Liberec – 26. července
Všechny vymazlené motocykly se do pavlovického depa nedokázaly naskládat. Jejich majitelé tak rozbili technické zázemí i mimo střechu. Mezi nimi i farář z Ostrowa. Řada z nich by dozajista byla ozdobou českých soutěží. Někteří si oblékali své vlastní kombinézy, jiní použili výstroj z druhé ruky. K vidění byla starší modrá kombinéza Davida Pacalaje. Pravda, již dost nastavená. Rozjížďky na dvě kola byly řádně dramatické. Závod ubíhal jako dravá voda, ale slejváku přece jen neunikl. Takové bylo v kostce šesté kolo amatérské série Budex International Amateur Speedway Cup 2025 v Liberci, jež se v nejprestižnější skupině stalo jasnou kořistí Filipa Hájka.

V depu je narváno

Největším problémem pro české kolo polského amatérského seriálu se ukázala účast domácího zástupce. Martin Švestka se letos věnuje pouze motokrosu. A řada hobíků se zapojila do českých šampionátů, což z nich v duchu předpisů poháru činí profesionály. Proto ze startovní listiny vypadl Jan Buňka. Ale Věroslav Kollert s Blažejem Skrzeszewskim, promotérem soutěže, si vzpomněli na éru svého extraligového týmu.

A oslovili Filipa Hájka. Juniorský exmistr republiky neřekl ne. A mezi pětatřiceti dnešními startujícími, se okolo poledního jal trénovat. Problémy se mu vyhýbaly. Ostatně jediný incidentem tréninku se stal prasklý řetěz, který si opěšalý Arian Bahlke přinesl do depa.

Trénovalo se po dvojicích. Než se na trati vystřídali všichni, bylo dvanáct padesát. Pak si zkoušku dráhy dopřál sám Blažej Skrzeszewski s plánem jet v závodě jednou jako náhradníka. Společnost mu dělal zmiňovaný duchovní Mateusz Kasprzak. Pak se ještě objevil Marcin Boniowski. Zmizel v boxech a šlo se na nástup.

Blažej Skrzeszewski se ujal úlohy spíkra. Pokračoval v roli vedoucího depa a zapisovače výsledků. Přesto stihnul onu rozjížďku skupiny Bronze, v níž si vybojoval dva body. Práce nebylo málo. I s finálovými jízdami se závodní pořad skládal z šestačtyřiceti rozjížděk. I když pozor, tato hodnota byla relativní.

Nová skupina Grey má totiž ve středu závodníky, jimž není rozhodně cizí plochodrážní enthusiasmus. Jejich nadšení ale rozhodně nevyváží absenci zkušeností s ovládáním plochodrážní pětistovky. Proto nestartují na pásku, ale mají stíhací závod, kdy jeden stojí na roštu a druhý přesně naproti na rovince. Při osmi účastnících se každá ze čtveřice základních jízd musela dělit čtyřmi.

Měří se čas, který se sčítá. Čtyři nejrychlejší postoupí do semifinále a dva do semifinále bez rizika zranění, který by při startu na pásku mohlo přijít. Jenže… Ačkoliv Tomáš Kollert měřil čas jednomu závodníkovi a Robert Ráliš druhému, z depa přišly protesty. Dvě setiny jsou přece jen dvě setiny.

 

---

Suverénní Filip Hájek není spokojený:

„Každej start špatnej. Co bys taky chtěl po pěti letech pauzy?! Jsem ve výjezdu první, ale to je tím, jak to pak zasednu.“

---

 

Poslední slovo má déšť

Odpoledne bylo nádherné. Jenže od Ještědu se neozýval jen řev závodních automobilů při Krušnohorském vrchařském poháru, ale také se odtamtud hnaly fialově černé mraky. Skupina Grey byla jediná, která se dostala na semifinálovou úroveň.

Dvě její stíhací jízdy byly bohužel dneska poslední. Drobný déšť, který provázel výběr semifinálových pozic ve všech skupinách, bez výstrahy přešel v hustý slejvák. Jo, od Ještědu to pro ovál ve Starých Pavlovicích bývá vždy nejtěžší. Další pokračování dostalo ultimátum. Pokud se za půl hodiny situace nezlepší, je se závodem jmen.

