Praha – 30. října
Jedním ze stěžejních bodů programu sobotní valné hromady Svazu ploché dráhy byla zpráva o činnosti výkonného výboru za uplynulé čtyřleté funkční období, kterou přednesl Miloslav Verner. Šéf české ploché dráhy, jenž však na další působení v řídícím orgánu rezignoval, se ve svém obsáhlém materiálu vedle úspěchů dotkl také problémů a nešetřil své odpůrce. V této souvislosti se poprvé na veřejnost dostaly záležitosti spojené se zákulisím letošní extraligy. Magazín speedwayA-Z je jediným médiem, které dostalo svolení publikovat kompletní materiál v plném znění.
Zpráva Miloslava Vernera o činnosti VV SPD AČR a plnění usnesení od poslední valné hromady:
Dámy a pánové,
Scházíme se po čtyřech letech, abychom zhodnotili období, které máme za sebou, ale také, abychom si stanovili nové úkoly a cíle.
To minulé období začalo tím, že AČR převzal na základě rozhodnutí FIM od ČMF sportovní autoritu a tím bylo završeno několikaleté snažení o tento výsledek. Je všeobecně známo, že právě kluby sportovního odvětví plochá dráha měly na tomto kroku výrazný podíl, když už v té době jsme fungovali jako Svaz ploché dráhy v AČR. Je také všeobecně známé, že jsme jako první sportovní odvětví uspořádali tenkrát na jaře svoji valnou hromadu a stali jsme se Svazem ploché dráhy Autoklubu České republiky. S převzetím sportovní autority však také přišlo spousta závazků a z nich se Autoklub dostává do dnešního dne. První tři roky neobdržel žádný z klubů finanční dotace. Dotace, na které byly naše kluby zvyklé, a které najednou nepřicházely. AČR totiž musel ekonomicky vyřešit závod endurance v Brně, kongres FIM v Praze a šestidenní – tedy tři akce, které převzal a které bylo nutno uspořádat a vyřešit. Tak se stalo, že první finanční prostředky se k vám po tomto nelehkém období dostaly až v letošním roce a dá se říci, že jsme se pokusili ovlivnit to, aby nějakou tu finanční injekci dostal každý z vás. To se podařilo a již dnes máme příslib, že v budoucnu by to s finančními prostředky pro kluby pracující v souladu s cíli a plány AČR mělo být lepší a vám mohu jen poděkovat, že jste to těžké období zvládli.
Právě toto období ukázalo kvalitu lidí v čele mnoha klubů a to, že je zde i dnes většina těch, s kterými jsme v roce 2001 začínali, je důkazem, že jste to zvládli většinou všichni. Mrzí mě, že někteří představitelé klubů nevydrželi a zejména v poslední době se snaží vyvrátit i to, co bylo v ploché dráze za uplynulé období dobré a mají tendenci rozbít SPD. Svaz, u jehož zrodu stáli a někteří ho dokonce z čelných funkcí v AČR řídili a jeho podobu z této funkce utvářeli.
Dále mě mrzí, že u některých klubů odešli mnoholetí funkcionáři, za jejichž práci jim musím alespoň na dálku poděkovat, ale mám radost ze skutečnosti, že je nahradili noví, zapálení lidé, kteří plochou dráhou žijí a podstatně zlepšili práci klubů v Divišově, Kopřivnici, Březolupech a i na našem jediném kilometrovém oválu v Mariánských Lázních. Tuto jejich práci nelze přehlédnout a je naopak naší povinností jim nadále pomáhat, aby nepřišla jejich práce vniveč. Dále vznikají i nové soukromě subjekty. Antonín Klatovský či Aleš Dryml, naši bývalí vynikající skvělí závodníci založili a s velmi dobrými výsledky provozují své soukromé týmy.
Za uplynulé období se stalo spousta událostí. Řešil je výkonný výbor, v jehož čele jsem stál a věřte, že jsme mnohdy neřešili jednoduché záležitosti. O všem jste bývali informováni na pravidelných listopadových či prosincových schůzích, na kterých jsme spolu tvořili pravidla a termínové listiny nové sezóny. Dá se říci, že se nám dařilo připravovat dobrá pravidla a dobré soutěže, nebo nebýt nedávného problému s baráží, nemusel se v uplynulých čtyřech letech až na menší problémy s malým počtem účastníků MR jednotlivců v roce 2001, řešit výkonný výbor žádné soutěžní problémy. Zřejmě k tomu přispěla i ta skutečnost, že jsme si rozdělili své úkoly. Každý z členů VV měl na starosti některou ze soutěží a tu řídil. Pozitivní byla ta skutečnost, že o soutěžích – a to především družstev – rozhodovali zcela demokraticky pouze zástupci soutěžících a dá se říci, že si tak vlastně svoji soutěž vytvářeli.
