Archiv pro štítek: 2025 Rozlučka Kostěnice

Patrik Linhart osnuje dlouhodrážní plány

Roudnice nad Labem – 9. listopadu
Dušoval se, že toho jsou jeho poslední závody. Na mou duši, na psí uši. Na kočičí svědomí. To bylo před osmnácti lety. Od té doby jsme jej na oválech čas od času viděli. Osobnosti prostě nemůžou zavřít dveře jen tak potichu. Navíc on si v červnu splnil svůj sen, když participoval v dlouhodrážním OPEN v Mariánských Lázních. Tudy by se jeho kariéra měla ubírat dál. I proto se vlastně minulou sobotu ve Svitavách na rozlučku jen díval.

 

Patrik Linhart má chuť na dlouhou dráhu | foto Antonín Škach
Patrik Linhart má chuť na dlouhou dráhu | foto Antonín Škach

„Po dvaceti letech hodně cvičím, jsem hotovej,“ reaguje Patrik Linhart na otázku, proč nevyjel na ovál ve svitavské Cihelně. „Chtěl bych jezdit dlouhou dráhu, už jsem do toho nasypal hodně peněz. O penězích je to hodně.“

O dlouhé dráze snil již skoro před dvaceti lety. Zjara patnáctého roku se po lázeňském kilometru vozil při dni otevřených dveří. A v červnu se přihlásil na mistrovství republiky. Probil se až na semifinálovou úroveň a domů se vracel s desátým místem.

Patrik Linhart na krátké dráhy nezanevře | foto Eva Palánová

„Povedlo se mi sehnat peníze,“ pochlubí se. „A chtěl bych dlouhou jezdit i dál. Jsou v ní šance, na krátký mám už dveře zavřený. Chtěl bych poprosit Káču Kadlece, ať mi sežene nějaké volňásky. A uvidím.  Sám jsem na tom zvědavej, co bude.“

Ale ani krátké ovály Patrik Linhart neopouští. „Chtěl bych jet ligu za Svitavy,“ odhaluje plány nejen svoje, ale také klubu z Cihelny. „Bavili jsme se o tom. Uvidím, co z toho bude, zkusím se do toho opřít.“

Do dlouhé dráhy se Patrik Linhart pouští naplno | foto Karel Herman

Nešťastný pardubický MACEC Cup zvýšil motivaci Jaroslava Petráka na další sezónu

Pardubice – 8. listopadu
V nejkrajnějším boxu svítkovského depa nemá čas ani na svou obligátní cigaretku. Přitom by nervy potřeboval uklidnit. O tréninku zadřel motor. Nyní se do jeho šasi montuje pohonný agregát na rychlo vypůjčený od Davida Hofmana. Čas ale pádí jako japonský šinkansen. Už se vracejí účastníci druhé rozjížďky dvěstěpadesátek. MACEC Cup startuje bez nástupu a startovní číslo tři musí do jeho první jízdy. Ale v pohodě. Mechanik Ondrej Kucharík, ho tlačí ze sjezdu na ovál. Lehké plácnutí. Všechno v cajku, kámo. Jaroslav Petrák se posléze vrací se dvěma body. Pak vítězí a říká si o stupně vítězů. Happy end ale plochodrážní závody nenabízí s lehkostí protřelého pojišťovacího agenta.

 

Jaroslav Petrák má motivaci na příští rok | foto Karel Herman

V jedenácté jízdě atakoval druhého Sebastiana Madeje, jenže na začátku posledního okruhu upadl. „Začlo mě to bavit,“ vrací se pardubický matador k poslednímu závodu své letošní sezóny. „Věřil jsem si. Říkal jsem si, že to tam nejde, ale stejně to vyjde. Otřel jsem se o nafukovačky,ale pořád jsem doufal, že to bude dobrý. Do posledního trojúhelníku, co mě odrazil, jsem se snažil opřít ramenem a odrazit se.“

Kdo krásnou předposlední říjnovou sobotu do Svítkova dorazil, ví, že extempore nedopadlo dobře. „Prostě to nešlo, i když jsem se to snažil vyrovnat,“ líčí Jaroslav Petrák. „Na jednu stranu jsem byl jako Bartek v polském finále, co se odrážel, od bariéry, ale dopadnul jsem jako Tai. Ale kdybych si nevěřil, nedám to tam, ale já si věřil. Ve svým věku nepotřebuju riskovat, ale já si věřil.“

