AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 15. června
Středeční horoskop Milana Macha a jeho slánských svěřenců musel být pořádně hororové čtení. V extraligovém klání se Mšenem jim nevyšlo vůbec nic. Robert Kosciecha nenavázal na svá úvodní dvě vítězství a s žolíkem v rukou dojel až třetí. Slaňáci nevyhráli jedinou jízdu a prohráli obrovským rozdílem 32:59. Domácí příznivce v ochozech rozjásal prakticky jen Eduard Krčmář, s přehledem triumfující při svém jediném nasazení v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Se Slaným to jde z kopce
Nádherná hasičská sedmsetšestka s dlouhou kabinou mířila ke slánskému stadiónu. Nepřijela hasit požár, ale dobrovolní hasiči z Vinařic vytrhli trnu paty pořadatelům. Jejich kropička totiž stála neschopná pohybu a bezmocně čekala na nový kardanový hřídel. Město bylo ochotné pomoci, avšak s jeho novým kropícím vozem může jezdit jen jediný řidič, který si zrovna čerpal dovolenou.

Zatímco požární veterán kroužil po ovále, v depu se čtrnáctka závodníků chystala na utkání, jemuž se oprávněně připisovaly ambice stát se vyrovnanou a vzrušující podívanou od první až do poslední jízdy. Michael Hádek se svěřoval, že příčinou jeho včerejšího trápení při juniorských družstvech v Praze byla prasklá hlava. Chystal se nástup a na něho prozatím nezbyla klubová vesta. Chotíkovští borci jsou ovšem muži činu, takže vyvedli nápis Mšeno černým fixem na pásku nalepenou na prázdnou vestu.

Ale to už byl čas vydat se na nástup. A hned po něm se začala kácet představa o dramatickém klání, by to v rozjížďce s číslem jedna ještě nevypadalo. Robert Kosciecha odstartoval s Martinem Málkem v těsném závěsu. Pod něho se však na protilehlé rovince dostal Norbert Kosciuch. Jan Jaroš slánského závodníka vyhnal ve druhé zatáčce na venek a postaral se p úvodní remízu.

Juniorská jízda dostala hosty do vedení. Michael Hádek a Jan Holub nedali Michalu Dudkovi s Romanem Čejkou ani náznak šance. Vzápětí rozehrál Luboš Tomíček, který řídil sám půldruhého tisíce kilometrů z britského Yeowillu, nulou. Jeho pohyb vpřed zastavila až páska a Pražan hostující ve Slaném musel na trestnou čáru.

Robert Kosciecha okamžitě zamířil za svým druhým vítězstvím. Jan Jaroš se seřadili za jeho zády a by Luboš Tomíček okamžitě vygumoval svůj handicap, víc než náznak útoku na Filipa Šiteru nestihnul. Po druhém nerozhodném výsledku to začalo jít se Slaným z kopce dolů.

Sebastian Ulamek proměnil svůj první výjezd na slánskou dráhu v suverénní triumf stylem start – cíl. Martin Málek svého někdejšího klubového kolegu v první zatáčce nestihnul. Nepolevil v útocích, avšak nakonec se musel sám bránit před Norbertem Kosciuchem. Tomasz Chrzanowski na úvod vyšel bodově naprázdno. Rozjížďka s číslem pět začala povedeným startovním manévrem dvojice Filip Šitera – Jan Holub. Michal Dudek se vnitřkem úvodního oblouku dostal na druhé místo, avšak záhy musel klapnout.

Luboš Tomíček přivezl druhou nulu a skóre ukazovalo hrozivých 10:20. „Ještě zkusím počkat,“ nechtěl se Milan Mach pouštět do nasazování žolíka předčasně.. Přitom však mobilizoval mechanika Antonína Poláka, aby připravil motocykl Romana Čejky na sedmou jízdu místo Luboše Tomíčka.

V šesté jízdě se Slanému opět zablesklo na lepší časy, když se Robert Kosciecha dostal po vylétnutí pásky do vedení. Na protilehlé rovině se ale okolo něj přehnal Norbert Kosciuch.. Martin Málek přitom předčil Jana Jaroše, který nedokončil ani jediný okruh. Zastavil u vjezdu do depa a jen strhnul zablácené brýle.

Na startu rozjížďky s číslem sedm dal Filip Šitera ránu loktem Tomaszi Chrzanowskemu, jenž se lekl a vrazil do Sebastiana Ulamka. Mšenské duo se usadilo v čele, zatímco Tomasz Chrzanowski své zpoždění už nedohnal. Roman Čejka mohl jen zpytovat svědomí, proč se mu nedaří pořádně odstartovat.

Domácím nevyšlo vůbec nic
Po sedmi rozjížďkách vedlo Mšeno vysoko 28:14. „Za nás boduje akorát Robert Kosciecha,“ uvědomoval si Roman Čejka, když pokukoval po vyplněném programu, aby vzápětí čelil dotazu, co s tím bude on sám dělat. „Snažím se, ale první start se mi nepoved‘ jako nikomu z tý dráhy. Pak ze žlutý lepší start, ale jsou rychlejší.“

Osmá jízda poslala do vedení Martina Málka. Ten se však v první zatáčce přetočil a klesl za Jan Holuba a Norberta Kosciechu. Záhy si vyšlápl na Poláka, ve druhém oblouku se spodní stopou dostal před něho, avšak ve výjezdu bylo zase třetí. Ke vší slánské smůle, zůstal Michal Dudek stát ještě během úvodního okruhu.

„Přestalo to jet,“ hlásil slánský junior v depu. Jeho otec Antonín, který hnal svůj kamión z ruského Petrohradu, aby dnešní mítink stihnul, se stylizoval do role zkušebního jezdce. Zevrubná prohlídka odhalila závadu na zapalování.

