Praha – 1. června 17:30
Plochodrážní Markéta a déšť. To je věčné téma, které se čas od času nevyhne ani velké ceně. Před třemi lety se dokonce ze dvou závody staly vlastně tři. A v červnu 2004 narychlo povolané grejdry upravily dráhu, aby se z večerního klání stalo vpravdě noční. Dnes se snad žádné podobné horory dít nebudou.
Markéta se odhalí až těsně před závodem | foto Pavel Fišer
Diváci si pobyt ve fan zóně užili | foto Pavel Fišer
Kvalifikační trénink padl, to je fakt. Startovní čísla si závodníci úderem druhé vylosovali. Ovál je stále zakrytý a odhalovat se má až teprve těsně před začátkem.
Diváci zaplavují stadión, ale ve fan zóně museli skákat přes kaluže ve frontách na pivko za osm pětek. Autogramiáda celé osmnáctky dnešních účastníků stála za promáčenou zkušenost.
Česká velká cena začne úderem devatenácté hodiny | foto Pavel Fišer
Možnost získat cenný podpis se zhodnotila pohledem do očí závodníků. A motivací rozpohybovat také jejich ústa. Václav Milík se svěřoval, jak se těší na možnost porovnat svou formu se stálými účastníky seriálu SGP:
Adam Bubba Bednář seděl hned po pravici pardubického kapitána. Dříve chodíval koukat na hvězdy na tribunu, dnes je v depu mezi nimi. Se sedmnáctkou vzadu své vesty ale musí čekat, jestli mu některá z nich dá příležitost.
Brána depa se uzavřel všem nepovoleným. A pořadatelé činí maximum, ať v devatenáct nula nula skvělá podívaná začne.
Adam Bubba Bednář a Václav Milík se na večer těší | foto Pavel Fišer
Praha – 31. května
Je to jeho domácí velká cena. A to nejen proto, že zde sám jako malý kluk na vlastní oči obdivoval své idoly, když se Praha teprve etablovala mezi pořadateli velkých cen. Jeho prostředí mu tradičně připraví počtený kontingent slovenských fanoušků, kteří se opět vydají podpořit svého miláčka do stověžaté matičky. Co kdyby to vyšlo do třetice? Nebo se už konečně zase plnilo nepsané pravidlo, že pražský vítěz na konci sezóny slaví titul mistra světa? A co na to sám Martin Vaculík v tiskovém komuniké?
Martin Vaculík je vítězem dvou předchozích velkých cen v Praze | foto Karel Herman
„To právě ukazuje, jak se plní sny,“ reaguje slovenský šampión na připomínku své divácké účasti v devadesátých letech. „To je na sportu hezké. Když jsou děti malé a mají své sportovní hrdiny, fandí jim. Sledují je a sami sní o velkých věcech. A někdy se tyto velké věci stanou. A to je úžasné.“
Samo o sobě se nestane vůbec nic. Závodníkův otec Zdeno by mohl vyprávět, jak ho štvalo věčné sledování video kazet. A synovy věčné otázky, proč dal Tony nohu sem, a kde Greg složil motorku. A Jason…
Pak přišly stovky, tisíce, deseti tisíce kilometrů za volantem. Česká republika, Polsko, Švédsko… Všechny dopravní hříšky, z nichž většina naštěstí zůstala nepovšimnuta. Potomek se brzy postavil na vlastní nohy. Nejlepší slovenský závodník všech dob se stále jmenuje Vaculík. Ale ne Zdeno, nýbrž Martin.
Změna ve startovní listině:
Po zranění v britské lize se zítřejšího závodu nezúčastní Jason Doyle. Muže číslo tři aktuální klasifikace seriálu zastoupí první náhradník Max Fricke.
