Krško – 3. února
Nedozírnou tragédií skončil čtvrteční závod argentinského šampionátu v Bahia Blanca. V rozjížďce s číslem čtyři letěl Matija Duh po souboji s Guglielmo Franchettim přímo do mantinelu, který byl vytvořen z vyřazených pneumatik. Slovinský závodník utrpěl těžká zranění mozku. Od té doby kolovaly o jeho stavu různé zprávy, až dnes dopoledne z jeho klubu v Kršku dorazila ta nejhorší možná. Slovinský závodník, jehož čeští diváci viděli poprvé při Memoriálu Antonína Vildeho ve Slaném v srpnu 2006, prohrál nejdůležitější závod svého života ve věku necelých čtyřiadvaceti let. Čest jeho památce!

Foto: Jiří Havlíček

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Flims – 26. ledna
Radek Hutla dostal pozvání na závody ve švýcarském Flimsu, které slibovaly zajímavý zážitek. A podle povědomí českých ledařů a aktuální výkonnosti švýcarských jezdců i naději na slušný úspěch. Start byl potvrzen, motocykly v týdnu vyzkoušeny a nic nebránilo v účasti. V pátek se jelo mistrovství Švýcarska, takže jsme vyrazili ve čtvrtek večer, abychom se aklimatizovali. A hlavně okoukli dráhu v akci a případně doladili svoje stroje.

Mráz pomáhá svérázné úpravě
Dráha je umístěna ve sportovním areálu na okraji města na dně údolí spolu s krytou halou. Na tartanovém podkladu je nastříkáno asi třicet centimetrů ledu. Diváci mohou sledovat závody z tří stran z okolních svahů, na poslední otevřené straně je příjezd, prostor depa a zmiňovaná hala.

Samotná dráha má méně než tři sta metrů, v rovinách asi osm metrů a v zatáčkách zhruba dvanáct metrů. Žádný velký prostor na předjíždění ani vyhýbání není. Za zmínku stojí postup pořadatelů. Po tréninku poničenou dráhu asi hodinu před startem hlavního závodu nastříkali vodu na dr a mráz odhadem kolem patnácti stupňů zařídil, že se na tom dalo jet.

Na startu pátečního závodu se začátkem v osm večer se objevili mimo švýcarských jezdců dva juniorští reprezentanti Ruska, Josef Kreuzberger a Thomas Rathgeb z Rakouska, známí také ze startů u nás. Samotný závod nijak nenadchl, rozdíly ve výkonnosti jezdců byly propastné. Otázku švýcarského mistra pořadatel vyřešil po svém. Čtyři nejlepší Švýcaři spolu odjeli finále o titul, čtyři nejlepší jezdci měli finále o vítěze závodu.

Nebezpečná dráha
Dráha nic moc, ale závod se odjel bez problémů. Zato v sobotu se děly věci. Druhý závod, jeden ze série Golden Spikes,přivedl na start podstatně kvalitnější startovní pole a sliboval velké boje. Dráha po sobotním závodě vypadala obnovená, mráz byl snesitelnější. Ale na škodu úpravě dráhy.

Rozčarování přinesly tréninkové jízdy. Přestože každý jezdec měl na vyzkoušení tři kola, hlavně vnitřek dráhy byl dost zdevastovaný. Radek Hutla usoudil, že by mohl být rychlý po vnější stopě, kde byla dráha relativně rovná. Vypůjčený motocykl od syna Lukáše byl pro tento záměr dostatečně rychlý. Měl pravdu, ale jen dvě jízdy.

Od první jízdy závodu bylo zle. V zatáčce před cílem závodníci skákali jak na motokrosu. Ve druhé jízdě jeden z jezdců po projetí lavoru těsně za cílovou lajnou přišel o závěs odpružení zadního kola a odstoupil! Pohled, jak visí na řídítkách, asi půl metru nad sedlem asi senzace chtivé diváky uspokojil.

Onen lavor mezi žlutou a bílou dráhou byl asi tři metry dlouhý a půldruhého metru široký. Hloubku přehánět, ale dokázala vyrazit závodníkům odpérované kolo z rukou. Ke všemu byl plný sněhu. Pořadatelé zřejmě ho zřejmě při úpravě pouze zahrnuli tříští a nechali to být. Podobné zákroky učinily i v zatáčkách.

