AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 25. června
Úvod svitavského semifinále šampionátu jednotlivců vyšel nejlépe Filipu Šiterovi. Jenže pak se plzeňskému jezdci v barvách týmu Rimini smekla ruka při nájezdu na start a nácvik startu skončil převráceným a pochroumaným motocyklem. A jeho druhý stroj už nebyl tolik dobrý. Vrchu tím pádem nabyl Tomáš Suchánek. Jenže ten v rozjížďce s číslem deset podlehl Miroslavu Fenclovi. Jeho bodové skóre srovnal Zdeněk Simota, jehož porazil pouze v úvodní sérii Filip Šitera. Rozuzlení mělo padnout až ve dvacáté jízdě. Zdeněk Simota v ní zvítězil a stal se vítězem i celého závodu. Tomáše Suchánka zradila elektrika, takže jej bodově přeskočil Marián Jirout. A pardubický junior navíc musel do rozjezdu s Lubošem Tomíčkem. Pražského soka však dokázal odrážet po celá čtyři kola.

Pokořitelé zeleného trávníku
Ve Mšeně mají u vrat z depa výstražný nápis, že vjetí s motocyklem na středový trávník se trestá pokutou tisíc korun. Mít podobné opatření ve Svitavách, klubový pokladník by si pořádně namastil kapsu.

Jako první pokořil zelený trávník Tomáš Suchánek. Cestou na start se mu zadřel motor. A začala honička. Závodník se vrátil ke vratům z depa. Naproti už mu jel otec na druhém motocyklu. Zbývalo však ještě přehodit deflektor. Minuty běžely jako splašené.

Když bylo konečně všechno v pořádku, Tomáš Suchánek vtrhnul na trávník a diagonálně jej přejel ke startovacímu zařízení. Tam v ostrém úhlu zahnul k pásce a zůstal u ní stát současně s vypršením dvouminutového limitu. Jeho psychiku to však evidentně nenarušilo, protože šel okamžitě do vedení. A už je nepustil z rukou. Jan Jaroš totiž stačil v prvém oblouku překonat pouze Matyáše Hlaváčka.

Další dva útoky roztočených zadních kol musel svitavský trávník snést shodou okolností v rozjížďce s číslem šest. Filip Šitera si totiž vyzkoušel start, ale skončil po saltu na zádech a s pochroumaným motocyklem vedle sebe. „Byla to moje blbost,“ zpytoval později své svědomí Filip Šitera. „Smekla se mi ruka z páčky!“

Bleskově však vyskočil a běžel si do depa pro náhradní stroj. Když s ním přejel trávník, najel Petr Vandírek do pásky. Nebyla to však jeho chyba, vina padala na vrub startovacího zařízení. Než se pořadatelé pustili do opravy, odhodil Jan Jaroš svůj motocykl a běžel zpátky do depa.

Pražský junior si už před závodem stěžoval na motor, který si za úplatu vypůjčil z divišovské Jawy. Kamenem jeho úrazu se stalo, že s sebou neměl druhý motocykl. Vypůjčil si tedy Jawu od Zdeňka Simoty, s nímž se dělil o depo. A šup s ní zpátky přes trávník na startovní rošt.

Po vylétnutí pásky to však byl Jan Jaroš, který začal udávat tempo opakované rozjížďky s číslem šest. Z prvého výjezdu se však v čele usadil Filip Šitera. A Jan Jaroš nakonec podlehl i tradičně bojovnému Luboši Tomíčkovi.

„Líp než moje, ta se zastavila hned na startu,“ odpověděl Jan Jaroš na otázku magazínu speedwayA-Z, jak Zdeňku Simotovi jede jeho motocykl. A vzápětí vysvětlil, co se stalo jeho stroji. „Rozhodčí to dlouho držel. Koukal jsem a viděl někoho v pásce. Zůstal mi tam viset plnej plyn. Bylo to nahonem, v depu jsem skočil na Zdendovu motorku. Odstartoval jsem první. Ale nejelo to, pustil jsem si totiž jen jeden kohout…“

Přespolní běžci udávají tempo
Navzdory popisovaným trablům, dva z trojice přespolních běžců byli po dvou sériích jedinými neporaženými závodníky celého klání. Po svém úvodním triumfu totiž Tomáš Suchánek vyhrál také páté jízdu, v níž musel permanentně odrážet útoky Mariána Jirouta. A Filip Šitera předtím, než objel Jana Jaroše v šesté jízdě, vyhrál úvodní rozjížďku dne. Její start zvládl sice nejlépe Zdeněk Simota, ale po průjezdu první zatáčkou vedl Filip Šitera.

Zdeněk Simota potom triumfoval v osmé jízdě. Tady na něho odstartoval Miroslav Fencl. Ten potřeboval body jako sůl, nebo po katastrofálním startu a nepovedené první zatáčce odstoupil z rozjížďky s číslem tři. Jenže Zdeněk Simota podržel ve druhé zatáčce plyn a těsně kolem mantinelu pronikl na první místo.

„Venek v tom druhým vinglu jde,“ pochvaloval si. To ostatně v rozjížďce s číslem dvanáct předvedl i Mariánu Jiroutovi. Pardubák jej totiž v prvním oblouku podjel. Ovšem ve druhé zatáčce se plzeňský junior právě po vnější stopě do vedení vrátil. A to už se dělil o průběžné vedení s Tomášem Suchánkem.

Pardubického blonďáka prohnal v desáté jízdě jeho letitý rival Miroslav Fencl. Slabší rozjezd Slaňáka psychicky nezlomil. Soustředil se na pásku a odstartoval lépe než mistr startů Tomáš Suchánek. Na něho se vnitřkem prvé zatáčky tlačil i Filip Šitera, ovšem na výjezdu nestíhal. Otravoval jej však až do cíle, zatímco Miroslav Fencl v čele upaloval vstříc své prvé trojici bodů.

