Konečně i v červenci došlo na plochodrážní závody rovněž u nás. V Žarnovici bojovaly stopětadvacítky v evropském a světovém poháru. Polští amatéři přinesli pure racing do Liberce, kde se pojede jediný český plochodrážní závod sedmého měsíce. Pozor na informační šumy, nakonec to nebude v sobotu, ale v neděli, až v neděli, protože pořadatelé chtějí na světový flat track do Míšně se svým éčkem. To všechno teprve bude, ohlédněme se ale za tím, co bylo na zahraničních oválech v uplynulém týdnu.
V Anglii pršelo, pondělní ligové mítinky spláchnul déšť, takže dnešní kompilace začíná až v úterý. Švédskou Bauhausligan. Motala doma předčila Kumlu 48:42, k čemuž jí Václav Milík pomohl sedmi body s bonusem (2 3 1 0 1).
Úterní duel polské extraligy U24 Grudziadz vs. Gorzow skončil kvůli dešti osmou rozjížďkou za stavu 19:29. A celkově 66:70. Adam Bubba Bednář na konto hostů přispěl sedmi body s bonusem (3 1 3).
Odložené utkání švédské Bauhausligan Kumla vs. Motala skončilo 51:39. Václav Milík pro hosty vyjezdil devět bodů s bonusem (2 2 0 1 1 3).
Ve čtvrtek Sheffield doma porazil King’s Lynn 58:31. Hosté dorazili jen v pěti, Jan Kvěch vyjel na ovál sedmkrát a bral devět bodů s bonusem (1 E 3 0 2 3 0).
Při včerejší extralize porazil Gorzow hostující Zielenou Goru 48:42, celkově 97:83. Martin Vaculík pro domácí devět bodů (1 3 2 3 0), Jan Kvěch na druhé straně jeden (0 1 – -).
Ve druhé polské extralize Krosno doma 47:43 nad Rybnikem, celkově 81:99 a Václav Milík deset bodů (2 3 3 2 0).
Václav Milík absolvoval kromě SEC další tři závody | foto Karel Herman
Liberec – 20. července
Polsko by pro své plochodrážní superlativy potřebovalo speciální vydání Guinessovy knihy rekordů. Není divu, že i zápolení amatérských závodníků stojí za to. V našich podmínkách dobře známý Blažej Skrzeszewski oděl BUDEX Amateur Speedway Speedway Cup do šatů připomínajících velké ceny, nicméně nikoliv tak formálních, aby se z boxů vytratila přátelská atmosféra. Na ovále se ale závodí pěkně zostra. V Liberci, který patří k tradičním štacím série, se Patrik Linhart popral o triumf v hlavní kategorii. Rubena Guikemu překonal až těsně před metou způsobem, jenž by aspiroval na titul předjížděcí manévr roku.
Patrik Linhart si užívá triumf | foto Karel Herman
Maratón sprinterských rozjížděk
Všichni závodníci se do depa ani nevešli | foto Karel Herman
Slunečný den lákal spíše kamsi k vodě. Hodně lidí takovému svádění rozhodně podlehlo. Na druhou stranu BUDEX Cup zamířil do Liberce. Domů. Jak se několikrát vyjádřil Blažej Skrzeszewski. Depo ve starých Pavlovicích praskalo ve švech. Věroslav Kollert se přesto usmíval od ucha k uchu. V jeho plánech jsou tréninkové kempy pro více účastníků. A polská amatérská série přinesla příležitost, jak si podobné uspořádání boxů vyzkoušet rovnou v praxi.
Ohlášených čtyřicet borců se neobjevilo. Omluvenek ale nebylo mnoho. Škrty byly marginální, z rozpisu vypadly pouhé dvě jízdy. Přesto jich zbývalo úctyhodných pětapadesát. A do toho dalších pět v kategorii 250 Young Stars. Číslovka v jejím názvu byla přece jen poněkud zavádějící.
Češi stáli na nástupu vedle Dána Johna Pedersena | foto Karel Herman
S dvěstěpadesátkou dorazil pouze Petr Marek, jemuž liberecký trénink přišel vhod před mistrovským podnikem příští neděli. Dominik Hrbek a Rafal Romaniak sedlali pětistovky. Adam Nejezchleba měl přiškrcený půllitr, jenže po tréninku jej musel odstavit.
Liberečáci přehodili motor za normální pětistovku. V úvodní jízdě nechal za sebou Rafala Romaniaka, ale zapalování nevydrželo. Zbytek mítinku absolvoval se čtvrtlitrem, což rozhodlo o vítězi. Poláka potrápil ve třetí rozjížďce Petr Marek, v poslední rozjížďce porazil Adam Nejezchleba, ale kubické centimetry v konečném součtu rozhodly.
