Praha – 8. června
Extraligový debut Michala Mitka, premiéra Martina Vaculíka s jinou než slánskou vestou a absence Nickiho Pedersena a Grega Hancocka. Takové jsou nejvýraznější rysy startovní listiny zítřejšího extraligového duelu Prahy se Mšenem.

Sestavy zítřejšího duelu:

PSK Olymp Praha:	1 Matěj Kůs, 2 Josef Franc, 3 Zdeněk Simota, 4 Grzegorz Walasek (PL), 5 Ondřej Veverka, 6 Jaroslav Hladký, 7 Michal Mitko (PL)
Grepl PDK Mšeno:	8 Filip Šitera, 9 Jan Jaroš, 10 Martin Vaculík (SK), 11 Sebastian Ulamek (PL), 12 Jan Holub, 13 Michael Hádek, 14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 19. května
jako takřka pravidelná sinusoida vypadal průběh extraligového duelu Mšena a Pardubic. Domácí po čtyřech rozjížďkách vedli už o osm bodů. Po průtrži mračen zosnoval Lubomír Vozár ofenzívu, jenž vyvrcholila úspěšným žolíkovým útokem bratří Drymlových. Po nulovém zisku Mšena v osmé jízda převzali hosté vedení. Zvýšili je natolik, že také František Liebezeit mohl použít žolíka. Greg Hancock nezklamal, domácí snížili pardubický odstup a v posledních dvou rozjížděk pod krvavě rudým Měsícem strhli triumf na svou stranu rozdílem jediného bodu.

Akvalung nebyl potřeba
Vedro jako by v kalendáři nevisel květnový list, ale červencový, nebyl pro večerní závod takový problém jako nízko visící šedivé mraky, které čas od času proklál dlouhý oslnivý blesk. Místní se dušovali, že jdou-li mraky z této strany, nikdy se jejich útroby nerozevřou pod tlakem dešové vody. Avšak z jejich hlasů bylo patrné spíše zbožné přání než pevné přesvědčení.

Úvodní jízdy přinesly vedení domácím. Lukáš Dryml se jako obvykle pekelně koncentroval ve svém boxu, avšak v rozjížďce s číslem jedna mu Greg Hancock uletěl. Pardubický lev ovšem uhlídal druhé místo. Jesper B. Monberg, druhý borec s bílým koníkem na červené vestě, ovšem při svém comebacku na ovál svého triumfu v juniorském mistrovství světa skončil bez bodu za Sebastianem Ulamkem.

Sotva úvodní čtveřice zmizela v depu, začalo pršet a blesky létaly s frekvencí fotoaparátu Pavla Fišera při dekorování vítězů při nočních závodech. Michael Hádek odkulhal k vjezdu na ovál. Jakmile však usedl do sedla, nepoznal sobě rovného konkurenta. Jan Holub s ním jel dvojici, avšak nakonec se ve třetím kole stal obětí Václava Milíka. René Vidner však byl ze hry už během úvodního okruhu. „Praskla fajfka,“ vysvětlil příčinu, proč jeho účinkování v dnešním klání skončilo po pár desítkách metrů.

Jesper B. Monberg měl pořádnou honičku, aby se stačil připravit na třetí jízdu. Ze svého boxu na samém konci modré plechové řady jel na start se zastávkou u metylárny, ale do křížku s dvouminutovým limitem se nedostal. Hlavní roli však scénárista osudu přisoudil tandemu Filip Šitera – Greg Hancock, kteří rychle zmizeli z dohledu Dána i jeho paráka Tomáše Suchánka.

Zatímco doposud se z oblohy snášel drobný májový deštík, nyní se mraky otevřely jako pumovnice americké létající pevnosti z druhé světové války. A na zemi nastalo dokonalé dešové inferno. Sebastian Ulamek mezitím hladce vyhrál čtvrtou jízdu před bratry Drymlovými. Ondřej Smetana, jemuž trénink zkomplikoval zaseklý plyn, v této konkurenci nemohl pomýšlet na body.

Všichni se ukryli pod dostupné střechy a na d隝 se odvážily pouze traktory technické údržby dráhy. „To je počasí pro potápění,“ komentoval řádění vodních živlů Martin Kratochvíl, asistent pardubického kouče. Na dráze stála voda a Lubomír Vozár se vracel z mimořádného zasedání jury. „Devátá hodina rozhodne,“ hlásil verdikt.

Část závodníků se na tribuně věnovala improvizované autogramiádě. Naštěstí přestalo pršet. Na dráze stála voda, kterou se pracovití pořadatelé ze všech sil snažili odstranit. Záhy bylo jasné, že jejich úsilí dojed zasloužené odměny. Krátce po deváté padl verdikt o pokračování v závodě o půl desáté, ale nakonec se jelo ještě o deset minut dříve.

Osmibodová ztráta smazaná dvěma šmahy
Stav utkání byl 16:8, ale Lubomír Vozár jen kroutil hlavou nad otázkami, zda do rozjížďky s číslem pět vyšle žolíka. „Ještě ne,“ odmítal unáhlená řešení. Po vylétnutí pásky se do čela razantně protlačil Filip Šitera. Tomáš Suchánek jel za ním a ve třetím kole málem ve výjezdu ze zatáčky u depa převzal vedení. Domácí borec však hrozbu odvrátil. To už však Pardubice jely na remízu, jelikož se Václav Milík ve druhém okruhu propracoval před Jana Holuba.