František Liebezeit nechal v deváté jízdě stát Jana Jaroše a místo něj vyslal do boje Michaela Hádka. Tomu dlouhá přestávka od rozjížďky s číslem dvě evidentně nesvědčila. Dovezl nulu, zatímco jeho parák Sebastian Ulamek odvedl domácí duo Robert Kosciecha – Tomasz Chrzanowski.

Když se Robert Kosciecha vrátil do boxů, Milan Mach jej už šikoval k žolíkovému útoku. Jenže Slaný musel bohyni Fortunu pořádně rozčílit. Po startu letěli dopředu Norbert Kosciuch a Filip Šitera. Robert Kosciecha statečně útočil. Ve třetím kole podjel v zatáčce u depa Filipa Šiteru.

Mšeňák ovšem odpověděl podobným nájezdem a v posledním výjezdu tvrdě a nekompromisně zamířil vnitřkem zpátky na druhé místo. Nasazení žolíka přineslo domácím jen zvýšení ztráty z osmnácti na jednadvacet bodů! A bylo ještě hůř.

Sebastian Ulamek v rozjížďce s číslem jedenáct sebral vedení Tomaszi Chrzanowskemu ještě v úvodní zatáčce, když Jan Holub udržel pod kontrolou Michala Dudka. Po přestávce se Tomasz Chrzanowski už nenechal zaskočit a při svém pátém startu konečně projel cílem jako vítěz. Jenže Roman Čejka zaknihoval další nulu, když se musel dívat na výfuky tandemu Jan Jaroš – Filip Šitera. A konečně ve třinácté jízdě Sebastian Ulamek s Michaelem Hádkem naprosto převálcovali Roberta Kosciechu s Lubošem Tomíčkem. „Dvojka byla nejlepší a odlít‘ jsem jak pánbůh,“ popisoval Michael Hádek svůj skvělý start.

Za stavu 26:53 vyvrcholil mítink dvojicí nominačních jízd. Jan Holub v té první nechal jet Michaela Hádka. „A má každej‘ čtyři jízdy,“ vysvětloval František Liebezeit. Eduard Krčmář sledoval závod se stále zachmuřenějším výrazem. Když ho Milan Mach poprvé v rozjížďce s číslem čtrnáct povolal do akce, pomalu už vyklízel box.

Nyní však ožil jako politý vodou. Po nájezdu na dráhu k sobě posuňkem přivolal svého otce. Vrata výjezdu už byla zavřená, takže Eduard Krčmář starší musel skákat přes nafukovací bariéry stylem uchazeče o olympijskou nominaci. Bleskově povolil svému synovi spojku a pak se uchýlil do bezpečí. A nestačil zírat stejně jako všichni přítomní.

Druhá dráha na startovním roštu byla v optimálním stavu a slánský benjamínek toho náležitě využil. Už v úvodním nájezdu byl daleko před Filipem Šiterou a Michaelem Hádkem, kteří před sebe nepustili Martina Málka. Úvodní zatáčkou projel jako bílý blesk černou noční oblohou. A bylo vymalováno, mšenský tandem se mu nedokázal ani přiblížit.

V posledním výjezdu si Eduard Krčmář neodpustil vítězné gesto a pokynutím hlavy směrem k ochozům rozjásal diváky stejně jako při loňském zlatém poháru dvěstěpadesátek. Nečekaná remíza vzbudila v domácích naděje, že by lepší extraligové časy mohly nastat dříve, než se ze Slánské hory stane opět činná sopka.

Na závěr Sebastian Ulamek zkompletoval svým šestým prvenstvím osmnáctibodové maximum. Robert Kosciecha s Tomaszem Chrzanowskim pojistili remízu na úkor Norberta Kosciucha. Zatímco v mšenské části depa neskrývali nadšení a konec konců i překvapení nad obrovskou porážkou nebezpečného soka, Slaňáci dali průchod zklamání. A kdo by se divil, polovina základní části je za námi a oni nemají v tabulce ani jediný bod.

Hlasy z depa
„V pohodě, až na tu první jízdu,“ bilancoval Filip Šitera. „Neodjel jsem, čtyřka byla dobrá, ale trojka ulitá. V poslední jízdě Eda odjel dobře. Do půlky závodu se dalo předjíždět, šel venek, lajna a bylo to rychlý. Pak se z toho stala tvrdá jednokolejka. Jsme mistři a dnes jsme ukázali, že chceme vyhrávat. Dneska tahali všichni. Ukázali jsme, že jsem silnej‘ tým.“

„Půl závodu jsem stál jako ocas,“ komentoval Michael Hádek svoje nasazování. „Pak jsem vyfrk‘ nulu. Byl jsem nasranej‘ a nechtěl jet. Fanda mě přemlouval, a jedu. Mohlo bejt‘ hůř. Klukům to sedlo, vyhráli jsme.“

„Defekt,“ nechtěl Jan Jaroš se synkem Honzíkem na ramenou odhalit příčinu svého odstoupení v šesté jízdě. A ani dalším slovům se z jeho úst nechtělo. „Nezlob se, jsem dost unavenej‘.“

„Co k tomu dodat?,“ krčil Martin Málek rameny. „Nechci se vymlouvat, ale po měsíci je těžké začít sezónu. Chystám se, všechno dolaďuju, ale kluci jsou rozjetí a já začínám pomalu. Myslím, že všichni jsme měli docela špatné starty. Na nich jsme to kazili. Dráha nebyla špatná, dalo se předjíždět. Prostě nám to nevyšlo.“

„Suprový,“ byl Eduard Krčmář ze slánského týmu jediný, kdo neseděl po závodech pohroužený do mlčenlivosti. „Čekal jsem, že se nesvezu. Měl jsem moc utáhlou spojku, trošku si ji povolil, abych neztratil na startu. Pocity jsou dobrý, už o tréninku jsem věděl, že je to dobrý. Čekal jsem, že mě dá už dřív, ale vyšlo to až v poslední jízdě.“

