Archiv pro rubriku: MS

Dva Češi se sešli ve finále C

St. Macaire – 28. června
Holanďan Dirk Fabriek slavil v noci na dnešek triumf ve druhém závodě letošního mistrovství světa na dlouhé dráze v St. Macaire. Na stupních vítězů mu dělali společnost Joonas Kyllmäkorpi, omluvený z finského nároďáku z dnešní kvalifikace o SWC v Lublani, a Gerd Riss. Ten se dostal do vedení v průběžné klasifikaci. Richard Wolff skončil čtrnáctý, Zdeněk Schneiderwind, jenž původně byl prvním náhradníkem, šestnáctý a Pavel Ondrašík nepostoupil z rozjížďky poslední šance.

Rozjížďka poslední šance:

1. Stephane Tressarieu, F
2. Jerome Lespinasse, F
3. Zdeněk Schneiderwind, CZ
4. Gabriel Dubernard, F
5. Erik Eijbergen, NL
6. Pavel Ondrašík, CZ

Hlavní závod:

1. Dirk Fabriek, NL 5 5 5 2 17 1.
2. Joonas Kyllmäkorpi, FIN 2 5 5 5 17 2.
3. Gerd Riss, D 4 5 4 3 16 3.
4. Matthias Kröger, D 5 2 2 5 14 4.
5. Stephan Katt, D 3 4 3 4 14 5.
6. Andy Appleton, GB 5 4 3 4 16 6.
7. Enrico Janoschka, D 3 1 4 5 13 1.
8. Stephane Tressarieu, F 3 3 4 3 13 2.
9. Glen Phillips, GB 2 4 2 2 10 3.
10. Jannick de Jong, NL 4 0 5 2 11 4.
11. Daniel Rath, D 2 3 0 3 8 5.
12. Theo Pijper, NL (FFM) 1 3 3 4 11 6.
13. Jörg Tebbe, D 0 2 1 1 4 1.
14. Richard Wolff, CZ 0 2 2 0 4 2.
15. Jerome Lespinasse, F 4 0 1 1 6 3.
16. Zdeněk Schneiderwind, CZ (res) 1 1 4.
17. Daniel Bacher, D 1 1 1 0 3 5.
18. Herbert Rudolph, D 1 1 0 – 2 6.
19. Sirg Schützbach, D (FMS) 0 0 0 0 0  
res Gabriel Dubernard, F   DNR  

Polští mladíci zvládli infarktovou situaci na jedničku

Diedenbergen – 22. června
Mnozí ještě máme v živé paměti semifinále mistrovství světa juniorských družstev, kde statečný boj našich mladých nadějí vyústil ve druhé místo. To vzhledem k systému soutěže neznamenalo ani postup, ani vyřazení ale nutnost čekat na výsledek druhého semifinále v Diedenbergenu a doufat, že druhý tým tam vybojuje méně než našich 38 bodů. Nutno předem dodat, že zmiňovaná naděje nabyla příliš vysoká. Zatímco v Pardubicích se čtyři mimořádně silná a vyrovnaná družstva seřadila v šestibodovém rozdílu mezi prvním a posledním, účast Slovinska plného neznámých nezkušených mladíčků neskýtala předpoklad dvakrát vyrovnaných bojů.

O postup se tak podle předpokladů mělo utkat trio Německo, Austrálie, Polsko. Velké napětí bylo před závodem cítit především z depa polské družiny. Zatímco Australané pod vedením manažera Craiga Boyce, bývalého medailisty ze světového finále jednotlivců, v pohodě čekali na příjezd své největší hvězdy Chrise Holdera z Loniga a Němci pilně pracovali, z našich severních sousedů nervozita doslova kapala. I předseda polské ploché dráhy Piotr Szymañski přiznával že jsou po čtvrtém místě ve finále mistrovství Evropy družstev do 19 let v Rawiczi pod velkým tlakem odborníků i fanoušků a případný neúspěch by mohl mít fatální důsledky.

Ke cti polského žužlu dlužno poznamenat, že tým situaci zvládl na jedničku. Už po prvé sérii jízd bylo v podstatě jasné, že pokud nedojde k nějaké mimořádné a nečekané situaci, například zranění některého z jezdců, nemusejí se závodníci s orlicí na vestě o účast ve finále obávat. Polská pětice byla opravdu výtečná a zcela bez slabin. Navíc naprosto vyrovnaná, body připisovali všichni. Pouze v jedné rozjížďce dojel jejich závodník hůř než na druhém místě. Jediný moment, kdy mohl kdo o polském postupu na chviličku zapochybovat, přišla v osmé jízdě. To Polák Grzegorz Zengota nemínil nechat místo u mantinelu předjíždějícímu Australanu Aaronu Sumnerovi a následné zaháknutí obou dvou skončilo velice ošklivým pádem, po kterém se oba aktéři dlouho nezvedali z dráhy. Jeden i druhý nakonec pokračovali v závodě, by Australanův výkon byl pádem v dalších bojích rozhodně poznamenán.