Martin Švestka líčí svůj vstup do závodu v rozjížďce s číslem dvě:
„Od těch prken to bylo daleko. A Sjoerd letí.“
I takový je amatérský BUDEX Cup – John Pedersen (bílá), Oliver Petersdorf (modrá), Ruben Guikema (červená) a Daniel Halamka (žlutá) | foto Karel Herman
Mladé hvězdy stejně jako amatéři jezdily své jízdy na dvě kola, což závodu dávalo neuvěřitelně hbitý spád. I výkonnostně nižší kategorie nechávaly za sebou skvělé emoce. Kupříkladu Arkadiusz Kaczmarek, suverén bronzové skupiny, měl na tribunce u depa neskutečně hlasitý fan club.
V kategorii Silver zase rovnou tři účastníci dojeli do cíle navzdory pádům. Až ve finále upadl Artur Pawlak v první zatáčce a vracet se do sedla postrádalo smysl. Zlatá skupina již měla závody srovnatelné s regulérním závodem a její účastníci by si určitě neuřízli ostudu ani při českém přeboru.
Mezi sedmi jejími účastníky nechyběl ani Jan Buňka. Ačkoliv má platnou licenci, jeho závodní curriculum vitae kromě kostěnických mítinků obsahuje jen loňský MACEC Cup. V Liberci startoval poprvé. K triumfu v rozjížďce s číslem šestnáct mu nechtěně pomohl Oskar Bela.
Adam Nejezchleba (modrá) vodí Petera Marka (bílá) a Dominika Hrbka (červená) | foto Karel Herman
V posledním výjezdu se opřel o nafukovací mantinely, ale nakonec i on dospěl k šachovnicové vlajce. Jan Buňka byl u ní dříve. A posléze svou cestu dnešním závodem ukončil třetím místem v prvním semifinále. Především ale s dobrou náladou a dalšími plány.
Vzdávej se až za cílem
Patrik Linhart (modrá) vede před Sjoerdem Rozenberem (žlutá), Martinem Švestkou (červená) a Danielem Halamkou (bílá) | foto Karel Herman
Libereckým depem se nesla především polština. Nechyběla ani němčina, dánština či holandština. A také čeština. Nejen kvůli pořadatelům. Největší kontingent domácích závodníků se sešel v elitní kategorii Platinum. Daniel Halamka začal zvolna.
První bod utržil až v třiadvacáté jízdě na úkor Ronnyho Webera, jenž k nám před pár lety jezdil v roli mechanika své mladší sestřičky Sindy. Přitom Čechovi nechybělo mnoho a sebral skalp také Sjoerda Rozenberga, další dobře známé persony našich kolbišť.
V šestatřicáté jízdě za sebou Daniel Halamka nechal Martina Švestku a v cíli mu nechybělo mnoho na Johna Pedersena. Dán byl ve svých pětašedesáti letech nejstarším účastníkem dnešního klání, ale na ovále se vůbec neztratil. V cíli semifinále nakonec téměř z finále vyřadil Henka Koonstru.
Jan Buňka (bílá) odstartoval na Marcina Boniowskeho (žlutá) | foto Karel Herman
Danielu Halamka se do semifinále nepodíval. Martin Švestka nezačal vůbec špatně. Hned na úvod startoval do mantinelu, ale dokázal se rychle dostat za záda Sjoerda Rozenberga. Létající Holanďan jej ale dál nepustil. Bývalý pražský a mšenský borec bohužel bojoval nejen s nastavením spojky, ale také křečemi v noze.
Patrik Linhart naskočil do BUDEX Cupu vůbec poprvé. A neskrýval ambice celý závod vyhrát. Dvěma hladkými triumfy se za svým cílem vydal nejkratším směrem. V rozjížďce s číslem dvacet čtyři ale nenašel dobré místo na startovním roštu. A po dvou kolech mu na Olivera Pettersdorfa chybělo jen pár centimetrů.
Marin Švestka řešil problémy se spojkou i s křečemi v noze | foto Karel Herman
V poslední sérii opět vyhrál, jenže v semifinále mu zatrnulo. Ruben Guikema vyhrál stylem start – cíl a on teprve na protilehlé rovince druhého okruhu podjel Sjoerda Rozenberga. Byl zachráněn, zatímco Martin Švestka, jehož braly křeče už do celé nohy, byť vypil mnoho litrů nápoje s hořčíkem, z finále vypadl.