Luxus v podobě vypjaté situace si v žádném případě nedopřál Pavel Ondrašík. V první jízdě mu nevyšel počáteční razantní útok na Zdeňka Simotu, který mu i s Filipem Šiterou ujel. Pak však Pražan vyhrál sedmou jízdu. V ní vítěze třetí jízdy, Martina Málka, překonal v první zatáčce nejen on, ale i Matyáš Hlaváček. A když pak Pavel Ondrašík triumfoval i v rozjížďce s číslem jedenáct, byl de facto jednou nohou ve finále.

Vítězství v jedenácté jízdě však nebylo snadné. Luboš Tomíček neodstartoval, ale v první zatáčce se razantně a nekompromisně nacpal před Hynka Štichauera. A pokračoval i
na Pavla Ondrašíka. Celá čtyři kola mu nedopřál klidu, nicméně klubový kolega mu neposkytl ani náznak šance. Nepovedené starty provázely Luboše Tomíčka celým kláním stejně jako bojovnost hladového lva. Ovšem ve Svitavách se obtížně hledá cesta k předjetí a dostat se tam v nabité konkurenci přes více než dva závodníky se rovná malému zázraku. Ale by se Luboši Tomíčkovi nedařilo pravidelně vítězit, cestu do finále měl poměrně přímočarou.

To samé šlo říci i o Martinu Málkovi. I on měl na svém kontě po třech sériích sedm bodů jako Pavel Ondrašík, Filip Šitera a Luboš Tomíček. Březolupský junior na úvod triumfoval, aby jej pak kromě Pavla Ondrašíka zaskočil i Matyáš Hlaváček. Jenže v deváté jízdě odvedl Jana Jaroše a Jaroslava Petráka.

Tím se právě naplnil hořký osud Jaroslava Petráka. Ten začal defektem v úvodní jízdě. „Moje chyba,“ sypal si v depu popel na hlavu jeho otec. „Chtěl jsem to poladit, ale fakt jsem to teda poladil.“ Potom přišla nula z páté jízdy. Když pak ve zmiňované deváté jízdě inkasoval jen bod, dobře věděl, že mu nepomůže už ani svěcená voda. Se stoickým klidem si zapálil cigaretku a dozajista meditoval, co by mu v příštím roce pomohlo k návratu mezi nejlepší českou šestnáctku. Svitavskému publiku se pak odvděčil nádherným duelem s Petrem Vandírkem v rozjížďce s číslem sedmnáct.

Vzkříšení Mariána Jirouta
Po třech sériích šestibodový Marián Jirout a pětibodoví Miroslav Fencl s Janem Jarošem zažívali na rozdíl od bodově produktivnějších kolegů pořádné nervy. Bylo jasné, že se zmenšujícím se počtem zbývajících jízd klesá také šance proniknout do postupující osmičky. Tato trojice měla jedinou možnost. Útočit, útočit a zase útočit!

Miroslav Fencl suverénně zvládl start rozjížďky s číslem třináct. Luboš Tomíček začínal opět až ze třetí příčky. Ovšem už v první zatáčce překonal po vnější straně Matyáše
Hlaváčka. A jal se útočit rovněž na vedoucího Slaňáka. Několikrát si s ním prohodil pořadí. Luboš Tomíček byl na vnitřku často rychlejší, ovšem Miroslav Fencl dokázal z vnější strany vždy kontrovat.

Marián Jirout konečně našel správný recept na svitavskou dráhu ve čtrnácté jízdě, kdy odvedl Martina Málka a poprvé zvítězil. Zato Jan Jaroš prohrál se Zdeňkem Simotou. Když pak v devatenácté jízdě narazili Marián Jirout s Miroslavem Fenclem a Janem Jarošem na sebe, a společnost jim dělal ještě Pavel Ondrašík, byly jejich karty jasně rozdány. Jan Jaroš musel zvítězit, zatímco jeho tři soky by o postup mohla připravit už jedině nehorázná smůla.

Ta se však paradoxně přilepila na paty Janu Jarošovi. Na startu mu praskl sekundární řetěz. A bylo vymalováno. Hynek Štichauer totiž těsně předtím vyhrál svou jedinou jízdu, v níž porazil Filipa Šiteru. A tím pádem se s osmi body stal náhradníkem mšenského finále, zatímco Jan Jaroš se sedmi zůstal na ocet.

Marián Jirout pak v prvním oblouku překonal Miroslava Fencla. A společně se třetím Pavlem Ondrašíkem pak všichni zvolili cestu jistých bodů bez zbytečných útoků. Když Marián Jirout míjel šachovnicovou vlajku, měl dvanáct bodů. A vypadalo to, že skončí třetí. Ovšem nakonec mu to stačilo na druhou příčku…

V poslední jízdě dne totiž svedl rozpis dohromady Tomáše Suchánka a Zdeňka Simotu. V těch chvílích měli oba jedenáct bodů a jejich duel měl určit celkového vítěze. Jenže po vylétnutí pásky se dopředu dostal Martin Málek a Luboš Tomíček. Průjezd prvním obloukem však katapultoval do čela Zdeňka Simotu.

Ve zbývajících necelých čtyřech kolech jej už nikdo neohrozil. A tím pádem se se svými čtrnácti body stal vítězem celého semifinále. Ovšem Tomáš Suchánek si svou čtvrtou pozici nedokázal vylepšit. Na vině byla trucující elektrika, díky níž nakonec nedokončil ani druhý okruh. Luboš Tomíček záhy předčil Martina Málka a dramatický závod vzal nečekaný konec.

Zdeněk Simota vyhrál se čtrnácti body, zatímco dvanáctibodový Marián Jirout skončil druhý. Po defektu měl Tomáš Suchánek jedenáct bodů, a protože Luboš Tomíček předjel Martina Málka, čekal je rozjezd o třetí místo. A zbývající postupující, tedy Miroslav Fencl, Pavel Ondrašík, Martin Málek a Filip Šitera dokončili semifinále s číslovkou deset u svého skóre. Jedenáct bodů tedy stačilo ještě na stupně vítězů, ale deset mohlo být pro přímý postup málo!