„Mraky peněz a domů,“ komentoval Roman Čejka dnešní závod se značnou stopou sarkasmu v hlase. „Dneska se vůbec nedařilo. Nepoved‘ se mi ani jeden start. Kdyby se tak dařilo jako včera. Nastavení bylo dobrý, chyba je na to startu, ale netuším kde.“

„Z mý stránky to bylo na hovno,“ nevymlouval se Luboš Tomíček. „Začal jsem blbě první jízdou, pak druhou. Celej‘ závod jsem stála a nechytnul se po tý pauze. Prostě to tak přišlo. Přijel jsem autem, 1500 kiláků sem, teď zpátky a zejtra závody v Redcaru.“

1. Grepl PDK Mšeno			59
Jan Jaroš	1 2 E – 2		5
Filip Šitera	1 3 2 2 1	2	11(4)
Norbert Kosciuch, PL	2 1 3 2 3	0	11(1)
Sebastian Ulamek, PL	3 3 3 3 3	3	18
Jan Holub	2 2 3 1 –		8(2)
Michael Hádek	3 0 2	1	6(2)
Ondřej Smetana			DNR
2. AK Slaný			32
Robert Kosciecha, PL	3 3 2 2 2* 1	2	15
Luboš Tomíček	0 0 – – 0		0
Martin Málek	0 2 1 1 0	R	4(1)
Tomasz Chrzanowski, PL	0 1 1 2 3	1	8(2)
Michal Dudek	1 1 E 0 –		2
Roman Čejka	0 0 0		0
Eduard Krčmář		3	3

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	3	154:122	6
2. Pardubice	3	150:128	4
3. Praha	3	135:142	2
4. Slaný	3	115:162	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Slaný – 14. června
Slaný ve svých dvou letošních extraligových závodech nezískal prozatím nic. Mšeno ve stejném počtu utkání úplně všechno. Oběma celkům však v zítřejším vzájemném duelu, v němž základní část extraligy dospěje do své poloviny, půjde o všechno. Slanému by vítězství pomohlo na cestě k postupu do play-off. Obhájci dvou předchozích titulů by chtěli dosáhnout vítězství v základní části, které garantuje finále na domácí dráze a úsporu za semifinále.

Očekávání bodu zlomu
Nula může být sympatické čísílko, když se vyskytuje ve větším počtu za jinými číslovkami u výpisu z bankovního účtu. Samotná je však protivná a když se jedná o zisk v extraligové tabulce po dvou závodech, jde o alarmující jistotu. Navíc se česká vyšší soutěž letos jede jen na šest utkání v základní části a vítězství je o to sladší a prohra bolí dvojnásobně s menším počtem příležitostí pro sjednání nápravy.

Podobné myšlenky se objevují v hlavě Milana Macha. „Už by mohl nastat bod zlomu,“ svěřuje se se svými nadějemi pro zítřejší večer. „Potřebujeme body a rád bych Mšeno porazil.“ Loni se mu skutečně porazilo na své domácí dráze mšenský výběr porazit, avšak dodatečná anulace bodů hostujícího Václava Milíka skóre otočila.

V utkání, které je pro slánskou podzimní budoucnost v extralize dost určující, by přítomnost hvězdného závodníka nebyla zase až tak překvapivá. „Chtěl jsem Emila,“ tuší slánský kouč předem, jaká bude otázka. „Ale ten má ligu v Rusku. Vsadil jsem na osvědčenou dvojici.“

A tou budou polští závodníci Robert Kosciecha a Tomasz Chrzanowski. Kromě nich pojedou Luboš Tomíček, Martin Málek a juniorské trio Michal Dudek, Roman Čejka a Eduard Krčmář. „Hádek s Holoubkem jednou hezky,“ uvědomuje si Milan Mach. „Myslím, že rozhodovat budou Martin Málek s Lubošem Tomíčkem.“

By Mšeno letos nepoznalo hořkost porážky, zítřejší utkání postrádá jednoznačného favorita. „Máme respekt před soupeřem,“ tvrdí Milan Mach. „Sestavu máme kompaktní, bude záležet,jestli pojedeme lépe než v Pardubicích. Ale to bude jednoduché, protože hůř to už nejde. To se samozřejmě týká české enklávy. Měly by to být vyrovnané závody a věřím, že se šastnějším koncem pro nás.“

Na pořadatelskou přípravu pro finále je ještě dost času
Vedle obvyklého osazenstva se letos ve mšenských boxech na návštěvě střídají Štěstěna s Smůla. Naštěstí pro ambice klubu se ta milejší dáma objevuje častěji. I proto se Mšeno dělí o průběžné vedení s Pardubicemi, by má na svém kontě o jeden závod méně.

„Doufám, že ano,“ neskrývá František Liebezeit svou touhu, aby své družstvo přivedl zítra k hattricku.. „Když budu upřímný, chci vyhrát.“ V otázce možného vývoje duelu se ztotožňuje s Milanem Machem. „Koukal jsem na výkonnost našich a jejich Poláků,“ říká. „A jedou plus mínus tejně. Lámat chleba budou naši kluci. Martin Málek s Lubošem Tomíček a Honza Jaroš s Filipem Šiterou. Psal jsem si to na papír a bude to o tom, kdo koho porazí. V juniorské jízdě nemůžeš kalkulovat s 5:1 ani náhodou. Když Michal Dudek odfrkne, nikdo ho ve Slaným nechytí.“

Mšeno pokračuje v politice pravidelného střídání zahraničních posil, aby se ke slovu dostali všichni. Zítra proto vedle Sebastiana Ulamka letos poprvé nastoupí Norbert Kosciuch. Česká část zůstává beze změn. Mšenské vesty obléknou Jan Jaroš, Filip Šitera a mladíci Jan Holub, Michael Hádek a Ondřej Smetana.