Překvapuje pak nejenom mně, když se v otevřeném dopise dočtu, že jsme někomu něco nařídili či změnili bez toho, že by k tomu něco mohl říci či se k tomu vyjádřit, a přitom se dotyčný na změně pravidel sám podílel (zde Miloslav Verner naráží na otevřený dopis Vladimíra Wasyliwa, prezidenta PDK Mšeno, jímž se vzdal svého mandátu ve VV SPD). Dokonce se přiznám, že jsem byl rád, když se právě změnou pravidel kolem baráže vyrovnaly alespoň částečně šance obou soutěžících týmů. Každý má mít rovné šance a ty pro tuto soutěž byly vytvořeny ještě před jejím začátkem, vše kolem pak jenom zbytečně přilévalo olej do ohně a vytvářelo zbytečné vášně. Ke všemu, co se zde dnes bude zřejmě projednávat, musím poznamenat, že plochá dráha potřebuje dvoustupňovou soutěž. Soutěž, ve které se bojuje o postup. A vytvoření soutěže, která by jen na oko vytvořila zdání dvoustupňové soutěže, by bylo i morálně to nejhorší řešení. Nepříliš dobré je i řešení s přijetím zahraničních družstev. Zařazením této druhé nejvyšší soutěže mezi mezinárodní by totiž přineslo navýšení poplatků a i cesta za soupeřem by nebyla ekonomicky zanedbatelná. Navíc musím poznamenat, že čistě národní soutěž bez zahraničních jezdců nebyla přijímána zprvu jako dobré řešení, ale zajistila mnoho závodních příležitostí pro jezdce střední a začínající kategorie.
Stejně tak se mi nelíbí snaha o dost podstatné omezení mistrovské soutěže juniorských družstev. Vím, že je vedeno snahou ušetřit za poplatky AČR a odjet seriál tréninkových závodů, který by vrcholil jedním závodem o titul mistra. Překvapuje mě, že autoři tohoto návrhu zapomněli, že součástí těchto závodů byl i tak úspěšně rozjetý projekt mladých plošinářů ve třídě do 125 ccm. Tréninkové závody lze jen dost těžko prezentovat, nemají takovou vážnost a vymahatelnost soutěžních pravidel je nekonečně obtížná. Opravdu nám stojí ušetřené tři tisíce za tento závod za komplikace s pojištěním a skutečnost, že připravíme ty nejmladší o jejich oficiální závody?
Nabízíme úplně jiné řešení, jak v této oblasti ušetřit a platí to nejenom pro tyto závody. Domluvte si se svými činovníky, že budou na vašich závodech pracovat za vámi navržených podmínek. Každý z vás si v uplynulém období mohl nadiktovat, kterého z techniků chce a v podstatě mu vždy bylo vyhověno. Také se nám však stávalo, že některé kluby tuto záležitost podcenily, nechaly výběr činovníků na FMS a dnes mluví o vysokých nákladech. Víte velmi dobře, že se snažíme delegace činovníků ovlivnit, konec konců nám to ukládáte v usnesení z minulé schůze i vy sami. Ale musím znova upozornit na tu skutečnost, že v rámci předpisů FMS toto můžeme ovlivnit, ale nikoliv diktovat. Velmi závažným problémem jsou nejenom pro vás činovníci životního prostředí. Při našem posledním pokusu ovlivnit delegace ve váš prospěch jsme byli napadeni, že takzvaní domácí činovníci zejména v Praze a ve Slaném nedokázali poslat ani hlášení o své činnosti, a proto jsou delegace cizích činovníků nutností. Vím, že tato problematika je v posledním době na prvním místě zejména v FIM a UEM a těžko se jí vyhneme také u nás, ale stále věřím, že se nám podaří prosadit takzvaně domácí činovníky, ale chápeme, že jednou za sezónu musí přijít na kontrolu někdo z hora. Pak už jenom záleží na nás, aby vše bylo bez závad.
My sami ovlivňujeme delegaci rozhodčích a v uplynulém období jsme se snažili na závody posílat rozhodčí z nejbližších míst, i když v některých případech jsme museli přikročit vzhledem ke kvalitě podniku i k takzvaně méně ekonomicky výhodné nominaci. Většinu podniků rozhodčí zvládli, a pokud došlo k chybám, budou s nimi řešeny, jak na posezónním, tak i předsezónním semináři. Víme, že chyb se dopustili naši rozhodčí i v závodech nejvyšších soutěží a některá jejich rozhodnutí vyvolala bouři nevole. Musíte si však uvědomit, že rozhodčí je jediným pánem na podniku od okamžiku, kdy se začne trénink či závod až do konce těchto částí závodu a řády mu udělují nesmírnou pravomoc. Pokud si rozhodčí chybu nepřizná, je v podstatě neřešitelné situaci na místě vyřešit.