Patálie Jaroslava Petráka při MACEC Cupu | foto Pavel Fišer

Při vší úctě Jaroslav Petrák dopadnul před třemi týdny ve svém Svítkově lépe než Tai Woffinden na jaře v Krosně. „Jakoby jsem v pohodě,“ říká. „Ale rekonvalescence bude ještě dlouho trvat. Vyfouk‘ jsem si plíci. Nefungovala a zdeformovala se. Zlomil jsem si taky žebra. Plíce je v pohodě, s ní to není špatný. Ale žebra jsou běh na dlouhou trať.“

I když se minulou sobotu objevil na svitavské rozlučce, ani nápad, že by se pustil do ostrého zápolení v rámci Srandamače přeloženého z Kostěnic. „Tady Nikolas by chtěl jezdit,“ ukáže na jedno ze svých dvojčat, které se převléklo do závodní kombinézy. „Já při tom MACECU skončil desátej, nebyl jsem poslední. Sere mě to, ale aspoň mám motivaci na další rok. A jestli pojede Nikolas…“

Jaroslav Petrák v akci | foto Pavel Fišer

Shupa již ve Svitavách čeká na své závodníky

Svitavy – 1. listopadu
Bílá dodávka s písmenkem T se při průjezdu Svitavami dostane za váš vůz a rychle se v jeho zpětných zrcátkách zvětšuje. Její řidič vás následuje po svitavském kruháku u Nároďáku na Poličskou ulici. Před druhou odbočkou doleva kopíruje váš levý blinkr. Nebojte, nejde po vás. Jen začala invaze kopřivnických kolibříků na české plochodrážní ovály. Při křtu malého oválu v Cihelně hráli Moravané prim. Z domácích se nemohl dostavit nikdo. Ale na jaře i jejich program odstartuje naplno. Litomyšlský tuner Petr Schmíd všech stopětadvacítek jim dvouventilovou Shupu už dovezl.

 

Do Svitav se dovezla nová Shupa | foto Antonín Škach

Čtrnáct kolibříků, kteří v sobotu do Svitav dorazili nejen z Kopřivnice, dalo najevo, že české stopětadvacítky hned tak nevymřou po meči. A dost možná ani po přeslici. Svitavský AMK má zapsaných dalších čtrnáct kluků. Jenže vesměs hrají hokej a na sobotní křest minioválu je nepustily jejich zápasy.

Během odpoledne se za Milanem Moravcem zastavili další rodiče, že se s ratolestmi objeví zjara. Právě tehdy se noví svitavští adepti plochodrážního řemesla pod vedením Josefa France začnou učit. K dispozici jim bude i nová Shupa, kterou Petr Schmíd vyložil ze svého auta.

Klub uvažuje, že si pořídí i jejich plochodrážní pitbike, jenž vychází ekonomicky lépe než malá Micro Shupa. Vše by se mělo rozhodnout o víkendu.

Petr Schmíd předvádí motocykl, v jehož sedle bude vyrůstat nová generace svitavských plochodrážníků | foto Antonín Škach

Roman Štola měl pech jako hrom

Svitavy – 1. listopadu
Na sluníčko sedl listopadový splín. Místo aby rozkopalo své mlhavé peřiny a vydalo se užívat si soboty, choulilo se v nich s jasným plánem nevystrčit hlavu ven. Ideální kulisy pro Dušičky. Pro plochou dráhu o poznání méně. Navíc když se kolibříci měli prvně objevit na nové malé dráze, kterou ve Svitavách nedávno dokončili.

 

Roman Štola si na konec sezóny přivodil frakturu nohy | foto Antonín Škach

Ta informace se rychle šířila svitavským depem. Malá dráha je nesjízdná. Milan Moravec na ní vyjel oranžovou kropičkou, aby její povrch utáhl. Bylo jisté, že na oválku, jemuž přesně metr okolo vnitřní čáry naměřili rovných sto osmnáct metrů, závodit nebude.

Zdeněk Schneiderwind lajnovačkou vykroužil čáru, kudy vede ideální stopa. Hejno kolibříků mělo jezdit podle ní. Leč záměr dostal trhlinu. Jako první no nový ovál vyrazil Roman Štola. Jenže na konci svého prvního okruhu upadl. Incident bohužel odskákal frakturou pravé nohy.

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlou rekonvalescenci.

