V říjnu jsem navštívil poslední extraligu ve Slaném na jejich plošině. V Roudnici jsem naložil svého bratra z Litoměřic a jeli On tam vojákoval v letech 1964 – 1966 a tak jsme měli o čem hovořit. Vzpomínek se vynořilo mnoho a tak nám cesta utekla velice rychle. Po příjezdu do Královského města Slaný jsme přijeli na kruháč k Lidlu. Brácha četl dávný příspěvek, jak na bývalé křižovatce Roman Matoušek profičel po zadním kole na čtyřválci z Japonska.
Tak povídá, že by město mělo pojmenovat kruhák po osobnosti Romana Matouška jeho jménem. Vždyť málo platné, prosadil se v ploché dráze a úspěchů měl hodně. Víc jsem o tom nepřemýšlel, a po zaparkování jsme šli koupit vstupenky. Doba je taková, jaká je, a tak jsme ani nemrkli a podpořili plochou dráhu ve Slaném. Pouze mě vrtalo hlavou, proč již nejsou slevy pro důchodce a děti za polovic.
Miroslav Rosůlek, Karel Voborník a Jiří Štancl se úžasně bavili | foto Eva Palánová
Ale to již ve svém věku snesu a vydržím. Usadili jsme se pěkně na tribuně, byl krásný den, ani zima ani teplo a my čekali na začátek závodu. Potom se ozval rozhlas a zaskakující spíkr nám oznámil, že si můžeme zakoupit novou knihu o sedmdesátileté historii ploché dráhy ve Slaném. A že kniha váží pět kilo a stojí jedno kilo. Bylo špatně rozumět, ale možná že to bylo obráceně. A to bylo jediné co jsme za celý závod slyšeli. I když se pan mikrofonista snažil, více jsme po celý závod neslyšeli.
Tak jsem zašel pro nabízenou knihu a tam bylo hned jasno. Kniha stála pět kilo a vážila jedno kilo. Musím říci, že jsme byli oba překvapeni obsáhlou a pěknou publikací a skládáme poklonu jejich tvůrcům. Mezi přestávkami jsme oběhli bývalé i dnešní plochodrážníky a požádali je o podpisy. Pan Jiří Štancl napsal i věnování, což považuji za velký bonus. Všichni oslovení byli velmi vstřícní a s některými jsem prohodil několik vět a všichni ochotně odpovídali na mé dotazy.
Nechyběl ani Vladimír Višváder | foto Eva Palánová
Při závodech jsme zavzpomínali na bývalé osvětlení, které se mi jako mladému klukovi moc líbilo. Což teprve když bouchla žárovka. To bylo pro mě a mé kámoše něco. Bratr vzpomněl, když tam jako voják chodil koukat za plot, anebo když je tam pustili někde do kouta jako vojáky, že od startu byly asi třicet metrů vápnem označené pruhy a kde po startu nesměl nikdo křížit druhému dráhu. Já osobně když přijedu na závody, vrátím se do poloviny šedesátých let a vidím svahy okolo stadionu plné lidí a dva vojenské stany s občerstvením a pochopitelně ještě bez hlavní tribuny.
Říjnové závody měly docela fofr bez velkých prodlev a ani počasí pořadatele nehonilo, tak to vše bylo vše v pořádku. Zvítězil ti, kteří byli nejlepší, a my po vyhlášení vítězů pomalu nasedli do auta a vypravili se domů. Po příjezdu ke kruháči U LIdlu mi na mysli opět naskočil Roman Matoušek. Vzpomněl jsem si, když jsem byl před lety v Polsku v Zakopaném, viděl jsem, že každý kruhový objezd má jméno, například po kardinálovi nebo i po papežovi.
U nás jsem to nezaregistroval. A nebo jsem viděl málo kruháků.. A proč by Slaný nemohl být první? V Roudnici jsme se s bratrem rozešli A když jsme extraligu probrali druhý den po telefonu, byli jsme oba spokojeni za nádherné závody. Za nádhernou atmosféru. Za nádhernou knihu, která neváží pět kilo, za pěkně prožitou sobotu a za nádherné vzpomínky které nám zůstaly.
Slaný – 7. října
Letos se deště na podobě českého plochodrážního kalendáře zaplaťpánbůh nepodepsaly jako v loňské sezóně. Přesto stihla odložit srpnovou slánskou extraligu. A s ní také křest knihy Antonína Škacha a Antonína Vildeho Slánská sedmdesátka aneb od padesátého doleva a smykem.