Nerozhodně skončila i šestá jízda. Greg Hancock nezaváhal ani tentokrát, avšak Lukáš Dryml s Jesperem B. Monbergem nepustili ke slovu Sebastiana Ulamka. A pak už to přišlo, Tomáš Suchánek zůstal ve svém depu, aby ho zastoupil Lukáš Dryml obdařený žolíkem.

Útok Lubomíra Vozára byl načasován s pekelnou přesností časované bomby. Lukáš Dryml letěl dopředu sledovaný svým starším bratrem a Filip Šitera s Michaelem Hádkem byli rázem odsouzeno role statistů. Na rovince byl první Aleš Dryml, který se už ve druhé zatáčce ohlížel po svém sourozenci se žolíkem. Krk si mohl vykroutit i v dalších okruzích, ale Lukáš Dryml se k dvojnásobnému bodovému zisku natáhl až v předposledním oblouku.

„Ujel mi, nechával jsem ho jet, abych nedostával cejchu,“ líčil Lukáš Dryml po návratu do depa, že měl situaci plně pod kontrolou. Maximální bodový zásah 8:2 zmenšil vedení domácího týmu na jediný bod. Lukáš Dryml však neměl přehnaně času na jásání, protože rozjížďka s číslem osm ho zastihla v akci už potřetí v řadě.

Také tentokrát se záhy dostal do čela a zvítězil stylem start – cíl. Šlo přitom o nejkurióznější extraligový triumf za hodně dlouhou dobu. Už v první zatáčce upadl Václav Milík. „Lukáš se přetočil, já ho kopíroval, abych ho neuknul, radši jsem to složil,“ líčil později pardubický junior.

Pakliže čekal červená světla, přepočítal se, Pavel Váňa po jejich ovládacím tlačítku nesáhl. „Čekal jsem červený vlajky,“ svěřoval se Lukáš Dryml. Avšak Pardubice shodou okolností vytěžily z osmé jízdy víc než, kdyby se nakrásně opakovalo i s Václavem Milíkem na startovním roštu. Sebastian Ulamek i Jan Holub měli technické problémy. „Do chcípáku se mi dostalo spousta bahna,“ posteskl si polský závodník oblečený do mšenské vesty.

Lukáš Dryml oba závodníky soupeřícího klubu dokázal předjet o kolo. A přitom sám měl plnou hlavu starostí. „Jel jsem na půl plynu,“ svěřoval se. „Měl jsem zaseklý šoupě.“ Propastná ztráta Pardubic z úvodu byla rázem během dvou jízd tam tam. Stav byl 23:25 a dvoubodový odstup zakonzervovaly dvě následující remízy.

Nejprve se Jesper B. Monberg prakticky ani nerozjel do deváté jízdy, avšak Aleš Dryml ukázkově odvedl Grega Hancocka a Ondřeje Smetanu. Vzápětí se Sebastian Ulamek jal odčinit své dva předešlé bodové výpadky a po vylétnutí pásky se rychle ujal vedení. Lukáš Dryml jel za ním odrážející Filipa Šiteru, jemuž na deflektoru visel Tomáš Suchánek.

Končilo třetí kolo, když Filip Šitera na cílové rovince znatelně zpomalil. Tomáš Suchánek udělal pravý opak a posunul se na třetí místo. Filip Šitera zase zrychlil, ale ztracený post už nezískal zpět. Být jeho bezprostřední komentář vysílán na živo v televizi, pípal by jako přímý přenos morseovky ze závodu špičkových telegrafistů. Žádný defekt, mšenský závodník si špatně spočítal kola. „Jsem debil,“ kál se. „Klapnu ve třetím kole, protože jsem myslel, že je už čtvrtý. A pak vidím, jak kolem letí Suchoš a vlajku s křížem!“

Poslední šance nemusí být pokaždé poslední
V rozjížďce s číslem jedenáct se Václav Milík s Alešem Drymlem, který mu skvělým způsobem kryl záda, postarali o maximální bodový přísun na úkor Jana Holuba a Michaela Hádka. „Když se plazím, jde to, ale jak na dráze trefím díru, bolestí bych vylít‘ z kůže,“ řekl Michael Hádek, než se pohroužil do nitra svého boxu i své rozbolavělé duše.

Pardubice odskočily už na šest bodů, až se Lubomír Vozár začal obávat. Dobře věděl, že František Liebezeit má dostatečný potenciál pro rozpoutání protiútoku at’ už taktickou rezervou či žolíkem.

„To je moje poslední šance,“ říkal mšenský kouč ve chvíli, kdy očima vyprovázel na dráhu Ondřeje Smetanu a Jana Holuba. A jedním dechem se reportérovi magazínu speedwayA-Z svěřil, že vsadil vše na jednu kartu. „Řek‘ jsem Holubínovi, jestli dojede první, utrhnu mu koule.“

Sázka nechat Pardubice uskočit na osm bodů, začala vycházet dokonale. Dopředu letěl Jesper B. Monberg sledovaný Tomášem Suchánkem. Na sklonku třetího kola však upadl Ondřej Smetana. Tentokrát červená světla blikala jako železniční přejezd. Domácí junior byl logicky vyloučen, zatímco zbylá trojka šla na start znovu.