Letos se Martin Vaculík dostal do finále jízdě zatím jen ve Varšavě | foto Petr Makušev (Sport Photo(
Závodní sezóna je v plném proudu, zkoumání plochodrážních dějin se hodí spíše pro zimní měsíce, ale že by dvě předchozí vítězství Martina Vaculíka v české velké ceně nestála za zmínku? „Tato velká cena je pro mě skvělá,“ konstatuje subjekt našeho zájmu. „Získat dvě vítězství je takový krásný pocit. A já jsem za tohle velice vděčný.“
A teď přijde ono ale, které se v každé odosobnělé tiskové informaci má postarat o pořádnou dějovou zápletku. „Ale,“ je to skutečně tady. „Tato vítězství jsou historie a nyní máme něco nového před sebou. A já to beru, jak to je. Je zde nová výzva a já si pražskou velkou cenu prostě užiju jako vždycky. A vydám ze sebe to nejlepší.“
Do boje s deštěm:
Meteorologové neslibují na víkend nic dobrého. Reálná hrozba brutálního slejváků již odložila nedělní přebor se stopětadvacítkami v neděli ve Slaném. Ani v Praze nečekají na svůj osud trpně se založenýma rukama. Dnes dopoledne začali trať zakrývat ve víře, že se sobotní mítink nebude muset překládat na neděli nebo nedej bože až na pondělí, kdy se v Čechách má konečně vyjasňovat.
Leon Madsen, Martin Vaculík a Jack Holder na stupních vítězů loňské české velké ceny | foto Pavel Fišer
Letos se Martin Vaculík dostal do finálové jízdy pouze jednou. Ve Varšavě skončil čtvrtý, ale předtím v Goričanu a poté v Landshutu balil před semifinále. V současné době je v aktuální klasifikaci sedmý, přičemž má o něco více než půlku bodů, které prozatím inkasoval leader Bartosz Zmarzlik.
„Jsem v podobné pozici, kde jsem byl loni,“ zamýšlí se. „Naneštěstí v posledních pár sezónách moje první část sezóny nebyla nejlepší ani takové, jak by si já sám přál. Ale opravdu doufám, že zítřejší závod bude pro mě dobrý zase. Doufám, že budu. Držím si k tomu palce.“
Zábava pro celou rodinu:
Fanoušci se na Markétě mohou bavit zítra již od druhé hodiny odpolední, kdy se otevírá fan zóna za hlavní tribunou. O půl páté se zde setkají s celou osmnáctkou účastníků české velké ceny. V pět hodin budou rozdávat kartičky závodníci podporovaní Monster Energy, tedy Fredrik Lindgren, Jack Holder, Daniel Bewley a Tai Woffinden. V 17:45 se k nim připojí VIP hosté ve speciálním pořadu otázek a odpovědí.
Fan zóna bude otevřena až do půl sedmé, kdy se pochopitelně veškerá pozornost soustředí na ovál. Během celé doby bude připravena zábava pro děti, k vidění budou historické plochodrážní motocykly či trofej pro mistra světa.
Návštěvníci si pořídí fotografie, potkají maskota seriálu SGP Speedyho v 14:15 a 15:45. K dispozici budou stánky s jídlem a pitím a samozřejmě také se suvenýry.
Žarnovický návrat do extraligy polil vyšší českou soutěž konvojem cisteren s živou vodou. A Martin Vaculík se u nás během roku objevuje častěji než usměvavý Mikuláš s umouněnými čerty a sladkým andílkem. Žurnalisté se proto při své tvorbě nemusí inspirovat jen fádním klišé press information.
Martin Vacullík (žlutá) se potkává s Janem Kvěchem (modrá) nejen v SGP, ale také v extralize | foto Karel Herman
Pravda plochodrážník v Kristových letech již neskáče nadšením jako šestnáctiletý novic, když zaslechne zvuk novinářovy propisovačky vysunující náplň ven. Takže co to pravidlo, že vítěz pražské velké ceny a mistr světa jedno tělo a duše jsou?