Povedenou tečkou za celým kláním se stal rozjezd Tomáše Suchánka s Lubošem Tomíčkem. Lépe odstartoval Pardubák. Jeho rival jej až do cíle trápil jedním zničujícím útokem za druhým. Už se několikrát zdálo, že půjde dopředu, ovšem Tomáš Suchánek si dokázal udržet vrch.

Hlasy z depa
„Kromě tý první jízdy to bylo dobrý,“ zářil šastný vítěz Zdeněk Simota. „Start nebyl špatnej, ale Filip Šitera byl na lajně. Koplo ho to a byl tam. Jinak to bylo úplně super. Mám dobrýho mechanika, je se mnou i v Anglii, protože táta nestíhá. Jsem rád, že jsem vyhrál.“ Hlavní porce mistrovského chleba se však bude lámat ve Mšeně… „Snad mi forma vydrží,“ doufal Zdeněk Simota. „Samozřejmě budu chtít co nejlepší výsledek. Když se budou dařit starty a pojede to, mohlo by to bejt dobrý. Zítra odjíždím do Anglie. Je mi líto junioráku, ale vracet se a platit letenky by se mi nevyplatilo.“

„Už pár let jsem tady nebyl,“ komentoval své stříbro Marián Jirout. „Každá zatáčka je jiná. A tři jízdy mi trvalo, než jsem na to přišel. Ale pak už to šlo. Byly to pěkný závody, do
poslední chvíle se nedalo vědět, kdo postoupí.“ A jak se pardubický závodník chystá na svátek Cyrila a Metoděje do Mšena? „Přiletím tam těsně před začátkem,“ svěřil se. „Druhýho jedu Miskolc, třetího Prelog. Pak uděláme motory. Chystá mi je pan Erban. A jsem za to rád, protože jeho motory jedou. Je to bomba, úplně jinačí než dřív.“

„Byla to honička,“ ulevil si v depu Tomáš Suchánek. „Docela jsem se zapotil. V první jízdě jsem zadřel a musel spěchat znovu na start. Pak jsem měl defekt s kablíkem v poslední jízdě. Už v tý předposlední jsem slyšel, jak to v poslední zatáčce prská.“ Vrcholem pak byl dramatický rozjezd s Lubošem Tomíčkem. „Už mě podjel,“ líčil pardubický junior. „Ale dal jsem to na venek a v nájezdu do zatáčky ho fousově vzal. Viděl jsem, že jezdí lajnu. Slyšel jsem ho tam a řekl si, že pojede krajničku a nepředjede mě.“ A jaké má Tomáš Suchánek ambice na Mšeno? „Rambo (manažer Tomáš Rambousek – pozn. redakce) mi vylosoval jedničku,“ řekl. „A tak s ní chci vyhrát.“

„Za postup jsem rád,“ netajil se Miroslav Fencl, který naskočil do rozjeté sezóny po aprílové nehodě v sedle cestovního motocyklu. „I když v tý první jízdě to tak nevypadalo. Blbě jsem odstartoval a tom prachu nebylo nejlíp vidět. A tady se předjíždět nedá. V další jízdě se Zdeňkovi povedl start. Měl jsem dva body a psychicky na tom nebyl vůbec dobře. Ale řekl jsem si, že musím. A povedl se mi start a vingl a všechno. A už jsem se do toho dostal. Nebál jsem se do hlubiny a šlo to jako vždycky.“ A jak to bude letos s jeho pověstnou jízdou na milimetry od mšenských mantinelů? „Do Mšena se těším,“ začal Miroslav Fencl zeširoka. „Bude to záležet podle formy a jak to pojede. Letos jsem tam nebyl, nemůžu teda nic k tomu říct. Jindy se však kolem mantinelů jezdilo dobře (smích).“

„Druhej zkušební start byl na nic,“ ulevil si Filip Šitera. „Viděl jsi, co se stalo. Ohnul jsem řidítka a přehazoval je z druhý motorky. Ale hlavně, že je postup. Škoda, že jsem šel na držku, mohla bejt bedna. Ve Mšeně budu chtít zabojovat!“

1. Zdeněk Simota, Plzeň	2 3 3 3 3	14
2. Marián Jirout, Pardubice	2 2 2 3 3	12
3. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 3 2 3 E	11+3
4. Luboš Tomíček, Olymp Praha	3 2 2 2 2	11+2
5. Miroslav Fencl, Slaný	R 2 3 3 2	10
6. Pavel Ondrašík, Olymp Praha	1 3 3 2 1	10 (los)
7. Martin Málek, Březolupy	3 1 3 2 1	10 (los)
8. Filip Šitera, Rimini	3 3 1 1 2	10 (los)
9. Hynek Štichauer, Pardubice	2 1 1 1 3	8
10. Jan Jaroš, Olymp Praha	2 1 2 2 E	7
11. Petr Vandírek, Plzeň	1 R 0 1 3	5
12. Matyáš Hlaváček, Mšeno	1 2 1 0 1	5
13. Jaroslav Petrák, Pardubice	E 0 1 1 2	4
14. Pavel Fuksa, Pardubice	0 1 0 0 1	2
15. Martin Gavenda, Březolupy	1 0 0 0 0	1
16. Jaromír Otruba, Mšeno	R 0 R 0 R	0

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Praha – 22. června
Napilno měl po skončení včerejšího semifinále mistrovství republiky v Praze Petr Moravec. Šéf české ploché dráhy, který plnil roli předsedy jury, s lístečky v rukou obíhal všechny závodníky z postoupivší osmičky. Na papírcích měl napsaná startovní čísla mšenského finále a každý závodník si vylosoval svoje. A magazín speedwayA-Z už dnes exkluzivně přináší podobu půlky startovní listiny.