Co se týká funkce předsedy jury, žádný z těch, kdož vykonávali tuto funkci, většinou neúčtoval pořadateli plné náhrady. Musím vyzdvihnout pana Křikavu, který tuto funkci vykonával bez nároku na odměnu. Ale musím také poděkovat AK Slaný, že ho na tyto závody dopravoval. My nenavrhujeme zrušení této funkce dané řády, protože argument, že v UEM je tato funkce v některých závodech zrušena, neodpovídá plně pravdě. Tam totiž členové jury jsou dva a tím druhým vedle rozhodčího je zástupce domácí federace. Ve finálových závodech se přidává i samostatný předseda jury. To nás vede k návrhu, abychom v závodech, které jsou zapsány pouze v národním kalendáři, předsedu jury vytvořili na základě reciprocity, to znamená výměnná funkce činovníků. Stejně tak i v oblasti činovníků životního prostředí. Zaplame si licenci těchto činovníků, které FIM i UEM dnes pokládá za nepostradatelné a dokažme se dohodnout, že práci na těchto závodech odvedou bez náhrad. Musíme však souhlasit s tím, že se jednou za sezónu na našem podniku objeví i činovník nesepjatý s naším sportovním odvětvím.
Úplně jiná situace je v závodech zapsaných do kalendářů FIM, UEM a mezinárodních šampionátů. Tady je nezbytné pravidla a řády dodržet. Navíc si uvědomme, že cena licence potřebná k vykonávání těchto funkcí, je daleko vyšší.
Co se nám v uplynulém období skutečně nepodařilo však bylo zrušení výjimky, kterou jsme měli na placení za sportovní podniky při závodech extraligy a první ligy (za dva závody se platil jeden poplatek, což bylo pro rok 2005 zásahem FMS zrušeno – pozn. redakce). Není žádným tajemstvím, že plochodrážní kluby jsou největšími přispívateli za zápisy do kalendáře, protože každý z nich je pořadatelem většího počtu podniků zařazených do vyšší kategorie poplatků. Mrzelo mě, že jsem v této situaci na jednání FMS zůstal jako jediný, kdož na tuto skutečnost poukazoval, ale byl jsem přehlasován sportovními odvětvími, jejichž pořadatelé takový počet podniků jako my nepořádají. Myslím však, že se zde tak trochu promítly i problémy, které se táhly touto sezónou.
Ten problém se nazývá peníze. Nesouhlasím, že máme problémy s řízením tohoto sportu, my máme problém jediný a to jsou finance. Tento problém se vyostřil na počátku letošního roku, kdy se najednou objevil zájemce o sponzoring extraligy. Loni touto dobou začala jednání, která vedla k přípravě smlouvy mezi agenturou a kluby o částce bezmála tři milióny. Byla to pěkná částka, když si uvědomíme, že na začátku těchto jednání se mluvilo o tisících a televizních záznamech. Bezmála půlroční práce, na které se podílel nejenom VV, ale především všechny extraligové kluby, přinesla konečnou podobu smlouvy, kterou však pro neslučitelnost se zájmy AČR a právní nedostatky vytýkané právním oddělením AČR, nebyla podepsána v předložené podobě. Kluby však dostaly možnost tuto smlouvu podepsat bez účasti AČR s tím, že jim budou poskytnuta práva daná AČR. Rozběhla se další složitá jednání za účasti všech zainteresovaných stran a nakonec byla připravena smlouva nová. Nutno podotknout, že prospěch z ní by měly pouze smluvní subjekty, i když VV SPD navrhoval část finančních prostředků převést na mládež, případně na úhradu činovnických výplat a tak podpořit i menší kluby. To ale účastníci s výjimkou pardubického předsedy Erbana odmítli. Smlouva však nakonec nebyla vůbec podepsána a vznikl ligový svaz, který chtěl tuto situaci řešit úplně sám a bez jakýchkoliv zásahů AČR. Nakonec však od smlouvy odstoupila agentura, které se dotkl způsob jednání kolem smlouvy. Nechci příliš hodnotit vzniklou situaci, ale z hlediska marketingových hodnocení této smlouvy několika společnostmi se přiznám, že bych považoval plnění této smlouvy za zázrak, i když pro plochou dráhu velice potřebný.
Mnozí jste se zúčastnili mnoha dalších různých jednání a víte, o čem byla řeč. Vše se stáčelo a stáčí neustále na řízení ploché dráhy, ale zodpovědně říkám, vše je pouze o penězích a řízení sportu je záminkou.
