Archiv pro rubriku: MS

Závod měl jednoho vítěze, ale dva leadery průběžné klasifikace

Lonigo – 21. července
Krátce před dnešní půlnocí skončil v italském Lonigu první finálový závod světového šampionátu juniorů, v němž celá první polovina startovní listiny patřila polským a dánským závodníkům. Michael Jepsen Jensen v rozjezdu porazil Przemyslawa Pawlickeho, aby se společně podělili o průběžnou první příčku aktuální klasifikace. Na stupně vítězů se po dalším rozjezdu dostal ještě Bartosz Zmarzlik. Václav Milík skončil třináctý.

1. Michael Jepsen Jensen, DK 2 2 2 3 3 12+3
2. Przemyslaw Pawlicki, PL 2 3 1 3 3 12+2
3. Bartosz Zmarzlik, PL 3 3 2 2 1 11+3
4. Mikkel B. Jensen, DK 1 2 3 2 3 11+2
5. Maciej Janowski, PL 3 1 3 2 2 11+1
6. Piotr Pawlicki, PL 2 3 3 1 X 9
7. Mikkel Michelsen, DK 2 2 0 3 2 9
8. Nikolaj Busk Jacobsen, DK 3 1 2 1 2 9
9. Pontus Aspgren, S 0 2 2 1 3 8
10. Nicklas Porsing, DK 1 1 3 2 1 8
11. Aleksander Loktajev, UA 1 0 0 3 2 6
12. Tobias Musielak, PL 3 1 1 0 0 5
13. Václav Milík, CZ 0 3 0 E 1 4
14. Michele Castagna, I 0 0 1 0 1 2
15. Damian Adamczak, PL 1 0 1 0 E 2
16. Nicolas Vincentin, I F 0 0 1 0 1
res Matic Ivačič, SLO   DNR
res Davide Vinante, I   DNR

S pevnýma nohama na zemi hodnotí Milan Špinka vystoupení nároďáku jako úspěch

Budínek – 17. července
Přímým nasazením Švédska rovnou do finále se situace s postupem do race-off pro český národní tým logicky usnadnila. Nicméně naši borci nezklamali ani v Malille. Samozřejmě před notoricky známým sebemrskačstvím některých českých fanoušků by na prahu patnáctého století zbělel závistí i masochistický pražský arcibiskup Jenštejn, avšak většina příznivců byla minulý čtvrtek na naši reprezentaci pyšná. Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že patří mezi ně, by by samozřejmě postup do finále bral všema deseti.

Riskovat se musí
„Museli jsme se vracet z King’s Lynn, Vašek měl potlučenou ruku,“ vypráví Milan Špinka. „Přijeli jsme domů večer a ráno jsem přeskočil k Matějovi, který ráno přiletěl a dělal motorky.“ Na palubě jeho dodávky byly i motory od Ondřeje Veverky, které si vypůjčil Josef Franc, což se již záhy mělo významně projevit.

Český nároďák se v Malille sešel o tréninku. „Proběhl v pohodě,“ bilancuje Milan Špinka. „Vypadalo to, že Angličané nebyli moc rychlí. Ve skrytu duše jsem věřil, že bychom s nimi mohli jet. Opak byl pravdou, po osmi jízdách jsme měli osm bodů, Poláci devět a Angličani už šestnáct.“

Mítinku vládli Dánové, kteří v polovině základní části předčili Angličany o dva další body. A to už Neil Middleditch profitoval z vítězné jízdy Tai Woffindena v roli žolíka. Milan Špinka mohl litovat pádu Aleše Drymla ve třetí jízdě, na druhou stranu byl Josef Franc jediným, kdo v prvních sedmi jízdách projížděl vítězně cílem a nepatřil do dánského výběru.

„Byl tam Alešův pád, Lukášova nula, ale pak jsme sbírali body,“ ohlíží se český manažer za vstupem svého celku do závodu. „Po osmi jízdách ale bylo největší zděšení u Poláků. Přijeli sem jako favorité a vládli jim Dánové a Angličané. Když Buczkowski vyhrál devátou a Gollob potom jedenáctou, Marek Cieslak neváhal a dal Gollobovi jokera. Ten vyhrál a rázem měli jednadvacet bodů. Marek Cieslak byl pod tlakem, ale co měl při zranění Jarka Hampela a Janusze Kolodzieje dělat s polovinou týmu. Říkal mi, že si všichni v Polsku myslej‘, že když vyhráli čtyřikrát, že musí vyhrávat pořád.“

Nám však třetí série nevyšla. Matěj Kůs jí rozehrál nulou, kterou vzápětí dovezl i pětibodový Josef Franc, by byl zpočátku hodně vpředu. Souboj s Nickim Pedersenem ho ovšem poslal na poslední místo, když Dán nakonec dojel druhý.

