AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Plzeň – 28. srpna
Pardubický Hynek Štichauer se ve včerejším horkém odpoledni v Plzni stal mistrem republiky do devatenácti let. Před zraky vcelku početného publika těžil z dobrých startů a také smůly soupeřů. Vyhrával jednu jízdu za druhou a porazil ho jedině Filip Šitera v rozjížďce s číslem devatenáct. Tomu sebral naději na titul i stupně vítězů zadřený motor. Po standardním výkonu skončil druhý Luboš Tomíček. O třetí příčku se nakonec rozjížděl Věroslav Kollert s velkým překvapením závodu Adamem Vandírkem. Pražský závodník se dlouho držel na čele průběžné klasifikace. V rozjezdu však na něho Liberečák odstartoval a udržel se před ním. Adama Vandírka nakonec poslal na zem přetržený řetěz.
Luboš Tomíček (ne)musel startovat také
Ve spekulacích, kdo získá titul českého krále ve věkové kategorii do devatenácti let, se už dlouho před plzeňským závodem nejvíce často skloňovala tři jména. Filip Šitera, Hynek Štichauer a Věroslav Kollert. Když byla zveřejněna definitivní podoba startovní listiny, přibylo k nim ještě jedno. Luboš Tomíček.
S účastí posledního z reprezentačního kvarteta nebylo všechno oukej. Ve stejném termínu se jeho britský Newcastle střetnul v důležitém utkání v Glasgow. Luboš Tomíček, shodou okolností omluvený ze závodů juniorského šampionátu, netušil, že bude v jeho sestavě chybět. A to tím spíše, že seznam závodů, kdy mu naše federace formálně odebírá souhlas se zahraničním angažmá, aby mohl startovat v Čechách, zahrnoval všechny možné podniky, ale české devatenáctky ne.
Vladimír Kovář, trenér AK Markéta Praha, však svému jezdci tvrdil, že na závod musí přijet. V opačném případě by se prý mohl vystavit riziku sankcí ze strany AČR včetně možného distance. A tak si Luboš Tomíček v Anglii zabalil a 
na poslední chvíli si v patřičně vysoké cenové relaci zabukoval místo na palubě letadla na lince Londýn – Praha.
Ve skutečnosti však stačilo, kdyby klub Luboše Tomíčka z účasti v šampionátu devatenáctiletých omluvil, jako tak učinil v případě mistrovství velkých juniorů. Vše tedy nasvědčuje, že Vladimír Kovář svého závodníka na startu potřeboval. Titul by se mu evidentně hodil do krámu. Za své tříleté působení v pražském klubu se totiž nedokázal v rovině trenérských úspěchů přiblížit Milanu Špinkovi. Zato průšvihů a skandálků zaznamenal za tu dobu požehnaně.
Favoritů je víc
Nicméně už první rozjížďky naznačily, že hodnota čtyři není v počtu favoritů na stupně vítězů v žádném případě konečným cílem. O pořádné překvapení se postaral Adam Vandírek. Ve třetí jízdě reagoval na pohyb pásky nejrychleji Michael Gregor. Z prvního oblouku však vyjel v čele právě Adam Vandírek, zatímco Věroslav Kollert si stále ještě klestil cestu ze zadních pozic. Na začátku třetího kola už visel na zadním kole Adama Vandírka.
Jenže ten jel na tvrdé dráze vskutku mistrovsky. A a se jeho liberecký pronásledovat snažil, jak chtěl, z druhého místa se ne a ne odlepit. Svůj poslední nájezd si načasoval do závěrečného oblouku. Adam Vandírek mu ovšem nedal nic zadarmo a navedl svůj motocykl přesně do linie jeho nájezdu.
Skalp Věroslava Kollerta měl skutečně velikánskou hodnotu. Ve druhé sérii však na Adama Vandírka čekal Martin Gavenda, který rovněž svůj první start proměnil ve vítězství. Jejich duel v osmé jízdě však nedopadl šastně. Už v prvním oblouku upadl Ladislav Kratochvíl.
Rozhodčí Milan Špinka rozsvítil červená světla. Jenže než se jeho myšlenka převedla v čin praporkářů po celé délce oválu, vjížděl už vedoucí Martin Gavenda těsně sledovaný Adamem Vandírkem do druhé zatáčky. Avšak před jejích vrcholem, praskl vedoucímu Březolupákovi řetěz.
Martin Gavenda byl rázem na zemi. Adam Vandírek reagoval bleskurychle a složil svůj motocykl také. Z repete byl samozřejmě vyloučen Ladislav Kratochvíl, ovšem Martin Gavenda už nemohl pokračovat. Při kolizi si totiž pochroumal kotník. Po dvou startech tak byl Adam Vandírek v čele bez ztráty květinky. V tom se mu mohl vyrovnat pouze Hynek Štichauer, který s lehkostí vyhrál rozjížďky s čísly dvě a šest.