Michael Hádek ovšem v uplynulém týdnu absolvoval plochodrážní maratón. Středeční domácí juniorka sice uplavala v záplavách dešové vody, avšak ve čtvrtek jel extraligu v Praze, v sobotu první ligu ve Svitavách, v neděli v Krosně. Dnes ho čekají juniorská družstva na Markétě. Je tedy startovním číslem odrazem tohoto stavu? „Je to proto, že ho chci použít jako náhradníka do mančaftu jako v Praze,“ odhaluje František Liebezeit svou taktiku pro závod.

Pakliže by Mšeno zítra ve Slaném vyhrálo, stalo by se leaderem tabulky a směřovalo by k naplnění svého cíle přímého postupu do finále. „Play-off je ještě daleko,“ nechce se o tom František Liebezeit ještě bavit. „S tím se nedá ještě kalkulovat, musí se pořád do plnejch‘. Když je vůle a prostředky, musí se sehnat to nejlepší a jít do toho.“

Historické okénko:
14. října 2006 – Slánská ikona pomohla Mšenu do extraligy
Ideálně fungující dvoustupňová ligová soutěž u nás skončila s rokem 2006. Čtyři týmy bojovaly v extralize, čtyři v první lize. A cesta o patro výše vedla jedině přes úspěch v baráži, němuž prvoligový vítěz vyzval posledního z extraligy.

Před pěti lety dominoval vyšší soutěži Slaný. V první lize razantně úřadovalo Mšeno, které se z celkového triumfu mohlo radovat už po šestém z osmi závodů. Extraliga skončila na sklonku září ve Slaném a hned vzápětí dostaly čtvrté Pardubice mšenskou výzvu k baráži.

Antonín Kasper starší, který tehdy mšenský celek koučoval, si uvědomoval, že jeho sestava stačí na první ligu, ale pro rozhodující utkání je potřeba se řádně posílit. A to tím spíše, uskutečnilo se jako duel sedmičlenných družstev na rozdíl od běžných ligových klání, které se konaly rozpisem čtyřčlenných týmů.

Adriana Rymela, který ve Mšeně hostoval celou sezónu, měl pojištěného. Potřeboval však dalšího střelce, jehož ovšem domácí prostředí nemohlo nabídnout. Na své prvoligové soupisce ovšem žádného cizince mít nemohl, jelikož se nižší soutěž už od sezóny 2003 jezdila výhradně s českými závodníky.

Mšenský kouč proto nelenil a oslovil Milana Macha, zda by mu nepůjčil Sebastiana Ulamka, jenž byl tehdy ikonou slánského týmu. Manažer Slaného souhlasil, už jen kvůli finančním podmínkám, protože mšenská nabídka výrazně převyšovala slánskou gáži polského závodníka.

Antonín Kasper posléze poskládal svůj tým s vědomím, že ve vyrovnaném klání nebude příliš mnoho příležitostí nasazovat taktickou rezervu, k jejímuž užití byla třeba šestibodová ztráta od svého soka. Adrian Rymel se proto představil v roli náhradníka. Odvážná myšlenka vyšla. Aleš Dryml se zotavoval ze svého těžkého zranění v britské lize a nezávodil ani jeho bratr Lukáš. Josef Laštovka, pardubický kouč, však měl k dispozici Mateje Ferjana a Leigha Adamse, přesto prohrál o čtyři body.

Netrvalo dlouho a všechno bylo vzhůru nohama. Do Mšena dorazila kontrolní komise Antidopingového výboru ČR, zřejmě na udání vůči Věroslavu Kollertovi. Vedle něho měl ovšem pozitivní nález na marihuanu i Hynek Štichauer. Jejich body byly odečteny. Utkání skončilo nerozhodně, extraliga se rozšířila na pět celků a první liga zanikla.

Sebastian Ulamek, který tehdy mšenskému celku přivezl čtrnáct bodů, závodil v české extralize za Slaný i nadále. Až loni se objevil s mšenskou vestou. Za vším stála dlouholeté známost s Petrem Vandírkem, jenž Antonína Kaspera v křesle mšenského kouče vystřídal roku 2008. Petr Vandírek jezdíval za Czestochowou a malý Sebastian Ulamek mu pomáhal vykládat motocykly. V sestavě týmu, jemuž pomáhal do extraligy, se představí také zítra shodou okolností proti Slanému, kde se stal v půlce minulého desetiletí slavnou ikonou.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

AK Slaný:	1 Robert Kosciecha, PL
	2 Luboš Tomíček
	3 Martin Málek
	4 Tomasz Chrzanowski, PL
	5 Michal Dudek
	6 Roman Čejka
	7 Eduard Krčmář
Grepl PDK Mšeno:	8 Jan Jaroš
	9 Filip Šitera
	10 Norbert Kosciuch, PL
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Jan Holub
	13 Michael Hádek
	14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Slaný – 13. června
Doby, kdy se sestavy extraligových závodů držely pod pokličkou až do oficiální uzávěrky čtyřiadvacet hodin před závodem a někdy ještě dál jsou už ty tam. Nyní je už kompletní startovní listina na středeční duel Slaného a Mšena. Sestavy nepřinesly žádné výrazné překvapení.

Sestavy středečního duelu:

AK Slaný:	1 Robert Kosciecha (PL), 2 Luboš Tomíček, 3 Martin Málek, 4 Tomasz Chrzanowski (PL), 5 Michal Dudek, 6 Roman Čejka, 7 Eduard Krčmář.
Grepl PDK Mšeno:	8 Jan Jaroš, 9 Filip Šitera, 10 Norzbert Kosciuch (PL), 11 Sebastian Ulamek (PL), 12 Jan Holub, 13 Michael Hádek, 14 Ondřej Smetana.

