Archiv pro štítek: 2023 MRj FIN2 Březolupy

Daniel Klíma prožívá vrchol juniorské kariéry jako hrom

Votice – 6. října
V šampionátech světa a Evropy měl pech. Ale na domácí juniorské scéně bral všechno, co jen mohl. Titul v plzeňských družstvech následoval i ten individuální. Triumf při Zlaté stuze doplnil jeho hattrick. Přidejme bronz v českém šampionátu jednotlivců a dvojic a máme sezónu jako hrom. A to neskončila ani extraliga, ani první liga. Nicméně Daniel Klíma již dnes nepokrytě hovoří, jak se mu závěr sezóny s třiadvacítkou na konci letopočtu povedl.

 

Zlatá zářijová sobota v Pardubicích

„Závěr se mi poved‘ z celý sezóny nejvíc a byl na zlepšení nálady,“ zamýšlí se. „A Zlatou stuhu beru jako nejlepší výsledek v této sezóně. Jel jsem tam s tím, abych si vybojoval aspoň třetí místo jako rok předtím. Naladili jsme dobře motorku a vyšlo to.“

Ove Fundin se chystá dekorovat Daniela Klimu za vítěze Zlaté stuhy | foto Pavel Fišer

Vyšlo, vyšlo, Daniel Klíma se z čtvrtfinále a semifinále dostal do finále naprosto přesvědčivě. „V prvním semifinále mi nevyšel start,“ mírně nesouhlasí Daniel Klíma. „Musel jsem bojovat, ale měl jsem rychlost a procpal se tam. A ve druhém semifinále jsem už měl dobrej start.“

Podobný vystřihnul i ve finále, jenže Norick Blödorn se v první zatáčce zvedal ze země. „V první chvíli to bylo na psychiku,“ připouští. „Znervóznělo mě to. Byl to krásnej start a já jel v pohodě vepředu.“

Nezbylo nic jiného, než vyhrát podruhé. „Když jsme čekali na opakovačku, snažil jsem se soustředit jen na sebe,“ vypráví. „Chtěl jsem najít stejnou kolej jako předtím.“

Povedlo se a Daniel Klíma opět hrál velké sólo. „Start vyšel,“ popisuje. „Na dráze byla jedna kolej. Stačilo se jí držet celejch šest kol. Byla to makačka, ale stálo to za to. Bylo zajímavý si podat ruku s Ove Fundinem. Přál bych si jednou dosáhnout to co on.“

 

V kontextu drtivé většiny ostatních českých závodníků

Závodní kolotoč se dál točil v rychlém tempu. „Na přilbě jsem udělal chybu,“ pokračuje Daniel Klíma. „Chtěl jsem nastavit motorku jako na Stuze, dráha se ale malinko změnila. Nastavili jsme to až na poslední jízdu. To už bylo pozdě.“

První start finále Zlaté stuhy – Daniel Klíma (červená), Petr Chlupáč (zelená), Norick Blödorn (modrá), Damian Ratajczak (žlutá), Mathias Pollestad (bílá) a Oskar Paluch (ČB) | foto Pavel Fišer

A tak při závodě všech závodů prožil osud všech českých zástupců, z nichž ani jediný nepostoupil ze své skupiny, ať vylučovací či čtvrtfinálové. Podobné to bylo i nazítří. Při Tomíčkově memoriálu diváci alespoň jednou zatleskali každému z našich za vítěznou rozjížďku, ale na finálový rošt se postavil pouze Jan Kvěch.

„Pár dobrejch jízd tam bylo,“ hodnotí Daniel Klíma sám sebe. „Ale taky ta jízda s Čechy a ta moje poslední jízda. Chyba po startu, vytáh‘ jsem to moc na venek.“

 

Pódium, pódium a pódium

Finále mistrovství republiky jednotlivců zastihlo prvně na svém pódiu rovněž Daniela Klímu. Pražský borec skončil v Plzni třetí. Ze stupňů vítězů nesestoupil ani při vyvrcholení šampionátu minutý čtvrtek v Březolupech. Nejprve sebral Eduard Krčmářovi třetí místo v závodě, aby pak po rozjezdu s Adamem Bubbou Bednářem skončil celkově třetí.