I neblahé příklady táhnou
Radek Hutla svoji první jízdu zvládl dle očekávání. Dva body po souboji s Němcem Kirchnerem. Ve druhé sérii vodil asi tři kola Rusa Akulova s bezpečným náskokem asi deseti metrů, avšak soupeř ho za poslední okruh dojel a předjel.

Jenže odfláknutá úprava dráhy se stala špatným scénáristou pro další odvíjení zápletky. Charly Ebner junior ve třetí sérii trefil ten lavor za cílem. Vystoupil v plné palbě přes řidítka z motocyklu. A dál pokračoval v kotrmelcích až do balíků v nájezdu.

Přerušení závodu, prohlídka trati, porada s jezdci a rozhodnutí. Zkusí se ještě jedna runda. Skoro to klaplo. Jenomže Dirk Fricke, jeden z činovníků závodu a zároveň závodník, chytil při jednom z průjezdů okraj neustále zmiňovaného lavoru. A měl problém, aby nenásledoval nezáviděníhodný příklad rakouského mladíka.

A tak bylo po ftákách! Závod byl po rozjížďce s číslem dvanáct ukončen. Pro úplnost českého úhlu pohledu. Radek Hutla jel se střelci ze žluté. Start byl dobrý, jenže lavor byl plný tříště a do nájezdu šli všichni čtyři v lajně a ven. Takže nebylo místo, protože na rozbitý vnitřek se pochopitelně nikomu nechtělo. Byla to jedna z nejvyrovnanějších jízd, jenomže pro Radka Hutlu na nula.

Nakonec jsme dostali obálku s tři sta padesáti švýcarskými franky. A náklady? Nafta asi sedm tisíc korun, hotel čtyři tisíce, plus mezinárodní licence. A to kdoví, zda se při mírném průběhu letošní zimy ještě sveze…

Ilustrační foto: Radovan Štěrba

Uplynulý týden jsme především drželi palce českému nároďáku, který se v Sanoku zpočátku úspěšné vydal za třetí bronzovou medailí v řadě, aby nakonec skončil pátý, ovšem jen jediný bod za pódiem. Ke slovu se však dostal také Radek Hutla ve švýcarském Flimsu a Matěj Kůs v daleké Argentině.
Argentinský mistrovský seriál pokračoval svým sedmým kolem v Bahia Blanca a pražský borec se v něm dostal do velkého finále. Jeho cílem projeli závodníci v pořadí Nicolas Covatti, Mariusz Fierlej, Matija Duh, Guglielmo Franchetti a Matěj Kůs.

Další závod byl na programu v sobotu v Carlos Casares. Na ovále ležícím asi čtyři stovky kilometrů daleko od Bahia Blanca triumfoval Lisandro Husman a na stupně vítězů se podívali ještě Nicolas Covatti a Facundo Albin. Matěj Kůs dojel druhé v malém finále za Matijou Duhem.

Ve švýcarském Flimsu se závodilo už v pátek v rámci domácího šampionátu, po němž následoval Alpenarena Pokal. Radek Hutla se svého prvního letošního závodu dočkal až včera v rámci Golden Spike Flims.

Jenže pořadatelé příliš nezvládali úpravu dráhy a na základě jejího stavu se muselo končit již po třetí sérii. V té chvíli měl na svém kontě devět bodů Rakušan Martin Posch, který byl vyhlášen vítězem. Další pozice patřily osmibodovým Markusu Jellovi a Christophu Kirchnerovi. Radek Hutla stačil nasbírat čtyři body, což stačilo na devátou příčku.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Nepříliš optimální zprávy dorazily se sobotního challenge o postup do finálové části ledařského mistrovství světa družstev, z něhož cestu k postupu nenašel ani jeden z bratří Klatovských. Matěj Kůs se v Argentině nedostal do akce. Úterní mítink v Bahia Blanca byl zrušen kvůli dešti, v sobotu v Colonia Baron nestartoval. A tak další díl pravidelného pondělního seriálu magazínu speedwayA-Z bude především o výkonech českého tria o víkendovém dvojzávodě šroubkařské série Speedway-on-Ice v Drážďanech a Schönheide.
Výsledky sobotního klání v drážďanské Energieverbundareně přinesl magazín speedwayA-Z v samostatném článku. Včera se v Schönheide na nejvyšší stupeň vítězů vrátil Ronny Weis. Hlava pořadatelského týmu projela cílem velkého finále před Fritzem Wallnerem a Marcinem Sekulou.