Na Slánské hoře, kde před rokem vzniknul snímek pro titulní stranu | foto Eva PalánováAntonín VIlde a slánský starosta Martin Hrabánek při křtu knihy | foto Karel Herman
První stovka výtisků, která do Slaného dorazila již na původní termín, se k prvním čtenářům dostala již měsíc před prvním křtem. Knihy se prodávaly v Pardubicích, v Plzni, v Liberci, v Březolupech a v Divišově. A konec konců také při poháru stopětadvacítek na malém slánském ovále.
Nová kniha přilákala také televizní kamery | foto Eva Palánová
Největší díl slávy pro Slánskou sedmdesátku čekal až se závěrem extraligy. Na nástupu ji pokřtil starosta královského města Martin Hrabánek. A vedle stánku s občerstvením probíhala autogramiáda.
U stolečku zasedli Karel Voborník, Miroslav Rosůlek a také Jiří Štancl, jenž si zaslouží absolutorium. Aktivně se zapojil do prodeje, protože zájem diváků o publikaci byl obrovský. A protože se v okolí pohybovala řada dalších slánských plochodrážníků, ozdobily se knihy spoustou autogramů.
Také oni psali svými výkony slánskou knihu – zleva Aleš Dryml, Miroslav Rosůlek, Karel Voborník a Jiří Štancl | foto Eva Palánová
Slaný – 7. října
V Březolupech měl na dohled český titul nejblíže ze všech šestnácti účastníků. Jenže chybička na samém úvodu jeho tréninkové sekce otočila jeho ambice hlavou dolů. Se zlomenými kůstkami v zápěstí bylo po českém finále. Po finále polské ligy, po toruňské velké ceně. Po sezóně 2023, naštěstí až v její závěrečné fázi. Při vyvrcholení extraligy ve Slaném ale Jan Kvěch nechyběl.
„Po dlouhý době jsem se díval na závody z tribuny, letos poprvý,“ usmíval se, aby dopřál mediální pozornost své zraněné ruce. „Dobrý, mám tejden po operaci. Dám se dohromady a za čtyři tejdny se vrátím do tréninku. Byla to klasická zlomenina.“
Po loňském titulu skončila pražská Markéta v letošní extralize bronzová. „Byli jsme třetí,“ komentuje výsledek svého klubu. „Ale já dnes dělal maskota na tribuně. Kluci jeli pěkně.“
Jan Kvěch si slánskou extraligu užil v roli diváka | foto Pavel Fišer
Slaný – 7. října
Bývá pravidlem vyhlašovat výsledky závodů od třetího v pořadí. Než se ale ve Slaném mohl podobný plán realizovat, Jaroslav Petrák už stál na nejvyšším stupínku pódia. A jeho svěřenci se také nenechali dvakrát pobízet, aby z té výšky zdravili početné diváky. Nebylo divu, začátek závěrečné extraligy vyzněl pro Slaný, který musel východočeskou sestavu stůj, co stůj porazit. Matouš Kameník přišel o dva body vinou prasklého primárního řetězu. Domácí stále udávali tempo, zezadu se tlačila Praha. Žolíka ale mohl nasadit jen Liberec, jemuž náleží sympatie, že extraligu navzdory svým těžkostem nevzdal. Trojky Andrzeje Lebeděvse, Václava Milíka a Hynka Štichauera přece jen ve třetí sérii posunuly bílého koníka do čela, navíc Eduard Krčmář ve dvanácté jízdě upadl. A tak si Pardubice šly za titulem. Zatrnulo jim, když Václavu Milíkovi snad prvně v kariéře na startu devatenácté jízdy prasklo plynové lanko. Robert Chmiel vzápětí jako jediný porazil Andrzeje Lebeděvse. Dva body ale stačily Pardubicím k výhře v mítinku i v celé soutěži.
Společné vyhlášení závodu i extraligy, které měly stejné pořadí – zleva Slaný, Pardubice, Praha | foto Karel Herman
Úvod pro Slaný
Původně se extraliga měla rozhodnout již minulý měsíc v Liberci. Sponový déšť ale odložil slánský závod. Náhradní termín se našel až zkraje října. I tak mohlo být jasné. Alespoň v otázce zlatých medailí. Jenže dosavadní suveréni z Pardubic pod Ještědem klopýtli a do středočeského královského města dorazili sice na čela, ale s náskokem jednoho jediného tabulkového bodu na Slaný.