Daniel Klíma (modrá) útočí na Adama Bubbu Bednáře (červená) v boji o titul českého vicemistra | foto Pavel Fišer

„Cíl byl hlavně udržet si místo, co jsem vybojoval v Plzni,“ přibližuje své aspirace. „Povedlo se to. Akorát malej Bubba nám dával zabrat. V rozjezdu jsem ho chtěl potrápit, nedal jsem mu nic zadarmo. Myslím, že jek krásně.“

Odvetu přinesl závěr české juniorky v Divišově. „Jak se tam dlouho nejelo a jak ta dráha vypadala, udělali opravdu pěknou a závodivou trať,“ vysekne poklonu organizátorům. „Cíl byl titul, ale jakože mi to nestačí, chtěl jsem z toho závodu co nejvíc. A to maximum.“

A tak se na seznamu poražených Danielem Klímou ocitnul také Adam Bubba Bednář. „Byla to moje poslední sezóna juniora,“ bilancuje. „Mezinárodní závody nevyšly. Škoda, ale doma jsem vyhrál všechno.“

 

Zítra je také den

Do portfolia letošních medailí Daniela Klímy by se náramně hodil i extraligový titul. Stejně jako loni do Liberce, také zítra do Slaného přijede Markéta se ztrátou třech bodů na leadera. Do stejné řeky ale nevstoupíš ani v extralize.

Daniel Klíma v akci | foto Karel Herman

Aby Praha obhájila svůj titul, musela by vyhrát. Takový kousek rozhodně není vyloučený. Ale Pardubice by přitom musely být až poslední. Mají však silnou sestavu, zatímco Liberec se při vší úctě k celému týmu přijede jen zúčastnit.

„Slaný bude náročný, aby to vyšlo, jak potřebujeme,“ říká Daniel Klíma. „Budeme se snažit, ale bude záležet také na náhodě.“

Daniel Klíma se na závěr své juniorské kariéry ozdobil triumfem při Zlaté stuze | foto Pavel Fišer

Martin Málek se rozloučil před plnými ochozy

Březolupy – 28. září
Bylo to velké pozdvižení! Objevil se na březolupské tribuně a dav lidí se vmžiku proměnil v pár dlouhých rukou. Jedna z nich držela program v touze získat autogram a druhá s mobilem prahla se stejnou touhou po selfíčku. V něm samotném se duše zmítala v rozpolcených pocitech. Bodejť by ne, když jeho bezmála pětadvacetiletá závodní kariéra o chvilku dříve vyvrcholila za řidítky motocyklu vypůjčeného od Jana Hlačiny.

Martin Málek přijel do Březolup i s manželkou Gabrielou a synem Martinem | foto Karel Herman
Martin Málek se oficiálně rozloučil se svou závodní kariérou | foto Karel Herman

Oficiální loučení Martina Málka kalilo vodu už při svém ohlášení. Velikán jeho formátu z české plochodrážní scény přece jen neodchází každý rok. Jan Kvěch dokonce pro svého někdejšího soupeře sestrojil svérázný pitbike s lahví šampaňského.

Plánoval jej předat při slavnostním nástupu. Ovšem v ten moment ležel v sanitce. Čekal na rychlou ambulanci, aby s ním odhoukala do Uherského Hradiště na ošetření zlomené ruky. Martin Málek dostal okolo krku věnec, do ruky kytici a dárkový koš.

Pitbike od Jana Kvěcha | foto Karel Herman

Slavnostní okamžik si užil také se svou rodinou. Po nástupu přišel ke slovu trénink odložený po pádu Jana Kvěcha. A pak se naposledy za řidítky plochodrážního speciálu spustil z depa na ovál, kde před čtvrtstoletím podnikal své první krůčky ke slávě ve světě levých zatáček.