Roman Čejka vůbec poprvé v sezóně 2012 – 2013 chyběl na stupních vítězů. „Upravoval si pravidla podle sebe,“ nechal se slyšet slánský závodník. „Nenechal se vyloučit kvůli kuželům ohraničujícím vnitřní okraj dráhy.“

S nimi se ovšem dostalo do křížku během předchozích podniků ve Freitalu a Drážďanech víc závodníků. Osudným se pro ambice Romana Čejky stal duel s Fritzem Wallnerem. „Mě ale vyloučili, když jsem ho sestřelil,“ říká. „A to mě vzalo body, tak jsem aspoň vyhrál malý finále.“

Za ním byli v jeho cíli Sergej Malyšev a Zdeněk Holub. Na dalších příčkách počínaje tou sedmou se umístili Michal Dudek, Richard Geyer a Steven Mauer.

Foto: Eva Palánová

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Drážďany – 19. ledna
Ani ve druhém podniku šroubkařské série Speedway-on-Ice dominoval Fritz Wallner. I když na ledě v drážďanské EnergieVerbund Areny upadl, postavil se na start repete. Dotáhl ho do vítězného konce stejně jako později velké finále, v němž protnul metu před Marcinem Sekulou. Ten na rozbitém povrchu na poslední chvíli připravil o stříbro Romana Čejku. Zdeněk Holub skončil pátý, Michal Dudek osmý.

Ice Show Forever
Kdo dnes přijížděl do Drážďan po jakékoliv komunikaci většího významu, musel se potkat s Ronny Weisem. Německý plochodrážník logicky nevítal každého motoristu osobně. Ovšem jeho snímek, kterak krotí svůj modrobílý motocykl po sněhobílém ledovém zrcadle, byl nepřehlédnutý na každém druhém kandelábru.

Jeho série Speedway-on-Ice nakročila k velkému skoku dopředu. Zatímco předloni se šroubkaři v saské metropoli představili na velké dráze, z níž je loni vystrnadili klasičtí ledaři, nyní se měli prezentovat přímo uvnitř EnergieVerbund Arena. Ta je především domovem místních Ledových Lvů, kteří hrají druhou hokejovou bundesligu.

Podmínky jejího použití pro zimní plochou dráhu byly stejně přísné jako předloni. Avšak Ronny Weis se svým týmem se tentokrát rozhodli přijmout výzvu. Největším strašákem pro ně byla hrozba osmdesátitisícové pokuty, samozřejmě v eurech, pakliže by se jakkoliv poškodilo chlazení ledové plochy.

Přitom síla ledu sotva přesáhla sedm centimetrů. Ronny Weis proto nekompromisně kontroloval délku šroubků a v případě prohřešku osobně neváhal s bruskou v ruce ztrestat provinilcovo zadní kolo. V improvizovaném depu to vzbudilo vlny nevole ruku v ruce s tradičně nižšími prémiemi a nutností zaplatit parkovné za dodávky ve výši patnáct eur. Ke všemu o tréninku přišla vlna pádů. Dvakrát upadl rovněž Michal Dudek.

Soumrak ovšem veškeré nesoulady přikryl svým tmavým hávem. Dvoupatrová hala byla vyprodána zhruba ze tří čtvrtin. Krátce po sedmnácté zhasla všechna světla a začalo odpočítávání od patnácti. Sotva padla nula, ozvala se rána a za hudby z filmové ságy o boxeru Rockym vyjel Ronny Weis osobně zahájit okázalé představení devíti plochodrážníků, třech capartů na motokrosových padesátkách a čtyř automobilových závodníků.

Fritz Wallner odmítl kompromis
Zatímco se svým úvodním vstupem na scénu mohla být závodící hlava organizačního štábu spokojena, o rozjížďce s číslem jedna se totéž konstatovat nedalo. Vnitřní pozice na roštu se neukázala jako výhodná, navíc Ronny Weis nedokázal během třech okruhů předjet ani Sergeje Malyševa, ani vítězného Marcina Sekulu.