Nyní vynesl start do čela Jana Holuba. Oba Pardubičané se zařadili za něj, Tomáš Suchánek se nakonec uklidil dozadu. Mšenský junior si dobře uvědomoval důrazný pokyn svého kouče. Jesper B. Monberg spolknul návnadu i navijákem a z posledního výjezdu mu sebral vítězství.

František Liebezeit dostal rázem podruhé poslední šanci. A stoprocentně z ní profitovala pospíchal hlásit, že Greg Hancock nastupuje do rozjížďky s číslem třináct jako žolík. „Mně to nikdo neřekl,“ divil se Lubomír Vozár, aby nad drobným prohřeškem proti řádům nakonec gentlemansky mávnul rukou.

Dvouletá historie současných dvojutkání zaznamenala použití jokera oběma rivaly teprve podruhé. Prvním byl loni shodou okolností ve Mšeně Milan Mach. Tehdy šlo spíše o gesto, ale dnes mohl výsledek třinácté jízdy rozhodnout celé utkání. A vskutku, tandem Greg Hancock – Filip Šitera měl v první zatáčce navrch.

Na protilehlou rovinku ovšem mezi nimi vyjel Aleš Dryml, ale Václav Milík zůstal vzadu. Sedmibodový příděl upravil stav utkání na 39:42. „Musíme jet aspoň 4:2!,“ šikoval František Liebezeit své svěřence před čtrnáctou jízdou. Sebastian Ulamek vystřelil do čela a Václav Milík ho v první zatáčce nestihnul. Jan Holub však splnil přání svého manažera, když celá čtyři kola ukazoval výfuk Jesperovi B. Monbergovi.

Dánský závodník přijel do depa a jen nevěřícně kroutil hlavou. Drama však gradovalo, hosté zůstali v čele jen o jediný bod. Filip Šitera, který si přišel půjčit modrý povlak od Michaela Hádka, byl společně s Gregem Hancockem poslední nadějí Mšena, zatímco mise dotáhnout pardubický počínání do vítězného cíle byla na bratrech Drymlových.

Mšenský pár odstartoval jako jeden muž. Lukáš Dryml letěl dopředu spodní stranou první zatáčky s razanci rozjetého parního válce, aby ve výjezdu převálcoval Filipa Šiteru. Za daného stavu věcí mohla hostům pomoct jedině remíza. Jenže Aleš Dryml upadl v úvodním oblouku třetího kola. „Prohra o bod je špatná, je to prohra,“ filozofoval posléze na mikrofon Miloslava Čmejly.

Hlasy z depa
„Jsem šastný, že jsme dosáhli vítězství,“ neskrýval Greg Hancock. „Věřím, že to tak bude pokračovat i příště.“

„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Sebastian Ulamek. „Muselo se měnit nastavení na motocyklech. Měl jsem defekt, za něj se omlouvám. Nedovez‘ jsem tři body, do chcípáku se dostalo spousta bláta.“

„Dobrý,“ hodnotil Filip Šitera závod svým oblíbeným slůvkem. „Akorát jsem debil, takhle klapat ze třetího fleku. Naštěstí jsme vyhráli. Dráha se mi líbila, ale pak jsem chytnul čtyřku, ale dopadlo to dobře. Jen tak dál! Výhra je výhra, je jedno jestli vyhrajeme o jeden bod nebo o deset. Chci poděkovat divákům, že tu zůstali ve všední den takhle dlouho.“

„Když jen lezu, je to jakž takž v pohodě,“ popisoval svůj stav Michael Hádek. „Ale jak trefím díru, vylít‘ bych z kůže. Vítězství v první jízdě je mi hovno platný a ještě jsem dostal od Jéni zjebáno, že jsem pomalej‘. Jsem nasranej‘, polámanej‘ a nevím co ještě.“

„Ztěžklo to, motor neměl výkon,“ prožíval Lukáš Dryml ještě jednou závěrečnou jízdu. „Šel jsem po Gregovi, ale říkám rozumně, není mi už dvacet. Byl jsem vyrovnanej‘, některý naši kluci ne. S Álou se nám poved‘ joker, ale pak se něco posralo, že se jim povedlo nasadit taky žolíka. Nádherný závody, takový mám rád. Škoda, že jsme prohráli, ale bylo to o chlup. Pro diváky to muselo bejt‘ fajn, že vyhráli domácí. Škoda, že mi už pak nestartovala motorka, ztrácela kompresi, bylo by fajn víc znepokojovat Grega.“

„Dráha dávala možnosti k závodění,“ říkal Aleš Dryml. „Pro diváky to musela bejt‘ podívaná. Prohra o bod je špatná, je to prohra. Co ti mám říct?! Byl to pěknej‘ závod. Rozhodla ta jízda, jak Holoubek ved‘, ale pustil Jespera. Greg je třída, s tím se těžko závodí. Jede, volí si stopu, pomáhá parákovi. Ukázali jsme, že můžeme vyhrávat i na výjezdech, kdyby půlka týmu zatáhla, hlavně zahraniční posila zatáhla, bylo by to. Prohrát o bod je blbý, to mrzí.“