„Jeden z nejhorších zážitků, co jsem zažil,“ shrnul své dojmy. „Věděl jsem, že mi to bude líto. Ale že až tak? Byl to zvláštní pocit jet na motorce bez kombinézy. Mávat divákům a přitom vědět, že tady už nikdy závodit nebudu.“

Martin Málek se loučí s diváky | foto Karel Herman

Václav Milík vyhrál český šampionát s naprosto nečekaným vyvrcholením

Březolupy – 28. září
Měsíce zrudl námahou, když se při své úplňkové tloušťce snažil co nejrychleji vykutálet na slovácké kopečky. Vyplatilo se, na plochodrážním ovále v Březolupech zastihl ještě hodně lidí včetně účastníků druhého finále o českého plochodrážního mistra. Zprávy měl na své nebeské báni rovnou z první ruky. Bitva o titul nestačila ani začít. Jan Kvěch hned v úvodním kole svého tréninku zachytil o mantinel a skončil se zlomenou rukou v hradišťské nemocnici. Václav Milík měl proto cestu za svým osmým primátem poněkud usnadněnou. Při líčení svých pocitů si však uvědomil, že cestu za překonáním legendárního Jiřího Štancla nebude mít jednoduchou. Příčinu k filozofování mu zavdal Adam Bubba Bednář, když jej změřil v rozjížďce s číslem osm. Pražský junior neztratil jediný bod, vyhrál závod a v rozjezdu o vicemistra vyzrál na Daniela Klímu.

Václav Milík, Adam Bubba Bednář a Daniel Klína při vyhlášení výsledků závodu | foto Karel Herman

Nový časový harmonogram, nová startovní listina, nové aranžmá šampionátu

Sotva dnes sluníčko vyšlo, začalo pálit. Rýsoval se nádherný den. A již dopoledne panoval na slováckém ovále čilý ruch. Postupně se k pořadatelům přidávali samotní finalisté. Bohužel chyběl Jan Jeníček. Jeho tatínek Jiří musel svou dodávku odstavit již někde okolo Svitav.

Trénink přišel dle plánu o půl druhé. Odtrénovaly dvě skupiny. Pak přišla na řadu třetí. A než by se kdokoliv nadál, na zadek dostal nejen časový harmonogram, ale také startovní listina. Co víc, také celý šampionát. Jan Kvěch neobjel ani jedno kolo a po kontaktu s ohrazením ležel na dráze za cílovou rovinkou.

 


Jan Kvěch na téma svého pádu v tréninku:

„Daleko jsem nedojel. Bylo to ještě první kolo, brnknul jsem si o prkna a spadnul jsem. Ta ruka je zlomená.“


S fakturou ruky ležel na palubě sanitky a čekal, až z Uherského Hradiště přihouká rychlá ambulance. Čas pádil. Jury se proto rozhodla před dokončením tréninku uspořádat slavnostní nástup. Martin Málek se oficiálně loučil se svou kariérou. Dostal mnoho darů. Ale svérázný pit bike s láhví šampaňského místo motoru, s nímž si Jan Kvěch dal tolik práce, převzal od pražského závodníka v zastoupení. Václav Milík dal kytici přes mantinel své přítelkyni Nikole a odměnou se mu stala pusa.

Ochozy se slušně zaplnily a ne každý divák si našel místo na sezení. Trénink pokračoval a s mírným zpožděním se konečně šlo na věc. Vojtěch Šachl vyhrál první jízdu stylem start – cíl, zatímco veterán Jaroslav Petrák lepil nakřáplou vázu své závodnické dušičky po nevydařeném úvodním finále v Plzni. Nedali ani náznak šance Jaroslavu Vaníčkovi a Brunovi Belanovi.

Dalo by se říct, že tady o vavříny v celkové klasifikaci ještě nešlo. Opak byl pravdou. Jaroslav Vaníček byl po odstoupení Jana Kvěcha mužem číslo tři aktuální klasifikace, byť je kvůli příznivějším pomocným kritériím po plzeňském finále. Deset bodů jako on měli ještě Petr Chlupáč, Eduard Krčmář a Jan  Macek. Daniel Klíma disponoval jedenácti a novopečený leader Václav Milík čtrnácti.

Úvodní zaváhání pražského čahouna byla ta pravá voda na mlýn jejich ambicí. Václav Milík letěl do vedení v rozjížďce s číslem dvě hned s letem pásky. A Jan Macek se nacpal před Daniela Klímu. Strmě nahoru mířil rovněž Petr Chlupáč, ve třetí sérii nenašel sobě rovného. Naproti tomu Eduard Krčmář na samém konci úvodní pětiny nepolapil Adama Bubbu Bednáře, jemuž Plzeň dokonale nevyšla.