Foto: Jiří Havlíček

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. června
Naděje na vyrovnané klání, které předcházely extraligové klání Prahy a Mšena, vzaly rychle za své. Hosté permanentně zvyšovali svůj náskok až na čtrnáct bodů. Avšak v půlce závodu nastal zvrat. Tempo začali udávat Pražané, kteří po triumfu 5:1 v předposlední jízdě ztráceli už jen dva body. Sebastian Ulamek však na závěr pojistil vítězství Mšena, navíc Matěj Kůs zastavil ve třetím kole s prázdnou pneumatikou. I čtvrtý vzájemný duel skončil mšenským triumfem.

Do propasti se nepadá věčně
Petr Vandírek opustil počátkem prosince pozici mšenského manažera kvůli vytížení ve své dopravní firmě. Dnešní utkání na pražské Markétě si však nemohl nechat ujít. Proto už nad ránem vyrazil s nákladem z Prahy směr Humpolec a Česká Třebová. A pak už jen otočil svůj bílý Mercedes Sprinter vstříc hlavnímu městu.

Duel Olympu se Mšenem, obou finalistů loňského ročníku, lákal především vyrovnaností. František Liebezeit se netajil lítostí, že se Tomáš Topinka objevil na pražské šestce po dvou otřesech mozku krátce za sebou pouze v roli diváka. Avšak jeho předchůdce ve mšenském manažerském křesle celku věřil. „Viděl bych to, že vyhrajeme o deset bodů,“ neskrýval své přesvědčení, zatímco vedl svou dodávku v rychlém pruhu hradecké dálnice. „Pokud nikdo nebude dělat hlouposti.“

Úvodní fáze střetnutí proměnily jeho prognózu v realitu. Martin Vaculík při svém debutu s mšenskými barvami v rozjížďky s číslem jedna záhy ujel Matěji Kůsovi. Filip Šitera, nevyspalý po nočním přesunu z Anglie, hladce zmizel Zdeňku Simotovi. V závěrečných fázích jízdy zkoušel pár nájezdů na Matěje Kůse, avšak cestu k předjetí nenašel.

Juniorská jízda mšenské vedení ještě zvýšila. Dopředu vyletěl Ondřej Veverka jako balistická střela. V první zatáčce se však přetočil. Zbývající trojice se mu dokázala vyhnout, avšak pražský závodník po nedokončené piruetě upadl. „Zavřel mě Had, tak jsem to vykouzlil,“ komentoval svůj pád.

Mezitím Michael Hádek s Janem Holubem dovezli do mšenských boxů pět bodů, protože Jaroslav Hladký je už nemohl ohrozit. Pražané pozvedli hlavy v rozjížďce s číslem tři. Nejlepší start převedl Matěj Kůs. Ale před Josefa France se dostal Filip Šitera, který útočícího pražského závodníka zavřel v prvním výjezdu.

Josef Franc v dalším oblouku klesl i za Jana Jaroše, ale neklesal na mysli. V posledním výjezdu se zničehonic zjevil zleva pod mšenským závodníkem a veškeré své úsilí napřel k nejkratší cestě k cílové rovince. Šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce je přivítala takřka současně, avšak Pražana přece jen o zlomek sekundy později.

Vladimír Vopat s nadějemi sledoval první výjezd Grzegorze Walaska na pražský ovál. Avšak František Liebezeit jeho strategii už včera prohlédl a přichystal mu kombinaci Sebastian Ulamek – Martin Vaculík. Mšenský Polák odstartoval před tandemem Grzegorz Walasek – Zdeněk Simota, avšak Martin Vaculík se brzy prodral mezi Pražany. Zdeňku Simotovi nešla upřít snaha o odvetu, ale za samotné snažení se žádné body nedávají.

„Ještě nevím, je brzo,“ odrážel pražský kouč otázky, zda ho průběžný stav 8:16 přinutí k rozpoutání žolíkové ofenzívy. Mšeno ovšem pokračovalo ve stupňování tlaku. Pátou jízdu rozehrál nejlépe Josef Franc, avšak po chybě v prvním výjezdu mu vedení sebral Michael Hádek. A Jan Jaroš snadno zpacifikoval Ondřeje Veverku.

Šestou jízdou se uzavřelo dnešní vystoupení Zdeňka Simoty. Vylepšení svých dvou nul se rozhodl vyřešit usednutím na svůj druhý motocykl. Jenže ten se vůbec nerozjel. „Nejede to,“ zvednul hlavu závodník z hloučku sklánějící se v depu nad jeho motocyklem. „Nechce se to točit.“ Na dráze prozatím Martin Vaculík směřoval ke svému druhému triumfu ve stylu start – cíl. Za zády měl Filipa Šiteru, který si mohl hlavu ukroutit, jak se stále otáčel, kudy jede útočící Matěj Kůs. „Ty vole, ten je úplně všude,“ nechal se slyšet mšenský závodník, jenž ovšem dva body ostrážil.

Tlak produkuje protitlak
Za stavu 11:25 už nebylo na co čekat, nicméně povýšení Grzegorze Walaska na žolíka v jeho vlastní sedmé jízdě zaskočilo mnohé. Po bitvě se však generálskými epoletami chlubí kdekdo, faktem zůstává, že Vladimíru Vopatovi ubíhal čas proklatě rychle. Jenže Mšeňákům ještě rychleji.