Luboš Tomíček hned na samotný úvod porazil Filipa Šiteru. Ve své postatě stačilo jen dobře odstartovat. Domácí borec za ním celá čtyři kola vlál jako prapor na žerdi, avšak recept na předjetí nedokázal aplikovat.
Svého přemožitele však Luboš Tomíček našel už při svém druhém vystoupení před početným plzeňským publikem. Jmenoval se Věroslav Kollert a o jeho triumfu rozhodl start. Po vylétnutí pásky se totiž převrátil domácí debutant Michael Hádek. Pražan se lekl, zatímco liberecký závodník směřoval rychle do vedení.
Plzeňský expres statečně dohání zpoždění
Po dvou sériích tedy vedli neporažení Hynek Štichauer a Adam Vandírek, o jeden bod na svém kontě měli Luboš Tomíček, Věroslav Kollert a Pavel Fuksa. Ze seznamu horkých favoritů však v tomto přehledu schází jedno jméno. Filip Šitera.
Domácí borec si na úvod podniku vybral pořádnou porci smůly. Po úvodní porážce od Luboše Tomíčka jej čekala snadnější rozjížďka s číslem sedm. A vskutku, Filip Šitera neměl žádné problémy. Po vylétnutí pásky se od prken vydal rychle na vedoucí příčku. Velice rychle si vypracoval slušný náskok před Pavlem Fuksou a Patrikem Doubkem. Jakub Fabian upadl, ovšem jízda nebyla zastavena.
Později bude Filip Šitera vyprávět, že už od prvního kola cítil, jak se mu motor zatahuje. Jeho technické problémy začaly být markantní někdy kolem třetího kola. Plzeňákův motocykl přestával jet a jeho majitel se čím dál častěji ohlížel po svých soupeřích. A pak přišla pohroma. V předposlední zatáčce se z motoru jen zakouřilo. Nešastný Filip Šitera jen zaroloval na zelený trávník, kde zmožen zoufalstvím klesl vedle svého zrádného stroje.
Bylo mu totiž jasné, že právě v této chvíli definitivně ztratil šanci na mistrovský titul. S o to větší vervou se pustil do dalšího průběhu závodu. Do jedenácté jízdy nejlépe odstartoval Matěj Kůs. Ovšem zezadu se řítili Věroslav Kollert a Filip Šitera. Z prvního oblouku vyjel jako první Plzeňák. A Věroslav Kollert jej už nedostihnul.
Další vítězství v patnácté jízdě nepředstavovalo pro Filipa Šiteru žádný velký problém. O to víc mohl litovat nejen úvodní prohry s Lubošem Tomíčkem, ale především fatálního defektu. Bylo mu nad slunce jasné, že ani triumf v poslední sérii by jej nedostal mezi nejlepší trojici.
Hynek Štichauer mezitím udělal dva rozhodující kroky ke svému titulu. Zatímco na úvod mu rozpis přihrál slabší soupeře, tentokrát jej čekali už borci z okruhu favoritů. Nejprve změřil své síly v rozjížďce s číslem devět s Lubošem Tomíčkem. Kromě nich už na startovním roštu nestál nikdo. Letošní český šampionát devatenáctiletých totiž navzdory prognózám absolvovalo pouze patnáct závodníků. A množství pádů mělo na kvantitu startovního pole zhoubný vliv, takže kompletní program pěti startů absolvovalo pouze jedenáct borců.
Start veledůležité deváté jízdy vyšel nejlépe Hynku Štichauerovi. Luboš Tomíček útočil vnějškem úvodní zatáčky, leč marně. Do druhého oblouku držel Pražan spodek. Jenže Pardubák v čele byl vnější stopou rychlejší. Luboš Tomíček jej pak častoval útoky až na cílovou pásku, ovšem bez předjížděcího efektu.
V rozjížďce s číslem šestnáct čekal na Hynka Štichauera Věroslav Kollert. Pardubický junior znovu perfektně odstartoval. Stejně jako v předchozích případech šlo o alfu i omegu tříbodového zisku. A Hynek Štichauer zůstal neporaženým také po čtvrté sérii.
Závěr závodu umocnil jeho drama
Hodnotou dvanáct se u svého bodového konta mohl pochlubit už jen Hynek Štichauer. Adam Vandírek však dokázal držet čistý štít tři série. Po hladkém triumfu v rozjížďce s číslem deset však ve čtvrté pětině přišla třináctá jízda. A s ní i Luboš Tomíček.