„Mhm, teď to nějakou dobu bylo jinak,“ odtušil v Pardubicích, než zmizel ve svém boxu. Jeho věta rozhodně nevydá na vícedílný tlustý román. Zelený pohled jeho očí říká své. Zítra na Markétě ani v dalším průběhu seriálu nebude sám, kdo si bude držet palce, ať se i tenhle z jeho dětských snů splní.
Od dnešního dopoledne se povrch trati přikrývá před deštěm | foto AK Markéta Praha
Praha – 29. května
Žarnovická kvalifikace o SGP 2025 začala senzačně. Páska k prosluněné obloze vylétla počtvrté. Do čela se dostal Adam Bubba Bednář. Anders Thomsen, pozdější vítěz, jel druhý. A Patryk Dudek, další postupující do pardubického challenge, se probíjel přes Andreje Karpova. V tom šestnáctiletý Čech zůstal stát. Hned po přestávce jezdil druhý. Ve druhém okruhu spadl za okolností, o nichž lze s úspěchem pochybovat, že vlastní vinou. Nakonec do Plzně k českému šampionátu juniorských družstev mířil coby devátý muž závěrečné klasifikace. Šly by přičítat ztracené body, odečítat je od skóre ostatních, ale k čemu?! Postup je stejně tak či onak v prachu. Nicméně pražský závodník do světa velkých cen vstoupí již v sobotu coby první náhradník pražského závodu.
Skvělé pytlíkování
„Start se poved‘,“ vrací se Adam Bubba Bednář na samý úvod rozjížďky s číslem čtyři žarnovické kvalifikace. „Jel jsem půl kola první, než mě zradila technika. Povolil se zadní řetěz.“
Adam Bubba Bednář se ve světové kvalifikaci rozhodně neztratil | foto Karel Herman
Okolnosti svého dalšího vyřazení nechce příliš rozvádět. „Byl pád,“ odtuší. „Pak jsme skočili na druhou motorku. Jela hezky, udělali jsme pár změna a tři, jedna, dva.“
Triumf Adama Bubby Bednáře ve dvanácté jízdě byl okázalý. Do vedení jej vynesl skvělý start. Matic Ivačič, Norick Blödorn a Jevgenij Kostigovs v ten moment mohli bojovat pouze o druhou příčku. Plochodrážník pražské Markéty rozhodně na svůj debut ve světovém šampionátu neláteří.
„Sobota byla úspěšná,“ shrnuje své dojmy. „Vyzkoušel jsem si období stresu, byly to moje první velký závody. Přinesly mi zkušenosti. Snažil jsem se ze sebe vytáhnout co nejvíc. Nějak jsme to upytlíkovali a ostudu jsem neudělal. Děkuju týmu, sponzorům a rodině.“
Pražská sobota
Polská extraliga U24 včera v Gorzowě ustoupila odloženému duelu nejvyšší polské soutěže. „Ve čtvrtek jedu na nějakej pouťák do Německa,“ přibližuje Adam Bubba Bednář program svých nejbližších dnů. „A v sobotu jsem rezervista na SGP v Praze.“
Závodní osud sedmnáctky a osmnáctky je vždy ve hvězdách. „Doufám, že tam nebudu jen jako divák,“ nechce své ambice konfrontovat s astrologií. „A že se ukážu a pozlobím kluky.“
Adam Bubba Bednář se chystá na českou velkou cenu | foto Karel Herman
Praha – 25. května
Nejstarší z bratří, Václav, si v sobotu užil vyjížďku se svým strojem Harley Davidsson. Nejmladší Petr zase přivedl plochodrážní stopětadvacítku Shupa k vítězství ve finále B českého šampionátu na malých oválech. A prostřední Jan? Také závodil. Třetí Speedway Grand Prix v Landshutu mu opět přinesla primát coby novicovi seriálu. Bohužel tentokrát negativní, nicméně on zůstává optimistou a věří v obrat v Praze.