„Lukáš se přetočil,“ vyprávěl Václav Milík o svém pádu v rozjížďce s číslem osm. „Já ho kopíroval, nechtěl jsem ho uknout, tak jsem to radši složil. Dnes to nebylo nejhorší, ale nebylo to ani nejlepší. Nebejt‘ pak tý mý nuly, vyhráli jsme. Ale ve finále jim dáme!“

„Špatný, špatný,“ odtušil Tomáš Suchánek s kamennou tváří. „Nedařilo se, nechali mě stát a gumu jsem nevyfasoval žádnou. Nespokojenost, ale to je sport. Jednou jseš nahoře, jednou dole.“

1. Grepl PDK Mšeno			47
Greg Hancock, USA	3 2 3 2 6*	3	19(1)
Filip Šitera	3 3 1 0 1	1	9
Sebastian Ulamek, PL	1 3 0 ex 3	3	10
Ondřej Smetana	0 – 1 – X		1(1)
Jan Holub	1 0 ex 1 2	1	5
Michael Hádek	3 0 0		3
Stanislav Pouznar			DNR
2. ZP Pardubice			46
Jesper B. Monberg, DK	0 1 1 E 3	0	5(1)
Tomáš Suchánek	0 2 – 1 1		4(1)
Lukáš Dryml	2 2 2 6* 3 2	2	19
Aleš Dryml	1 2 3 2 2	F	10(3)
René Vidner	E – – – –		0
Václav Milík	2 1 F 3 0	2	8(1)
Jaroslav Petrák			DNR

Poznámka: Jan Holub a Sebastian Ulamek byli v osmé jízdě předjeti o kolo.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	3	150:128	4
2. Mšeno	1	47:46	2
3. Praha	2	91:94	2
4. Slaný	2	83:103	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mšeno – 18. května
Letošní extraliga ve čtyřech týmech nedává příliš mnoho hluchých míst pro eliminaci případného bodového výpadku. To si dobře uvědomují jak František Liebezeit, tak Lubomír Vozár, jejichž celky se střetnou zítra večer úderem osmé ve Mšeně. Oba museli řešit personální potíže se svým kádrem a svorně nechtějí přijímat roli favorita. Mají pravdu, protože jisté je pouze to, že se diváci v ochozech nudit nebudou a že Jiří Brunclík připraví dráhu dle gusta domácích.

Problematické dědictví
Petr Vandírek během třech let strávených v roli mšenského kouče obklopil středočeský celek aureolou neporazitelnosti a to především na jeho domácí dráze. Letos se do manažerského křesla vrátil František Liebezeit. Jaké má pocity, obzvl᚝ pakliže křest ohněm mu připraví leader průběžné tabulky?

„Trému nemám,“ tvrdí jednoznačně. „Ale chtěl jsem se svlíknout do kombinézy, jak jsem byl nasranej‘.“ Důvod jeho rozpoložení je nasnadě. Když hlásil Petru Moravcovi svou sestavu na zítřek, nezazněla jména Tomáše Topinky a Jana Jaroše. „Tomáš závodí v Anglii, Honza je nemocný,“ přibližuje mšenský kouč situaci čtenářům magazínu speedwayA-Z. „Mám pech, zrovna to takhle vyšlo. Za celou Vanďovu kariéru nebyla ani jednou takhle sestava. Necítím se rozhodně favoritem, to jedno místo je jedno místo, to ti zahraniční posily nedoženou.“

Největší posilou obhájce dvou předchozích titulů bude jeho tvář Greg Hancock. Druhým cizincem je Sebastian Ulamek, který nakonec dostal přednost před Martinem Vaculíkem, by mšenské kouče lehce vylekaly jeho nuly z úterní švédské ligy. Jako klíčový faktor pro výsledek se jeví Filip Šitera a také výkony juniorů.

Na startovním čísle čtyři figuruje Ondřej Smetana, zatímco Jan Holub a Michael Hádek mají pětku a šestku a post náhradníka zůstal na Stanislava Pouznara. „Ondra jede dobře,“ přibližuje František Liebezeit své řešení, avšak zároveň připomíná, že s jeho případným střídáním to může být obtížné. „Jde o to, že Had má problém s tou nohou.“

Všechno nasvědčuje, že ve mšenských ochozech nebude nuda zítra vítaným společníkem. „Budeme se snažit držet s Pardubicemi krok,“ slibuje František Liebezeit. „Nejsem z těch, kteří si předem dělají alibi pro nějaký neúspěch, ale je tam dost jízd, kde musím zariskovat. Když se ty čtyři rozjížďky povedou, můžeme mít šanci.“

Automat na vítězství
Kam letos Lubomír Vozár přijel, mohl se koupat v šampaňském, protože pokaždé vyhrál. A už to byla vítězství českého nároďáku v jadranské lize v Žarnovici či Pardubicích nebo především domácí klání pardubického týmu na svítkovské škváře. Nicméně on sám svou personifikaci do úlohy jakéhosi neomylného automatu na vítězství skromně odmítá.