 

Mistr tesař se neutne, přesto prohraje

Druhá série pustila na ovál paní Smůlu. Michal Baštecký skočil v desáté jízdě do pásky, v osmé David Hofman přišel o molitanovou vycpávku sedla. Projel cílem, byť s nulou. Zemětřesení na špici rozechvělo slovácký ovál v sedmé jízdě. Petr Chlupáč se do ní kvůli prasklému primárnímu řetězu ani nerozjel.

Eduard Krčmář v první zatáčce páté jízdy předčil Jana Macka. Po odstoupení Petra Chlupáč rozjížďce s číslem sedm kraloval Daniel Klíma, čemuž Jaroslav Vaníček mohl jen přihlížet. A to už byla na programu rozjížďka s číslem osm. Nabídla dnes zatím nejnapínavější podívanou a dost možná předznamenala budoucnost české ploché dráhy.


Osmá jízda očima Václava Milíka:

„Říkali jsme si, že to mám trošku slabší, zkusme něco změnit. I kdybychom nic neměli, měl bych lepší start. Bubba byl rychlej. Snažil jsem se tři kola. Ve čtvrtým jsem se na to vyprd‘, nemělo smysl ho honit.“


Václav Milík vystřelil dopředu jako střela. Jeho druhá dnešní trojka se zdála být formalitou, jež pouze podtrhne patnáctibodové maximum a nakonec i Padubičanův osmý titul. Jenže Adam Bubba Bednář se řítil vnějškem prvního oblouku stejně nezadržitelně jako mohutná tsunami.

Na rovinku vyjel mladičký Pražan již v čele. Ne, že by se Pardubičan nepokusil o nápravu. Právě naopak, tři kola se snažil sakramentsky. Pak uznal marnost svého úsilí a dojel v klidu pro dva body. Celkový primát měl konec konců na dohled, ale jedničkou dnešního mítinku měl být právě Adam Bubba Bednář.

Co byla před nástupem přece jen odvážná hypotéza, se stávalo realitou. Adam Bubba Bednář se nezastavil ani v deváté jízdě, v níž se jako první na seznam jeho obětí dostal Petr Chlupáč. Ten byl již mimo šanci na medaile, zato vítěz s devíti body nadále udával krok všem finalistům. Mimo pódium již byl Jaroslav Vaníček, na něhož v jedenácté jízdě odstartoval Václav Milík.

Pardubičan držel pozici muže číslo dvě s osmi body. A za ním parta se sedmičkami. Jan Macek se ke šťastnému číslu ve skóre dopomohl triumf v desáté jízdě. Danielu Klímovi a Eduardu Krčmářovi zase výsledek jejich duel o dvě rozjížďky později. Start předvedl lepší Slaňák, jenže Pražan se v první zatáčce ukázal být rychlejší po jeho pravici.

 

Verdikt závodu i dvou rozjezdů

Vojtěch Šachl přijel do Březolup s kompletně repasovaným motorem. V úvodních třech jízdách náramná spokojenost. Jenže třináctka u čísla jízdy nebyla pro jeho pohonný agregát příliš šťastným číslem. Nepřežil ani půlku úvodního okruhu. A přitom body nevysely zase až tak vysoko. I když…


Vojtěch Šachl popisuje konec svého motoru ve třinácté jízdě:

„Na startu vytočená motorka. Pustil jsem spojku a rána. Ale jel jsem, jenže pak byla druhá rána. Ta byla finální.“


I Daniel Klíma se na svou trojku pořádně nadřel. Start jej poslal do čela, ale Matouš Kameník mu vnějškem první zatáčky vedení sebral. A když se Pražan dral dopředu ve druhém výjezdu, nepustil jej před sebe. Ale Daniel Klíma neřekl poslední slovo.

Ostatně kapitulace by se pro závodníka aspirující na medaile v prestižním domácím šampionátu nehodila. Ve třetím okruhu atakoval Matouše Kameníka po venku, aby na cílové rovince prudce zlomil motocykl na spodní stranu. V nájezdu do další zatáčky už vedení říkalo pane právě jemu.