„Tak kde máš tu jedničku,“ přivítal Petra Moravce Bohumil Brhel. Právě tohle číslo by si pražský závodník přál mít na vestě při obhajobě svých šesti předchozích titulů. „Máš ještě šanci,“ žertoval předseda VV SPD. „Ještě si ji nikdo nevylosoval.“

Bohumil Brhel však neměl šastnou ruku. Na papírku, který z hromádky vytáhl, stála totiž desítka. Jednička je stále volná a vylosuje si ji někdo ze šastné osmičky sobotního závodu ve Svitavách.

Štěstí příliš nepřálo ani čtveřici dalších postoupivších Pražanů. Richard Wolff, Adrian Rymel, Josef Franc a Antonín Šváb si vytáhli čísla po sobě jdoucí. A tak první červencové úterý začnou finále mistrovství republiky vzájemným duelem v rozjížďce s číslem čtyři.

První polovina startovní listiny finále M ČR:
1
2 Aleš Dryml, Pardubice
3
4
5 Lukáš Dryml, Pardubice
6
7
8
9 Antonín Galliani, Markéta Praha
10 Bohumil Brhel, Olymp Praha
11
12
13 Antonín Šváb, Mšeno
14 Josef Franc, Olymp Praha
15 Richard Wolff, Olymp Praha
16 Adrian Rymel, Olymp Praha
17 Patrik Linhart, Slaný
18

Svitavy – 23. června
Zatímco šestnáctka účastníků pražského semifinále má od včerejška o svém dalším účinkování v mistrovství republiky jasno, v sobotu se na technické dráze ve Svitavách popere o osm zbývajících volných míst dalších šestnáct semifinalistů. V nominační listině hrají prim především juniorští závodníci, ale stejně jako na Markétě by tipovat jednoznačné favority bylo přinejmenším ošidné.


V základní nominační listině je juniorů přesně devět. A diváci uvidí v akci i kvarteto, které je z domácího juniorského mistrovství vzhledem ke svým závazkům vůči britským klubům omluveno. Není třeba dodávat, že právě Zdeněk Simota, Tomáš Suchánek, Luboš Tomíček a Jan Jaroš patří k favoritům.

K nim je ale nutno počítat i jejich vrstevníky, kteří se po jejich odchodu z české juniorky vehementně přihlásili o uvolněné posty ve výsledkových listinách. V tomto ohledu by měli především vynikat společní leadeři mistrovství do jednadvaceti let Hynek Štichauer a Filip Šitera. A samozřejmě i Martin Málek, jemuž průběžné vedení v juniorském šampionátu sebraly dva pády v posledním klání v Pardubicích.

Zapomenout však nelze ani na zbývající dva juniory základní šestnáctky. Jak Matyáš Hlaváček, tak Martin Gavenda se lepší závod od závodu. Březolupskému mladíkovi sice svitavská dráha při prvoligovém klání minule nesedla, nicméně to by v sobotu už mohlo být minulostí.

Věkem nejblíže ke zmiňovaným mladým lvům je Miroslav Fencl. Loni se s plnou parádou rozloučil s juniorským věkem, když vybojoval domácí primáty své věkové kategorie v jednotlivcích i družstvech. Včera bedlivě sledoval pražské semifinále a magazínu speedwayA-Z řekl, že se do Svitav už těší. Do podobného šuplíčku se řadí i Jan Hlačina, který je jen o rok starší než jeho klubový kolega.

Zbývá nám čtveřice ostřílených rutinérů, která se bude dozajista snažit vystavit dravé mladé vodě pevnou hráz. V jejich čele bude Pavel Ondrašík, který si rovněž nenechal včerejší závody ujít. Finálové ambice mají dozajista rovněž Pardubáci Marián Jirout a Jaroslav Petrák. A bez šancí není ani Petr Vandírek. Je konec konců jediným mužem sobotního klání, který se může pochlubit mistrovským titulem, by jej získal už v roce 1989.

Posledním jezdcem bude místní Jaromír Otruba. Nominace borce, který v letošní a loňské sezóně absolvoval pouhé tři rozjížďky, vzedmula vlnu kritiky vůči VV SPD za sportovní degradaci šampionátu.

Ovšem řídící orgán si v tomto směru umyl ruce, nebo splnil přání pořadatelů mít ve startovní listině lokálního závodníka. Svitavský klub tak diplomaticky rozseknul přestřelku v místních médiích, kterou rozpoutal právě Jaromír Otruba. Teď je tak především na něm, aby velkoryse nabídnutá šance neskončila trapným debaklem či pocitem křivdy ze strany některého ze schopných juniorů, jemuž se už nedostalo místo.

Nominační listina:
1 Jaroslav Petrák, Pardubice
2 Filip Šitera, Rimini Mladá Boleslav
3 Pavel Ondrašík, Olymp Praha
4 Zdeněk Simota, Plzeň
5 Tomáš Suchánek, Pardubice
6 Jan Jaroš, Olymp
7 Matyáš Hlaváček, Mšeno
8 Jan Hlačina, Slaný
9 Hynek Štichauer, Pardubice
10 Petr Vandírek, Plzeň
11 Martin Málek, Březolupy
12 Miroslav Fencl, Slaný
13 Marián Jirout, Pardubice
14 Luboš Tomíček, Olymp Praha
15 Martin Gavenda, Březolupy
16 Jaromír Otruba, Mšeno

Náhradníci:
Pavel Fuksa, Pardubice
Adam Vandírek, Markéta Praha
Michael Gregor, Markéta Praha

Foto: Pavel Fišer

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 22. června
Pražan Richard Wolff neměl vzhledem ke svým trablům s motory povedený začátek sezóny. Především o českých závodech hovoří s hořkostí v hlase. Jenže včera tomu bylo přesně naopak. V prvním semifinále mistrovství republiky jednotlivců porážel jedno zvučné jméno za druhým. Jeho vítězné tažení zastavil až Lukáš Dryml v rozjížďce s číslem čtrnáct. Bodový krok s Richardem Wolffem tak srovnal starší z bratrské dvojice, Aleš. Ten však vzápětí podlehl po velkém boji Bohumilu Brhelovi. A tak se vítězem strhujícího závodu stal právě Richard Wolff. V rozjezdu o druhé místo pak Aleš Dryml vrátil porážku Bohumilu Brhelovi.