Goričan: první účast jako regulérní závodník
V Goričanu byl Jan Kvěch poprvé coby stálý účastník seriálu Speedway Grand Prix | foto Pavel Fišer
Den D přišel poslední dubnovou sobotu. Už žádné spoléhání na divokou kartu či čekání ve vestě náhradníka v pražských boxech. Konečně regulérní účastník se vším všudy. I s osobním startovním číslem. 201.
„Bylo to super, měl jsem radost“ konstatuje Jan Kvěch. „Docela se mi dařily starty. S ostatními jsem byl v kontaktu. Po závodech mě mrzelo, že chyběly dva tři body a bylo semifinále.“
Umístění mezi nejlepší osmičkou mu ostatně uniká doposud. „Škoda, byli tam závodníci s bodama podobně jako já,“ ohlíží se nazpět. „Škoda, snad to dohoním příště.“
Varšava: první vítězství
Varšava přinesla neskutečné kulisy. „Jel jsem už v Cardiffu,“ připomíná Jan Kvěch své působení v SGP2. „Ale tam nebylo tolik lidí. Tady jich přišlo padesát osm tisíc! Nevídaná atmosféra. To tě žene dopředu, Poláci dělají show.“
První vítězná jízda ve Varšavě – Jan Kvěch (žlutá) vede před Fredrikem Lindgrenem (červená) a Kaiem Huckenbeckem (modrá) | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Genius loci evidentně fungoval. V rozjížďce s číslem šest se Jan Kvěch probil na první příčku. Neopustil ji až do cíle, jímž se prohnal v čase 55,02 sekundy před Fredrikem Lindgrenem, Kaiem Huckenbeckem a Mateuszem Cierniakem.
„Velká radost,“ vypadne z jeho úst bez většího přemýšlení. „Předjel jsem Lindgrena. Pak jsem už byl rychlejší a jel si svoje. A vyhrál jsem jízdu. Škoda konce závodu, kterej jsem měl slabší. Zase těch pár bodů chybělo na semifinále…“
Landshut: první pád
První pád v cyklu SGP přišel v Landshutu | foto Pavel Fišer
V Goričanu skončil dvanáctý, ve Varšavě o stupínek horší. V Landshutu minulou sobotu šestnáctý. A co víc, první pád v seriálu velkých cen přinesl nepříjemné následky. Podezření na fraktury se naštěstí nenaplnily.
„První pád v Grand Prix,“ povzdechne si. „Smolný. Spadnul jsem v první jízdě, praštil jsem se do hlavy. Natekla mně ruka a po třech jízdách jsem byl nucenej odstoupit. Bylo to den po pádu v Lublinu při polský extralize, byl jsem po tom pobouchanej. To tomu taky moc nepřidalo. Škoda.“
Praha: první…
S Václavem Milíkem na středeční konferenci před pražskou velkou cenou | foto Pavel Fišer
V náhrdelníku termínů velkých cen je nyní na řadě stověžatá matička. „Pojedeme tam čtvrtou velkou cenu,“ předjímá Jan Kvěch se smíchem otázku, co by mohlo být první tentokrát. „Přijedu tam jako každej jinej závod. Jedu před domácím publikem.“
I tady bude spousta diváků. „Je vyprodáno,“ kvituje český závodník. „Doufám, že mě podpoří, a že nás poženou dopředu. Třeba do semifinále… Bylo by krásný, kdyby se to prolomilo v Praze.“
Kvalifikační práce
Luboš Vrtáček a Filip Šitera tvoří s Janem Kvěchem správný tým | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Kromě umístění v letošním seriálu Speedway Grand Prix je potřeba myslet také na další ročník. Úvodní kvalifikační kola již odstartovala. Další dvě jsou na pořadu dnešní soboty. Jan Kvěch začíná v devatenáct hodin v Lonigu.