Ve čtrnácté jízdě Václav Milík rychle pronikl do čela před Eduarda Krčmáře, který měl plné ruce práce s hlídáním Petra Chlupáče. Zkušený pražský junior na metě zaostal jen o pár centimetrů. Hned na to Adam Bubba Bednář přistřihnul křídla Janu Mackovi ve svém dalším sólu stejně oslnivém jako sluníčko na obloze. A v rozjížďce s číslem šestnáct rozjásal diváky Jaroslav Petrák, který na poslední chvíli překonal Matěje Frýzu.

Poslední přestávka a mohlo se účtovat. A šlo to poměrně ráz na ráz. Václav Milík po velkém sólu v sedmnácté jízdě titul a dnešní druhé místo. Adam Bubba Bednář, stejně suverénní hned vzápětí, absolutní triumf v březolupském finále. Pak se to zamotávalo.

Daniel Klíma byl totiž v cíli osmnácté jízdy hned za svým mladším klubovým kolegou. A díky tomu skončili na stejném skóre v závěrečné klasifikaci šampionátu a čekal je rozjezd o post českého vicemistra. Snad aby toho nebylo málo, v devatenácté jízdě Eduard Krčmář poslal za svá záda Jaroslava Vaníčka už v první zatáčce. Srovnal krok s Danielem Klímou v dnešním finále, což signalizovalo další dodatkovou jízdu.

Mohl do ní zasáhnout také Jan Macek. A vskutku k takovému vývoji všechno směřovalo, když se kopřivnický závodník ujal vedení v rozjížďce s číslem dvacet. Mít za sebou Petra Chlupáče není žádný med. Pražan se vskutku na protilehlé rovinky druhého kola přenesl do čela. A rozjezd o dnešní bronz se musel obejít jen s dvojicí závodníků.

Konal se jako první. Eduard Krčmář neporušil tradici svých vydařených startů, ale Daniel Klíma jej překonal venkem prvního oblouku. Sotva zmizel v depu, chystal se na rozjezd o celkové stříbro. V něm byl hlavním režisérem Adam Bubba Bednář. Start a byl první.

Daniel Klíma vedl slibný nájezd v prvním oblouku. Leč marně. Zůstával ve střehu, útočil. Ještě v poslední zatáčce zkoušel vnitřní stopu. Adam Bubba Bednář bylo na venku rychlejší. A červený Měsíček nakonec ze své báně viděl nejmladšího vicemistra republiky vůbec.

 

Hlasy z depa

„Dobrý,“ konstatoval Adam Bubba Bednář. „Jelo se krásně, dnešek mi sedl. Zlatá přilba a Memoriál se mi nepovedly, jak jsem si představoval. Spravil jsem si chuť a užil si to. A patnáctibodový maximum k tomu. Děkuju sponzorům, rodině, Kurzovým…“

„Není to štěstí, stalo se, co se stalo,“ přemítal Václav Milík nad ziskem svého další zlaté medaile v českém individuálním šampionátu. „Jsem rád, že se Honzovi nestalo nic vážnýho, pád vypadal hrozně. Těší mě, že jsem udělal ten titul. Rok od roku je to těžší. Bubba měl kvůli zranění letos jen pár závodů. A dnes jel úplně nádherně. Přeju si víc takovejch závodů, aby se mladí ukázali ve světě, to naše plochá dráha potřebuje.“

„Jsem spokojenej,“ říkal Daniel Klíma. „Ale musím přiznat, že nás malej Bubba trápí. V rozjezdu jsem ho chtěl potrápit, nedal jsem mu nic zadarmo. Myslím, že jek krásně. Cíl byl hlavně udržet si místo, co jsem vybojoval v Plzni.“

„Na hovno,“ nebral si Eduard Krčmář servítky. „Letos to nebyla sezóna, jaká by měla bejt. Doufám, že se vrátím zpátky, kde jsem byl. Budu makat jako blázen. Zhubnu dvanáct kilo, jednám o Polsku a určitě se vrátím.“

„Super,“ hodnotil Jan Macek své umístění. „Mohl jsem být třetí. Ale posral jsem to v poslední jízdě s Chlupem. Byl rychlejší. Zavřel mě, ale nespadl jsem. Ale jo, jsem spokojený.“