Patrik Linhart vysvětluje, proč si ve finále vybral modrou pozici:
„Bílá už byla krásně vymydlená. Ke všemu mi spadla po startu plechovka a táhnul jsem si ji za sebou na provázku.“
Patrik Linhart (modrá) tlačí ve finále na Rubena Guikemu (červená) | foto Karel Herman
Finále přineslo slánskému závodníkovi ještě větší výzvu. Dopředu letěl Ruben Guikema. Patrik Linhart neměl ideální start, ale během úvodního kola se mu povedlo konsolidovat druhou pozici. Pak už mu do cíle zbývalo jen jedno jediné.
Útok vnějškem první zatáčky nepřinesl vůbec nic. Proto vsadil vše na vabank posledního oblouku. Vletěl do něho po spodní straně, ale Ruben Guikema stále vedl. Ve výjezdu byl předním kolem za lajnou a tlačil se ven. Holanďan se lekl a skončil málem až na bariéře, ale Patrik Linhart za svůj manévr bral vítězství.
Hlasy z depa
Martin Švestka a Daniel Halamka | foto Karel Herman
„Hezký, užil jsem si to,“ radoval se Patrik Linhart. „Ve finále jsem musel útočit zezadu, posral jsem start. Říkal jsem si, teď to přede mnou všichni zavřou. Naštěstí ne. Byl jsem rychlejší než Ruben. Nevěděl jsem ale, kudy ho na něj. Risknul jsem to. Musel jsem bejt zlej. Čekal jsem ránu, že mu vezmu kolo. Ustál to. Já bych měl zkaženej celej večer, kdybych byl až druhej. Super odpoledne, jsem z něho nadšený.“
Jan Buňka byl spokojený | foto Karel Herman
„Vždycky chyběl kousíček,“ posteskl si Martin Švestka. „Z toho vedra mě začaly brát křeče, jsem tady pět hodin v kombinéze. Dal jsem nový pružinky do spojky, co jsem ještě nejen. Utahujou se na jiný otáčky, to jsem posral. Pořád se mi to zvedalo na startu.“
„Původně jsem si říkal, že si to pojedu užít,“ svěřoval se Daniel Halamka. „Měl jsem stres a nervy, ale dobrý. Věděl jsem, že jede s paličema. Mám radost, že jsem předjel Martina Švestku. A velkou radost, že vyhrál Patrik. I když toho Rubena málem zabil.“
„Ostrá závodní premiéra v Čechách,“ usmíval se Jan Buňka. „Užil jsem si to. Chtěl bych se sem vrátit za rok, chtěl bych i do Polska, kdybych sehnal někoho s sebou. Když budu cejtit, že na to mám, pojedu i další závody v Čechách. Dnes to byl fakt zážitek.“
Ruben Guikema, Patrik Linhart a Henk Koonstra na stupních vítězů kategorie Platinum | foto Karel Herman
TOT
SF1
SF2
FIN
Platinum:
1. Patrik Linhart, Slaný
3 3 2 3
11
2.
1.
2. Ruben Guikema, NL
2 2 3 2
9
1.
2.
3. Henk Koonstra, NL
1 2 2 3
8
2.
3.
4. Oliver Petersdorf, D
3 3 3 2
11
1.
4.
5. John Pedersen, DK
1 3 1 3
8
3.
6. Sjoerd Rozenberg, NL
3 2 2 1
8
3.
7. Tommy Schwalb, D
2 1 3 1
7
4.
8. Martin Švestka, Slaný
2 1 1 1
5
4.
9. Daniel Halamka, Praha
0 0 1 2
3
10. Ronny Weber, D
1 1 0 0
2
11. Reimat Schwinkendorf, D
0 0 0 0
0
Gold:
1. Mateusz Durkowiak
3 3 3 3
12
1.
1.
2. Marcin Boniowski
2 2 2 3
9
2.
2.
3. Jürgen Kramer, D
2 – 2 2
6
2.
3.
4. Dominik Picz
3 1 3 2
9
1.
4.
5. Jan Buňka, Pardubice
1 3 0 1
5
3.
6. Oskar Bela
1 2 1 1
5
3.
7. Fabian Stawinski
– – – –
DNR
Silver:
1. Arian Bahlke, D
3 2 3 3
11
2.
1.
2. Hubert Cienski
1 3 2 3
9
1.
2.
3. Damian Gancarz
0 2 2 1
5
2.
3.
4. Artur Pawlak
2 3 3 2
10
1.
F
5. Robert Zygalski
3 3 3 3
12
3.