„Má žlutej‘ povlak,“ vyskočil náhle František Liebezeit jako čertík na pružince, když spatřil oba své závodníky na startovním roštu sedmé jízdy se žlutými barvami na přilbách. Okamžitě zmobilizoval Milana Čermáka, který působí v roli mechanika Jana Jaroše, ke sprintu s bílou pokrývkou v ruce. Sotva tam však doběhl, dvouminutový limit vypršel.

I při druhém vzájemném souboji se Sebastian Ulamek ukázal lepší Grzegorze Walaska. Ten bral dvojitou dávku bodů, jeden přidal Josef Franc, takže Praha vyhrála svou první rozjížďku. Žolíková výhoda však byla tam tam a Grzegorz Walasek už nemohl být použit jako taktická rezerva. Zdeněk Simota byl definitivně ze hry, takže Vladimíru Vopatovi nezbylo nic jiného, než zvednout Michala Mitka z náhradnické lavičky.

Svým druhým rychlým startem však všechny zaskočil Ondřej Veverka. Martin Vaculík ho chtěl v prvním oblouku slupnout jako malinu, avšak pražský junior ho tvrdě vytlačil ven. Michal Mitko toho využil k postupu na druhou příčku, avšak v nájezdu do druhé zatáčky se bojovný Martin Vaculík posunul před oba Pražany.

Na sklonku druhého kola ztratil Ondřej Veverka třetí příčku ve prospěch Jana Holuba. Oči všech přítomných se ovšem upíraly na duel o první místo. V nájezdu do třetího kola otřásl Michal Mitko mýtem, že se na Markétě nedá předjíždět. Martin Vaculík, kolem něhož se přehnal jako japonský super vlak, by o tom mohl vyprávět.

V deváté jízdě se Grzegorz Walasek nechal inspirovat svým krajanem a v ve druhém okruhu se v zatáčce u depa poměrně drze vecpal pod Sebastiana Ulamka. Jenže Filip Šitera v prvním oblouku po startu za sebou nechal Matěje Kůse, aby ho opět za sebou dovedl až do cíle. A druhá remíza v řadě stále držela mšenský náskok na impresivních dvanácti bodech.

V pražských boxech nadále panovaly starosti. Josef Franc si do desáté jízdy bral svůj druhý motocykl. „Trvalo nám dvě jízdy, než jsme dopasovali motorku a pak přestala jet,“ vysvětloval. Útěchou mu mohla být nesjetá pneumatika, kterou zdědil po Zdeňku Simotovi. Obavy však byly zbytečné. Josef Franc triumfoval s nadhledem anglického lorda.

Michal Mitko znovu předváděl neuvěřitelné věci. V první zatáčce se vnějškem přenesl před Jana Jaroše i Martina Vaculíka. A když se slovenský závodník v předposledním oblouku vnitřní stopou přece jen dostal na druhou příčku, Polákovi trvalo jen rovinku, aby se v dalším nájezdu vrátil zpátky.

Rozhodla až rozjížďka s číslem patnáct
Maximální triumf pražských závodníků upravil skóre na 27:35. „Vidíš, říkal jsem ti to,“ připomněl František Liebezeit reportérovi magazínu speedwayA-Z připomínku z úvodu závodu, že si dnes nasazení žolíka nevyzkouší. Jenže čas hrál ve prospěch jeho týmu, jak ukázala jedenáctá jízda. I když Grzegorz Walasek ve čtvrtém vzájemném klání ujel Sebastianu Ulamkovi už při vylétnutí pásky, on v kombinaci s Michaelem Hádkem nedal šanci Ondřeji Veverkovi.

Po nerozhodném výsledku odpověděla Praha dalším vítězstvím v rozjížďce s číslem dvanáct. Grzegorz Walasek znovu vodil všechny od startu až do cíle. Filip Šitera se pevně usadil na druhé příčce, jenže jeho kolega Jan Jaroš v prvním oblouku upadl. I když se dokázal vrátit zpátky do sedla, na stíhání Ondřeje Veverky už neměl kdy.

Matěj Kůs cestou na startovní rošt třinácté jízdy bleskurychle přeskočil na druhý motocykl. Ten ho rychle vynesl do čela, jenže Sebastian Ulamek ho předčil ještě před úvodním nájezdem. Josef Franc však v prvním oblouku briskně podjel Jana Holuba.

Pátý nerozhodný výsledek zadělal na závěrečné drama. Šest bodů ztráty před dvojicí nominovaných jízd nebyl zrovna malý, avšak v žádném případě nepřekonatelný náskok. A to tím spíše, dokázali-li z něho Pražané v rozjížďce s číslem třináct ukrojit pořádný kus jako mlsné dítě z lákavého narozeninového dortu.

Josef Franc opět dokonale vystihnul okamžik startu. Michal Mitko v úvodním oblouku minul Filipa Šiteru, jak kdyby ho potkal, jak se v plochodrážním žargonu říká. Zařadil se za svého kolegu a Mšeňák byl proti jejich taktické jízdě bezmocný. Michael Hádek zůstal po startu vzadu. „Dvakrát se mi poved‘ start, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co ho znáte,“ povzdechl si.

Pražané stáhli svou ztrátu už na pouhopouhé dva body a obrovská čtrnáctibodová propast, která je dělila od Mšena, byla před poslední rozjížďkou stejně vzdálená jako druhohory. Josef Franc si čestným kolem vychutnal svůj triumf, aby se pak při návratu do depa zastavil s Matějem Kůsem. Ten mířil na rošt patnácté jízdy a rady, které mu jeho starší kolega hulákal pod přilbu, mu mohly náramně přijít vhod.

K vítězství by Pražané potřebovali zajet 5:1, skóre 4:2 by znamenalo remízu, jakýkoliv jiný výsledek prohru. Stejně ovšem kalkulovali i ve mšenských boxech. S vylétnutím pásky vypálil do čela Sebastian Ulamek. Pevně se usadil na vedoucí příčce a nedal Grzegorzi Walaskovi sebemenší prostor pro útok.