„Měl jsem rychlou rekonvalescenci a rehabilitaci na Olympu,“ přibližuje svůj program předchozích dnů. „Dal jsem se do kupy. Necítím se úplně stoprocentní, v rámci možností mě dali do kupy, abych moh‘ odjet tento víkend. Pak samozřejmě budou další rekonvalescence před Prahou.“
Landshut – 18. května
Evropský šampión Mikkel Michelsen konečně vyhrál také velkou cenu. V Landshutu pronikl do finále, kde po skvělém startu ukázal záda i Bartoszi Zmarzlikovi. Polský obhájce titulu poskočil před Prahou do čela aktuální klasifikace. Martin Vaculík skončil jedenáctý. Jan Kvěch nastupoval do závodu po nepříjemném pádu v polské extralize, navíc v první zatáčce druhé jízdy upadl. Stěžoval si na bolesti ruky a nakonec po třech sériích odstoupil. V Praze podstoupil vyšetření, které naštěstí nepotvrdilo žádné zlomeniny.
Bartosz Zmarzlik, Mikkel Michelsen a Jack Holder na stupních vítěz§ | foto Pavel Fišer
Jan Kvěch (modrá) začal závod pádem | foto Pavel Fišer
„Jsem rád, že mám svoje sebevědomí zpátky,“ byla jedna z prvních reakcí z úst Mikkela Michelsena, když se zapsal do seznamu vítězů velkých cen. Jeho čekání bylo vskutku dlouhé, při dvaceti předchozích mítincích SGP ve finále chyběl. Inu, zimní dřina se vyplatila. A to nejen na motocyklech, ale také na Dánovi samotném, který spolupracoval s polským sportovním psychologem Grzegorzem Wieclawem.
„Loni jsem mentálně nebyl na nejlepším místě,“ rozhovořil se před žurnalisty. „To bylo, na čem jsme přes zimu pracovali, a co se dnes večer vyplatilo. Cítím se sebevědomější, jsem na tom mnohem lépe, když si obléknu kombinézu a posadím se na motorku. Něco mi chybělo a jsem rád, že mám své mojo nazpět. Teď musím tvrdě makat dál a snad se to vyplatí.“
V Landshutu konečně přišel postup do finálové rozjížďky. Jenže účast nepřináší a priori automaticky úspěch. Už jen proto, když po něm prahnou i tři soupeři. U vnitřní čáry Jack Holder, stále ještě leader aktuální klasifikace. Po jeho pravici Dominik Kubera. U mantinelu trojnásobný mistr světa Bartosz Zmazlik. A Dán měl na hlavě sněhově bílou přilbu.
Martin Vaculík tentokrát zůstal viset po základní části | foto Pavel Fišer
„Trojka byla celý večer noční můrou,“ vyprávěl později. „Věděl jsem, že potřebuju hrát vabank s nastavením, abych vytěžil co nejvíc. Vypálil jsem dobře od startu a viděl, že Jack měl z jedničky dobrý start. Musel jsem ho zavřít, jinak by bylo po všem.“
A tak pádil ve vedení, které mu nedokázal sebrat ani maestro nečekaných zápletek Bartosz Zmarzlik. „Zkoušel jsem si tu jízdu řídit,“ vyprávěl. „Možná jsem závodil až příliš zeširoka, ale cítil jsem, že působím rozruch. A prostě jsem chtěl vyhrát. Jsem super šťastný a teď nevím, jak víc bych to popsal.“
Varšava – 11. května
Ještě jsem si pořádně neužil začátek sezóny v Goričanu a byla tu Varšava. Kdysi se říkalo, že plochá dráha do polského hlavního města nepatří a relativně donedávna tomu skutečně tak bylo. Osm let ale toto tvrzení neplatí. Stadion Narodowy, letos mimochodem se jelo s otevřenou střenou, byl pokaždé skoro nebo úplně vyprodání a pomineme-li nešťastný první ročník i závodění bylo na té nejvyšší možné úrovní. Jedině co se domácím zatím nepovedlo, je vidět Poláka na nejvyšším stupni vítězů. Ať fandíte komukoliv, určitě budete zvědavi zažít to nadšení, když vidíte, jak se oslavuji v uvozovkách pouhé první místo kteréhokoliv polského jezdce v jednotlivé jízdě. Asi neprozradím nic nového, když napíšu, že ani letos se toto prokletí nepovedlo překonat. Co víc, největší hvězda, úřadující mistr světa Bartosz Zmarzlík se dostal na poprvé na podium Narodowego teprve loni a to dosti kontroverzně po vyloučení jím sraženého Doyla a opakování finále.
