Budínek – 4. července
Plochá dráha může být dokonale nevyzpytatelné a mnohdy závod neskončí výsledkem, jenž by zdravý rozum předpovídal. Jako jeden z posledních příkladů může posloužit první závod letošního světového poháru družstev, když náš národní tým přišel rozdílem dvou bodů o třetí místo ve prospěch nepříliš známých Američanů. Milan Špinka, který místo osnování strategie pro race-off doufá v menší bodový zisk Lotyšů dnes ve Västerviku, se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy z King’s Lynn.

„I když všichni kluci jezdili v Anglii, moc se nevyrovnali s dráhou,“ říká se smutkem v hlase. „Byla hlubší, ale prostě se nedařilo. Bylo to velký zklamání od všech. Holt se nedařilo. Byl to velkej‘ pech, stačily nám jen tři body navíc.“

Američané měli už lepší vstup do závodu než naši borci, kteří ztráceli dva body. „Kůsák upad‘,“ vybaví si Milan Špinka rozjížďku s číslem čtyři. „Z výjezdu mu to klouzlo. Říkal jsem si, že když je blbej‘ začátek, bude dobrej‘ konec.“

Nicméně tato prognóza se minula s realitou, protože českému nároďáku nevyšlo v sobotu v King’s Lynn vůbec nic. „Po půlce závodu se to už vyházelo,“ vypráví český manažer. „Ale Vašek vyhrál až v poslední jízdě.“

Ovšem Pardubičanův triumf před Craigem Cookem, Nickem Morrisem a Ricky Wellsem přišel příliš pozdě. Byť naši reprezentanti stahovali americký náskok, v konečném součtu postrádali dva body. Naděje na účast v race-off, kde jsme se naposledy objevili před třemi lety, zhasla.

„Velký zklamání,“ bilancuje Milan Špinka. „I pro naše kluky. Snažili se, ale nepřizpůsobili se dráze. Kluci byli po závodě zaříznutý. Nikdo z toho neměl radost. Jenom Američani, ty slavili.“

Dnes večer nás čeká dálkový závod s Lotyši ve Västerviku o předposlední příčku, která garantuje účast v hlavní části světového poháru také napřesrok. „Musíme se modlit, ať nedaj‘ tolik bodů, co jsme měli my,“ konstatuje Milan Špinka. „King’s Lynn byl pro nás velký zklamání. Co k tomu dodat? Ale jedeme dál!“

Foto: Jiří Georgiev

King’s Lynn – 1. července
Triumfem domácího Union Jacku skončil včerejší úvodní závod letošního světového poháru na dráze v King’s Lynn. Britové předčili o celých devět bodů Australany, kteří přitom naplno proměnili žolíka, když se Chris Holder z jedenácté jízdy vrátil jako vítěz. Úspěch týmu dokonce podnítil kapitána Craiga Cooka k vyjádření, že jeho tým si do Leszna nejede jenom pro medaili, nýbrž vyhrát. Do Čech však optimistická zpráva nemíří, protože naše pětice při bodovém paběrkování těsně zaostala za méně ostřílenými Američany a je ze soutěže vyřazena.

Večer jednoznačně patřil Angličanům a euforie z úspěchu byla na tiskové konferenci jasně patrná i z vyjádření Craiga Cooka. Čerstvý britský šampión si dokonce troufá dovést svůj tým na nejvyšší stupínek světového finále v Leszně. Přitom anglická hymna na počet mistrů světa družstev naposledy zazněla v Bradfordu v září 1989.

„Nejedeme vyhrát medaili, jedeme vyhrát,“ pronesl Craig Cook. „Jaký smysl by mělo spokojit se s druhým místem? Prostě musíme věřit.“
Jenže podobné ambice nebudou mít jen Angličané, ale také domácí Poláci a pochopitelně i dvojice dalších účastníků, které určí druhý závod v úterý ve Västerviku, respektive páteční race-off v Leszně.

„Ano,“ reagoval britský kapitán. „Poláci jsou dobří, Švédové jsou dobří, Australané jsou dobří a Dánové jsou dobří. Všichni jsou dobří, vlastně jsou všichni fantastičtí. Ale to neznamená, že jsou neporazitelní. Kdybychom přemýšleli ‚jsme tam proti Polákům, nemůžeme vyhrát‘, byli bychom rovnou poraženi. Musíte zapomenout, proti komu závodíte, a soustředit se jen na své věci bez ohledu na to, co dělají soupeři. To není podstatné. Jste tam, abyste závodili na motorce. Myslím, že tento přístup mně letos pomohl.“

Foto: tiskový servis IMG

Riga – 25. června
Lotyši v kvalifikačním kole pro světový pohár v Rize postoupili do hlavní části soutěže. Před zraky svého publika doslova deklasovali Francouze. Němci ve slabší sestavě a Italové pro ně představovali ještě menší problém.