6. Marcel Belling, D
1 1 2 1
5
3.
7. Tomasz Potoczny
2 1 1 2
6
4.
8. Patrick Kramer, NL
0 2 1 2
5
4.
Bronze:
1. Arkadiusz Kaczmarek
2 3 3 3
11
1.
1.
2. Jacek Walczak
3 3 3 3
12
1.
2.
3. Maciej Kwasinski
3 3 2 3
11
2.
3.
4. Roland Schulz, D
2 2 3 2
9
2.
4.
5. Andrzej Welgosz
3 2 2 2
9
3.
6. Ulf Wurzel, D
1 1 2 2
6
3.
250 Young Stars:
1. Rafal Romaniak (500)
2 3 3 3 2
13
2. Adam Nejezchleba, Liberec (500R, 500, 250)
3 2 1 2 3
11
3. Petr Marek, Praha (250)
1 1 2 1 1
6
4. Dominik Hrbek, Pardubice (500)
0 0 0 0 0
0
Poznámka: po tréninkové poruše 500R Adam Nejezchleba startoval s 500, ale po další závadě v první rozjížďce dojel závod s 250
Nejmladší kategorie: zleva Dominik Hrbek, Adam Nejezchleba, Věroslav Kollert, Rafal Romaniak a Petr Marek | foto Karel Herman
Česká Třebová – 14. července
Nedělní ráno zastihne českotřebovskou Hýblovu ulici bez jediného zaparkovaného auta. Mobilní ploty evokují představu startu automobilové rallye. Malé město na okraji Pardubického města na motoristický sport může jen vzpomínat. Přesto se závodit bude. A dokonce s úspěšným plochodrážníkem nedávné éry ve startovním poli. Silniční kola stoupající ke Starému náměstí dávají vodítko.
Nezvyklý dopolední ruch v ospalém městě
Luboš Tomíček nadále závodí – v cyklistickém MASTERS | foto Karel Herman
„Je mi osmatřicet,“ začíná Luboš Tomíček vyprávět o své cyklistické kariéře. „V pětatřiceti jsem začal jezdit na kole. Trvalo, nejdřív na horským, v třiceti šesti jsem si koupil silničku. První rok jsem najel tři, čtyři tisíce. Loni od května jsem začal objíždět závody. To už jsem najel šestnáct tisíc. Teď je červenec a mám deset tisíc. Docela jsem se do toho ponořil.“
Česká Třebová je po dvou letech opět dějištěm mistrovství České republiky a Slovenska v silniční cyklistice do třiadvaceti let. Startuje až úderem třinácté hodiny. Předchází mu ranní podnik MASTERS, proto ten ruch. Mezi amatéry se chystá i Luboš Tomíček.
„Jsou to kluci, co byli profíci,“ odmítá bývalý pražský plochodrážník pejorativní zabarvení slova amatér. „Sedí na kole od dvanácti let nebo ještě míň. Bývali profíky v nějakém českém týmu. Tam je to těžší, pro mě jako amatéra. Na velkých závodech je nás ryzích amatérů víc, tady je to dřina.“
Do kopce a zase dolů
Luboš Tomíček závodil naposledy v neděli v České Třebové | foto Karel Herman
Startuje se v devět. První přichází na řadu nejmladší kategorie MASTERS. Pochopitelně, tito borci budou udávat závodu tempo. Cyklisté mezi třiceti a devětatřiceti lety prvně šlápnou do pedálů o pět minut později. Luboš Tomíček mezi nimi jede po trase bývalého silničního okruhu. Podjede železniční koridor a šlape klikatou silničkou na Kozlov.
V sedmdesátých letech se na ní proháněla auta v závodech do vrchu, od dvě dekády dříve se v okolí konaly dlouhé motokrosy s názvem Motocyklem po lyžařských stezkách. Pak k Litomyšli, před ní ostrou vracečkou zpátky do České Třebové.
„Byl to dva kopce a dva sjezdy,“ vystihne Luboš Tomíček podstatu trati. „Závodilo se v kopci, ve sjezdech si odpočnul a šel zase do toho. Měli jsme čtyři okruhy, Kozlov jsme jeli čtyřikrát. A nakonec popátý do cíle.“
Spokojenost
Start a Luboš Tomíček vyráží pro desáté místo ve své kategorii | foto Karel Herman
Suma sumárum, nějakých devadesát kilometrů s celkovým převýšením bezmála dva kilometry. Luboš Tomíček je zvládá v čase 2:50,08 hodiny, což představuje průměrnou rychlost 31,6 kilometrů v hodině. V kategorii MASTERS 30 – 39 let končí desátý.