Kolibříci se chystají prvně na nový ovál | foto Karel Herman

 

Svitavský závěr sezóny ukázal na budoucnost

Svitavy – 1. listopadu
Má se prase na grilu otáčet v alobalu nebo bez? Otázka Hrabalovského stylu dnes ve Svitavách nebyla podstatná. Vepř byl výtečný i tak. Ale místní Automotoklub se prezentoval oblřímí prací posledních měsíců. Ostrý křest přivábil neskutečný počet kolibříků. Bohužel dráha nebyla sjízdná a plánovaný program po úvodním pádu Romana Štoly vzal za své. Pražan v mariánskolázeňské vestě bohužel odjížděl se zlomenou nohou. Odpolední velký ovál patřil Srandamači, jenž se sem přesunul z Kostěnic. David Hofman ve finále porazil Jana Hlačinu, který ovšem v celkovém součku nakumuloval více bodů. Závod flat tracku se nesl zejména ve znamení duelu profesora a žáka. V základní části vyzněl nerozhodně, avšak ve finálové jízdě se Adam Nejezchleba na úkor Pavla Pučka přece jen prosadil.

Kolibříci se bohužel malé dráhy nedočkali | foto Karel Herman

Když to nejde, tak to nejde

K rozlučce patří i dobré jídlo | foto Karel Herman

Sluníčko se schovávalo pod peřinami šedivé mlhy. Ale ve svitavském depu panoval čilý ruch. Program na nové malé dráze začínal již od devíti hodin. Připraven byl pardubický potěr. Dominik Suchánek a Matyáš Liška. Vedle nich Roman Štola a Roman Kníže.

David Hrbek s malou Micro Shupou. Jaroslav Novotný, nová akvizice pražské Markéty, jehož kolegu Matyáše Holece bohužel sklátila nemoc, čekal na Zdeňka Schneiderwinda.  Pak se přivalila kopřivnická záplava. A nakonec Jakub Hejkal.


Milan Moravec při vzácné chvilce svého klidu:

„Takhle jsem si to představoval. Akorát jsem nečekal, že těch kluků bude tolik.“


David Hrbek vodí svou MicroShupu | foto Karel Herman

Všichni se setkali u malé dráhy, aby byli rozděleni do dvou skupin dle výkonnosti. Jenže malý ovál nebyl příliš sjízdný. Houpal se a Milan Moravec se jej pokusil utáhnout kropící sedmsetšestkou. Josef Franc se chopil své role hlavního organizátora tréninku. Zdeněk Schneiderwind mezitím namaloval lajnovačkou ideální stopu, kudy kolečko jezdit.


Roman Štola komentuje svůj pád:

„Chtěl jsem zkusit, jestli to půjde do smyku. V první zatáčce nešlo, zkusil jsem druhou zatáčku, kouslo se to. Mám zlomenou pravou nohu, sere mi to, chtěl jsem trénovat na pětikilu.“


Jaroslav Novotný podniká první krůčky ve své plochodrážní kariéře | foto Karel Herman

Padla desátá a šlo se na věc. Jako první Roman Štola. Motocykl mu nešel do smyku, v první zatáčce vyjel z trati ven. Ve druhém výjezdu dopadl ale hůř. V kotrmelci se převrátil až na velkou dráhu. Bohužel si při incidentu zlomil nohu.

Zdeněk Schneiderwind rozebíral plénu kolibříků, co se stalo. Verdikt byl ale jasný. Trénovat se nedá, ale kdo chce, ať si zkusí malý nebo velký ovál. Ale s chladnou hlavou a zdravým rozumem. Jako první kroužil svá kolečka David Hrbek. A další nezůstali pozadu.

 

Finálové verdikty

Do závodnického se převlékli také mechanici Luboš Vrtáček, Ondřej Kucharík a Marek Kníže | foto Antonín Škach

Čas běžel. Kolibříci mizeli ve svých boxech a pozornost se soustředila na velké hochy. V depu se pohybovala spousta plochodrážníků. Ale ne každý se převlékal do kombinézy. Naproti tomu v závodnickém se objevili i mechanici Luboš Vrtáček a Ondřej Kucharík. Po letech i otec Šimona Knížete, Marek, svého času jezdící za Markétu. A mimo jiné i Nikolas Petrák, syn pardubického matadora.


Ondřej Kucharík na téma plochodrážních dovedností mechaniků:

„Máme natrénovaný. Umejt, rozebírat a skládat motorky.“


Jeden z duelů Adama Nejezchleby (93) a Pavola Pučka (175) | foto Karel Herman

Svezení se dočkali, ale startovní listina plochodrážní rozlučky se nerodila snadno. Nakonec čítala čtyři jména. Jan Hlačina a David Hofman. Také Josef Dvořák, jenž se nechal ochotně školit na trenažéru od Josefa France. A Vojtěch Stachník, kopřivnický závodník, který si s sebou do Svitav vzal také dvěstěpadesátku.