Slánský starosta Martin Hrabánek oceňuje Eduarda Krčmáře | foto Pavel Fišer
Pardubicím stačilo porazit Slaný, domácí potřebovali skončit před Východočechy alespoň o bod, aby se shoda velkých bodů vylepšila vyšším skóre. Praha již měla pouze teoretickou šanci. Vedle triumfu musela kalkulovat i s výsledkem Liberce. Severočeský tým se ovšem loučil v sestavě, jejíž jedinou ambicí bylo při vší úctě zúčastnit se.
Slaný i Pardubice nezbrojily naplno, ostatně i Praha. Tomáš Topinka ale musel oželet nemocného Jaroslava Vaníčka. Na jeho třináctku přesunul Adama Bubbu Bednáře a tak se ocitl bez náhradníka. Extraligový vrchol roku lákal dva lidí. U pokladny stály slušné zástupy. Řada z diváků dorazila také kvůli křtu nové knihy Slánská sedmdesátka aneb od padesátého doleva a smykem.
Po nástupu starosta města Martin Hrabánek ocenil nejlepší klubové plochodrážníky, pokřtil knihu a pak se už rozhořel boj o titul. Andrzej Lebeděvs se postaral, aby úvod vyzněl lépe pro Pardubice. Triumfoval ve stylu start – cíl, kdežto Oskar Polis udržel v šachu Josefa France. A také Davida Hofmana, který v extralize debutoval za Liberec.
Andrzej Lebeděvs (modrá) posílá Pardubice triumfem v první jízdě do vedení před zraky Oskara Polise (červená), Josefa France (žlutá) a Davida Hofmana (bílá) | foto Karel Herman
Slaný měl brzy, velice brzy otáčet vývojem závodu ve svůj prospěch. Robert Chmiel dokonale ovládl rozjížďku s číslem dvě. A co si Milan Mach mohl přát víc, než že si Adam Bubba Bednář vyvzdoroval druhé místo na úkor Hynka Štichauera. A Daniel Klíma vzápětí kraloval juniorské jízdě. Matouš Kameník v ní kvůli prasklému primárnímu řetězu zastavil ve druhém kole. A jeho dva body sebral Bruno Belan.
Bruno Belan komentuje výsledek rozjížďky s číslem tři:
„Měl jsem hrozný štěstí…“
Robert Chmiel (červená) drží v šachu Adama Bubbu Bednáře (žlutá) | foto Karel Herman
Slaný v ten moment vedl o bod před Prahou a tři před Pardubicemi, kdežto Liberec inkasoval jediný bodík. Po odstoupení Matouše Kameníka jej přivezl Jan Hlačina. Na závěry zatím bylo brzy, příliš brzy. V rozjížďce s číslem čtyři se pardubické záležitosti ujal Václav Milík. V první zatáčce před sebe nepustil dotěrného Eduarda Krčmáře.
Trojice nejlepších družstev začíná závod znovu
Slaný přesto udržel aktuální vedení v závodě. A ke všemu se v jeho hře o titul proti Pardubicím stále častěji angažovala Praha. Jako v páté jízdě, v níž neměl Petr Chlupáč soupeře. Hynek Štichauer byl druhý, jenže na úvod druhého kola jej předčil Oskar Polis. Pardubičan kontroval, ale nakonec měl Slaňák přesto vrch.
Daniel Klíma (žlutá) vede juniorskou jízdu před Matoušem Kameníkem (modrá), Brunem Belanem (červená) a Janem Hlačinou (bílá) | foto Karel Herman
Zatímco Hynek Štichauer mířil do boxů, opačným směrem putoval Andrzej Lebeděvs. V šesté jízdě překonal vedoucího Roberta Chmiela již ve výjezdu z úvodní zatáčky. Daniel Klíma zůstal třetí, jenže Pražané o sobě dali zase pořádně vědět v sedmé jízdě.
Adam Bubba Bednář v úvodním oblouku podjel Václava Milíka. Bruno Belan dokázal zajistit poslední bod před Davidem Hofmanem. Slaný se dítky tomu udržel ve společném vedení s Prahou, kdežto Pardubice stály o bod za nimi.
Eduard Krčmář ale v rozjížďce s číslem osm nezaváhal. Po prvních metrech poslal za svá záda Josefa France. Slaný odskočil Praze o bod, ale především Pardubicím o dva, jelikož Matouš Kameník stihnul po startu pouze Jedrzeje Chmuru. Po pauze odstartoval prakticky současně jako Oskar Polis.