Matěj Kůs se držel před Martinem Vaculíkem, jenže remíza na dva tabulkové body Pražanům nestačila. Když na sklonku druhého kola Matěj Kůs zpomalil a v nejbližší zatáčce zajel na trávu s prázdnou zadní pneumatikou, jeho vyřazení neznamenalo zemětřesení v konečném výsledku.

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, jsem rád,“ líčil Martin Vaculík svůj extraligový debut s vestou Mšena. „Ale předpis v Čechách je špatný, že se jede jen na dvě hrany. Testoval jsem motory, měl jsem s nimi problém. Hledám, laboruji, zkouším. Dnes jsem měl motor na hlubokou dráhu, ne na tvrdou. Dneska byla betonová.“

„Dobrý, vyhráli jsme,“ použil Filip Šitera svou obvyklou vítěznou frázi. „Včera večer jsem jel v King’s Lynn a spal asi tři čtvrtě hodiny. Nebyly lety, musel jsem letět z Gatwicku. Měli jsme silnej‘ začátek, pak nás honili, ale udělali jsme to dramatický do konce. Hlavní ale přijde ve finále. Ideální by bylo postoupit tam rovnou z prvního místa.“

„Překvapivě výborný,“ komentoval Michael Hádek své vystoupení na ovále, který rozhodně neřadí mezi své oblíbené. „Týhletý dráze, kde maj‘ obrubníky na lajně, nikdy nepřijdu na chu. Dvakrát se mi povedly starty, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co mě znáte.“

„Ten povlak by to dneska nezachránil,“ vrátil se Jan Jaroš k událostem rozjížďky s číslem sedm. „Nechci se o závodě moc bavit, potřebuju si to srovnat v hlavě. Prostě blbej‘ den, tak to v plochý dráze chodí. Jede se dál, musíme zamakat.“

„Viděl jsi to,“ odtušil Josef Franc. „Zkraje jsme podlehli tlaku, konec se nám ale vyved‘. Mně trvalo dvě jízdy dopasovat motorku. Pak po třetí jízdě přestala jet. Začalo to zpomalovat, vydrželo to do cíle, ale určitě s tím něco bude. Skočil jsem na druhou. Chyběl kousíček… Zejtra letím do Newportu a pak Mariánky.“

„Píchlá guma,“ nebylo do řeči Matěji Kůsovi. „Ani jednou jsem tam po startu nebyl.“ Vzápětí už opět seděl na motocyklu. A zatímco ostatní balili a vyklízeli boxy, on pilně kroužil testovací kolečka po opuštěném ovále.

1. Grepl PDK Mšeno			48
Filip Šitera	1 2 2 1 2	1	9(2)
Jan Jaroš	1 1 M 0 0		2(1)
Martin Vaculík, SK	3 1 3 2 1	1	11
Sebastian Ulamek, PL	3 3 2 2 3	3	16
Jan Holub	2 – 1 – 0		3(2)
Michael Hádek	3 3 1	0	7(1)
Ondřej Smetana			DNR
2. PSK Olymp Praha			44
Matěj Kůs	2 3 1 0 2	E	8
Josef Franc	0 2 1 3 1	2	9(3)
Zdeněk Simota	0 0 E – –		0
Grzegorz Walasek, PL	2 4* 3 3 3	2	17
Ondřej Veverka	F 0 0 0 1		1
Jaroslav Hladký	1		1
Michal Mitko, PL	3 2	3	8(1)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	3	150:128	4
2. Mšeno	2	95:90	4
3. Praha	3	135:142	2
4. Slaný	2	83:103	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Praha – 8. června
Celkem třikrát se v systému extraligových dvojutkání střetly celky pražského Olympu a Mšena. Borci z hlavního města pokaždé prohráli, by oba loňské výjezdy se neobešly bez kontroverzí. Letos své síly změří poprvé zítra na pražské Markétě. Domácí věří ve zlomení svého prokletí, avšak ani Mšeno se nepojede na pražskou šestku pouze zúčastnit.


Mírný optimismus o vlastních schopnostech
„Rád bych to zlomil,“ neskrývá Vladimír Vopat své ambice získat skalp klubu, jenž mu během jeho manažerské kariéry stále uniká. „Bude to složitý, ale zkusíme to.“ Pražské barvy opět posílí Grzegorz Walasek, avšak místo debutanta Michala Mitka na pozici náhradníka by člověk očekával spíše Nicki Pedersena.

„Je před Kodaní,“ vysvětluje pražský kouč, proč mu v souboji se Mšenem chybí možná ten nejpádnější argument. „Musí tam být už v pátek ve dvanáct hodin. Asi by se to stihlo, ale říkali jsme si, že to nebudeme lámat přes koleno. Původně měl jet Rafal Dobrucki. Po svém zranění je už doma, cítí se dobře a na dálku nám fandí, což je skvělá informace.“

Oproti svému soupeři se však Pražané mohou chlubit konzistentnějším kádrem českých seniorů. Matěj Kůs, Josef Franc a Zdeněk Simota jsou dostatečnou zárukou pravidelných bodových přídělů. Ovšem palčivým pražským problémem jsou junioři, což je vzhledem k dlouholeté práci s potenciálními adepty plochodrážního řemesla až paradoxní. Pavol Pučko se vrátil potlučený z utkání polské ligy v Rovně a po Jiřím Brummerovi pověsila kombinézu na hřebík i další slibná naděje Zdeněk Vrba.