Šastná třináctka
„Všichni si dělaj‘ srandu, že třináctka je blbá,“ komentoval své startovní číslo Richard Wolff. „Jak ale koukám do rozpisu, není to vůbec špatný. Mám těžkou jízdu, pak zase lehkou. Mám radši mít střelce najednou než, aby byli rozhozený.“ První velké jméno však do cesty Richarda Wolffa přišlo jednotlivě.

V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval nejlépe Aleš Dryml. Jenže v prvním oblouku se zpoza jeho zad vynořil právě Richard Wolff. A a už potom pardubická hvězda dělala, co chtěla, tři body inkasoval Pražan. Bezprostředně po první přestávce se na Richarda Wolffa vyvalila doslova lavina favorizovaných jmen. Kromě klubové příslušnosti měli Bohumil Brhel, Josef Franc a Adrian Rymel s Richardem Wolffem společnou ještě jednu věc. Všichni ze svého prvního účinkování před pražským publikem vytěžili tři body.

Na pohyb pásky reagoval nejrychleji Bohumil Brhel. Za jeho výfuk se pověsil Josef Franc. Leč Richard Wolff nezaváhal v první zatáčce ani na okamžik. Najel si na vnitřek a zatímco Bohumila Brhela zaměstnával zvenku útočící Josef Franc, on se ze třetí příčky protáhl do čela.

V té chvíli tak vzhledem k okolnostem zbýval z šestnáctičlenného startovního pole pouze jeden jediný neporažený borec. A Richard Wolff si lichotivý primát podržel i po třetí sérii. Upřímně řečeno, dvanáctá jízda žádnou velkou překážku do jeho triumfální cesty nepostavila. Už na startovní roštu ukázal deflektor Karlu Průšovi a Patriku Linhartovi, který se navíc musel vracet na třetí příčku před Františka Liebezeita. Až tak mšenský rutinér odvrátil jeho nájezd vnější stranou první zatáčky.

Menší či větší odstupy na třináctku
Po třech pětinách mítinku mohl Richardu Wolffovi konkurovat jedině Aleš Dryml. Avšak i ten měl po popisovaném vzájemném duelu na Pražana jednobodové manko. To se však okamžitě jal likvidovat. Jak z páté, tak i z jedenácté jízdy přivezl po třech bodech. V prvním případě zvítězil ve stylu start – cíl, podruhé ještě v nájezdu do první zatáčky minul Antonína Švába a Vladimíra Višvádera.

Slušně rozjel mítink i Bohumil Brhel. Při svém prvním vystoupení vyfasoval stejně jako Antonín Šváb a František Liebezeit napomenutí od Jiřího Hejtíka, protože si čekání na příjezd náhradníka po dotykem pásky postiženém Michalu Matulovi zkrátili otestováním povrchu dráhy na protilehlé rovince. Když bylo konečně odstartováno, držel však vrch. Antonín Šváb mu stačil jen necelé dvě kola, pak mu Bohumil Brhel doslova uletěl.

Tím však byl prozatím výčet triumfů úřadujícího mistra republiky u konce. V rozjížďce s číslem pět musel kapitulovat před Richardem Wolffem. A v další sérii jej překonal Lukáš Dryml, který nutně potřeboval body. Na rozjížďku s číslem jedna si vzal slabší motocykl. Dráha vypadala tvrdě, jenže brala sílu z motoru. A pardubický závodník se v první zatáčce při útoku na Věroslava Kollerta přetočil a upadl.

V šesté jízdě jezdil Lukáš Dryml dlouho na třetí příčce za Patrikem Linhartem. Ze všech sil se snažil dostat dopředu, ale slánský junior si nedopřál luxus chybičky. Až v poslední zatáčce zaútočil pardubický závodník zleva. Měl rychlejší výjezd a cílovou čáru protnul o pár desetinek sekundy dříve. Třetí pětina pak Lukáši Drymlovi konečně přinesla vítězství.

Situaci ovládl už po vylétnutí pásky. I když společně s ním opouštěl rošt i Antonín Šváb, vzápětí byl pánem situace Lukáš Dryml. A Antonín Šváb se navíc vzápětí musel prát i s Bohumilem Brhelem. Ten však žádné velké ciráty nedělal a z úvodního oblouku vyjel na čele. Naproti tomu Antonín Šváb měl vzápětí o starost více. Jeho motor nepřežil třetí kolo.

Lukáš Dryml vyrovnává bratrův účet
Velká dramata si prožívali také další závodníci. Adrian Rymel po úvodním vítězství odstoupil z nabité rozjížďky s číslem pět. Naděje na zlepšení čtvrtého místa neměl už žádné a nechtělo se mu polykat prach po rychlejších soupeřích. A pak jej porazil Antonín Galliani. Adrian Rymel totiž musel vyřešit ještě tvrdého Vladimíra Višvádera. Na stíhání uprchlého juniora tak bylo pozdě. „Teď mu dáme tu moji babičku,“ komentoval Michal Stárek z MPM svůj pobyt v Rymelově boxu. „Teď už mu to pojede,“ dodal při instalaci svého motoru, který už úspěšně prošel mnoha rámy a snad nikdy nezklamal.

Pro Antonína Gallianiho byl úspěch z deváté jízdy skutečně nesmírně cenný. A to tím spíše, dokázal-li prve zvítězit nad Věroslavem Kollertem. Zaváhal jen při svém úvodním vystoupení. Ovšem rozjížďku s číslem čtrnáct by mu snad nikdo soudný ani závidět nemohl. Po jeho boku totiž u pásky stanuli Antonín Šváb, Lukáš Dryml a neporažený Richard Wolff.