V jedenácté jízdě byl Aleš Dryml diskvalifikován za najetí do pásky, které ovšem při nejlepší vůli vypadalo jako letmý start a to i z pohledu několika televizních kamer. Milan Špinka zamířil k telefonu v doprovodu obou bratří Drymlových, aby verdikt sudího reklamoval, ale neuspěl.

„Nakonec to bylo v televizi vidět,“ uznává Milan Špinka. „Opakovali to, viděli jsme to v boxech. Ála chtěl vyhrát a v takovejch‘ závodech musel riskovat. S kvalitními a vyrovnanými závodníky se musí riskovat o to víc. A teď to holt nevyšlo.“

Jediný bod pro český tým ve třetí sérii inkasoval Lukáš Dryml. V rozjížďce s číslem dvanáct pronikl spodní stranou první zatáčky ze čtvrté pozice na druhou. Tomasze Golloba nestihnul předjet. Polák mu navíc poslal v ústrety cejchu, po jejímž nárazu klesnul Pardubičan i za Nielse Kristiana Iversena.

Velká Británie pod českým tlakem
Riskantní strategii musel volit i Milan Špinka. Stejně jako při úvodním závodě v King’s Lynn si žolíkový útok načasoval do rozjížďky s číslem čtrnáct. Naději na dvojnásobný počet bodů vložil do rukou Josefa France, by ve třinácté jízdě zaznamenal svou druhou nulu v řadě.

„Risknul jsem to a dal ho tam,“ svěřuje se český kouč, který po svém rozhodnutí sledoval počínání Josefa France stejně dychtivě jako čeští fandové u televizních obrazovek. Pražan brilantně odstartoval, aby posléze zdárně odvracel veškeré útoky Macieje Janowskeho. „Měl jsem z jeho vítězství radost,“ netají se Milan Špinka. „Přibližovali jsme se soupeřům, ale už jsem viděl, že na postup do finále to není.“

V šestnácté jízdě se Lukáš Dryml opět prezentoval jako vynikající startér. Dopředu se však dostal Tomasz Gollob a tvrdý souboj s Nicki Pedersenem o druhé místo vyzněl opět ve prospěch dánského závodníka. Jenže hned po přestávce Aleš Dryml po souboji s Leonem Madsenem triumfoval stylem start – cíl. „Ztráceli jsme jedenáct bodů, ale najednou to bylo o šest,“ komentuje Milan Špinka.

Poslední šanci českých závodníků, aby svůj postup do race-off podtrhli průnikem na třetí místo, sebral Chris Harris v rozjížďce s číslem osmnáct. V roli taktické rezervy se do čela dostal současně s vylétnutím pásky, zatímco Matěj Kůs startující od mantinelu neměl šanci proniknout dopředu včas.

„Úspěch byl, že jsme se do run-off po letech dostali,“ bilancuje Milan Špinka. „Po letech, když se nám v mistrovství světa družstev v posledních letech nedařilo, je to impuls, že by se dalo jít dál. Kluci do toho dali všechno, nikdo to nebral na lehkou váhu, děkuju celýmu týmu. Samozřejmě by bylo nejlepší jet ve finále, ale když budu chodit pevnýma nohama po zemi, je náš výkon dobrej‘ úspěch.“

Zastánci změny rozpisu směrem ke čtyřčlenným družstvům hovoří o výhodě, jelikož je snadnější najít čtyři skvělé závodníky než pět. „V pěti máš zase víc možností s náhradníkem,“ kontruje Milan Špinka. „Tady můžeš jen s jokerem nebo taktickou rezervou. Ale v současné době by byl pátej‘ jezdec u nás problém, Vašek Milík měl tu ruku.“