„Když jim nejede Jan Jaroš, mohli bychom zabodovat,“ nechce se pouštět do detailnějšího rozboru toho, co by se zítra večer na mšenské dráze mohlo odehrávat. A dává najevo, že si dobře uvědomuje, že jeho soupeř umí připravit svůj ovál, aby mu poskytl dostatečnou výhodu domácího prostředí. „Jak jsem slyšel, dráha bude rozbitá. Tak záleží, jak se to sejde.“

Stejně jako minulou středu, kdy Pardubice ve Svítkově doslova zmasakrovali Slaný, se do akce nedostane Hynek Štichauer. „Stále musí být v klidu,“ informuje pardubický kouč o stavu svého závodníka, který stále laboruje se zraněným ramenem. „Na operaci to není, ale má to stažené a nebude moct závodit ještě dvě nebo tři neděle.“

Místo Hynka Štichauera sáhli Východočeši po zahraniční posile, kterou bude dobře známý Dán Jesper B. Monberg. Zbytek týmu je už ryze český. V základní sestavě figurují oba bratři Drymlovi a Tomáš Suchánek, juniory budou René Vidner a Václav Milík a náhradnická čtrnáctka zbyla klasicky na Jaroslava Petráka.

Umístění Václava Milíka na startovní číslo třináct s jedinou programovou jízdou naznačuje strategické záměry Lubomíra Vozára. „Dal jsem ho tam, abych s ním mohl taktizovat,“ nezastírá. A nakonec se přece jen svěřuje se svou prognózou, by působí mnohoznačně a rozhodně ne překvapivě: „Bude to zajímavé a vyrovnané.“

Historické okénko:
22. září 2004, Slaný – František Liebezeit naposledy vedl Mšeno
Extraliga v roce 2004 byla jednoznačnou záležitostí pardubických závodníků, kteří se titulem ozdobili už v šestém kole z osmi. V předposledním klání je následoval Slaný, který si definitivně pojistil stříbro. O bronzu se mělo rozhodnout až v samotném závěru ve Slaném mezi Mšenem a Slaným.

Pražané měli v extralize jeden ze svých problematických roků. Potáceli se u dna tabulky, dokud v září nejeli na evropský pohár klubových družstev do slovinské Lublaně. Dostali se tam ve dvou dodávkách den před závodem. Po tréninku se u půllitru piva podívali v televizi na velkou cenu a konečně zajeli jako tým.

Stmelení kolektivu se projevilo také v extralize. Předposlední kolo na své domácí dráze vyhráli a v tabulce měli rázem stejný počet bodů jako Mšeno. Ve Slaném šlo koučům Milanu Špinkovi a Františku Liebezeitovi o jediné. Skončit před tím druhým. Nakonec Olymp jednoznačně triumfoval, získal bronz o odsoudil Mšeno do baráže. Na ni klub nereflektoval a František Liebezeit ho opustil. Jako kouč se vrátil letos a zítra ho čeká první extraligový závod po šesti a půl letech.

Sestavy nahlášené dnes ke 20:00:

Grepl PDK Mšeno:	1 Greg Hancock, USA
	2 Filip Šitera
	3 Sebastian Ulamek, PL
	4 Ondřej Smetana
	5 Jan Holub
	6 Michael Hádek
	7 Stanislav Pouznar
ZP Pardubice:	8 Jesper B. Monberg, DK
	9 Tomáš Suchánek
	10 Lukáš Dryml
	11 Aleš Dryml
	12 René Vidner
	13 Václav Milík
	14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Eva Palánová a archív autora

Mšeno – 18. května 14:00
Pardubice svá dvě extraligová utkání vyhrály, Mšeno doposud nestartovalo. Zítra večer se utkají pod majestátní siluetou hradu Bezděz. Ze sestav zveřejněných před malou chvílí vyplývá, že ani jeden z týmů svého soupeře nepodceňuje.

Grepl PDK Mšeno:	1 Greg Hancock (USA), 2 Filip Šitera, 3 Sebastian Ulamek (PL), 4 Ondřej Smetana, 5 Jan Holub, 6 Michael Hádek, 7 Stanislav Pouznar.
ZP Pardubice:	8 Jesper B. Monberg (DK), 9 Tomáš Suchánek, 10 Lukáš Dryml, 11 Aleš Dryml, 12 René Vidner, 13 Václav Milík, 14 Jaroslav Petrák.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 11. května
Luboš Tomíček se nikdy netajil, že svítkovské letiště není dle jeho závodnického gusta. V úvodní jízdě spolu s Tomaszem Chrzanowskim laborujícím s nastavením motocyklu na nový tlumič výfuku získali pro Slaný jediný bod. Vzápětí rozhodčí Pavel Kubeš drasticky připomněl existenci pravidla o zakázaném nahřívání pneumatiky a postupně vyloučil Eduarda Krčmáře a Romana Čejku. Slaný rázem ležel na lopatkách, z nichž se nezvedl ani úspěšným použitím taktické rezervy i žolíka, a odvezl si letos rekordní prohru o patnáct bodů.