Petr Chlupáč (žlutá) letí do vedení před Hynka Štichauera (modrá) a Oskara Polise (modrá) | foto Karel Herman
Jenže slánský Polák se pevně usadil ve vedení, ale on se ve druhém okruhu stal obětí Adama Bubby Bednáře. Desátou jízdu pozdržel letmý start Josefa France, jenž si od Pavla Váni vysloužil varování. Při opakování byl Václav Milík rychlejší než během úvodního pokusu a před Roberta Chmiela se dostal hned s letem pásky ke slánskému slunečnému nebi.
Eduard Krčmář vysvětluje svůj pád v rozjížďce s číslem dvanáct:
„Nevím, jak se to stalo. Najednou jsem byl v manťáku a dal si do hlavy.“
Eduard Krčmář (červená) vodí Josefa France (žlutá) | foto Karel Herman
Pardubická ofenzíva pokračovala. Andrzej Lebeděvs hrál velké sólo v rozjížďce s číslem jedenáct, Hynek Štichauer hned vzápětí. Slanému se ale nevedlo. Bruno Belan v úvodním oblouku jedenácté jízdy atakoval druhého Petra Chlupáče, ovšem bezvýsledně. Hned na to se Eduard Krčmář pustil do křížku s Danielem Klímou, jenž jej poslal na třetí příčku.
Ale v posledním okruhu letěl do mantinelu. A tak se stalo, že po třech čtvrtinách klání se Slaný, Praha a Pardubice sešly na třiadvaceti bodech. Liberec po nešťastném vyřazení Eduarda Krčmáře bral zásluhou Davida Hofmana teprve druhý dnešní bod.
Titul v hodině dvanácté
Že Liberec skončí dnes poslední, bylo dlouho jedinou konstantou dnešního podniku. Nuly z drtivé většiny jízd nemohly ani dát jiné ambice družstvu, které nastoupilo navzdory nepřízni svého strategického partnera. Také třetí bod na jeho konto přibyl po odstoupení soupeře, v tomto případě Václava Milíka v devatenácté jízdě. A ke všemu smůla zabránila skórovat i Vojtěchu Šachlovi, když mu Blažej Skrzeszewski v rozjížďce s číslem patnáct vložil do rukou žolíka.
Vojtěch Šachl líčí žolíkovou nulu v patnácté jízdě:
„Jel jsem pro dva body, trefil jsem díru a duše zajela pod haltry. Ušla mi guma, cejtil jsem, jak to vlaje.“
Václav Milík (modrá) vede před Robertem Chmielem (červená) a Josefem Francem (žlutá) | foto Karel Herman
Nicméně zpět k boji o vítězství a potažmo mistrovský titul. Ve třinácté jízdě k němu Matouš Kameník nasměroval Pardubice. Za spojence se mu jakoby nabídl Petr Chlupáč, který se usadil za jeho zády. Nicméně oba byli přece jen příliš krátcí na Roberta Chmiela.
Polák ve slánské vestě spodní stranou druhé zatáčky nejprve dostal pražského závodníka. Takový kousek mu byl málo. A tak v následujícím oblouku šel vnějškem do čela přes juniora Pardubic. Slaný udržel post leadera! Nicméně třetí série přece jen uřízla křídla jeho ambicí razantní motorovou pilou!
Václav Milík ve čtrnácté jízdě nejprve na protilehlé rovince proburácel po levici Oskara Polise, aby ve druhém kole podjel rovněž vedoucího Daniela Klímu. Hynek Štichauer hned nato vedl Josefa France již od startu. Bruno Belan bral bod až, když liberecký žolík Vojtěch Šachl prorazil duši.
Hynek Štichauer (modrá) jede před Vojtěchem Šachlem (bílá) | foto Karel Herman
Pardubický hattrick završil Andrzej Lebeděvs svým čtvrtým primátem v rozjížďce s číslem šestnáct. Klobouk dolů před Eduardem Krčmářem, který v sedle náhradního stroje zpražil Adama Bubbu Bednáře. Slaný byl o bod před Prahou a o pět před Pardubicemi, když se mítink dostával do své rozhodující fáze.
Druhá juniorská jízda se stala kořistí Daniela Klímy. Matouš Kameník druhou pozicí posílil pardubické vedení, zatímco Bruno Belan inkasoval aspoň bod na úkor Jana Hlačiny. Slaný udeřil hned vzápětí. Oskar Polis dokonale odstartoval a Hynek Štichauer se na vedoucí pozici stačil jen mihnout. Domácí přesto ztráceli na Východočechy pět bodů, což dvě jízdy před koncem byla doslova a do písmene olbřímí vzdálenost, která se ale rychle zkrátila.