Přitom bylo jasné, že jde o jen o zbožné přání. Nezbylo než za bernou minci závěrečných výsledků užít pořadí po základní části. Slawek Andrejczuk měl nejrychlejší součet časů mezi šedivci. Mezi Bronzovými byl nejlepší Grzegorz Filipowicz.

Borec z Grudziadze měl namále. V poslední rozjížďce totiž upadl. Stačil se ale během následujícího závěrečného okruhu dostat nazpět před Andrzeje Welgosze. Byť byl v cíli před ním Patryk Koreň, celkové pořadí bylo opačné. Stříbrné ovládl Tamas Szanszilo. A podobně si vedl Filip Hájek mezi Platinovými. Ti závodili v jedné skupině spolu se Zlatými a jejich cesty se měly oddělit až na semifinálové úrovni.

Právě tady přišla jediná ztráta celého dne. Na startu třetí jízdy se převrátil Rony Weber. Starší bráška populární Sindy se postavil k pásce ještě jednou. Záhy však odstoupil a po areálu se pohyboval s ovázaným pravým zápěstím.

Filip Hájek kraloval. Ať stál na roštu kdekoliv, nejpozději v úvodním výjezdu se stal dokonalým pánem situace. Čtyři starty, čtyři vítězství. A když pořadatelé přemístili v dešti pódium od startu pod střechu depa, čekal jej ten nejprestižnější stupínek.

Platinum/Gold:		TOT	Platinum	Gold
1. Filip Hájek, CZ	3 3 3 3	12	1.
2. Julian Kuny, D (AMZS)	3 3 3 2	11	2.
3. Tommy Schwalb, D	2 3 2 3	10	3.
4. Oliver Petersdorf, D	2 2 3 3	10	4.
5. Dominik Picz, PL	3 2 2 2	9		1.
6. Marcin Boniowski, PL	0 0 2 2	4		2.
7. Laszlo Karcsagi, H	2 1 0 1	4	5.
8. Henk Koonstra, NL	1 1 1 1	4	6.
9. Arian Bahlke, D	0 2 1 0	3		3.
10. Robert Žygalski, PL	1 0 1 1	3	.	4.
11. Bartosz Cwik, PL	1 0 0 –	1		5.
12. Rony Weber, D	X 1 – –	1	7.
Silver:		TOT
1. Tamas Szanszilo, H	3 3 3 3	12
2. Daniel Smolinski, D	2 3 3 3	11
3. Marcin Zielinski, PL	3 2 1 2	8
4. Damian Gancarz, PL	1 2 2 1	6
5. Marcel Belling, D	2 1 2 1	6
6. Tomasz Potoczny, PL	1 1 1 2	5
Bronze:		TOT
1. Grzegorz Filipowicz, PL	3 3 3 2	11
2. Patryk Koreň, PL	3 2 3 3	11
3. Wojtek Marciniak, PL	2 3 2 3	10
4. Roland Schulz, D	2 2 2 –	6
5. Tomasz Baňka, PL	1 1 1 1	4
6. Andrzej Wielgosz, PL	1 0 1 1	3
7. Maciej Kwasinski, PL	0 1 0 0	1
res Blažej Skrzeszewski, PL (res)	2	2
Grey:		TOT	SF1	SF2
1. Slawek Andrejczuk, PL	37,00 – 36,42 – 38,90 – 37,03	149,85	38,10
2. Carsten Steffens, D	37,6 – 37,40 – 40,06 – 35,09	149,97	38,18
3. Rafal Maciejewski, PL	44,80 – 37,50 – 37,59 – 37,52	157,51		41,38;
4. Andrzej Turzynski, PL	45,00 – 40,00 – 39,00 40,13	164,23		38,61
5. Patryk Gronowski, PL	44,98 – 43,25 – 41,60 – 42,03	171,84
6. Michal Polanowski, PL	44,30 – 42,98 – 42,65 – 42,08	172,31
7. Mateusz Kasprzak, PL	50,30 – 49,87 – 41,68 – 47,83	192,49
8. Wlodek Kwasinski, PL	47,87 – 50,42 – 48,60 – 48,19	194,47

Poznámka: rozjížďky na dvě kola; skupina Grey stíhací rozjížďky po dvou účastnících s měřenými časy; kromě skupiny Grey, která stihla dvě semifinále, byly závody ukončeny po základních částech skupin, jejeichž výsledky byly ve všech případech vzaty za bernou minci pro konečné pořadí; nestartoval Jan Buňka(Platinum – v duchu reglementů seriálu považován za profesionála), nahradil ho Oliver Pettersdorf, a Guido Boeck (Bronze).