Když už smůla, tak obrovská
Sluníčko se na obloze nenechalo zahanbit a svými paprsky rozpalovalo střechu svítkovského depa. Vladimír Šíma, pravá ruka Milana Macha, chodil mezi boxy. Bílý fix na pneumatiky v jeho rukou dával srozumitelně najevo, že se přehmat prodavačky velvarského papírnictví s černou barvou z minulého týdne neopakoval.

Jenže stačilo pár minut a abstraktní malíř, jenž by se pokusil zachytit náladu uvnitř slánského týmu, by po černém fixu dychtivě sáhnul. Přitom úvod vypadal slibně. Luboš Tomíček se dostal po vylétnutí pásky dopředu. avšak Lukáš Dryml se dokonale orientoval ve skrumáži první zatáčky a vnitřní stranou převzal vedení.

Dopředu se sápal také Tomáš Suchánek. A také on podjel Luboše Tomíčka prakticky na stejném místě, ale ve třetím okruhu. Tomasz Chrzanowski skončil poslední a hned pospíchal ke svým mechanikům, aby našli správnou kombinaci převodů. Porážka 1:5 sice v extralize bolí, ale rozhodně se díky ní nehroutí svět.

Borci už stáli seřazení u pásky juniorské jízdy, když se rozblikala červená světla. Eduard Krčmář se otočil, předal motocykl otcovi a nasupeně odkráčel do depa. Přitom mávnul rukou nad všemi upozorněními, že si má stoupnout na trestnou čáru. Pavel Kubeš ho ale nevyloučil za předčasný kontakt s páskou, ale za nahřívání pneumatiky.

„Táhla mu spojka,“ vysvětloval mu Milan Mach do telefonu, ale jak to při podobných argumentacích chodí, arbitr stál pevně na svém. Mezitím Václav Milík rozehrál velké sólo, v němž mu přizvukoval René Vidner. Ten ve druhé zatáčce předčil Michala Dudka, který nakonec musel svůj motocykl s přetrženým řetězem tlačit půl kola do cíle.

Řády ukládají sudímu, aby potrestal nemilosrdnou diskvalifikací umělé zahřívání zadního kola. Definují ho i jako jeho protáčení v kontaktu se zemí a jiným předmětem. V Čechách však bývalo bráno jako hodně teoretické a na našich oválech bylo uplatněno všeho všudy jednou. V říjnu 2005 za něho bylo potrestán Zdeněk Simota ve finále mistrovství světa juniorských družstev shodou okolností rovněž v Pardubicích.

Další repríza však přišla mnohem dříve než za dlouhých pět a půl roku. Už ze třetí jízdy byl za stejný prohřešek ze startovního roštu vrácen Roman Čejka! Pro Slaný to byla smůla o to větší, že se Lukáš Dryml s přidírajícím motorem do cíle doploužil pomalým tempem. A aby toho Milan Mach neměl málo, technické problémy měl i vedoucí Tomasz Chrzanowski. V posledním oblouku před cílem ho překonal domácí Stanislaw Burza, zatímco motocykl slánského Poláka do depa přitlačili.

Slaný nepláče nad rozlitým mlékem
Po třech rozjížďkách měli slánští závodníci dohromady všeho všudy pouhé čtyři body. Jejich domácí rivalové se mohli chlubit se ziskem o deset bodů vyšším. Nicméně do závody ještě nezasáhl Robert Kosciecha. Naděje vkládané do jeho osoby se splnily beze zbytku, když dovel vítězství stylem start – cíl v rozjížďce s číslem čtyři. Luboš Tomíček, který vzal poprvé na závody svou anglickou přítelkyni s jejich dcerkou v kočárku, se ovšem neprobil přes tandem Aleš Dryml – Tomáš Suchánek.

První remízou však pardubický únik ještě neměl končit. V rozjížďce s číslem pět brilantně odjel Stanislaw Burza. A Václav Milík ještě v úvodním nájezdu komfortně předjel Romana Čejku s Eduardem Krčmářem, jenž zaskočil za Michala Dudka udýchaného z předchozího sprintu s motocyklem.

Čtrnáct bodů ztráty logicky provokovalo otázky, kdy Milan Mach vyrukuje s žolíkem. „Ještě ne,“ odmítal podobné návrhy slánský kouč. Rychlý start Luboše Tomíčka do šesté jízdy jakoby mu dal za pravdu. Nová slánská akvizice se z prvního výjezdu zařadila za záda svého kolegy Tomasze Chrzanowskeho, který se v první zatáčce přehnal okolo Lukáše Drymla.

Pardubičan však neskládal zbraně. A společně s Tomášem Suchánkem odstavili Luboše Tomíčka na poslední příčku už v následujícím oblouku. Tomáši Suchánkovi to ovšem bylo stále ještě málo. Na začátku druhého okruhu mu vedení říkalo pane. Tomasz Chrzanowski se však nakonec vrátil zpět do čela a v těsném dojezdu s domácí dvojicí za krkem definitivně garantoval remízu.

Jenže nerozhodný výsledek na otočení skóre nestačí. Milanu Machovi nezbývalo jiné řešení než ofenzíva. Sotva se Tomasz Chrzanowski vrátil do depa, už ho směroval zpátky na ovál v úloze taktické rezervy. V tandemu s Robertem Kosciechou nedali Stanislawu Burzovi s Alešem Drymlem ani náznak šance.