Václav Milík se totiž do rozjížďky s číslem devatenáct vinou prasklého plynového lanka ani nerozjel. Sypal si hlavu popelem, že něco takového zažil vůbec poprvé v celé kariéře. Trůn se pod jeho týmem přece jen houpal. Naštěstí mu nepřímo pomohl Josef Franc.
I když Andrzej Lebeděvs (modrá) v poslední rozjížďce Roberta Chmiela (červená) nepředjel, Pardubice slavily titul | foto Karel Herman
Byť se Eduard Krčmář prezentoval skvělým startem, pražský veterán se prosadil do čela vnějškem první zatáčky. Markétě se opět dotáhla na Slaný a oba týmy ztrácely na Pardubice tři body. Matematika byla jasná. Pakliže Slaný získá tři body a Pardubice vyhoří, pojede se rozjezd o vítězství v závodě. A pokud bude domácí borec první v cíli, pak další o extraligové zlato.
Takový scénář by vyšší české soutěži náramně slušel. Jenže se nestal. Robert Chmiel splnil podmínku domácího triumfu beze zbytku. A to už od startu. Jenže Andrzej Lebeděvs nenechal nic náhodě. Natož pak rozjezdové loterii. Rychle se přenesl přes David Hofmana a Adama Bubbu Bednáře. A když dojel do cíle jako druhý, pardubická radost explodovala naplno.
Hlasy z depa
„Drama až do konce,“ komentoval závod Václav Milík. „Zvládli jsme to, měli jsme co dělat. Kameníkovi prasknul řetízek. Přemýšleli jsme o taktice, potřebovali jsme body, ale nemohli dát žolíka. Na startu mě poprvé v kariéře prasklo plynové lanko. Andrzej to dotáh‘. Přijít o titul kvůli mně by mě štvalo. Bylo to super, rozbitější, závodivá dráha.“
Václavu Milíkovi prasklo plynové lanko poprvé v kariéře | foto Pavel Fišer
„Jsme mistři, mám radost,“ říkal Hynek Štichauer. „Bylo to napínavý, jsem rád, musím ty titulu spočítat, ať v tom mám jasno. Já se hledal. Po první jízdě jsem slezl z motorky, na které jsem trénoval. Vlezl jsem na druhou a mentorovali jsme. Není to Slaný co kdysi, bylo to jiný, mně to tady osobně poslední roky nechutná. Zaplaťpánbůh, že jsem se chytil, Andrzej s Vencou na konci jeli suprově.“
„Škoda, ten můj pád,“ pokrčil rameny Eduard Krčmář. „Nevím, jak se to stalo. Najednou jsem byl v manťáku a dal si do hlavy. Osedlal jsem druhou motorku a jel. A konec sezóny. Snad mě to příští rok bude bavit.“
„V juniorský jízdě jsem měl hrozný štěstí,“ uvědomoval si Bruno Belan. „Je škoda, že jsme zase těsně přišli o titul. Ale nedá se nic dělat….“
Eduard Krčmář se po pádu otřepal a závod dokončil | foto Karel Herman
„Jel jsem spíš do počtu,“ podceňoval se Josef Franc. „Což mě mrzelo nejvíc, ulitej start mi nevyšel, kurva. Pro mě není extraliga priorita, já tu neměl bejt, ale když to srdíčko má rádo. Jo to smutnější, když jsi starší a mladíci tolik nefungujou.“
„Nahoru dolů,“ vystihl své dnešní účinkování Adam Bubba Bednář. „V prvních třech jízdách jsme našli nastavení, ale na poslední dvě es dráha změnila. Nevěděli jsme, co s tím. Dělal jsem devět bodů, deset by bylo líp. Díky Vrtáčkům se Šíťou, odvedli skvělou práci. A děkuju sponzorům.“
„Závody se mi líbily,“ komentoval David Hofman svou premiéru v extralize. „Jsem rád, že jsem jel s lepšími závodníky a doháněl je. A že mám první bod v extralize.“
Eduard Krčmář padá za zády Daniela Klímy | foto Pavel Fišer
1. AMK ZP Pardubice
41
Andrzej Lebeděvs, LAT
3 3 3 3
2
14
Hynek Štichauer
1 1 3 3
2
10
Václav Milík
3 2 3 3
E
11
Matouš Kameník
E 1 1 2
2
6
Jan Jeníček
DNR
2. AK Slaný
39
Eduard Krčmář
2 3 F 2
2
9
Bruno Belan
2 1 1 1
1
6
Robert Chmiel, PL
3 2 2 3
3
13
Oskar Polis, PL