„Za mě zklamání,“ vraštil Petr Chlupáč čelo. „Naladěný to bylo dobře. Ve druhý jízdě prask‘ primár a zavřela se mi možnost na bednu. Jinak výborná dráha, ta byla super.“

„Já mám Březolupy a Kopřivnici hrozně rád,“ vyznával se Jaroslav Petrák. „Proto říkám, že finálový závody by měli dávat někam jinam než do Plzně. Ta mi minule neseděla. Dneska se mi jezdilo krásně, chtěl jsem si spravit chuť po Zlatý přilbě, jezdil jsem tam málo i jako náhradník.“

 

Adam Bubba Bednář (žlutá) vede nájezd na Václava Milíka (modrá) | foto Karel Herman
Adam Bubba Bednář (žlutá) vede nájezd na Václava Milíka (modrá) | foto Karel Herman
1. Adam Bubba Bednář, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 3 14
3. Daniel Klíma, Praha 1 3 3 3 2 12+3
4. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 2 2 3 12+2
5. Jan Macek, Kopřivnice 2 2 3 2 2 11
6. Petr Chlupáč, Praha 3 E 2 1 3 9
7. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 1 1 3 1 8
8. Jaroslav Vaníček, Praha 1 2 2 1 2 8
9. Matouš Kameník, Pardubice 1 3 1 2 0 7
10. Vojtěch Šachl, Praha 3 1 1 E 2 7
11. Bruno Belan, Slaný 0 2 2 0 1 5
12. Jan Hlačina, Pardubice 0 1 1 1 1 4
13. Matěj Frýza, Plzeň 0 1 0 2 E 3
14. David Hofman, Pardubice 1 0 0 1 1 3
15. Michal Baštecký, Praha 2 T 0 0 0 2
16. Jan Kvěch, Praha – – – – – DNR

Poznámky: Jan Jeníček nepřijel kvůli poruše své dodávky; Jan Kvěch si při pádu v tréninku zlomil ruku

Celkové pořadí šampionátu republiky: zleva Adam Bubba Bednář, Václav Milík a Daniel Klíma | foto Pavel Fišer

Konečné pořadí šampionátu:

PLZ BŘE TOT
6.9. 28.9.  
1. Václav Milík, Pardubice 14 14 28
2. Adam Bubba Bednář, Praha 8 15 23+3
3. Daniel Klíma, Praha 11 12 23+2
4. Eduard Krčmář, Slaný 10 12 22
5. Jan Macek, Kopřivnice 10 11 21
6. Petr Chlupáč, Praha 10 9 19
7. Jaroslav Vaníček, Praha 10 8 18
8. Jan Kvěch, Praha 15 DNR 15
9. Vojtěch Šachl, Praha 7 7 14
10. Jaroslav Petrák, Pardubice 5 8 13
11. Bruno Belan, Slaný 4 5 9
12. Matěj Frýza, Plzeň 5 3 8
13. Matouš Kameník, Pardubice 0 7 7
14. Jan Jeníček, Pardubice 7 o 7
15. Jan Hlačina, Pardubice 3 4 7
16. David Hofman, Pardubice 3 3
17. Michal Baštecký, Praha 2 2
18. Štěpán Melč, Plzeň 0 0
Adam Bubba Bednář (červená) vede Daniela Klímu (modrá) v rozjezdu o titul českého vicemistra | foto Pavel Fišer

Rozhodne bod, dva nebo žádný

Březolupy – 27. září
Mistrovství republiky jednotlivců se rok co rok stará o úchvatnou podívanou konce domácí plochodrážní sezóny. Rok 2023 již není žádnou výjimkou a zítra nás v Březolupech čeká dramatická podívaná. Své o tom ví i Václav Milík, který na slovácký ovál dorazí se ztrátou jediného bodu na vedoucího Jana Kvěcha.

 


Tipujte:

Jak dopadne boj o letošního mistra republiky jednotlivců?

View Results

Loading ... Loading ...

