikla jízda poslední šance i umístění v šestici, která se v seriálu udrží rovněž napřesrok.
„Hynkovi útok na první šestku nevyšel,“ povzdechne si Zdeněk Schneiderwind. „Odvedl dnes maximu, co to šlo, ale Appleton, Hansen i Meijer měli svůj hodně dobrý den. Hynek vyzkoušel hodně nastavení, ale vždy chyběl kousíček, co by ho nakopl dopředu. V poslední jízdě si dokázal, že to jde. Hodně Wajtknechtovi naměřil, ale body z předchozích jízd chyběly. Je velká škoda, že se mu hodně nepovedl Herxheim…“
Vojens – 14. září
Bartosz Zmarzlik se ve Vojensu stal popáté individuálním plochodrážním mistrem světa. Jeho nejbližší pronásledovatel Fredrik Lindgren byl diskvalifikován z třetí jízdy kvůli kolizi s Danielem Bewleyem. Nakonec skončil čtrnáctý. Zato Bartosz Zmarzlik skončil ve finále. Na startu poněkud zaváhal, ujel mu Robert Lambert. Vypořádal se ovšem s Andrzejem Lebeděvsem i Maciejem Janowskim, jenž Lotyše na druhé pozici vystřídal. A druhé místo mu stačilo na celkový triumf.
Pět titulů mistra světa dokázal získat Ove Fundin, o jeden víc mají Ivan Mauger a Tony Rickardsson. Jenže Bartosz Zmarzlik včera vyrovnal výkon, který se doposud povedl jen jedinému plochodrážníkovi na světě. Tři tituly světového šampióna v řadě zatím vybojoval jen Ivan Mauger mezi lety 1968 – 1970. Po něm se hattrick povedl až letos Bartoszi Zmarzlikovi.
Dokáže jít v příští sezóně ještě dál? „Věděl jsem, že tahle otázka přijde,“ usmál se. „Měl jsem ji po svém druhém titulu. Po třetím i po čtvrtém. A na sto procent ji dostanu po výhře pátého. Pro mě není nic nového, chápu, jak to v životě chodí.“
Takže? „Nepřemýšlím, že to musím udělat, ale že to můžu udělat,“ dobral se Bartosz Zmazlik podstaty věci. „Miluju závodění na motorce a nikdo neví, co udělám v budoucnosti. Samozřejmě chci titul znovu, ale uvidíme. Jsem stále mladý, je mi dvacet devět. Ano, chci samozřejmě, ale mnoho dalších ho chce také.“
Pak ukázal na Roberta Lamberta. „Tohle je jeden příklad,“ řekl. „Velká gratulace pro něho. Poprvé vyhrál velkou cenu. Vím, jaký je to pocit a říkám mu, že poprvé je to vždycky ten nejlepší pocit.“