Zkušenější klubový kolega ujel Adamu Vandírkovi už po vylétnutí pásky. Nicméně nebezpečí v osobě Pavla Fuksy, jenž rovněž patřil k příjemným překvapením závodu, odvrátil. Před poslední sérií tak Adam Vandírek ztrácel na Hynka Štichauera jediný bod. O dva pozadu byl Luboš Tomíček, zatímco Věroslavu Kollertovi a Pavlu Fuksovi chyběly na leadera už tři body.
V závěrečné třetině se tedy rozpoutalo skutečné drama. Rozehrál jej Luboš Tomíček, pro něhož nebyl žádný problém triumfovat v rozjížďce s číslem sedmnáct. Skončil tak závod se třinácti body. O bod méně si v celkovém součtu vzápětí zajistil Věroslav Kollert. Ten svým vítězstvím připravil poraženého Pavla Fuksu definitivně o šance na stupně vítězů.
Všichni však napjatě očekávali předposlední jízdu. Za daného stavu věcí v ní stačilo Hynku Štichauerovi k titulu druhé místo. Ačkoliv Filip Šitera nemohl už na stupně vítězů ani ryze teoreticky, stále chtěl přesvědčovat, že jej o titul připravila víceméně jen nehorázná smůla.
A stal se jediným závodníkem, jemuž se podařilo ukořistit skalp Hynka Štichauera. Je ovšem pravdou, že se Hynek Štichauer po něm příliš nehnal. Když viděl, že Plzeňákovi vyšel start, soustředil se především na udržení Adama Vandírka. Když pak projel cílem druhý, mohl se radovat. Ztratil sice rozjížďku, avšak současně vyhrál titul.
Adam Vandírek nakonec musel měřit své síly v dodatkové jízdě s Věroslavem Kollertem. Liberečákovi unikl loni ve Mšeně bronz jen o vlásek, letos v Plzni si jej však nenechal vzít. Startoval z vnější strany a do první zatáčky najížděl dříve.
Adam Vandírek jej rychle dotáhnul. Ovšem na rovince mu jeho sok ujel. A ke všemu Adamu Vandírkovi ještě v předposlední zatáčce prasknul řetěz. Pražský junior tak zakončil svůj životní závod pádem.
Showman Věroslav Kollert vždycky myslí na pobavení publika, nicméně za svůj kousek v Plzni nemůže. Jakmile jej spíkr Miloslav Čmejla jako prvního z dekorovaných pozval na stupně vítězů, neváhal ani vteřinku. Jenže se ozvalo zlověstné rup a prkna pod ním povolila. Věroslav Kollert se dušoval, že za to nemůže, ale svou chvilku slávy si přece jenom musel vychutnat ve stoji na ocelových trubkách. Luboše Tomíčka i Hynka Štichauera plzeňská bedna udržela.
Hlasy z depa
„Byly to nervy,“ ulevil si bezprostředně po svém triumfu nový mistr republiky Hynek Štichauer. „Před poslední jízdou jsem seděl v rožku mimo depo a přemejšlel, co tam udělám. Start jsem měl dobrej. Filip tam byl rychlej. Stáhnul jsem se na lajnu a držel druhý místo. A vyšlo to. Jsem strašně rád.“ A jak se Hynku Štichauerovi líbila borská dráha? „Vyhovuje mi to tady,“ svěřil se. „Mám rád tvrdší dráhy, protože nemám sílu. Před čtrnácti dny jsem tady byl trénovat. Vše jsem si vyzkoušel a šlo to. A dnes byl den. Před závodem jsem si nastavil motorku. A byl v klidu. Je to lepší než na každou jízdu měnit předstih, převody a tak.“
„Teď mám blbý období,“ posteskl si Luboš Tomíček. „Nechci se na to vymlouvat, ale od toho Divišova jsem zažil horší chvilky jak v Anglii, tak třeba ve Mšeně. Dnes jsem byl bez jiskry a otrávenej ze všeho. Problém nebyl, že jsem se musel vrátit, ale ty kecy okolo. Federace mi chtěla dát na měsíc stop, když nepřijedu. Dnes jsme totiž měli ligu v Glasgow, důležitej závod před play-off, protože jsme zatím šestí.“
„Za celou kariéru se pode mnou poprvé propadly stupně vítězů,“ na oko láteřil šastný Věroslav Kollert. „Jen jsem si na ně stoupnul, propadly se.“ A jak se libereckému mladíkovi v Plzni jelo? „Rovně, doleva, rovně a zase doleva, jak říkal pan Špinka na rozpravě,“ zažertoval. „Moc jsem to neprožíval. Už od třinácti hodin se mi chce domů. Ale vážně, dali jsme po včerejšku nový řetězy a povedlo se to.“ O další vavříny bude Věroslav Kollert bojovat už v úterý v závěrečném kole šampionátu juniorských družstev. „Na Prahu nebude žádná speciální příprava,“ konstatoval liberecký závodník. „Beru to jako každej závod.“