2 2 3 1
3
11
Matěj Frýza
DNR
3. AK Markéta Praha
37
Adam Bubba Bednář
2 3 2 1
1
9
Josef Franc
1 2 1 2
3
9
Daniel Klíma
3 1 2 2
3
11
Petr Chlupáč
1 3 2 1
1
8
4. Ebebe Speedway Team Liberec
3
Jan Hlačina, Pardubice
1 0 0 E
0
1
Vojtěch Šachl, Praha
0 0 0 0*
0
0
Jedrzej Chmura
0 0 0 0
1
0
David Hofman, Pardubice
0 0 1 0
0
1
Poznámka: varování za startovní přestupek Josef Franc v rozjížďce s číslem deset
Zleva Jedrzej Chmura, Adam Bubba Bednář, Robert Chmiel a Hynek Štichauer | foto Pavel Fišer
Slaný – 6. října
Teoreticky je všechno jasné. Když Pardubice v zítřejším slánském vrcholu české extraligy porazí domácí, jsou mistry. Pokud jim Slaný naloží alespoň o bod, zlato neopustí středočeské královské město. Pakliže vyhraje Praha před Libercem. Jenže plochá dráha nesnáší jasné prognózy. A extraliga pod Slánskou horou vyvrcholí až těsně před zítřejším soumrakem.
Tipujte:
Loading ...
Slaný: porazit Pardubice
Domácí v letošní extralize ještě ani jednou nevyhráli. Kdyby takový kousek dokázali zítra, mohl by jim přinést titul. Pokud budou Pardubice třetí nebo druhé se ztrátou větší než jeden bod. Praha klidně může i vyhrát, ale Milan Mach prostě musí být před Jaroslavem Petrákem. Ve své sestavě bude postrádat Jakuba Jamroga.
Eduard Krčmář rozhodně nebude jedničkou jen podle čísla na své vestě | foto Karel Herman
„Kuba nemoh‘,“ vysvětluje. „Žení se mu mechanik a on mu jde za svědka. Nechtěl mu rozmluvit, ať se nežení.“ Osvědčeného Poláka proto nahradí krajan Robert Chmiel. Zbytek je jasný. Eduard Krčmář, junior Bruno Belan, Oskar Polis a náhradník Matěj Frýza.
„Závody jsou zítra od dvou hodin,“ reaguje Milan Mach na otázku mířící na prognózy. „Naše sestava není špatná. Stačí být jen o bod před Pardubicemi. Jenom pochopitelně v uvozovkách. A jak si tipnu? Nebo spíš, co chci? Přál bych si, aby se to povedlo nám, ale bude to těžký.“
Sestava na zítřejší odpoledne: 1 Eduard Krčmář, 2 Bruno Belan (junior ACCR/PZM), 3 Robert Chmiel (PL), 4 Oskar Polis (PL), 17 Matěj Frýza
Pardubice: porazit Slaný
Východočeši po úvodních triumfech v Praze a ve Svítkově skončili třetí v Liberci. Díky tomu závěr extraligy zkomplikovaly. Ruku na srdce přesto jsou v nejlepší výchozí pozici před zítřejším kláním. K titulu jim stačí orazit Slaný. Jaroslav Petrák však nahlásil tým ve složení, který letos neprohrál.
Pardubický kapitán Václav Milík | foto Pavel Fišer
„Sestava je klasická,“ přemítá nad jmény Andrzej Lebeděvs, Hynek Štichauer, Václav Milík, junior Matouš Kameník a náhradník Jan Jeníček. „A to jsem ještě já moh‘ jet proti Pardubicím za Liberec. To ale nemůžu, v klubu by mě vynesli v zubech, kdybychom je porazili.“
A jak pardubický kouč boj o titul vidí? „Nevím, jak to vidím, uvidíme, jak to uvidím zítra,“ hraje si se slovesy. „O mistrovi se musí rozhodnout na dráze. Je tam bod, ale je tam Slaný. A kdyby se nedařilo ani jednomu z nás, může být mistrem i Praha. Kluci musí rozhodnout na dráze, pak uvidíme, kdo bude mistr.“
Sestava na zítřejší odpoledne: 5 Andrzej Lebeděvs (LAT), 6 Hynek Štichauer, 7 Václav Milík, 8 Matouš Kameník (junior ACCR/PZM), 18 Jan Jeníček
Liberec: porazit osud
Severočeské družstvo letos zachránilo čtyřčlennou extraligu. Ale osud mu není nakloněn. Při mlčení vedení klubu lze o příčinách jen spekulovat, ačkoliv dát si dvě a dvě dohromady není zase tak složité. Už jen proto, že zítřejší sestava není nic jiného než jedna veliká improvizace.