Úvahy, že by se světové finále mohlo jet napřesrok u nás, což by nám přineslo výhodu přímého nasazení, nechtěl Milan Špinka komentovat. „Teď se uvažuje o dlouhé dráze, že by jelo devět mančaftů,“ říká. „Hlásí se Austrálie a Norsko a devátý tým y se našel. Jelo by se ve třech, tři dvojice v jedný jízdě. O tom jsme měli jednání už ve Francii. Pro nás by to bylo lepší už kvůli financování od státu, kde v soutěži musí být osm účastníků.“

Foto: Petr Makušev

Revoluce v týmu přinesla Dánům zlato

Malilla – 14. července
Dánský manažer Anders Secher se odhodlal k odvážnému kroku, když pro finále světového poháru k ostříleným borců povolal mladé juniory. Sázka na omlazený tým mu ovšem vyšla dokonale a červenobílí Seveřané po čtyřech letech znovu usedli na trůn. Nicki Pedersen krok svého manažera označil za revoluci, která do týmu přinesla nový duch, a připustil, že sám nechápe, jak se svými krajany mohli o tři body porazit Australany.

„Zničehonic tým, který jsme měli sedm let, už nefungoval,“ ztotožnil se Nicki Pedersen s postupem svého manažera, který povolal dvacetiletého Michaela Jepsena Jensena a sedmnáctiletého Mikkela B. Jensena, nejmladšího borce vůbec ve finále světového poháru. „Týmový duch, který jsme si mysleli, že máme, se někam vytratil.“

Najednou se objevil úplně jiný dánský tým. „Nevím, kde se to vzalo, ale tohle byl docela zábavný týden,“ připustil Nicki Pedersen. „Každý z nás byl úplně bez předsudků, mluvilo se otevřeně o nastavení. Noví kluci nám přinesli novou sebedůvěru a hlavně nikdo nemusel porazit toho druhého.“

Nicki Pedersen byl však poněkud zaskočený, že jeho tým dokázal porazit favorizované Australany, jimž velké šance připisovali nejen bookmakeři. „Jsou bezesporu dobrý tým,“ vyjádřil se na adresu protinožců. „O tom není sporu, Darcy je největší talent, co kdy plochá dráha měla. Skutečně proboha nevím, jak jsme je nakonec porazili. Myslím, že to byl týmový duch, byli jsme hodně sebevědomí.“

1. Dánsko   39
Nicki Pedersen 3 3 1 1 1 9
Niels Kristian Iversen 2 2 3 3 1 11
Michael Jepsen Jensen 2 3 1 3 2 11
Mikkel B. Jensen 1 2 1 2 2 8
 
2. Austrálie   36
Jason Crump 3 3 2 2 0 10
Darcy Ward 2 2 2 1 – 7
Davey Watt 1 1 0 1 0 3
Chris Holder 3 2 3 1 6* 1 16
 
3. Rusko   30
Emil Sajfutdinov 1 1 3 3 6* 3 17
Grigorij Laguta 2 1 E 2 E 3 8
Artjom Laguta 0 0 1 2 2 5
Roman Považnyj 0 F – 0 – 0
 
4. Švédsko   24
Andreas Jonsson 3 6* 0 0 3 12
Fredrik Lindgren 1 1 2 3 2 0 9
Peter Ljung 0 E 0 – 1 1
Thomas H. Jonasson 0 0 3 0 X 3

Foto: tiskový servis IMG World

D隝 se do Marmande vrátil sice pozdě, ale pro Josefa France ještě příliš brzy

Marmande – 14. července
Páteční večer nezastihl Josefa France v nejlepším rozpoložení. Z race-off světového poháru družstev ve švédské Malille se hnal na západ Francie ke čtvrtému finálovému závodu na dlouhé dráze ve francouzském Marmande. Po dvou jízdách měl na svém kontě devět bodů, ale mítink musel být kvůli dešti po rozjížďce s číslem sedm zastaven a přeložen na sobotní dopoledne. Pražský závodník se znovu pustil do boje, aby mu nakonec druhý triumf v řadě sebral Joonas Kylmäkorpi až v posledním zatáčce před cílem.