„Moc jsem se sem těšil,“ svěřil se Adam Vandírek. „Dráha mi tady vyhovuje. Škoda toho jednoho bodu… Se čtvrtým místem jsem ani nepočítal. V rozjezdu jsem si říkal, že mu praskne řetěz. Prasknul ale mně.“ Takže radost z povedené neděle? „Oproti Svitavám to bylo veselý,“ souhlasil pražský junior. „Dráha byla tvrdá jako beton. Ke konci se na ní dělaly díry, ale jinak to bylo moc hezký.“
„Řeknu ti, že mi motor zkurvil druhej titul,“ ulevil si od plic Filip Šitera. „Nejdřív v Březolupech, teď tady. Máš fungl novej motor a stejně se zadře. Už od prvního kola to bylo cejtit, že se to zatahuje. A měli to zastavit, protože tam byl pád.“ Nicméně svůj první mistrovský titul může Filip Šitera získat už v úterý v Praze. Společně s Antonínem Gallianim vedou šampionát juniorských družstev a ke zlatu jim stačí neprohrát současně se Slaným a ještě dalším týmem. „Žádná speciální příprava nebude,“ prozradil. „Doufám, že na mě bude osud stejně milej jak dnes (sarkastický smích)!“
„Dneska spokojenost,“ netajil se Pavel Fuksa. „Kdyby bylo o bodík víc, mohl jsem bejt ještě před Filipem. Ale mrzí mě, že byl Vanďa přede mnou. Máme spolu takovou rivalitku. Vyhrál ale kámoš z týmu, co si přát víc?! Večer to spolu pořádně oslavíme.“
| 1. Hynek Štichauer, Pardubice |
3 3 3 3 2 |
14 |
| 2. Luboš Tomíček, Olymp Praha |
3 2 2 3 3 |
13 |
| 3. Věroslav Kollert, Liberec |
2 3 2 2 3 |
12+3 |
| 4. Adam Vandírek, Markéta Praha |
3 3 3 2 1 |
12+F |
| 5. Filip Šitera, Plzeň |
2 E 3 3 3 |
11 |
| 6. Pavel Fuksa, Pardubice |
2 3 3 1 2 |
11 |
| 7. Patrik Doubek, Markéta Praha |
2 2 2 1 2 |
9 |
| 8. Michael Gregor, Markéta Praha |
1 2 1 2 1 |
7 |
| 9. Tomáš Hanzlík, Plzeň |
1 1 1 1 2 |
6 |
| 10. Petr Babička, Slaný |
1 1 0 0 3 |
5 |
| 11. Martin Gavenda, Březolupy |
3 F/R – – – |
3 |
| 12. Matěj Kůs, Markéta Praha |
E 2 1 U E |
3 |
| 13. Michael Hádek, Plzeň |
F F 2 F/R – |
2 |
| 14. Ladislav Kratochvíl, Pardubice |
1 X 0 – – |
1 |
| 15. Jakub Fabian, Markéta Praha |
0 F – – – |
0 |
Pozn.: po přerušení rozjížďky s číslem osm kvůli pádu Ladislava Kratochvíla upadli také Martin Gavenda a Adam Vandírek. Březolupský junior si přitom poranil kotník a musel ze závodu odstoupit.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Titul z loňské Plzně obhajuje Hynek Štichauer, kterého čeká důvěrně známé domácí prostředí. „Uvidíme, jak to bude,“ neřekl Hynek Štichauer nic konkrétního. „Udělám pro obhajobu maximum. „Doufám, že Olda Řezníček stačí připravit motor včas. Ve fabrice nemaj‘ ani jednu ojnici, ani jeden píst.“ Úřadující mistr pojede na své domácí dráze. „Budu trénovat už zejtra,“ svěřil se s plánem vstoupit do tréninku německých hobíků. „Olda mi udělá motor jako vždycky na Pardubice. Mám ještě jeden motor, co jsem s ním jel mistrovství světa ve Švédsku. Ten se mi líbí a tak si ho schovávám sem a na Goričan.“ 
Matěj Kůs jel loni české devatenáctky jako svůj první podnik po zranění obratlů. A výsledek tomu byl samozřejmě poplatný. Letošní výborné výkony jej však pasovaly na jednoho z aspirantů na pódium. „Ještěže to není pátek třináctýho,“ žertoval Matěj Kůs na téma netradičního dne v týdnu pro závody ve Svítkově. „Tam se rozhodne. Mými největšími soupeři budou Hynek a Filip.“ Svítkovská dráha svými rozměry vyhovuje Pražanově jezdeckému naturelu. „Je to velká dráha a ty mám rád,“ souhlasil. „Je tam rychlost. Doufám, že bude i v motoru. Na Pardubice bude speciální příprava…“
