Forus – 16. června
Smůla a technické patálie provázely naší reprezentační jedničku Josefa France v druhém pokračování seriálu Grand Prix na dlouhé ploché dráze, které tentokrát zavítalo na norskou půdu. Výsledkem bylo vydřených osm bodů a dvanácté místo. I tak se v průběžné klasifikaci drží na výborné čtvrté až páté pozici. Z vítězství se radoval opět JoonasKylmäkorpi, který tak upevnil své vedení v seriálu.
Klusácká dráha v norském Forusu na předměstí Stavangeru patří k vůbec nejrychlejším oválům, na kterých se pořádají závody mistrovství světa. Měří 950 metrů a jejím typickým znakem jsou pořádně klopené zatáčky. Její zvládnutí pod plným plynem vyžaduje kromě jezdeckého umění i notnou dávku odvahy. Vytrvalý déš, který v sobotu 16.června od rána neúnavně zkrápěl její povrch, posunul plánovaný dopolední trénink až do odpoledních hodin. Jezdci tak měli před začátkem závodu jen krátkou možnost vyzkoušet si nastavení svých motocyklů. Na starty na pásce vůbec nedošlo. Naštěstí se déš kolem druhé hodiny umoudřil a kvalita dráhy nedoznala větší újmy. Stadion se pomalu začal zaplňovat diváky, by ve srovnání s předcházejícím podnikem ve finské Forsse jich přišla jen hrstka. Úvodní podnik seriálu shlédlo odhadem dva tisíce diváků, v Norsku jich nebylo více než šest set.
V depu zatím vládla dokonalá předstartovní horečka. Pohled k boxu s číslem jedenáct nevěstil nic dobrého. Celý český kontingent ve složení Josef Franc, Zdeněk Schneiderwind a mechanik Jirka Georgiev se marně snažil přivést k poslušnosti stříbrným úspěchem ověnčený černý motocykl. „Odešlo řazení a to je ta lepší motorka, ta s Forssy,“ prozradil Zdeněk Schneiderwind a na jeho čele se v tu chvíli značily velké starosti. „Potřebovali bychom víc náhradních dílů.“
Že se problém nepodařilo odstranit, bylo jasné už před startem první jízdy. Zatímco si ostatní jezdci rovnali své stroje na pásce, Josef Franc měl po zkusmém startu pro zbytek české výpravy za mantinelem jen bezradné gesto. Start mu ale vyšel na jedničku, rychlejší byl jen Martin Smolinski, který šel bleskově do čela. Naše úleva však trvala jen do průjezdu první zatáčkou, pak se Franc začal okamžitě propadat a soupeři jej předjížděli jeden za druhým. Postupně se propadal až na chvost, kde jen urputnou snahou a lepším průjezdem zatáček za sebou udržel domácího WillyhoTjessema. Mezitím se na čele jedoucí Smolinski, kterému na rozdíl od závodu ve Finsku nechyběla rychlost, dopouštěl tolika jezdeckých chyb, že se na tribuně jeho učitel Egon Müller chytal za hlavu a s větou: Já se na to nemůžu koukat, odešel do depa. Poslední Smolinského chyby, která jej vynesla až k mantinelu, využil jeho krajan Tebbe a připsal si prvních pět bodů.
Plným bodovým ziskem vstoupili do závodu i vedoucí muž seriálu JoonasKylmäkorpi a loňský vítěz na této dráze TheoPijper. Ten si však k vítězství ve své jízdě pomohl dost nečistým manévrem, když uprostřed rovinky po prudkém kontaktu málem sestřelil z motocyklu do té doby vedoucího Stephana Katta.
Trápení Josefa France pokračovalo i ve druhé sérii. Stav motocyklu absolutně nedovoloval českému jezdci držet kontakt s ostatními a zvyšující se odstup dával tušit, že dnes spíš než o postup do finále půjde o to sebrat každý dostupný bod. I z této jízdy se podařilo jeden získat, když pomalého France nedokázal předjet Francouz Lespinasse.
Jiskru naděje vykřesal Josef Franc ve třetí sérii. Start se mu povedl a do první zatáčky najížděl po boku Smolinského. Situace z první jízdy se neopakovala a náš jezdec uhájil životodárné čtyři body před Phillipsem, Dienerem a Mustonenem. Radost však neměla dlouhého trvání, nebo ve své poslední jízdě základní části Franc vůbec neodstartoval a byl nakonec rád za bod, který mu spadl do klína zásluhou defektu Davida Howe.
Chvilka počítání a přeci jen se našlo šest jezdců, kteří nasbírali méně bodů než český závodník. Sedm bodů na kontě znamenalo postup do semifinálových jízd s pořádně odřenýma ušima. Tam přidal Franc na své konto ještě bod a nešastný závod zakončil na dvanáctém místě.
Do finálové jízdy se podle předpokladů probojovali Kylmäkorpi, Pijper, Smolinski a Tebbe. Dařilo se i Matthiasi Krögerovi a do finálových bran proklouzl překvapivě i veterán třiapadesátiletý BerndDiener. Muž, který bojoval ve finále MS již v roce 1986.
Po startu šel do čela okamžitě Kylmäkorpi následován Smolinskim. Němec však začal ve druhém kole zpomalovat, aby jej defekt zadního kola nakonec donutil z finálové jízdy 
definitivně odstoupit. Na druhé místo se tak naprosto senzačně dostal BerndDiener, který pozici uhájil před atakujícím Krögerem až do cíle. Až čtvrté místo Pijpera bylo překvapením, páté místo Tebbeho zklamáním. Stejně jako v předchozím závodě ve Finsku se tento německý jezdec po velmi silném výkonu v základní části nevešel na stupně vítězů.
Kylmäkorpi zvýšil své vedení v seriálu na devět bodů před Tebbem a Pijperem a je na nejlepší cestě za třetím titulem mistra světa. Franc se před dalším závodem v nizozemském Gronningenu dělí se Smolinskim o čtvrtou pozici.
Hlasy z depa:
Josef Franc: „Zklamání, škoda, úplně odešla převodovka. Věděl jsem to už před startem první jízdy, nešlo závodit. Poslední dvě jízdy jsem jel na druhý motorce, ale ta vůbec nešla od startu, nevím proč. Jedna jízda dobrá, ale jinak to nestálo za nic.“
Zdeněk Schneiderwind: „Dneska to prostě nešlo, ale hlavně že jsou nějaký body. Nefungovalo řazení, zkoušeli jsme to dát dohromady, ale rozpadla se celá převodovka. Kluci teď toho maj‘ plnou hlavu, musíme zjistit, proč ta druhá motorka nestartuje.“
Foto: Jiří Bayer