Vzápětí Roman Čejka stojící u mantinelu nezaváhal ani vteřinu. Sotva mu kolem očí prolétla startovní gumička, vyrazil do čela. „Dobrý,“ komentoval posléze svůj úvodní triumf. „Start byl v pohodě. Od prken máš lepší úhel do zatáčky.“

Michal Dudek jeho slova vzápětí potvrdit nemohl. „Měl jsem tam málo plynu a motorka zdechla,“ vysvětloval, proč se tentokrát jen díval na záda soupeřů. Sice se hodně pral, avšak bod Richardu Geyerovi už neuzmul.

Suverénní vítěz Fritz Wallner prodloužil sérii své neporazitelnosti v šesté jízdě. A to shodou okolností na úkor borců, kteří prve také své rozjížďky vyhráli. Aby však na čele průběžné klasifikace osaměl, musel spodní stranou překonat Romana Čejku.

Ten byl ovšem v půlce základní části nejlepší z českého tria. Přitom však mohl být na stejné úrovni se Zdeňkem Holubem. Pražský junior v rozjížďce s číslem čtyři nejlépe odstartoval a rozhodně nesložil zbraně, když ho podjel Ronny Weis. Jenže při pokusu o odvetu v úvodním výjezdu třetího kola upadl a jeho bod zdědil Michal Dudek.

„Trošku mě asi poslal,“ komentoval Zdeněk Holub svůj duel s Ronny Weisem. „Ale především jsem si za to moh‘ sám. Dělal jsem debility.“ V osmé jízdě ho čekala těžká jízda s Fritzem Wallnerem a Marcinem Sekulou, z níž vyšel na štítě, a brány velkého finále se mu začaly uzavírat.

K němu však neochvějně mířil Roman Čejka, když vzápětí dominoval střetu s Michalem Dudkem a Sergejem Malyševem. Rovněž Ronny Weis dvěma triumfy odčinil úvodní nulu. Verdikt o jeho osudu musel padnout v rozjížďce s číslem deset. S Fritzem Wallnerem a Romanem Čejkou po pravici však nemělo jít o jednoznačnou záležitost.

Rakušan se slovenskou licencí opět odstartoval jako střela s plochou dráhou letu. Jenže v prvním výjezdu se přetočil a upadl. Jízda byla zastavena, ale otřesenému Fritzu Wallnerovi se moc vstávat nechtělo. Dva pořadatelé mu pomohli na nohy, aby se s rukama na bolavém místě, kde nohy přecházejí v záda, odkulhal do depa.

Ronny Weis s Romanem Čejkou se užuž na roštu chystali startovat, když publiku vybuchlo v obrovský aplaus. Na dráhu vyjel Fritz Wallner. Potlesk ještě zesílil, když oběma sokům naměřil stylem start – cíl. Do velkého finále ho doprovodil Roman Čejka, zatímco Ronny Weis s druhou nulou na kontě musel čekat ještě jednu jízdu. Když v ní Marcin Sekula nepoznal sobě rovného, věděl, že z pódia dnes mávat nebude.

Antonín Polák se netrefil do správné bedny
Automobily bojující ve stíhacím závodě jsou při sérii Speedway-on-Ice spíše jen doplňkovým programem. A to tím spíše, dostává-li vítěz jízdy jeden bod, ale za projetí zatáčky plným smykem se přiděluje jednou tolik.

Uznalé saské publikum ovšem i tyto borce, mezi nimiž nechybí ani plochodrážní ex-šampión Maik Pilz, dokáže odměnit. Uwe Neumann, jehož charakteristickým poznávacím znamením je kulich s obrovskou bambulí, nyní rozjásal celou halu z úplně jiného důvodu.

Zatímco moderátor přivedl jeho nic netušící přítelkyni doprostřed ledové plochy, on se v depu převlékal ze závodní kombinézy do fraku. S kyticí v ruce posléze objel několikrát ovál, aby vzápětí požádal svou vyvolenou o ruku.