Slánský zisk se však okamžitě zhoupnul zpátky jako na houpačce. Václav Milík a Tomáš Suchánek dokonale ovládli rozjížďku s číslem osm. Ani Luboš Tomíček, ani Michal Dudek nenašli cestu mezi ně, navíc slánský junior musel ve třetím kole zastavit. „Je to na hovno, řetězy praskaj‘,“ vysvětlil příčinu. A jak vnímal jízdu Václav Milíka“ „Viděl jsem ve stínu, jak tam jedno jezdí,“ vyprávěl. „Myslel jsem ,že to je Tomes, ale byl to Suchoš. Teď měl Luboš start, ani jsem ho nestih‘ přepáčkovat.“

Protiútok nevyšel
Polský tandem Robert Kosciecha – Tomasz Chrzanowski v deváté jízdě odstartoval na bratry Drymlovy. Aleš se spodní stopou protáhl v prvním výjezdu druhého kola na druhou příčku, avšak hned v následujícím oblouku byl Tomasz Chrzanowski zpátky druhý. Rozjížďka však skončila nečekaně.

V první zatáčce třetího kola upadl Lukáš Dryml a Pavel Kubeš musel spustit červená světla. „Jo, jo,“ odpovídal Lukáš Dryml na otázku Václava Milíka, který se ho na okraj depa přišel zeptat, zda je v pořádku. Přitom však věděl, že pro něho dnešní závod skončil a to nejen diskvalifikaci. Jeden motocykl se zadřeným motorem, druhý poničený po pádu. „Jel jsem, že jsem nemoh‘ ubrat,“ vysvětlil důvod svého pádu.

Lubomír Vozár zjistil stav věcí a jal se alarmovat věčného náhradníka Jaroslava Petráka, že jeho chvíle právě nastala. „Dám tam padesát čtyřku,“ spekuloval nad převodem pro třináctou jízdu. „Kdybych jel od začátku, bylo by to lepší.“

Mezitím při repete vystřihlo polské duo opět výtečný start. Jenže Aleš Dryml byl ve střehu, by Poláky v prvním oblouku nestihl. Ve druhé zatáčce vletěl mezi ně, aby nakonec ukořistil druhé místo pro sebe. Na světelné tabuli svítilo skóre 33:21 a Milan Mach věděl, že nadešla správná chvíle pro žolíkový útok.

Dobře věděl, že tahouny týmu jsou oba polští závodníci. A stejně jako prve nasazení Tomasze Chrzanowskeho v roli taktické rezervy přišlo v podobě náhrady za Romana Čejku, i nyní jel Robert Kosciecha jako žolík rozjížďku mimo svůj rozpis. Zvítězil zcela jednoznačně, avšak Stanislaw Burza a Tomáš Suchánek dokonale ohlídali Luboše Tomíčka.

Díky dvojnásobnému přídělu bodů se z remízy stalo vítězství Slaného, avšak Pardubice stále vedly s devítibodovým náskokem. Milan Mach by na jeho eliminaci potřeboval minimálně ještě jednoho žolíka. Mezitím Lukáš Dryml u závory depa radil Václavu Milíkovi a jeho rady hltal i další účastník rozjížďky s číslem jedenáct Eduard Krčmář. „Říkal jsem jim, a dávaj‘ bacha,“ prozradil pardubický borec.

O malou chvilku později Robert Kosciecha odstartoval na Aleše Drymla, aby mu uštědřil už čtvrtou porážku během dnešního podvečera. „Aby mě porážel doma, je nemyslitelný,“ předsevzal si Aleš Dryml. Václav Milík však jedním bodem na úkor Eduarda Krčmáře zabránil, aby hosté ukrojili další zářez z pardubického náskoku. Jeho mechanik Radim Janouch však měl plné ruce práce, aby během technické přestávky vyměnil sedlo. „Skříplo mi to koule,“ postěžoval si Václav Milík na peripetie jízdy na sedle s prasklým jazýčkem.

Ve dvanácté jízdě si Aleš Dryml spravil chu. Dopředu sice letěl Tomasz Chrzanowski,a však Pardubičan ho ve druhé zatáčce objel. Po dvou absencích vyjel na ovál Roman Čejka, ale stal se kořistí Václava Milíka. Hned vzápětí vyhrály Pardubice opět 4:2 a mohly se radovat i z vítězného utkání. Stanislaw Burza ustál veškeré nájezdy Roberta Kosciechy a přivodil mu jedinou dnešní prohru. Jaroslav Petrák inkasoval bod na úkor Michala Dudka.

Roman Čejka se po startu rozjížďky s číslem čtrnáct pohyboval mezi oběma Pardubičany. Tomáš Suchánek a Aleš Dryml však záhy tahali za delší konce provazu. V poslední jízdě si Robert Kosciecha vyrazil vstříc svému šestému triumfu. Tomasz Chrzanowski v první zatáčce objel naráz Stanislawa Burzu i Václava Milíka.