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe – jako by říkal Andrzej Lebeděvs Václavu Milíkovi ve společnosti dětí, které závodníky na nástup Tomíčkova memoriálu doprovázely | foto Štěpán Ševčík

Bod. Jeden bod. Nemusí znamenat nic. Nebo také úplně všechno. Václav Milík se o tom přesvědčil o uplynulém víkendu měrou více než vrchovatou. Při Zlaté přilbě města Pardubice mu chyběl k semifinále. O pražském Memoriálu Luboše Tomíčka jej pro změnu dělil od finálové rozjížďky pěti nejlepších. Bůh suď, jak by potom vypadaly snímky ze stupňů vítězů.

„V Pardubicích jsem to prokoučoval,“ uznává pardubický závodník. „Nechal jsem na motorce nastavení z pátku. V Praze byly suprový závody. Jednu jízdu sem prokoučoval, nechal jsem se od dvou předjet. Škoda toho bodu.“

A jsme zase u něho. U toho bodu. Jednoho jediného bodu. Zítra může mít hodnotu zlata. Pokud Václav Milík porazí všechny, může se ocitnout na startovním roštu rozjezdu o mistra proti Janu Kvěchovi.

Při Tomíčkově memoriálu jezdil Václav Milík (červená) před Janem Kvěchem (modrá) – ale jen chvilku | foto Karel Herman

Usilovat o titul v dodatkové jízdě by pro něho nebylo ostatně nic nového. Za těchto okolností ostatně ukořistil ve Mšeně ve dvanáctém roce titul Lukáši Drymlovi. Jeho starší bratr Aleš na něho vyzrál napřesrok v Plzni. O Březolupech 2014 ani nemluvě. Pardubičan nastoupil do dodatkové jízdy proti Josefu Francovi a Matěji Kůsovi dokonce třikrát. A to měl před závodem náskok šesti bodů!

„V Březolupech je hlavní, abych měl o bod více než Kvěchoun a byl by rozjezd,“ dopřává v článku hodně frekventovanému podstatnému jménu další díl pozornosti.  A co kdyby onen bod měl ještě jednoho brášku?

„Kdyby to bylo o dva, rozjezd by nebyl,“ nepřekvapí svými matematickými schopnostmi. „Ale po Březoupech budu moc letos zabalit. V Polsku jsme skončili brzy. Málo jezdit neumím.“

Plochá dráha ale umí psát scénáře krásných příběhů. Kdo ví, jak to zítra všechno skončí. Každopádně poslední informací je, že závod dostává náhradníka v osobě Michala Bašteckého.

Jan Kvěch má před sebou víkend natřískaný klíčovými závody

Praha – 27. září
Josef Franc řídil skoro noc z nizozemského Rodenu. Na oběd se dostal až někdy po patnácté hodině. Vzal s sebou manželku a malou dcerku. A také fousáče, jemuž malá Gituška Francová říkala strejdo. Jan Kvěch neměl po pardubickém víkendu moc důvodů k úsměvu, avšak své bílé zuby přece jen ukázal. Pražský večer jej však zastihl v mnohem lepší náladě. Seskakoval z druhého stupínku pódia. V nejbližších dnech jej očekává maratón klíčových závodů. Mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech, finále první polské ligy v Rybniku a konečně velká cena v Toruni.

 

Jak si zlepšit zasmušilou náladu

Jan Kvěch stojí na pódiu Tomíčkova memoriálu | foto Karel Herman

„Víkend v Pardubicích se mi nepovedl, tam jsem byl zklamanej,“ nezastírá a dodává svou motivaci pro . „Chtěl jsem si spravit chuť a bejt lepší než loni, což se povedlo.“

Do finálové jízdy postupoval s odřenýma ušima. Zbyla na něho zelená dráha až úplně napravo. Během základní části patřil k závodníkům, kteří kroužili okázalé vnější stopy těsně okolo mantinelu. Po vylétnutí pásky rozehrál úchvatnou podívanou. Zahřála by publikum, byť by nakrásně panovalo pro Tomíčka tolik charakteristické podzimní počasí se studeným deštěm.