Situace kolem Svazu ligových družstev došla až tak daleko, že se uvedený svaz dostal do rozporu se stanovami AČR a těmto klubům hrozilo ukončení členství. Nakonec kluby zrušily nebo dokonce pozastavily své aktivity v tomto svazu a některé své návrhy, zejména na změnu řízení předkládají během dnešního jednání. Musíme však podotknout, že ne všechny jsou v souladu se stanovami AČR. Na minulých jednáních a i dnes nám je vytýkáno členem VV SPD panem Wasyliwem, že neexistuje koncepce rozvoje ploché dráhy. Za celý rok po tomto svém prohlášení však neprojevil na jednáních VV SPD žádný zájem na této koncepci pracovat. Přiznám se, že jsem marně hledal i nějaký náznak snahy o zlepšení řídící práce v SPD. Co mu z jeho otevřeného dopisu nemohu upřít, je vyjmenovaná a provedená práce za čtyři roky, i když on sám přiznává, že je to i z části práce jeho klubu. Naštěstí už žádný z ostatních členů VV SPD neměl snahu svou práci prodávat stejným způsobem a také, i když třeba vnitřně nesouhlasil s činností ostatních, podílel se na práci VV SPD do konce funkčního období a nevyužil šance měsíc před koncem získávat levné volební body. Sám za sebe považuji za dost výrazné zlepšení práce s mládeží a konečně započatá práce s motocykly o objemu do 125 ccm, na kterém s ním se však podíleli pánové Špinka a Křikava. Ve Slaném a na Markétě je tato práce záslužnější, nevěnují se jenom jednomu jezdci, ale rozsah jejich práce je širší.
Při hodnocení práce členů VV SPD se dostávám ke státní reprezentaci. Podrobná zpráva o ní bude přednesena, navíc je vám předkládáno i kompletní vyúčtování peněz určených MŠMT na státní reprezentaci. Většinu z těchto položek již znáte z internetových stránek AČR. Několik slov k tomuto vyúčtování. V roce 2001 jsme naposledy účtovali starým způsobem, kdy bylo využíváno takzvaných doprovodů a jednotlivým jezdcům se v určených závodech proplácelo nocležné či stravné. Na konci sezóny pak ti nejúspěšnější, kteří obsadili některé z prvních osmi míst, tedy ty pozice, za něž obdrží sportovní odvětví nejvíce finančních prostředků, obdrželi dost výraznou odměnu.
Od roku 2002 jsme doprovody, i když je nárokujeme, zrušili úplně. Pouze poskytujeme finanční příspěvek na dopravu jednoho manažera. Ten potom na základě výsledků předkládal návrh na odměny jednotlivým jezdcům v souladu s určenou výší prostředků daných té které disciplíně. Vzhledem k tomu, že ostatní členové VV SPD se až na jedinou výjimku nezúčastňovali závodů MS a ME a tyto soutěže sledovali podrobně pouze na domácích drahách, minimálně někde jinde, bylo toto nejlepším řešením a svědčí o tom i ta skutečnost, že když se v letošním roce tyto prostředky projednávaly, nebylo proti jejich vyúčtování žádných připomínek. Navíc bylo mezi jezdce díky úspěchům Lukáš Drymla, Zdeňka Schneiderwinda, Bohumila Brhela a Antonína Klatovského o dost vyšší. Je pravda, že právě tito jezdci, kteří přinesli díky tomu, že na základě jejich výsledků jsme mohli mezi financovaného zařadit i další jezdce, měli z toho největší užitek.
Řekněme však, proč by tomu tak nemělo být?! Říká se, že jsme přišli o mnoho jezdců, čísla od roku 2001 už tak jednoznačná nejsou. Říká se, že odpadlo mnoho závodů, ani zde to čísla nepotvrzují. Proti roku 2001 se nejezdí pouze v Chabařovicích, ale plochá dráha zde stále žije. Možná se dočkáme i chvíle, kdy vyjedou plochodrážníci na dráhu v Liberci a proti roku 1989 by tak chyběla pouze dráha v Čakovicích. Vím, že je spousta problémů, ale určitě nejsou tak katastrofické, jak je mnohdy podáváno. Největší radost mi dělají závody těch nejmladších a ty jsou zárukou rozvoje tohoto sportu, těm se musíme věnovat. Já teď jenom mohu konstatovat, že jsem v uplynulých čtyřech letech působil na čele disciplíny, která má díky svým výsledkům a především díky titulům mistrů světa a Evropy za sebou jedno z nejlepších období své historie. Za to patří všem, co se na tom podíleli, dík.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