Pardubický Polák však ve druhé zatáčce podjel Tomasze Chrzanowskeho, aby si vzápětí troufl i na Roberta Kosciechu. Do druhého okruhu vjížděl jako vedoucí závodník, avšak záhy klesnul za oba Slaňáky. V nájezdu do druhé zatáčky třetího kola se drzým manévrem posunul před Stanislawa Burzu a definitivně skončil druhý.

Hlasy z depa
„Pěkný závody,“ hodnotil Tomáš Suchánek svůj dnešní výkon. „Od začátku jsme měli pěknej‘ náskok. Jsem spokojenej‘ sám se sebou. Jelo se mi hezky a hlavně aby motor vydržel. Předtím ve Stralsundu nevydržel. Jsem spokojenej‘, teď Mšeno, nejel jsem tam ani nepamatuju. Uvidím, jaké to bude a záleží, koho Mšeno pozve.“

„Nic moc výsledek,“ komentoval Aleš Dryml svůj individuální přínos pardubickému týmu. „Nula a ty dvojky byly takový, že jsem nebyl spokojenej‘. Zezačátku jsme ladili techniku a spíš to rozladili než doladili. Měl jsem proti sobě silnýho Kosciechu, ale aby mě porážel, jen nepřijatelný. Ke konci motorka jela pěkně, ale musíme to promyslet dál, aby mě neporáželi. Byli jsme doma, teď na výjezdech to nebude lehký.“

„Mohlo to jet líp,“ konstatoval Václav Milík. „Až na to finále jsme to neměli moc zpřevodovaný. A jsem dělal, co jsem dělal, nešlo to. Vítězství je krása, kdyby mi to jelo líp, bylo by to lepší. Teď hlavně ta Ukrajina, tam aspoň třináct bodů nebo čtrnáct.“

„První motor se přidřel a na tý druhý motorce jsem nebyl rychlej‘,“ povzdechl si Lukáš Dryml. „Na týhle motorce jsem v Kršku letěl, ale tady bylo jiný počasí a jiná dráha. Dnešní závod se budou dlouho splácet, ale jsme celí.“

„Jeden bod,“ neměl Jaroslav Petrák příliš velké problémy s bilancí svého jediného dnešního vstoupení. „Ke konci jsou už všichni rozjetý a ty jdeš mezi ty střelce syrovej‘. Stejně musíš jet, jak ti to vyhovuje. Kdybych jel dvakrát, je to lepší. Příště…“

„Po první jízdě jsem změnil převody,“ svěřoval se Tomasz Chrzanowski. „Ale vybuchl mi motor a musel jsem jet na druhém motocyklu. Celou dobu jsem se učil na novém tlumiči. To je problém. Není to snadný, budeme bojovat dál. Jak mi budou termíny vyhovovat, přijedu znovu.“

„V Pardubicích jsem nezklamal,“ nechal se slyšet Luboš Tomíček. „Nějak jsme to nenastavili a nemoh‘ jsem to dopasovat.“

„O gumě se nebudeme bavit,“ rozhodil Roman Čejka rukama. „Moje chyba, že se to točilo. Měli jsme problém s karburátorama, musíme to do zejtra poladit. Dnes to byly závody o ničem.“

„Nic moc,“ netajil své zklamání Eduard Krčmář, který se vzápětí vrátil ke svému vyloučení. „Povolila se mi spojka, začalo se protáčet zadní kolo. Zezačátku mi to nějak nešlo, pak jsem to vychytával, ale to už bylo pozdě.“

„Řetězy, na hovno, nedařilo se, to je všechno, nemám slov,“ byl Michal Dudek velice stručný.

1. ZP Pardubice			54
Lukáš Dryml	3 1 1 X –		5(1)
Stanislaw Burza, PL	3 2 1 2 3	2	13(1)
Tomáš Suchánek	2 1 2 2 1	3	12(3)
Aleš Dryml	2 0 2 2 3	2	11(1)
Václav Milík	3 3 2 1 1	0	10(2)
René Vidner	2		2(1)
Jaroslav Petrák	1		1
2. AK Slaný			39
Tomasz Chrzanowski, PL	0 2 3 2 1 2	1	11(1)
Roman Čejka	ex 1 – – 0	0	1
Luboš Tomíček	1 0 E 1 0		2
Robert Kosciecha, PL	3 3 3 6* 3 2	3	23
Michal Dudek	1 – E – 0		1
Eduard Krčmář	ex 0 0	1	1

Poznámka: Eduard Krčmář a Roman Čejka byli vyloučeni za nahřívání pneumatiky.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	2	104:81	4
2. Praha	2	91:94	2
3. Slaný	2	83:103	0
NC Mšeno	0	0:0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Pardubice – 11. května
Stejně jako minulý týden budou mít fanoušci možnost zakoupit si lístky na českou velkou cenu rovněž při extralize. Ve Svítkově je připravena akce a lístky do sektoru J hlavní tribuny se budou prodávat za poloviční cenu, tedy za Kč 750,-. Další šance se nabízí ve společné soutěži AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z, jejíž vítěz získá dva lístky do sektoru B. Účastnit se můžete až do nedělní půlnoci. Dramatičnost losování, které proběhne hned druhý den, umocňuje skutečnost, že prozatím nedorazila ani jedna nesprávná odpověď.