Jan Kvěch se zapisuje do české plochodrážní historie
Nás samo sebou zajímalo, jak dopadne Jan Kvěch ve svém teprve druhém startu jako regulérní účastník seriálu. Sice v jeho depu chyběl zraněný Josef Franc, ale příprava v žádném případě nebyla zanedbaná. V kvalifikaci, o ní si přečtěte o něco dál, skončil přesně v polovině výsledkově listiny a méně než 0,10 sekundy chybělo na prvního ve čtyřčlenné skupině a teda i účastí v bonusové bodované série nejrychlejších z pátku.
Jan Kvěch vede Leona Madsena | foto Kiril Ianatchkov
Motorky a sám Jan Kvěch jsou evidentně skvěle připravení. Ve svém prvním vystoupení skončil s jediným bodem za skvělým Lambertem a Michelsenem ale před Madsenem. Zato ihned následují pro nej jízda s číslem šest se zapsala do historie české ploché dráhy jako první 3bodové vítezství Jana Kvěcha v SGP.
Pražan Porazil Fredrika Lindgrena, který si skvělou formu z Goričanu dovezl i do Polska, kde až do letošního roku Švéd pokaždé vystoupal na stupně vítězů. Loni dokonce vyhrál. Na další místa Jan Kvěch odsunul skvělého Němce Huckenbecka a domácí divokou kartu Cierniaka. Mimochodem oba vyhráli ve Varšavě po jedné jízdě a Němec se dostal do semifinále.
Jediné, co chybí mladému českému závodníkovi, aby se dostal do semifinále a finále, je přestat vozit nuly. Tentokrát se mu to stalo v deváté jízdě proti Holderovi, Woźniakovi a Lebeděvsovi, jezdcům, jenž dokáže porážet. Uvidíme, co přinese Landshut už teď v sobotu a pak je na řadě domácí Praha.
Sprint se teprve hledá
Než se podíváme na další účastníky, vraťme se do pátku na už zmiňovanou kvalifikaci. V Goričanu se jelo klasicky o pořadí volby startovních čísel. Ve Varšavě se už jelo prvně pro opravdivé body. Sprint vyhrál Dan Bewley před Leonem Madsenem, Taiem Woffindenem a Robertem Lambertem. Novinka přinesla hned pár zajímavostí.
Rozhodčí pustil všechny čtyři do opakovaného semifinále 1, ale Kai Huckenbeck nebyl schopen účastí | foto Kiril Ianatchkov
Obecně jezdci chápou snahu promotéra zpestřit kvalifikaci a účastníci sprintu jsou rádi za extra body. Avšak převažující mínění je, že SGP není formule jedna a tato jízda se poněkud vymyká letitým zvyklostem speedway. Navíc závodníci do jednoho považují systém za nespravedlivý, protože vylosované skupiny můžou na jednu stranu mít klidně tři mistry světa a dalšího třeba stříbrného. A druhá juniora d Divokou kartou a tří jezdce hledající formu.
Obsadit sprint jen na základě dosažených časů by znamenalo přehlížet případné změny povrchu, takže nakonec by asi bylo nejlepší tuto novinku nezavádět. Nejhlasitějším kritikem byl čerstvý vítěz Dan Bewley, který si připsal celé čtyři body. Madsen s Woffindenem byly smolaři nedělního závodu a určitě nakonec brali extra tři, respektive dva body s povděkem. Poslední Lambert si neobvykle připsal bod za poslední čtvrté místo, i když na ploché draze se pouhá účast nijak neodměňuje.
