Poměrně nabitý slánský sportovní kalendář neodradil místní činovníky, aby volné květnové sváteční dny věnovali tréninkovému programu. Jak 1. května, tak i druhý sváteční čtvrtek 8. května byli v provozu všechny tři ovály slánského stadiónu.
Dva krásné závody v Čechách přinesl týden, který dnešní půlnocí skončil. Kopřivnice nadchne vždycky, byť by tam nakrásně závodili motoroví šneci. Krásný závod nabídla rovněž evropská družstva v sobotu v Pardubicích. Výsledek se nám sice nelíbil. Ale což… Tentokrát byli lepší nejen Dánové, ale i Ukrajinci. Vášně stranou, je pondělí na kompilace magazínu speedwayA-Z se otáčí za našimi borci v zahraničí.
Slaný – 11. května
O mistru republiky jednotlivců se v již v minulosti v jednom jediném závodě bojovalo. Nikdy ale vítěz nejprestižnějšího mistrovství domácího šampionátu nebyl známý v půlce května. Až letos. Dnes sportovní komise provedla jednu drobnou změnu ve startovní listině. A přidělila šestnáctce finalistů jejich startovní čísla.
Chabařovice – 10. května
Slunečný květnový týden naznačoval, že tento víkend bude jako stvořený pro závodění. Hned dopoledne jsme připravili pro sedm kolibříků mistrovský závod na krátké dráze a odpoledne byl na programu flat track za účasti dvou plochodrážníků Adama Nejezchleby a Bruna Belana, kterému se zde velmi dařilo.
Elgane – 10. května
Finále B evropského šampionátu družstev v norském Elgane se neslo ve znamení vlády švédského týmu, jenž se rychle vydal na cestu za vítězstvím a postupem do Grand finále. Norové se rychle zbavili Němců a Lotyšů a bojovali na dálku s Ukrajinci v Pardubicích. Prohráli až na úplný závěr, přičemž jim scházel jediný bod.
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 10. května
Trénink byl super. Zdeněk Schneiderwind sledoval své stopky. A tvářil se náramně spokojeně. Jeho svěřenci byli rychlí. Proklatě rychlí. A Václav Milík dokonce vůbec nejrychlejší. Plán brát co nejvíce bodů a držet se za Dány, o jejichž postavení favorita číslo jedna mohl pochybovat pouze duševně chorý, vydržel celou první jízdu. Jaroslav Kocek v ní šachovnicovou vlajkou přivítal Jana Kvěcha hned za vítězným Mikkelem Michelsenem. Ale pak… Pak nestačili všichni zírat. Snad kdyby se prastarý třiapadesátiletý ruský Kosmos 482 ze své orbitální dráhy místo do Indického oceánu zřítil na zelený svítkovský trávník, nezažilo by publikum takový šok. Nejen proto, že záměna startovních pozic v deváté jízdě se obešla bez repete či diskvalifikace, ale na rozdíl od zvyků některých českých arbitrů se přešla, jakoby se nestala. Václav Milík v rozjížďce s číslem dvě upadl kvůli přetrženému sekundárnímu řetězu. Pochroumal si pravačku. Natékala mu, proto raději hodil ručník do ringu. Na český nároďák jakoby sedla černá noční můra. Naše vlajky na tribuně už mávaly vlastně jen Danielu Klímovi. Připouštěl, že se necítí ve své kůži, bojoval jako bájný Bruncvík. Jeho závěrečný triumf byl vpravdě symbolický. I po českém vyřazení z evropského Grand Finále přijdou další závody. A plochá dráha se i nadále bude jezdit doleva.