Její zapalování ovšem zlobilo. Proto se na ovále objevil jen dvakrát, z toho jednou na stopětadvacítce. Program se skládal z dvanácti rozjížděk, přičemž k pásce dorazila vždy jen dvojice závodníků. Rozhodovalo se proto především v duelech obou juniorů pardubické Zlaté přilby.

Závodní debut Vojtěcha Stachníka | foto Karel Herman

Narazili na sebe už v rozjížďce s číslem jedna. Jan Hlačina letěl dopředu hned po startu. Stejně tak i v sedmé jízdy, kdy na roštu stáli v obráceném pořadí. O výsledku bylo rozhodnuto. Protože se finálové body přičítaly k těm ze základní části, nebylo co řešit. David Hofman ve finále kraloval, nicméně jeden bod mu chyběl.

Závod flat tracku byl přece jen šálek silnějšího čaje a chyběla mu jen větší pozornost sluníčka. Na úvod kraloval Pavol Pučko. Ve dvou prvních jízdách na něho Adam Nejezchleba dotíral vytrvale, ale naprosto marně.

Marek Kníže má oči jen pro ovál, Jan Macek vůbec ne | foto Karel Herman

Z první řady třetí jízdy vystřelil dopředu Tomáš Kaňovský se svou elegantní modrobílou Yamahou. Vedl do druhé zatáčky, než jej předčil Pavol Pučko. Na začátku druhého kola také Adam Nejezchleba, který v závěrečném oblouku strhnul triumf na svou stranu.

V rozjížďce s číslem čtyři se Adam Nejezchleba trefil do startu. Pavla Pučka zavřel ve výjezdu, aby po čtyřech startech měli oba po šestadvaceti bodech. Rozhodnout se ale mělo ve finále. Na rozdíl do ploché dráhy, o celkovém výsledku rozhodovalo pořadí na metě.

Damián Kolář ujíždí před Tomášem Kaňovským | foto Karel Herman

Pavol Pučko si stoupnul doprostřed první řady. Vystřelil dopředu a odrazil Adama Nejezchleba. Ve třetím okruhu se divišovský plochodrážník spodní stranou ujal vedení. Pavol Pučko kontroval, oba minuli Michala Rösslera o kolo.

První oblouku čtvrtého kola a Adam Nejezchleba se vrátil do čela. Tentokrát už jednou provždy. Bez problémů minuli o kolo Petra Koláře. Jeho syn Damian, který celé závody sváděl krásné duely s Jiřím Mikšovským a Tomášem Kaňovským, dorazil se svou stopětadvacítkou k šachovnicové vlajce jako třetí.

 

Hlasy z depa

David Hofman se ve finálové jízdě dostává před Jana Hlačinu | foto Karel Herman

„Co by se stalo?“ reagoval Jan Hlačina na otázku po své jediné dnešní prohře. „Neodstartoval jsem z lajny. Chtěl jsem si vzít venek, ale nevzal. Pak jsem se nikam nehnal. Nemělo to cenu, odjel jsem ve zdraví, věděl jsem, že jsem vyhrál, protože se body sčítaly.“

Josef Dvořák si mítink užil | foto Karel Herman

„Zezačátku jsme nechytli nastavení,“ přemítal David Hofman. „Dráha byla v zatáčce rozbitá, takový jsou ale závody. Ve finále se mi poved‘ start. A ve výjezdu jsem si vedení udržel.“

„Užil jsem si to parádně, ale jsem vyčerpanej,“ nechal se slyšet Josef Dvořák. „Jsem zpocenej jako vrata od chlíva. Tak příští sezónu.“

Pavol Pučko také vozil děti | foto Karel Herman

„Bylo to dobrý,“ vracel se Adam Nejezchleba k finálové rozjížďce flat tracku. „Startoval jsem z vnitřku. Pavol mě rychlejší start, ale dlouho nejezdil, tak jsem mu to dal. Měl by víc cvičit, ale na ten svůj věk jel skvěle (smích). S plochodrážní sezónou jsem skončil, chtěl jsem si to dnes užít na flat tracku. Je to pro mě doplňkovej sport pro zábavu, když si dám pauzu od plochý dráhy.“