„Teď když jedeme domů autem a já vím, že byl Pepe druhej‘, tak bych mohl říct, že přeložení závodu nevadí,“ přemítal Zdeněk Schneiderwind za volantem své dodávky dnes krátce po půlnoci. „Ale jak nikdy moc netipuju, tak věřím tomu, že by v pátek ty závody vyhrál. Jel s takovou chutí a lehkostí, s dráhou si poradil nejlíp ze všech. A to si zřejmě myslela i většina závodníků.“

Nicméně Josef Franc ze svých ambicí neslevil ani v sobotu odpoledne. „Tím vůbec nechci snižovat jeho sobotní výkon,“ pokračuje Zdeněk Schneiderwind ve svém vyprávění. „Protože opět jel a bojoval s obrovským nasazením, ale v pátek si myslím, že by to bylo ještě o chlup lepší. A nebo taky ne…“

Navzdory deštivému počasí byl ovál v dobrém stavu. „Dráha v Marmande po několika letech experimentů, kdy nápady na hlubší a závodivější dráhu odneslo hodně závodníků zraněním, se zase vrátila na starou klasiku,“ svěřuje se Zdeněk Schneiderwind. „A to je tvrdá dráha. Úrovni závodu to jenom pomohlo.“

Pražský závodník se záhy opět vydal vstříc finálové rozjížďce. „Pepe opět bojoval jako lev, ale na startu už oproti pátku byly hluboký koleje, se kterejma se vyrovnal, ale ostatní ještě lépe,“ líčí Zdeněk Schneiderwind. „Stejně jako minulej‘ tejden předvedl souboj s Theo Pijperem, o kterým se bude dlouho mluvit. Do finále postupoval jako čtvrtý a vybral si start úplně zvenku.“

Jenže těsně před finálovou rozjížďkou se do Marmande vrátil hustý slejvák. Nejlépe odstartoval Theo Pijper, ale v prvním oblouku ho vystřídal Josef Franc a vzápětí i Joonas Kylmäkorpi. „Pepe j po startu všechny obtáh,“ vypráví Zdeněk Schneiderwind. „A hned jim ujel a vypadalo to dobře.“

Ovšem průtrž mračen měnila povrch dráhy každou ze svých tisíce kapek. „Ve vteřině to byla klouzačka,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Toho lišácky využil Kylmäkorpi a po venku v řezance Pepeho objel. Ale i tak je Pepeho druhý místo prostře bomba.“

V průběžné klasifikaci Josef Franc poskočil na třetí příčku o čtrnáct bodů za Theo Pijpera, na něhož má Joonas Kylmäkorpi na čele ještě patnáctibodový náskok. Stejně bodů jako pražský závodník má před zářijovým vyvrcholením šampionátu v Morizes a Vechtě i Martin Smolinski, který se ve druhé zatáčce dostal před Theo Pijpera na druhou pozici.

1. Joonas Kylmäkorpi, FIN 25
2. Josef Franc, CZ 21
3. Martin Smolinski, D 25
4. Glen Phillips, GB 18
5. Theo Pijper, NL (FFM) 24
6. Andy Appleton, GB 20
7. Jerome Lespinasse, F 15
8. Cameron Woodward, AUS 13
9. Mathias Kröger, D 12
10. Jannick de Jong, NL 11
11. Aki Pekka Mustonen, FIN 8
12. Jörg Tebbe, D 6
13. Philippe Ostyn, F 5
14. Mathieu Tresarrieu, F 4
15. Stephan Katt, D 4
16. Richard de Biasi, F (res) 4
17. Bernd Diener, D 4
18. Gabriel Dubernard, F 3
19. Theo di Palma, F 3
20. Jerome Coste Lescoul, F 0

Ilustrační foto: Jiří Bayer

Dánská čtyřka ukončila polskou vládu ve světovém poháru družstev

Malilla – 12. července
Celkem pětkrát v posledních letech se Poláci radovali z triumfu ve světovém poháru družstev a letos měli šanci na čtvrtý titul v řadě. Do jejich cesty se ovšem při včerejším race-off v Malille postavili Dánové. Když dánská čtveřice doprovodila na pódiu tóny státní hymny svým vlastním zpěvem, byla však polská vláda u konce. Naši severní sousedé totiž budou ve finále poprvé od roku 2006 chybět. Český národní tým měl několikrát na dohled Brity, nakonec po sympatickém výkonu obsadil čtvrtou příčku.