Liberec – 23. července
Už to bylo sedm let. Pamatuje si to každý plochodrážní fanda. I sám stříbřitý Ještěd to může dosvědčit. O přímé postupové místo do finálové série juniorského mistrovství světa přišel až v dodatkové jízdě proti Nicku Škorjovi. Přesto si svým výkonem v liberecké kvalifikaci řekl o divokou kartu. Dostal ji, byť se zranil hned na úvod v Daugavpilsu. Kdo ví, zda tento příběh probleskne v sobotu hlavou Filipa Hájka. Každopádně současný startmaršál z pražské Markéty se tu objeví v ostré akci. Jako jediný Čech pojede v polském seriálu Budex International Amateur Speedway Cup 2025. A právě v osudovém Liberci. V sobotu. Po obědě.

 

Jádro pudla je ve výkladu slova amatér. Polští promotéři jej neberou dle finančního profitu. Ale dle ranku závodů, jichž se konkrétní závodník v daném roce účastní. Zkrátka a dobře, má-li licenci a jede mistrovství republiky či zasáhne do reprezentace, je prostě profík. Basta fidli.

Český hobík je naproti tomu nadšený sportovec. A protože plochodrážní pravidla jsou přísnější, pro obyčejný trénink i třeba pohár stopětadvacítek vyžadují závodní licenci. Liteře řádů je učiněno zadost. A takový plochodrážník nezávodí jen na poli v Kostěnicích, kde to na divoko lze, ale tu a tam zasáhne do oficiálního šampionátu.

Proč by nepomohl, když je to třeba? Avšak v Polsku je nemožné, že by národnímu šampionátu pomáhali Bolek a Lolek. Nebo čtyři z tanku. Bez psa. V tom případě by byli profíci. Tím je účast českých hobíků v sobotním libereckém klání v zásadě znemožněna.

Borci z Úhřetické Lhoty mají z mantinelů přece jen respekt. Martin Švestka nezávodí. Jan Buňka absolvoval přebory, loni jel finále. Patrik Linhart dokonce OPEN v Mariánských Lázních. Milan Moravec jakbysmet, navíc jej o víkendu čeká evropská kvalifikace na trávě. Učinění profesionálové, byť si při svých vystoupeních vydělali akorát na sváču! Možná.

Pravidla jsou pravidla. A při vší úctě, před Budexem je třeba smeknout. Pořádně hluboko. Řada ze startujících by se rozhodně v našich soutěžích neztratila nejen úrovní svého vybavení, ale především výkony. O míře zábavy ani nemluvě.

Bojuje se fair play, žádné tragédie. Ve čtyřech skupinách dle výkonnosti. Závodí se ve čtyřech, ale na dvě kola. Žádná křeč. Vedle Poláků by do Liberce měli zamířit borci z Německa, Holandska, Dánska, Maďarska, Slovinska, Bulharska a Slovenska.

A také Filip Hájek, jenž ve Starých Pavlovicích před sedmi lety odjel jeden z nejlepších závodů své kariéry. A poté v Divišově i se zlomenou klíční kostí vyhrál domácí juniorský titul. Před Janem Kvěchem. Ano. Byť on tehdy do české velké ceny zasáhnul jako otevírač vrat do depa. Časy se mění. Nyní jej Filip Hájek rovná u pásky.

A pak show. Hudba. Klobásky, pivo a volná zábava, seč budou síly stačit. Začíná se v sobotu zkouškou dráhy ve dvanáct hodin, naostro se bude závodit o šedesát minut později. Doopravdy naostro. Maratón rozjížděk rychlých sprintů. Kdo říkal, že ty pravé plochodrážní bitky se odehrávají jen na oficiální úrovni pod dohledem licencovaných funkcionářů?!