Na startovní impuls zareagoval nejrychleji Antonín Šváb. V nájezdu jej však předčil Antonín Galliani a Lukáš Dryml. Richard Wolff byl poslední. Ovšem v první zatáčce podjel Antonína Švába i jeho jmenovce Gallianiho, kteří si prohodili pořadí.

Vedoucí pozice Lukáše Drymla však v oněch chvílích byla prakticky už neotřesitelná. Pardubák tak za svého bratra srovnal s Richardem Wolffem rodinné účty. Jeho bodovou bilanci Aleš Dryml navíc vyrovnal. Jen o pár vteřinek před čtrnáctou jízdou totiž nakonec v první zatáčce druhého kola vytlačil vedoucího Adriana Rymela a sebral mu vítězství.

Richard Wolff však byl vcelku v pohodě. Svůj postupový cíl si splnil a navíc devatenáctá jízda pro něho nebyla z těch nejtěžších. A vskutku v první zatáčce objel Jakuba Hejrala a bez větších obtíží vyhrál. A pak už mohl u plotu v depu sledovat, jak dopadne duel Bohumila Brhela s Alešem Drymlem.

V něm rozhodl start. Dopředu letěl Bohumil Brhel. Aleš Dryml mu celá čtyři kola visel na kufru, řečeno plochodrážní hantýrkou. Jenže úřadující mistr republiky nezaváhal. A Richard Wolff mohl slavit. Se svými čtrnácti body vyhrál celý závod, zatímco oba rivalové ze závěrečné jízdy měli po třinácti. A museli na startovní rošt ještě jednou.

Rozjezd o druhou příčku připomínal předešlé střetnutí. Alespoň úvodní metry vypadaly jako přepsané přes kopírák. Bohumil Brhel vedl a Aleš Dryml jej stíhal. Jenže ve druhé zatáčce vyhnal Aleš Dryml svého soka na venek. A pak mu v nájezdu do druhého kola přehradil cestu. Rázem jel v čele a mezi ním a závěrečným druhým místem nestálo už vůbec nic.

Nervy i v postupovém přízemí
Jak už to v semifinálových závodech mistrovství republiky chodívá, ani boj o nejnižší postupové příčky nepostrádal dramatické okamžiky. Vedle vítězné trojice se bez nervů obešli už jen Lukáš Dryml, Josef Franc a Adrian Rymel.

Lukáš Dryml pokračoval ve vítězné šňůře také v rozjížďce s číslem osmnáct. Zatímco on nenašel přemožitele, Josef Franc si zažil honičku. Na dráhu vjel až ve chvíli, kdy digitální časomíra zobrazovala cifru čtyřicet. Po vylétnutí pásky ale vedl, jenže v prvém oblouku jej vystřídal Lukáš Dryml.

Ve druhé zatáčce na Josefa France nesmlouvavě zaútočil rovněž Vladimír Višváder. Vyvezl jej ven a spodem pronikl na druhou příčku. Konsternovaný Pražan na chvilku dokonce klesl i za Františka Liebezeita. Včas se ale vzpamatoval, vrátil se aspoň na třetí místo. A celkových deset bodů stačilo na finále úplně pohodlně.

Naproti tomu pětibodový Vladimír Višváder se stal prvním z inventáře finálových závodů posledních let, který brány letošního Mšena nedosáhnul. „Začal jsem závodit příliš pozdě,“ komentoval svůj středeční výkon.

Trošičku více křivolaká byla kvalifikační cesta Antonína Švába. Po zmiňovaném defektu a následujícím jediném bodu, měl Pražan na svém kontě jen šest bodů. Do své poslední jízdy proto musel dát maximum. Něco podobného však měl ve svém plánu rovněž Adrian Rymel. A právě on zvítězil v rozjížďce s číslem osmnáct ve stylu start – cíl. Nicméně i druhá příčka stačila Antonínu Švábovi na postup.

Zato třetí místo Patrika Linharta už bylo málo. Jenže i jemu se nakonec naskytla šance. Antonín Galliani se v rozjížďce s číslem dvacet nehnal zbytečně do souboje Aleše Drymla a Bohumila Brhela. Místo toho se soustředil na porážku Karla Průši. Jeho záměr vyšel na sto procent. Oba dva tak srovnali bodový krok s Patrikem Linhartem.

Mnoho nechybělo a sedm bodů mohl mít i Věroslav Kollert. Jenže Jakub Hejral mu
v první zatáčce devatenácté jízdy zkřížil dráhu. Noha libereckého juniora se dostala do zadního kola mšenského kolegy. Zatímco Věroslav Kollert odstoupil, naštěstí bez vážnější zdravotní újmy, Jakub Hejral i bez šesti drátů odvedl Michala Matulu. Ale i jemu chyběl k postupu bod.

O posledním místečku ve Mšeně tak musel rozhodnout tříčlenný rozjezd. Nejlépe do něho odstartoval Patrik Linhart. Jenže Antonín Galliani větřil šanci na premiérovou účast mezi elitní domácí šestnáctkou. A do první zatáčky najížděl už v čele. Na jeho vítězství už nikdo nezměnil vůbec nic. Patrik Linhart zůstal náhradníkem a ještě dlouho litoval druhého místa, na poslední chvíli ztraceného v souboji s Lukášem Drymlem.