Manažer Anders Secher měl včera k dispozici Nicki Pedersena, který v Bydhošti chyběl, protože si uprostřed sezóny dopřál relaxační dovolenou na Kanárských ostrovech. Poslal ho do akce místo Mikkela B. Jensena. „Sice nejsem v týmu, jede za mě Nicki, ale jsem v pohodě,“ svěřoval se dánský junior před závodem. „Náš tým vypadá skutečně dobře a silně. A pamatujte si, budu brzy zpátky!“

Dánský junior měl možná na mysli už sobotní finále, kde jeho družstvo bude mít za soupeře domácí Švédy, Rusy a Australany. Včerejší race-off ovládli Dánové dokonale a vypořádali ses polským tlakem, aby polské orlici uzavřeli finálové brány.

Historie však nabízí další polsko – dánské paralely. Seveřané byli posledním týmem, který Poláky ve Vojensu roku 2008 sesadili z trůnu a nyní by rádi na něj opět usedli. „To by pro nás znamenalo hodně,“ vyjádřil se na toto téma Niels Kristian Iversen. „Měli jsme pád těžkých let, kdy jsme byli hodně blízko. Předloni ve Vojensu nás nakonec porazili Poláci, kteří byli hodně silní, nyní ale neměli nejsilnější tým. Museli jsme vyhrát race-off a postoupit do finále.“

Bez zraněných Jaroslawa Hampela a Janusze Kolodzieje však Marek Cieslak dokázal být tvrdým soupeřem a skvělým taktikem, což dokázal v rozjížďce s číslem dvanáct. Když se Tomasz Gollob sebral po dvou úvodních nulách a vyhrál jedenáctou jízdu, neváhal ani vteřinku a svěřil svému kapitánu žolíka.

Na Dány polský nápor nestačil, ale Angličané museli za záda červenobílých. Přitom po úspěšném žolíkovém útoku Tai Woffindena v rozjížďce s číslem osm dýchali na záda vedoucích Dánů s odstupem pouhých dvou bodů. Chris Harris nasazený jako taktická rezerva zvítězil v osmnácté jízdě, čímž definitivně sfouknul českou naději na skok na třetí místo.

Náš tým neprožil rozhodně špatný večer. Josef Franc triumfoval hned v rozjížďce s číslem dvě. Posléze ve čtrnácté jízdě i on zapadl do koncepce úspěšných žolíků konkurenčních týmů a čtrnáctou jízdu vyhrál stylem start – cíl. Maciej Janowski mu sice nedopřál ani chvilku klidu, však pražský borec byl dokonalým pánem situace.

„Je to všechno o štěstí,“ svěřoval se Josef Franc na tiskové konferenci. „Nikdo z nás v národním týmu není špatný závodník. Jenom jsme teď pár hodin neměli štěstí. Já měl dobrý večer a tak to prostě někdy chodí.“

Na seznam vítězů se zapsal také Aleš Dryml, skvěle se orientující v postartovní skrumáži sedmnácté jízdy. Ale česká šance atakovat Brity vzala za své hned vzápětí triumfem Chrise Harrise, jak již bylo řečeno.

„Opravdu jsme neočekávali hodně,“ připouštěl Josef Franc. „Ale je škoda, že jsme poslední. Doufám, že v budoucnosti budeme mít více štěstí a dáme dohromady ještě lepší tým. I když jsme moc neočekávali, naše umístění není příliš špatné. Se svým výsledkem jsem spokojený, i když bych pokaždé rád měl pár bodů navíc, ale jsem šastný.“

Klíčovou informaci pro další vývoj světového poháru přineslo také losování barev povlaků pro sobotní finále. Domácí Švédové budou mít červené, Rusové modré, Australané bílé a Dánové žluté.

1. Dánsko   42
Nicki Pedersen 3 3 2 2 2 12
Michael Jepsen Jensen 3 3 2 3 2 13
Leon Madsen X 0 1 1 2 4
Niels Kristian Iversen 3 3 2 3 2 13
 
2. Polsko   38
Tomasz Gollob X 0 3 6* 3 3 12
Piotr Protasiewicz 2 1 – 1 1 5
Maciej Janowski 1 2 1 2 1 7
Krzysztof Buczkowski 1 2 3 2 3 11
 
3. Velká Británie   30
Scott Nicholls 1 E 1 0 0 2
Tai Woffinden 2 6* 3 2 1 14
Daniel King 2 1 0 0 – 3
Chris Harris 2 2 2 1 3 1 11
 
4. Česká republika   19
Lukáš Dryml 0 1 1 1 0 3
Aleš Dryml F 1 T 0 3 4
Josef Franc 3 2 0 0 6* 0 11
Matěj Kůs 1 0 0 – 0 1

Foto: tiskový servis IMG World

Milan Špinka očekává šrumec, ale slibuje boj

Budínek – 11. července
Sotva pár hodin se Milan Špinka zdržel v České republice po svém návratu z King’s Lynn. Domů dorazil včera večer, ale už dnes okolo čtvrté nad ránem vyrazil směr Malilla. Navzdory nabitému časovému harmonogramu se pro magazín speedwayA-Z ohlédl za pondělním postupem českého družstva, i když už spřádal plány za zítřejší race-off v Malille.