„Adam by se měl stydět, jak jsem ho vodil,“ přisadil si Pavol Pučko. „A dvakrát jsem ho porazil. Musel jsem kvůli němu zahodit i slídu. Je to ale závěrečná a já si to užil, když osm let nejezdíš, je to znát. Ve finále si říkám, tady mě měl předjet a nepředjel.“

Jiří Mikšovský, dnes nejlepší z kategorie Classics | foto Karel Herman

Účastníci prvního tréninku na malé dráze:

David Hrbek, Pardubice
Jakub Hejkal, Slaný
Matyáš Liška, Pardubice
Dominik Suchánek, Pardubice
Šimon Kníže, Chabařovice
Roman Štola, Mariánské Lázně
Filip Hložánek, Kopřivnice
Vojtěch Jusuf, Kopřivnice
Vojtěch Stachník, Kopřivnice
Jakub Finger, Kopřivnice
Vilém Kostelník, Kopřivnice
Velen Kocián, Kopřivnice
Radek Leiter, Kopřivnice
Jaroslav Novotný, Praha
Matyáš Holec, Praha – nedorazil kvůli nemoci
David Hofman, Jan Hlačina a Josef Dvořák na stupních vítězů | foto Karel Herman

Srandamač – Speedway:

FIN TOT
1. Jan Hlačina, Pardubice 2 2 2 2 2 2 1 13
2. David Hofman, Pardubice 1 2 2 1 2 2 2 12
3. Josef Dvořák, Svitavy 1 1 1 2 1 6
4. Vojtěch Stachník, Kopřivnice (125, 250) 2 – 1 – – –
Pavol Pučko, Adam Nejezchleba a Damian Kolář na pódiu flat tracku | foto Karel Herman

Srandamač – Flat Track:

TOT FIN
1. Adam Nejezchleba Husqvarna 450 – FT1 6 7 6 7 26 1.
2. Pavol Pučko KTM 450 – FT1 7 6 7 6 26 2.
3. Damian Kolář Suzuki 125 – FT Young 5 5 3 5 18 3.
4. Jiří Mikšovský Suzuki SLOV 650 – FT Classics 3 4 4 4 15 4.
5. Tomáš Kaňovský Yamaha SR 500 – FT Classics 4 2 5 3 14 5.
6. Radovan Bednář Suzuki – FT1 2 3 2 2 9 6.
7. Petr Kolář Suzuki 450 – motard 1 1 1 1 4 7. (l)
8. Michal Rössler Honda – FT Classics l l 0 l 0 8. (l)
Medaile si odnesli i hlavní pořadatelé – zleva Josef Franc, Milan Moravec a Richard Berger | foto Karel Herman

Srandamač doplní program první listopadové svitavské soboty

Svitavy – 24. října
Z plochodrážního hlediska je na kalendáři vysoké datum. Proklatě vysoké datum. Kostěnický oválek zničený nočním deštěm musí proto již zůstat ležet ladem. Tradiční Srandamač na samém konci sezóny se přesto uskuteční. Jako východisko se nabízí Svitavy, kde prvního listopadu pokřtí svůj nový miniovál.

 

Samozřejmě se počasí nesmí zachovat jako Karel Čurda k ostatním parašutistům. Pakliže všechno klapne, program ve Svitavách začne příští sobotu již okolo deváté ranní. Pod dohledem Josefa France na malém ovále budou kroužit stopětadvacítky.

Cesta na plochodrážní výsluní může začít příští sobotu ve Svitavách | foto Karel Herman

Zúčastnit se může kdokoliv. Se svou školkou dorazí Kopřivnice, Zdeněk Schneiderwind doveze Praženy, určitě se bude prezentovat také domácí plochodrážní potěr. Kolibříci budou mít hlavní slovo zhruba do oběda.

Okolo třinácté začne Srandamač na klasické trati. Zúčastní se ho každý, kdo bude chtít. Pro startující bez licence platí povinnost podepsat revers. To ostatně platí i pro zájemce o volné svezení po jeho skončení. Plus nutnost mít čistý altest před vjezdem na ovál.

K dispozici totiž bude občerstvení a ke grilovanému prasátku se pivo náramně hodí. AMK Svitavy nabízí možnost přespání ve svém areálu z pátku i ze sobotu. A zároveň prosím zájemce o start ve Srandamači o potvrzení své účasti na mobil Milana Moravce, který je 732 566 540.

Příští sobotu se do akce dostanou oba svitavské ovály | foto Milan Moravec