Otázkou tak zůstávalo druhé postupové místo. Ke zklamání slušně zaplněných tribun to byli domácí, kdo od začátku závodu tahali za kratší konec. Australané sice museli před závodem řešit problém se zraněním své opory Troye Batchelora, ale Kozza Smith, který ho zastoupil, byl náhradou velice kvalitní. Závodníci ze zeleného kontinentu si celou dobu drželi Němce od těla a s blížícím se koncem závodu bylo zřejmé, že je jen otázkou času, kdy přeskočí našich 38 bodů. V podstatě jasné bylo vše už po čtyřech sériích, kdy nasbírali 37 bodů a nebylo asi na stadionu nikoho, kdo by pochyboval, že na zbylé dva nedosáhnou.

Ty pak zajistil Chris Holder výhrou hned v následující jedenadvacáté rozjížďce. Právě v ten moment jsme ztratili i teoretickou naději a skončilo naše účinkování i sen o obhajobě bronzových medailí v letošním šampionátu juniorských družstev…

Určitě víc se čekalo od domácího Německa. Smůlou pro ně byla ještě před závodem ztráta Tobiase Busche, zraněného v páteční polské lize. Mladičký Erik Pudel je sice nepochybně talentovaný, ale ostřílenějšího kolegu nemohl nahradit výkonem ani zkušenostmi. Na druhé straně především od kapitána Kevina Wölberta jsme určitě viděli povedenější závody, než ten, který předvedl v neděli v hessenském Diedenbergenu. Víc se rozhodně čekalo i do Franka Fachera.

Samostatnou kapitolou bylo pak vystoupení slovinské ekipy. Jejich závodníci získali za celý závod čtyři body a jediný, jezdec schopný trochu držet krok se soupeři byl Matija Duh. Bez dalšího komentáře můžeme ponechat fakt, že všechny čtyři body získali po defektech, nebo pádech soupeřů, jediný vlastně na dráze nevybojovali. O lecčemž svědčí i fakt, že například Dalibor Bot jel dle slov slovinského manažera čtvrtý závod v životě…

Otázkou pak zůstává hlavně systém soutěže. Osobně se domnívám, že nejspravedlivější by bylo nechat postupovat z obou semifinálových závodů dvě nejlepší družstva a teprve poté určit zemi a dráhu, kde se finále uskuteční. Šlo by pochopitelně i ponechat stejně jako dosud finálového pořadatele dopředu s alternativou náhradníků pro případ, že se domácí nekvalifikují. Ještě nespravedlivější je však rozdílný termín semifinálových závodů. Výhoda družstva, které ví, kolik bodů k postupu potřebuje je jev naprosto nevídaný. Osobně nechápu, co vede FIM k tvrdošíjnému trvání na tomto nepochopitelném časovém rozdílu, když podobný problém dokázala odbourat například i naše kapříková fotbalová liga…

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Adrian Rymel veze do Lublaně dělo

Kopřivnice – 27. června
Mezi diváky včerejšího třetího závodu mistrovství republiky juniorů nechyběl ani Adrian Rymel se svou rodinou. Po krátké relaxaci se už dnes opět vydává na cesty. Přes rakouských Natschbach míří do slovinské metropole Lublani, kde posílí český nároďák v jeho boji o návrat do světového poháru.

„Už je nachystáno,“ svěřil se včera s výsledky své přípravy na zítřek. „Pořádně budu ladit až na semifinále kvalifikace o Grand Prix. Ale přivezl jsem dělo z Anglie. Mám tady s sebou anglického mechanika a Pupyho. Pojedeme do Natschbachu, snad nás tam pustí na dráhu.“

Postupové dveře se v Lublani zítra otevřou pouze vítěznému týmu. „Vyhrajem‘,“ má v tomto ohledu jasno Adrian Rymel. „Kyllmäkorpi je mimo, Kolenko taky. Podle mě, jestli ne teď, tak kdy jindy. Milan Špinka to naplánoval dobře, holt je to mistr světa. A pak Coventry. Dánové, Švédové, Angličané a nazdar, jedeme domů.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Milan Špinka míří do Lublaně s jasným cílem

Praha – 27. června
Loňský ročník světového poháru družstev se poprvé ve své historii odvíjející se od roku 2001 musel obejít bez účasti českého nároďáku. Pro naše barvy se stalo konečnou kvalifikační kolo v italském Lonigu, kde byly za nešastných okolností vyřazeny ruským týmem. Šance na návrat mezi elitu se otevírá v neděli ve slovinské Lublani. Reprezentační manažer Milan Špinka se exkluzivně magazínu speedwayA-Z svěřil se svými plány.