Ostrovní mise splněna
Britské ostrovy jsou nevyzpytatelné svým deštivým počasím, s nímž se dostal do křížku rovněž pondělní mítink v King’s Lynn. „Chtěli zkrátit trénink,“ vypráví Milan Špinka. „Měli obavy z deště, protože tam předtím pršelo tři dny. Ale nakonec se udělal trénink normálně.“

Nakonec se Milan Špinka mohl radovat ze svého prvního postupu ve světovém poháru, protože do poslední šance ve Wroclawi dovedl český tým před sedmi lety Josef Laštovka. „Myslím, že celej‘ tým byl dobrej‘,“ bilancuje. „Akorát Pepe měl překvapivě ty dvě nuly na začátek. Hledal nastavení.“

Formule ryze čtyřčlenných družstev soutěž evidentně vyrovnala. „Počítalo se, že Australané budou závodit s Angličany a my s Němci,“ říká Milan Špinka. „Ale my jsme přimotali mezi ty první dva. Kluci jeli dobře a bojovali.“

Na vrub českých ztrát šlo vyloučení Matěje Kůse, „Té pásky je škoda,“ souhlasí manažer českého celku. „To se stane. Každý chce dát maximum a jednou to prostě nevyjde.“

S žolíkem si Milan Špinka počkal až do rozjížďky s číslem čtrnáct. „Žolík nám vyšel,“ je náležitě hrdý na šest bodů, které dovezl Aleš Dryml, aby vzápětí vysvětlil, proč si kartu se šaškem nechával v kapse tam dlouho. „Vznikla situace, že Pepa udělal ty dvě nuly. Pak dojel na dva body, ale byla tam kolize Chrise Harrise s Chrisem Holderem. Byl v tu dobu nejslabší, další jízdu měl s Troyem Batchelorem, tak jsem tam dal Aleše.“

Aleš Dryml důvěru nezklamal a zapsal se mezi vítěze. „Vyšlo to na sto procent,“ libuje si Milan Špinka. „Potom to potvrdil v poslední jízdě, kde je odved‘ všechny. Ála potvrdil svou formu. Hlavně že jsme od první chvíle jsme měli převahu nad Němci, i když Wölbert je tam doma a Smolinski jel taky dobře.“

Vstříc race-off
Nyní je však na obzoru zítřejší poslední šance proti Polákům, Dánům a Angličanům. Krzysztof Buczkowski nahradí Grzegorze Walaska, Dány podpoří Nicki Pedersen, avšak čtveřice českých závodníků přijede do Malilly v nezměněném složení. Plán zaměnit Josefa France, jehož v páté čeká finálový závod mistrovství světa na dlouhé dráze v Marmande, za Václava Milíka zhatila poraněné ruka pardubického juniora.

„Žádná změna nebude,“ potvrzuje Milan Špinka svou sestavu. „Pepe bude mít honičku, ale to je na všechny strany.“

A jak vidí naše naděje na čtvrteční večer? „Bude to šrumec,“ nezastírá. „Ale člověk nikdy neví. Jedeme bojovat. Jsou tam tři silný týmy, ale Aleš taky v King’s Lynnu dokázal vyhrát s těmi nejlepšími.“

Další pořad světového poháru:

finále – Malilla, sobota: Švédsko přímé nasazení
  Rusko vítěz z Bydhoště
  Austrálie vítěz z King’s Lynnu
  ??? vítěz race-off
 
race-off – Malilla, zítra: Polsko druhé místo z Bydhoště
  Velká Británie druhé místo z King’s Lynn
  Dánsko třetí místo z Byhoště
  Česká republika třetí místo z King’s Lynn
 
vyřazeni: USA celkově osmé místo
  Německo celkově deváté místo

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Eva Palánová