„Na tom venku jsem se spíš zahráb‘,“ vrací se na finálový startovní rošt Tomíčkova memoriálu. „Po úpravě to bylo mokrý a nestrčilo mě to dopředu. V první zatáčce nás bylo najednou pět, pak se objevila, skulinka. Rozhodla, vyšlo to, snažil jsem se dojet Szymona Wozniaka, ale neudělal chybu.“

 

Dědova výzva

Loni byl na Tomíčkově memoriálu třetí, letos druhý a napřesrok? „Je tam rezerva,“ usměje se. „Jednou bych ten závod chtěl vyhrát…“

Triumfální wheelie Jana Kvěcha | foto Pavel Fišer

Jenže od pětapadesátého ročníku slavného pražského závodu nás dělí ještě rok. Zítra se ale na slovácké návsi v Březolupech rozhodne o mistru republiky jednotlivců. Když Jan Kvěch coby junior debutoval ve Zlaté přilbě města Pardubice, byl v žertu konfrontován s umístěním svěho dědečka Václava.

Ten se coby motokrosař v dobách dostihového závodiště dostal do malého finále, což Jan Kvěch již překonal. Jenže Václav Kvěch nejstarší vyhrál stopětasedmdesátky v prvním ročníku motokrosové Slovácké rokle, ale jeho vnuk se na nejvyšší stupínek slováckého plochodrážního oválu doposud nepostavil.

„Děda vyhrál Slováckou rokli?“ reaguje Jan Kvěch protiotázkou. „Tak to je výzva! Do Březolup se těším jako na každej závod. Po Plzni jsem na tom nejlíp. Je to ale novej závod, bylo by pěkné tam vyhrát, to se mi ještě nepovedlo.“

 

Směr Polsko

V aktuální klasifikaci českého šampionátu vede Jan Kvěch o jediný bod před Václavem Milík, o čtyři í před Danielem Klímou a o pět před kvartetem Jaroslav Vaníček, Petr Chlupáč, Eduard Krčmář a Jan Macek. Pakliže však pražský junior rozehraje slovácké drama ve své režii, na oslavy premiérového titulu českého šampióna nebude mít čas.

Dvanáctá jízda Tomíčkova memoriálu přivedla na start čtveřici favoritů březolupského finále – Jan Kvěch (modrá), Václav Milík (červená), Petr Chlupáč (bílá) a Daniel Klíma (žlutá) | foto Štěpán Ševčík

„V pátek je finále polský ligy,“ svěřuje se. „Zielona Gora mě půjčila do Rybniku a tak pojedu za svůj klub proti svému klubu. A v sobotu je Toruň.“

Polská velká cena rozhodne nejen o medailistech, ale také o postupujících do příštího ročníku, mezi nimiž může být také on sám. „Není to v mých rukou,“ připomíná, že podstatnou část kvalifikační práce již odvedl v challenge. „Ale budu se snažit. Hlavně potřebuju, aby v první šestce zůstali Martin Vaculík a Robert Lambert.“

Jan Kvěch v akci | foto Štěpán Ševčík

Rudolf Belan bude mít těžší dodávku

Slaný – 26. září
Kniha Březolupská šedesátka, aneb šedesát let ploché dráhy na slovácké návsi míří do finiše. Probíhají poslední korektury a grafik Jaromír Svoboda dává první z bratru tří set stránek do tiskové předlohy. Protože spěch by publikaci jen uškodil, při čtvrteční finále v Březolupech ještě k mání nebude. Potenciální čtenáři si však budou moci udělat představu, co je čeká, protože v prodeji bude její o pár týdnů starší sestřenice.

 

Objemná publikace Slánská sedmdesátka, aneb od padesátého doleva a smykem mapuje především historii ploché dráhy ve středočeském královském městě. Ovšem na Březolupy a jejich závodníky v ní také narazíte. A to tím spíše, strávil-li Martin Málek, jenž se oficiálně rozloučí s aktivní kariérou, ve Slaném hezkou řádku sezón.

Prostřednictvím dodávky Rudolfa Belana, jehož syn Bruno v závodě poveze startovní číslo dvě, jich na Moravu přijede slušný počet. K mání bude za rovnou pětistovku.

Rudolf Belan při poháru kolibříků ve Slaném novou knihu i prodával – na snímku s Michalem Průchou, který si pro publikaci přijel i dcerkou v kočárku | foto Antonín Škach