„Postoupit,“ odpovídá jednoznačně na otázku po ambicích na nedělní mítink. „Už jsem pro to udělal dost. Je to dlouhodobá záležitost. Jen se trošku bojím, že ještě před Lublaní jsou závody. Matěj Kůs jede v Kopřivnici, Lukáš Dryml má Grand Prix v Cardiffu. Máme to posichorvané, s Petrem Moravcem jsme vypracovali různé strategické plány.“

Ty se týkají hrozby, že by Lukáš Dryml při svém přesunu z Britských ostrovů nestihl přestoupit ve Vídni na druhé letadlo do Lublaně. V takovém případě bude připraveno rychlé vozidlo jako náhradní řešení, čemuž nahrává i začátek závodu pozdě odpoledne.

Do světového poháru družstev vede cesta jedině přes nejvyšší stupeň vítězů. „Žádný soupeř se nesmí podceňovat,“ vidí Milan Špinka české naděje.

Startovní listina:

Slovinsko 1 Denis Štojs, 2 Izak Šantej, 3 Matej Žagar (C), 4 Maks Gregorič, 5 Aleksander Čonda – manažer Franci Kalin
Itálie 1 Mattia Carpanese, 2 Alessandro Milanese, 3 Daniele Tessari, 4 Marco Gregnanin, 5 Andrea Maida (C) – manažer Armando Castagna
Česká republika 1 Matěj Kůs, 2 Aleš Dryml (C), 3 Adrian Rymel, 4 Lukáš Dryml, 5 Luboš Tomíček – manažer Milan Špinka
Finsko 1 Tomi Reima, 2 Juha Hautamäki, 3 Kauko Nieminen, 4 Tero Aarnio, 5 Kaj Laukkanen (C) – manažer Jyri Palomäki

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Filip Šitera doufá v comeback při mšenské extralize

Mladá Boleslav – 24. června
Naděje, které Filip Šitera upíral ke svému zranění utrpěnému během páteční polské extraligy, byly naneštěstí liché. Nedělní návštěva u pardubického specialisty na zranění páteře doktora Brože odhalila frakturu sedmého obratle. Plzeňský junior dnes zahájí rekonvalescenci v Mladé Boleslavi. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že věří ve svůj comeback nejdéle při červencové extralize ve Mšeně. V sestavě národního týmu pro nedělní kvalifikaci o světový pohár jej nahradí Matěj Kůs.

„Mám to zlomený, je tam odštíplej‘ výběžek,“ říkal Filip Šitera smutně včera odpoledne. „Byl jsem v Pardubicích u doktora Brože a dělali mi magnetickou rezonanci. Naštěstí je to jen odštíplý a není s tím hnutý.“

Pokud se týká návratu na ovály, zůstává Filip Šitera optimistický. „V úterý jdu ke specialistovi tady v Mladý Boleslavi,“ svěřil se. „Babička s dědou k němu chodí léta. Chci stihnout extraligu ve Mšeně, ale hlavně semifinále juniorskýho mistrovství světa.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Dnes definitivně zhasla naděje na obhajobu loňského bronzu

Diedenbergen – 22. června
Zatímco pardubické semifinále světového šampionátu juniorských družstev nabídlo bitvu jako řemen, dnes v německém Diedenbergenu viděli diváci až příliš jednoznačnou podívanou. Takřka bez konkurence byli Poláci. Druhou postupovou příčku získali Australané, když náš nároďák v dálkovém souboji předčili o devět bodů. Oproti předpokladům se do bitvy o postup nezapojili Němci, když Slovinci splnili úlohu outsiderů.

1. Polsko 63
Mateusz Szczepaniak 11
Robert Kasprzak 14
Grzegorz Zengota 10
Adrian Gomolski 14
Maciej Janowski 14
 
2. Austrálie 47
Robert Ksiezak 9
Chris Holder 13
Kozza Smith 13
Tyron Proctor 8
Aaron Summers 4
 
3. Německo 36
Kevin Wölbert 8
Erik Pudel 2
Richard Speiser 10
Frank Facher 10
Max Dilger 6
 
4. Slovinsko 4
Aleksander Čonda 1
Matija Duh 1
Aljosa Remih 1
Matic Voldrih 0
Dalibor Bot 1