Vojtěch Šachl má ambice stát se libereckým esem | foto Karel Herman
Z Poláků dorazí pouze Jedrzej Chmura, zbytek týmu obstarají čeští závodníci. Juniorem se stane Jan Hlačina, Vojtěch Šachl se stane esem, kdežto pardubický benjamínek David Hofman si užije extraligovou premiéru v liberecké vestě. Náhradník není, již víme, že Jaroslav Petrák neopustí kormidlo pardubické lodi.
Blažej Skrzeszewski situaci nekomentoval, ale Věroslav Kollert byl přece jen sdílnější. „Závodníci jsou, jací jsou, Ebebe neumožnil zajistit lepší,“ odtušil. Místo otázky po ambicích se nabízí jiná, mnohem prozaičtější, a sice co dál?
Sestava na zítřejší závod: 9 Jan Hlačina (junior ACCR/PZM), 10 Vojtěch Šachl, 11 Jedrzej Chmura, 12 David Hofman, 19 neobsazeno
Praha: porazit všechny
Úřadující šampión rozhodně není ještě ze hry o titul, do níž se vrátil svým libereckým triumfem. Jenže zadání jejich mise se komplikuje slabší libereckou sestavou. Praha totiž musí pro zisk zlata zvítězit, přičemž je nutné, aby Pardubice uzavíraly výsledkovou listinu.
Josef Franc v pražské sestavě nechybí | foto Pavel Fišer
„Víceméně jsem to nechal být jako v Liberci,“ komentuje Tomáš Topinka personální složení svého týmu. „Místo Jardy Vaníčka měl být Čenda Klíma, ale zranil se bohužel Honza Kvěch.“
Na rozdíl od svých manažerských kolegů se Tomáš Topinka netají svým tipem na mistra. „Jestli Pardubice dorazí, jak mají, tak asi Pardubice,“ říká. „Je nepravděpodobné, že bychom vyhráli my. Ale až bude po závodech, vidíme. Naděje umírá poslední.“
Sestava na zítřejší závod: 13 Jaroslav Vaníček, 14 Josef Franc, 15 Daniel Klíma (junior ACCR/PZM), 16 Petr Chlupáč, 20 Adam Bubba Bednář
Votice – 6. října
V šampionátech světa a Evropy měl pech. Ale na domácí juniorské scéně bral všechno, co jen mohl. Titul v plzeňských družstvech následoval i ten individuální. Triumf při Zlaté stuze doplnil jeho hattrick. Přidejme bronz v českém šampionátu jednotlivců a dvojic a máme sezónu jako hrom. A to neskončila ani extraliga, ani první liga. Nicméně Daniel Klíma již dnes nepokrytě hovoří, jak se mu závěr sezóny s třiadvacítkou na konci letopočtu povedl.