Světový šampión nevyhrává ani ve Varšavě
Nedělní závod byl skvělý. Měl třináct různých vítězů jednotlivých jízd a jen trojíce jezdců neměla před poslední sérií šanci na semifinále. Tohle je jen statistika, ve skutečností vše bylo ještě lepší a publikum na stadióně, nejenom před obrazovkami televize si užívalo každé opakovaní jízd se zpomaleným předjížděním a manévrováním.
Bartosz Zmarzlík dělal obvyklé kouzla, co kolo se odbíjel od mantinelů a jednou dokonce i od jiného jezdce. Pokud se mu nepovedlo vyhrát, tak show udělal nádherné. Dominoval druhý z Goričanu Jason Doyle, který přerušil snad nejdelší sérii bez vítězství a pravém vystouplí na nejvyšší stupeň. Jezdilo se na lokty, ale jediný vážný pád Huckenbecka v prvním semifinále byl důsledkem dravostí jezdců, nikoliv neférových manévrů.
V restartu Doyle nepustil ani centimetr krajanovi Holderovi a vítěz z Chorvatska nakonec podlehl skvělému Lambertovi. Ten odjel ty nejúžasnější jízdy a kouzlo předjetí v poslední zatáčce převedl několikrát. Brit měl skvělý závod a určitě se máme na co těšít od něj i příště. Udělal-li Zmarzlík show tak Lambert určitě předvedl efektivitu a zároveň potěšil diváky.
Druhé semifinále jel Martin Vaculík. Slovák podával vyrovnané výkony a prakticky měl relativně nepovedenou jen první jízdu za jediný bod a pak nabíral jen dvojky a trojky. Semifinále odjel perfektní. Zmarzlík vybíral první a odstartoval nejlépe. Martin Vaculík ale věděl, že stačí dojet na druhém místě, což rozvážnou jízdou dokázal.
Martin Vaculík v semifinále neudělal chybu Holdera a nepouštěl se do boje o první místo | foto Kiril Ianatchkov
Ve finále publikum nepočítalo s žádným jíníý výsledkem než výhrou hvězdy první velikostí Bartosze Zmarzlika. Jenže suverén varšavské SGP Jason Doyle byl proti a vedení nepustil. V čele se jelo kolo na kolo, ale přece je Australan situace kontroloval a projel finálovou čarou v efektu ohnivé koule s pěkným náskokem. Pokud jeho krajan Jack Holder oplatil Zmarzlíkovi přerušení loňského finále, kdy měl obrovskou převahu, tak Doylovy se povedlo vrátit i s úroky loňské kontroverzní vyloučení po sestřelení právě Zmarzlíkem. Tenkrát přišel o bronz, ale letos získal zlato.
Landshut volá
Teď když jsou účty za rok 2023 vyrovnané, nezbývá než si počkat na další kolo už tuto sobotu v německém Lanshutu. Celková úroveň šampionátu je jako nikdy vysoká. Dokonce trojnásobný mistr světa Tai Woffinden, který se prozatím ohybuje úplně na konci průběžné kvalifikace, se nechal slyšet v podobném duchu.
Takhle vířil škváru Jan Kvěch | foto Kiril Ianatchkov
„Začátek sezóny je těžší než v předchozích letech, protože moje motory mají příliš velký výkon. Kolo se na tvrdých kolejích protáčí příliš rychle a nezískává trakci. Nikdy předtím jsem tento problém neměl. Tohle je nejvíce frustrující okamžik mé kariéry.“
Podle výsledků z minulého kola britské ligy je docela možné, že opravdu přišel na správné seřízení motocyklů. A to znamená, že přibude další dobře bodující závodník, a i tak velmi vyrovnané startovní pole nabídne ještě víc prostorů pro překvapivé výsledky a ostrou konkurencí od prvního po posledního místa.
Jason Doyle v podobě ohnivé koule v cíli finále | foto Kiril Ianatchkov