„V naší kategorii jelo dvaadvacet lidí, co celej život jezděj cyklistiku,“ vypráví. „Skupina byla malá, poprvý jsme Kozlov vyjeli strašně rychle. Dva kola jsem se držel v balíku a tušil, že jsem na limitu. Odjeli mi a já zůstal sám, další byli moc vzadu.“
Ani náznak kapitulace. „Sám jsem objel celé kolo,“ pokračují cyklistické hlasy z depa, pakliže by tito borci neměli box rovnou na chodníku u svého auta. „Pak mě dojeli ti starší, dal jsem se s nimi do háku a dokončil závod. Ale ty první dvě kola jsem jel hroznej šrot.“
Plochodrážní stopa v České Třebové nekončí
Odpolední závod se stal kořistí Dominika Dunára z Dukly Banská Bystrica. V cíli na Starém náměstí byl bezmála o tři a půl minuty dříve než jeho slovenští soupeři. Až v závěrečném spurtu se rozhodlo o českém titulu. O šestnáct sekund později za Slovákem protnuli metu dva cyklisté. O šířku pár pneumatik byl vpředu Matyáš Fiala z týmu ATT Investments, v jehož zázemí se jako mechanik pohybuje Vladimír Kalina. Ano, juniorský mistr republiky na ploché dráze z roku 1987.
Svitavy – 17. července
AMK Svitavy pořádá v sobotu 20. července trénink pro flat track a speedway. Je plánovaný od deseti hodin do osmnácti. V případě zájmu pořadatelé prosí o potvrzení účasti na telefonu 732 566 540 – Milan Moravec nejpozději do pátku 19. července do šestnácti hodin. Na stadionu je možno přenocovat již z pátku na sobotu.
Ve Svitavách se bude celou sobotu trénovat | foto Karel Herman
Liberec – 16. července
Seriál amatérských závodů Budex Cup míří do Liberce. Uzávěrka koncem minulého týdne potvrdila rekordní účast. Rovných čtyřicet závodníků bude ve Starých Pavlovi bojovat v několika kategoriích. Dorazí také naši závodníci Martin Švestka, Daniel Halamka a Linhart. Sobotní Budex Amateur Speedway Cup tak navazuje na letní sérii závodů v Liberci. Start je ve třináct hodin.
Patrik Linhart bude mít v polském amatérském seriálu premiéru | foto Karel Herman
Speedway of Nations minulý týden zpomalil rotaci plochodrážního světa. Zpomalil, ale nezastavil. Proto ani toto pondělí nezůstane bez tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z. již po pětisté patnácté.
Jan Hlačina a Karel Průša při vyhlášení polského extraligového kempu | foto Petra Zahradníčková
Kromě juniorských soutěží patřilo Polsko rovněž extraligovému kempu v Toruni. Po dvou tréninkových dnech se ve středu začalo závodit. Dopolední mítink dvěstěpadesátek vyhrál domácí Kacper Sobkowiak. Na stupních vítězů stáli rovněž Australan Jordy Loftus a Němec Carlos Gennerich (všichni po 13 bodech). Karel Průša (1 2 2 3 0) skončil osmý.
Pětistovky jely odpoledne závod dvojic, který skončil vítězstvím Teamu Leszno s Tinou Bouinem a Kamilem Witkowski. Jan Hlačina (1 0 0 0 1 0 0) a Alfred Aberg z Teamu Zielona Gora byli osmí. Ve čtvrtek byl na pořadu závod jednotlivců.
Jan Kvěch se včera blýsknul ve Workingtonu | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Vyhrál Angličan Luke Harrison před domácími Jakubem Woznikem a Kamilem Witkowskim, přičemž při bodové rovnosti celé trojice určil pořadí rozjezd. Jan Hlačina (1 2 0 0 0) byl čtrnáctý. Dvěstěpadesátky pokračovaly dopoledne dalším závodem, v němž se body přičítaly k tomu středečnímu. Vyhrál Carlos Gennerich, Karel Průša přidal dalších deset bodů (2 2 1 3), aby celkově skončil sedmý.
Nedělní charitativní mítink Ben Fund Bonanza ve Workingtonu, jenž se v březnu nemohl konat kvůli nepřízni počasí, se stal kořistí Daniela Bewleyho. V rozjížďce s číslem jedna zlepšil rekord dráhy a nepoznal hořkost porážky ani v základní části, ani ve finále. Druhý za ním dojel do cíle Jan Kvěch (3 1 3 3 2).