Zlatá zářijová sobota v Pardubicích
„Závěr se mi poved‘ z celý sezóny nejvíc a byl na zlepšení nálady,“ zamýšlí se. „A Zlatou stuhu beru jako nejlepší výsledek v této sezóně. Jel jsem tam s tím, abych si vybojoval aspoň třetí místo jako rok předtím. Naladili jsme dobře motorku a vyšlo to.“
Ove Fundin se chystá dekorovat Daniela Klimu za vítěze Zlaté stuhy | foto Pavel Fišer
Vyšlo, vyšlo, Daniel Klíma se z čtvrtfinále a semifinále dostal do finále naprosto přesvědčivě. „V prvním semifinále mi nevyšel start,“ mírně nesouhlasí Daniel Klíma. „Musel jsem bojovat, ale měl jsem rychlost a procpal se tam. A ve druhém semifinále jsem už měl dobrej start.“
Podobný vystřihnul i ve finále, jenže Norick Blödorn se v první zatáčce zvedal ze země. „V první chvíli to bylo na psychiku,“ připouští. „Znervóznělo mě to. Byl to krásnej start a já jel v pohodě vepředu.“
Nezbylo nic jiného, než vyhrát podruhé. „Když jsme čekali na opakovačku, snažil jsem se soustředit jen na sebe,“ vypráví. „Chtěl jsem najít stejnou kolej jako předtím.“
Povedlo se a Daniel Klíma opět hrál velké sólo. „Start vyšel,“ popisuje. „Na dráze byla jedna kolej. Stačilo se jí držet celejch šest kol. Byla to makačka, ale stálo to za to. Bylo zajímavý si podat ruku s Ove Fundinem. Přál bych si jednou dosáhnout to co on.“
V kontextu drtivé většiny ostatních českých závodníků
Závodní kolotoč se dál točil v rychlém tempu. „Na přilbě jsem udělal chybu,“ pokračuje Daniel Klíma. „Chtěl jsem nastavit motorku jako na Stuze, dráha se ale malinko změnila. Nastavili jsme to až na poslední jízdu. To už bylo pozdě.“
První start finále Zlaté stuhy – Daniel Klíma (červená), Petr Chlupáč (zelená), Norick Blödorn (modrá), Damian Ratajczak (žlutá), Mathias Pollestad (bílá) a Oskar Paluch (ČB) | foto Pavel Fišer
A tak při závodě všech závodů prožil osud všech českých zástupců, z nichž ani jediný nepostoupil ze své skupiny, ať vylučovací či čtvrtfinálové. Podobné to bylo i nazítří. Při Tomíčkově memoriálu diváci alespoň jednou zatleskali každému z našich za vítěznou rozjížďku, ale na finálový rošt se postavil pouze Jan Kvěch.
„Pár dobrejch jízd tam bylo,“ hodnotí Daniel Klíma sám sebe. „Ale taky ta jízda s Čechy a ta moje poslední jízda. Chyba po startu, vytáh‘ jsem to moc na venek.“
Pódium, pódium a pódium
Finále mistrovství republiky jednotlivců zastihlo prvně na svém pódiu rovněž Daniela Klímu. Pražský borec skončil v Plzni třetí. Ze stupňů vítězů nesestoupil ani při vyvrcholení šampionátu minutý čtvrtek v Březolupech. Nejprve sebral Eduard Krčmářovi třetí místo v závodě, aby pak po rozjezdu s Adamem Bubbou Bednářem skončil celkově třetí.
Daniel Klíma (modrá) útočí na Adama Bubbu Bednáře (červená) v boji o titul českého vicemistra | foto Pavel Fišer
„Cíl byl hlavně udržet si místo, co jsem vybojoval v Plzni,“ přibližuje své aspirace. „Povedlo se to. Akorát malej Bubba nám dával zabrat. V rozjezdu jsem ho chtěl potrápit, nedal jsem mu nic zadarmo. Myslím, že jek krásně.“
Odvetu přinesl závěr české juniorky v Divišově. „Jak se tam dlouho nejelo a jak ta dráha vypadala, udělali opravdu pěknou a závodivou trať,“ vysekne poklonu organizátorům. „Cíl byl titul, ale jakože mi to nestačí, chtěl jsem z toho závodu co nejvíc. A to maximum.“
A tak se na seznamu poražených Danielem Klímou ocitnul také Adam Bubba Bednář. „Byla to moje poslední sezóna juniora,“ bilancuje. „Mezinárodní závody nevyšly. Škoda, ale doma jsem vyhrál všechno.“
Zítra je také den
Do portfolia letošních medailí Daniela Klímy by se náramně hodil i extraligový titul. Stejně jako loni do Liberce, také zítra do Slaného přijede Markéta se ztrátou třech bodů na leadera. Do stejné řeky ale nevstoupíš ani v extralize.
Daniel Klíma v akci | foto Karel Herman
Aby Praha obhájila svůj titul, musela by vyhrát. Takový kousek rozhodně není vyloučený. Ale Pardubice by přitom musely být až poslední. Mají však silnou sestavu, zatímco Liberec se při vší úctě k celému týmu přijede jen zúčastnit.
„Slaný bude náročný, aby to vyšlo, jak potřebujeme,“ říká Daniel Klíma. „Budeme se snažit, ale bude záležet také na náhodě.“
Daniel Klíma se na závěr své juniorské kariéry ozdobil triumfem při Zlaté stuze | foto Pavel Fišer
Loading ...