Startovní číslo pět zítra oblékne Ondřej Veverka, zatímco šestku bude mít Jaroslav Hladký. Ani v jeho případě to však není optimální. „Má naražený nárt,“ vysvětluje Vladimír Vopat. „Asi doma poskakoval za holkama. Dokonce uvažoval, že by nejel v Pardubicích.“

A jak muž, který po počáteční bídě loni povznesl pražský Olymp až ke stříbrné medaili, vnímá své zítřejší šance? „Pavol už nesmí za hranice,“ neodpouští si své obvyklé žertíky, aby nakonec přece jenom otočil do seriózní polohy. „Myslím, že vyhrajeme o dva body,“ přemýšlí. „Určitě to nebude velký rozdíl. Vyhraje ten šastnější, mohli bychom to být my.“ Manažer domácích rozhodně nehodlá své soupeře podceňovat, by by jejich sestava mohla být nabitější. „Papírově slabší jezdci mohou podat lepší výkon než hvězdy. Sebastian Ulamek je zkušený borec, který jezdil Grand Prix, Martin Vaculík má zase zkušenosti z polské a švédské ligy.“

Modlitba za d隝
František Liebezeit je v těchto dnech v jednom kole. Vedle svého podnikání, naplno působí v úloze mšenského kouče. Včera přihlížel libereckému tréninku. Radil Michaele Krupičkové, Eduardu Krčmářovi, jenž testoval dvěstěpadesátku, Stanislavu Pouznarovi, vracejícímu se po zranění, a s mladým Danielem Šilhánem osnoval plány na přechod na stopětadvacítku. Dnes je ve Svítkově juniorka a zítra důležitá extraliga v Praze.

„Modlím se, aby pršelo a byla hluboká dráha,“ netají se. „Ten pražský beton nám moc nesvědčí. Pražané jsou nařachlí, nám chybí Topas. Radši bych byl, aby to bylo rozbombardovaný už i kvůli Filipovi a Honzovi, kterým takové podmínky sedí.“

Ze sestavy, jenž minulý měsíc po velkolepé bitvě o jediný bod překonala Pardubice, chybí Greg Hancock. Vedle Sebastiana Ulamka bude druhým cizincem Slovák Martin Vaculík, který při mistrovství světa v Žarnovici startoval s polskou licencí. „Greg nemůže,“ vysvětluje mšenský kouč. „V úterý má Švédsko, ve středu Dánsko a nestíhal by. Ulamka máme vyzkoušeného, původní záměr byl Hancock – Protasiewicz nebo Vaculík – Protasiewicz. Ale Protas má promo akci od Pentela, to je jeho dlouholetý sponzor a tak se musí zúčastnit.“

V základní sestavě figurují Filip Šitera a Jan Jaroš, jenž se po nemoci vrátil do závodního kolotoče při středeční první lize na plzeňských Borech. Juniorská dvojice Jan Holub – Michael Hádek je jasná, přičemž starší z ní bude mít s ohledem na zraněnou nohu na svých zádech třináctku, jenž mu garantuje jedinou rozjížďku. Úlohu náhradníka bude plnit Ondřej Smetana.

Mšeno se doposud může ve střetnutích s Prahou pochlubit čistým štítem. „Proti Praze ne,“ kroutí František Liebezeit na myšlenkovou konstrukci stavící jeho tým do role favorita. „Oni jsou silní, my postavili, co máme. Bude záležet na Honzovi, ve středu to nebylo po technické stránce ještě optimální.“

Historické okénko:
2. července 2003, Praha – Mšeno poprvé dobylo Markétu
Jak už bylo řečeno, Mšeno má Mšeno zcela jednoznačnou bilanci v dvojuutkáních s pražským Olympem. V éře duelů čtyř družstev v hlavním městě Mšeňáci vyhráli předloňské finále poslední finále a potom už jen jednou před osmi lety.

Tehdy se čtyřčlenná extraliga svým pátým kolem přelomila do své druhé poloviny. Tabulku vedl Slaný před Pardubicemi, ale východočeský celek dorazil notně oslabený a pouze paběrkoval. Milan Mach záhy přišel o Mariusze Puszakowskeho, jehož odvezla sanitka na vyšetření poraněné nohy. Slaný však stále bojoval o průběžné čelo, přičemž největším soupeřem mu byl domácí Olymp.

František Liebezeit si však v úvodních dvou sériích šetřil náhradníka Michala Makovského, kterého klub na sklonku předchozí sezóny koupil od Pardubic. Šikovným nasazením místo Věroslava Kollert, který si odbyl své povinné dvě juniorské jízdy, a později i místo Karla Průši, se Mšeno dostalo po šestnácti rozjížďkách na úroveň Slaného. Pražané měli o pouhý bod méně.

Pakliže by někdo z diváků tehdy přišel do břevnovských ochozů až na sedmnáctou jízdu, nemohl by rozhodně litovat. Z boje o čtyři tabulkové body nejprve vypadl Slaný. Praha se propracovala do čela a před poslední jízdou měla na Mšeno k dobru jediný bod. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Josef Franc.

V první zatáčce se však okolo něho přesypal Slawomir Drabik, tehdy v mšenských barvách. Ve druhé zatáčce pak Josef France předjel ještě Aleš Dryml a definitivně sebral Pražanům naději servat se o zlato v dodatkové jízdě. Ve své třetí extraligové sezóně vyhrálo Mšeno svůj druhý závod, ale první na dráze některého ze soupeřů.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00

PSK Olymp Praha:	1 Matěj Kůs
	2 Josef Franc
	3 Zdeněk Simota
	4 Grzegorz Walasek, PL
	5 Ondřej Veverka
	6 Jaroslav Hladký
	7 Michal Mitko, PL
Grepl PDK Mšeno:	8 Filip Šitera
	9 Jan Jaroš
	10 Martin Vaculík, SK
	11 Sebastian Ulamek, PL
	12 Jan Holub
	13 Michael Hádek
	14 Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Martin Búri a archív autora