Hlasy z depa
„Určitě je super vyhrát, ale teď jde hlavně o finále,“ řekl Richard Wolff. „Tam pojedeme od nuly. Vítězství v semifinále je jenom plus. Dnes mi motorka jela perfektně a dráha byla skvělá. Se sezónou jsem zatím moc spokojenej nebyl. Mám moc problémů s motory. Ale snad jsem to dnes prolomil. I když šlo hlavně o postup, závody jezdím, abych vyhrál. A teď mám takovej protiklad. Jednou jsem si před závodama odpočal. A pak jsem dělal jedenáct bodů. Teď jsem měl v pondělí britskou ligu a v úterý dělal celej den motorky.
Spal jsem jen tři a půl hodiny. A to ještě blbě, abych nezmeškal let.“ Richard Wolff nevyhrál jen jedinou rozjížďku a od patnáctibodového maxima jej tak dělil pouhý bod. „Jednou jsem zaklopýt‘,“ připustil pražský borec. „Dvojka na startu se mi nelíbila už od začátku. Šel jsem do tý jízdy hlavně udělat bod a pojistit postup. Start nebyl optimální. Motorka nemohla z tý koleje jít dopředu. Ale nakonec jsem vyhrál a jsem maximálně spokojenej. Motorka jela skvěle, Jirka všechno připravil perfektně. Dneska to byl průlom v Čechách. Letos jsem se tady ještě moc nesvez‘.“ A jak se Richard Wolff chystá na mšenské finále? „Do Mšena je ještě čtrnáct dnů,“ začal pražský borec odpočítávat zbývající čas. „Budu se snažit něco vymyslet. Chci udělat ještě jeden motor. Zatím disponuju jen jedním, s kterým jsem spokojenej.“

„Zkoušel jsem obě motorky,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z Aleš Dryml. „Druhá moc nestačila. Dráha vypadala tvrdě, ale brala sílu z motoru. Pak už to bylo lepší. Ovál byl dobře připravenej. Snad ho nechají na Grand Prix bez experimentů.“ A jak Aleš Dryml vyřeší skutečnost, že české finále koliduje s utkáním švédské ligy? „Švédové nebyli rádi,“
odpověděl. „Jsem důležitej člen týmu, mám nízký vstupní average a přitom jsem třeba včera dělal dvanáct bodů. Místo mě budou těžko hledat náhradu. Navíc jedeme doma, kde se vyhrává, a proti leaderu tabulky. Nejsem z toho nadšenej ani já. Uvidíme, jak to dopadne.“

„Začátek sezóny byl slabší,“ začal Bohumil Brhel s hodnocením zeširoka. „Pár výpadků jsem tam měl. Bylo to, že si motory dělám sám. Dlouho to trvalo, než jsem všechno vychytal. Teď jsem však už spokojenej. Když totiž vyhraju na svým motoru, je to pro mě dvojíc vítězství. Porazím nejen závodníky, ale i tunery. Dráha na Markétě dnes nebyla špatná. Pokud s ní nebudou dělat experimenty, zůstane závodnická i na Grand Prix.“

„Jsem celej pobitej,“ povzdechl si Lukáš Dryml. „Včera mě ve Švédsku sestřelil parák typicky polským systémem. Zevnitř a prdnul do mě! Měl jsem štěstí, ale prkna jsem přesto chytil. Jsem potlučenej, krční páteř je zablokovaná.“ A jak Lukáš Dryml prožíval pražský boj o postup do finále? „Pořád zkouším doladit motorku,“ popisoval. „Bral jsem to jako možnost testovat, i když o výsledek mi šlo samozřejmě taky. Dráha vypadala tvrdě a já to měl v první jízdě udušený. Zatížil jsem motorku tak, že neměla sílu. A tím jsem se přetočil
a spadl. V druhý jízdě jsem se opět trápil. A tak jsem skočil na druhou motorku a to bylo o něčem jiným.“ V souvislosti se svým postupem do českého finále vyvstal pro bratry Drymlovy závažný problém. „Mšeno má nejhorší termín, co mohli dát,“ viděl Lukáš Dryml termínovou kolizi se švédskou ligou. „Je jasný, že se v úterý jezdí ve švédský lize. Tam máme s kluby kontrakt na celou sezónu. Jsme vlastně jejich zaměstnanci. Rád ve Mšeně jezdím, ale švédská liga je důležitá.“

„Jsem rád, že jsem ve finále,“ řekl po závodech v depu Adrian Rymel. „I když s odřenýma ušima. Nedokázal jsem tomu přizpůsobit motor. Dal jsem poslední šanci vačce, která nebyla ta pravá. Pátou jízdu jsem nedokončil, protože jsem se na to vykašlal. Už jsem byl dost nažranej toho humusu, kterým mě krmili. A tak jsem to zapích‘.“ V uplynulých dvou sezónách Adrian Rymel vždycky stanul v mistrovství republiky na stupních vítězů. „Věřím, že spolupráce s ladiči Láďou Dvořákem a Michalem Stárkem mě možná na bednu dovede i letos,“ zhodnotil své ambice. „Chtěl bych jet i světový pohár družstev. Ale uvidíme…“

1. Richard Wolff, Olymp Praha	3 3 3 2 3	14
2. Aleš Dryml, Pardubice	2 3 3 3 2	13+3
3. Bohumil Brhel, Olymp Praha	3 2 2 3 3	13+2
4. Lukáš Dryml, Pardubice	F 2 3 3 3	11
5. Adrian Rymel, Olymp Praha	3 R 2 2 3	10
6. Josef Franc, Olymp Praha	3 1 2 3 1	10
7. Antonín Šváb, Mšeno	2 3 E 1 2	8
8. Antonín Galliani, Markéta Praha	0 3 3 0 1	7+3
9. Patrik Linhart, Slaný	2 1 1 2 1	7+2
10. Karel Průša, Mšeno	1 2 2 2 0	7+1
11. Jakub Hejral, Mšeno	1 1 1 1 2	6
12. Věroslav Kollert, Liberec	2 2 1 0 R	5
13. Vladimír Višváder, Březolupy	1 0 1 1 2	5
14. František Liebezeit, Divišov	1 1 E E 0	2
15. Michal Matula, Markéta Praha	T E 0 1 1	2
16. Karel Kadlec, Plzeň	0 0 0 0 0	0
17. Zdeněk Šuranský, Mšeno (res)	0	0
18. Patrik Doubek, Markéta Praha (res)		DNR

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Poznámka: Antonín Šváb je pro závody mistrovství republiky jednotlivců závodníkem Mšena. Do finále tak postoupilo z Prahy 8+1 a pravidlo o povinném zastoupení mšenského závodníka v domácím finále na úkor někoho jiného z postupové osmičky nemuselo být uplatněno.