Plochodrážní závod měl ovšem vyvrcholit ještě finálovými jízdami. Bohužel se do nich nedostal Michal Dudek, který v jedenácté jízdě získal skalp alespoň Stevena Mauera. Ronny Weis při losování startovních pozic po kratším váhání sebral naváděčkám slunečník červené barvy.

A nelitoval, protože slavil vítězství stylem start – cíl. Zdeněk Holub, který se sem dostal díky úspěšného předjetí Sergeje Malyševa v předposlední zatáčce jedenácté jízdy, zůstal vzadu. Navíc v první zatáčce dostal moc ven, avšak záhy pokořil Sergeje Malyševa podruhé. „Spravil jsem si chu,“ neskrýval.

Před velkým finále už dráha po celém programu nebyla v optimálním stavu. Antonín Polák, mechanik Romana Čejky, vyrazil na průzkum. Své rady sdělil svému svěřenci, aby vsedě na stupních vítězů vychutnával běh věcí následujících.

Roman Čejka kráčel na startovní rošt už s modrým povlakem nasazeným na své přilbě. Dobře věděl, že Fritz Wallner, který si bude volit pozici před ním, sáhne po červené. Tak se také stalo. Roman Čejka ještě naposledy zkontroloval koleje a už mával modrým slunečníkem.

Fritz Wallner dotáhl své úsilí do nepokaženého vítězného konce. Rychle se ujel vedení a v úvodním výjezdu tlačil Romana Čejku hodně ven. Slánský junior se však musel bránit Marcinu Sekulovi. Nakonec mu podlehl ve druhém kole, zatímco Antonína Poláka sedícího na druhém stupínku pódia zvedl Marcin Sekula.

Show končila, obsluha stánků zdvořile odkazovala při vyřizování objednávek vyprodaných pochutin na své kolegy a závodníci balili krám. Češi vesměs před cestou do zítřejšího Schönheide zamířili domů. Do Lužné u Rakovníka mířil i Miroslav Rosůlek, jemuž se podívaná náramně líbila.

„Myslím, že je to dobrý trénink přes zimu,“ přemítal. „A je to taky pro kluky takové pohodové zpestření před sezónou. Určitě to pomůže jejich psychice. Škoda, že se těch závodů nejede více.“ Na otázku, proč Češi musí na takovou podívanou za hranice, však odpověď neznal nikdo.

Hlasy z depa
„Bylo těžký se dostat do finále, když to nedokázal ani Ronny,“ přemítal Roman Čejka. „Ke konci mi už nešly starty. Dráha byla taková, že má křivý koleje. A v nich to ujíždí do stran. Držel jsem druhej‘ flek, pak jsem však vyjel do strany a už tam byl Sekula.“

„Nebylo to tak strašný,“ bilancoval Zdeněk Holub. „“Mohlo to bejt‘ lepší, ale i horší. Spravil jsem si chu, že jsem se dostal do malýho finále. Uvidím zejtra v Schönheide. Snad bude bedna, budu se snažit.“

„Dělali jsme nový kolo,“ vysvětloval Michal Dudek. „Kvůli ostříhanejm‘ šroubkům jsem dvakrát spadl o tréninku. Když jsem ubral, ujelo to. Nastřihli jsme je moc, začalo to mydlit. Teď jedu domů a budeme dávat jinej‘ motor a víc zbrušovat šroubky. Jeden start jsem posral, motorka zdechla, měl jsem tam málo plynu. Pak jsem tam měl zase moc plynu a promydlil to. Starty ale nemám ani na klasice natož pak tady.“

		TOT	MF	FIN
1. Fritz Wallner, A (SMF)	2 2 2 2	8		1.
2. Marcin Sekula, D (PL)	2 0 1 2	5		2.
3. Roman Čejka, CZ	2 1 2 1	6		3.
4. Ronny Weis, D	0 2 2 0	4	1.
5. Zdeněk Holub, CZ	1 F 0 2	3	2.
6. Sergej Malyšev, D (RUS)	1 2 0 1	4	3.
7. Richard Geyer, D	1 1 1 0	3
8. Michal Dudek, CZ	0 1 1 1	3
9. Steven Mauer, D	0 R 0 0	0

Foto: Eva Palánová