Ukázkové jízdy 125 ccm:
I – Dominik Jech, Jakub Fencl (oba Markéta Praha)
II – Dominik Jech, Jakub Fencl (oba Markéta Praha)

Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)

Praha – 21. června
Existují názory, že semifinále mistrovství republiky jednotlivců bývají mnohdy dramatičtější než vlastní finálové klání. V něm jde totiž především o titul eventuálně další dva stupně vítězů. A čtvrtý závodník už většinou hovoří o zklamání. Naproti tomu v semifinále se za úspěch pokládá postup. Ten si zajistí celá osmička borců a při natřískané startovní listině pak závod nabízí úžasná dramata, jichž se účastní většina startovní listiny. Všechny indicie napovídají, že podobná situace nastane zítra večer v Praze. Diváci tak mají zaručenou podívanou a navíc si mohou koupit vstupenky na stání na Grand Prix s dvacetiprocentní slevou.


VV SPD při určování semifinálové alokace přihlížel také k přání závodníků, kteří se živí v zahraničních klubech. Proto na první pohled mohou startovní listiny obou semifinálových závodů působit nevyváženým dojmem. Zatímco v Praze tvoří jádro šestnáctky senioři s reprezentačními zkušenostmi, v sobotu ve Svitavách hrají prim junioři.

Na svou cestu za obhajobou loňského titulu se zítra vydá Bohumil Brhel. Kromě něho spatří diváci také oba další medailisty z loňské Kopřivnice, stříbrného Adriana Rymela a bronzového Aleše Drymla. V sestavě je i jeho bratr Lukáš a tak se v našem hlavním městě představí kompletní stříbrné trio z nedávného evropského šampionátu dvojic v Gdaňsku.

Avšak ani zbytek startovní listiny není prost favoritů. Josef Franc dokázal téměř před rokem za podobné konstelace semifinále v Praze vyhrát. Oproti loňsku nastoupí i Antonín Šváb a horkým želízkem může být i Richard Wolff.

Bez šancí není ani juniorská špička, by zítra bude zastoupena jen Antonínem Gallianim, Věroslavem Kollertem a Patrikem Linhartem. V akci uvidíme rovněž Vladimíra Višvádera a Karla Průšu, jejichž jména jsme také zvyklí číst v programech finálových závodů.

A upřímně řečeno, s trochou štěstí mohou na brány finále zabušit rovněž ostatní nominovaní borci. I Jakub Hejral, Michal Matula, František Liebezeit a Karel Kadlec rozhodně budou chtít vytěžit ze své nominace maximum.

Nominační listina:
1 Adrian Rymel, Olymp Praha
2 Lukáš Dryml, Pardubice
3 Věroslav Kollert, Liberec
4 Karel Průša, Mšeno
5 Bohumil Brhel, Olymp Praha
6 Michal Matula, Markéta Praha
7 František Liebezeit, Divišov
8 Antonín Šváb, Olymp Praha
9 Josef Franc, Olymp Praha
10 Patrik Linhart, Slaný
11 Antonín Galliani, Markéta Praha
12 Jakub Hejral, Mšeno
13 Richard Wolff, Olymp Praha
14 Aleš Dryml, Pardubice
15 Karel Kadlec, Plzeň
16 Vladimír Višváder, Březolupy

Náhradníci
Zdeněk Šuranský, Mšeno
Pavel Fuksa, Pardubice
Adam Vandírek, Markéta Praha
Patrik Doubek, Markéta Praha
Michael Gregor, Markéta Praha

Foto: Pavel Fišer (aparát Canon D Mark II)

Praha – 2. června
Po včerejším juniorském šampionátu byly zveřejněny startovní listiny semifinálových závodů mistrovství republiky jednotlivců. Ty jsou na pořadu koncem měsíce v Praze a Svitavách.

Praha, 22. června:
1 Adrian Rymel, Olymp Praha
2 Lukáš Dryml, Pardubice
3 Věroslav Kollert, Liberec
4 Karel Průša, Mšeno
5 Bohumil Brhel, Olymp Praha
6 Michal Matula, Markéta Praha
7 František Liebezeit, Mšeno
8 Antonín Šváb, Olymp Praha
9 Josef Franc, Olymp Praha
10 Patrik Linhart, Slaný
11 Antonín Galliani, Markéta Praha
12 Jakub Hejral, Mšeno
13 Richard Wolff, Olymp Praha
14 Aleš Dryml, Pardubice
15 Karel Kadlec, Plzeň
16 Vladimír Višváder, Březolupy

Svitavy, 25. června
1 Jaroslav Petrák, Pardubice
2 Filip Šitera, Rimini
3 Pavel Ondrašík, Olymp Praha
4 Zdeněk Simota, Plzeň
5 Tomáš Suchánek, Pardubice
6 Jan Jaroš, Olymp Praha
7 Matyáš Hlaváček, Mšeno
8 Jan Hlačina, Slaný
9 Hynek Štichauer, Pardubice
10 Petr Vandírek, Plzeň
11 Martin Málek, Březolupy
12 Miroslav Fencl, Slaný
13 Marián Jirout, Pardubice
14 Luboš Tomíček, Olymp Praha
15 Martin Gavenda, Březolupy
16 Jaromír Otruba, Mšeno

náhradníci:
Zdeněk Šuranský, Mšeno
Pavel Fuksa, Pardubice
Adam Vandírek, Markéta Praha
Patrik Doubek, Markéta Praha
Michael Gregor,Markéta Praha