Plochodrážní týden v Čechách začal Memoriálem Luboše Tomíčka. Startovní listina se jen hemžila atraktivními jmény, ale bohužel podívaná skončila po třech sériích. V sobotu Plzeň potvrdila Václava Milíka na českém mistrovském trůnu. V Liberci se rozloučili sezónou ve veselém duchu, v Žarnovici o něco seriózněji. Čeští a slovenští závodníci se v zahraničí dostali do akce až o víkendu. Dnešní díl pravidelného pondělního přehledu magazínu speedwayA-Z vás zavede nejen na vyvrcholení polské extraligy či závěrečná klání britské Premier League. Žarnovický tým totiž před svým včerejším triumfem nad Ukrajinci dostal šišku v Debrecenu a Martin Mejtský vyrazil na dva podniky italského šampionátu do Terenzana.
Bez Zdeňka Holuba
Zdeněk Holub musel oželet závod ve skotské metropoli
V pátek večer porazil Edinburgh doma Peterborough vysoko 59:33, avšak Zdeněk Holub v sestavě hostů chyběl. „Jelo se to večer, nestih‘ bych se vrátit,“ říkal před cestou na nástup třetího finále českého šampionátu v Plzni. „Byl bych v Londýně až ráno a nestih‘ bych se sem dostat. Přitom se to odkládalo až někdy ze srpna, teď tam byly jen dva kmenoví závodníci jinak rider replacement a hosti.“
Pražský junior se do Anglie dostane až někdy v prosinci na slavnostní klubovou večeři. Na téma svého dalšího kontraktu odmítl spekulovat, připustil však jistá jednání v Polsku.
Před vítězstvím vysoká prohra
Před domácím mítinkem s Ukrajinou závodili Slováci v Debrecenu
V maďarském Debrecenu zvedá plochá dráha evidentně hlavu. Důkazem byl i sobotní test match s Žarnovicou, kde k nejúspěšnějším závodníkům patřil veterán Sándor Tihányi. Domácí Debrecen porazil Žarnovicu vysoko 60:31.
Výsledky:
Debrecen Speedway SE 60: Jozsef Tabaka 11(1), Sandor Tihanyi 11(2), Szabolcs Vida 6(1), Stanislav Mělničuk (UA) 10(2), Roland Kovacs 15, Mark Barany 4(1), Peter Vida (SMF) 3, Sandor Konya DNR
Speedway Club Žarnovica: Denis Fazekas (H – HMS) 1(1), Michal Tomka 5, Jakub Valkovič 2(1), Andrej Kobrin (UA) 10, Patrik Búri 6(1), Ján Mihálik 6, David Pacalaj 2(1)
Vedení před suverénem ukončil pád
V italském Terenzanu kraloval Nicolas Covatti, ovšem Martin Mejtský byl chvíli před ním
Dvě kola italského šampionátu v Terenzanu se stala kořistí Nicolase Covattiho. V sobotu se spolu s ním postavili na stupně vítězů Michele Castagna a Nicolas Vicentin. Martin Mejtský skončil mezi třinácti závodníky sedmý,
Martin Mejtský předvádí následky svého sobotního pádu
„Tvrdá dráha, hrozně dlouhá a za roh,“ svěřoval se pardubický borec se svými dojmy. „Docela jsem se s tím pral. V první jízdě jsem dělal bod, pak dva, zase bod. Čtvrtou jízdu jsem měl nejlehčí a jel jsem z jedničky. Odstartoval jsem, dal to na lajnu. Ze čtyřky mě jeden přikryl, přetočil se, podíval se na mě a já ho sestřelil. Takže jsem zohejbal motorku a sedřel jsem se snad všude a byl celej‘ bolavej‘…“
Nezbylo než na včerejší pokračování připravit druhý motocykl. „Bylo nás málo, jedenáct tuším,“ ujímá se Martin Mejtský opět role vypravěče. „První jízda bod, druhá jízda bod. Třetí jízdu jsem šel z druhýho místa na držku. V poslední jízdu jsem odstartoval první před Covattim, Ivačičem a ještě jedním. Na rovince po zatáčce mi to tam vložili. Přetočil jsem se a šel na držku. Byl jsem marnej‘, vůbec mi to nešlo. Až na ty starty, ty mi šly zase moc dobře.“
Martin Vaculík vicemistrem, Václav Milík bez medaile
Po titulu v Plzni skončil Václav Milík v polské extralize bez medaile
Včera vyvrcholila polská extraliga. V odvetě duelu o titul v Gorzowě vrátili domácí prohru Toruni z minulé neděle. Své hosty předčili v poměru 51:39 a v konečném součtu se stali šampióny díky čtyřem bodům, jelikož součet skóre činili 92:88 v jejich prospěch. Martin Vaculík měl deset bodů se dvěma bonusy (3 1 0 2 3 1).
Zielona Gora porazila Wroclaw také doma a opět o osm bodů. Stalo se tak v poměru 49:41 a díky skóre 97:83 získala bronzové medaile. Václav Milík bral osm bodů se dvěma bonusy (0 2 3 1 2).
Jen tři prohry za týden
Matěj Kůs prohrál minulý týden jen tři jízdy
Poslední výsledek českého závodníka z minulého týdne patří Matěji Kůsovi. Včera jeho Newcastle doma předčil Scunthorpe drtivým výsledkem 61:31. Pražan třikrát vyhrál, jen v rozjížďce s číslem pět se mezi něho a vítězného Ludviga Lindgrena vklínil Josh Auty. Suma sumárum, deset bodů (3 1 3 3).
Matěj Kůs tím pádem za minulý týden prohrál jen tři jízdy. Při Tomíčkově memoriálu jej porazili Peter Ljung a Robert Lambert, během finále v Plzni pouze létající Václav Milík.
Foto: Martin Mejtský, ilustrační Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Martin Mesiarik a Mirek Horáček
Žarnovica – 25. září
Pohár nebyl obsažen jen v názvu Pohár míru a přátelství, jak byl nazván dnešní test match Slovensko vs. Žarnovica. Vítězné družstvo vyhrálo obrovský pohár. Když se po patnácti jízdách ukazatel skóre zastavil na stavu 45:45, ke slovu musel přijít rozjezd. Domácí zastupoval nejlepší muž sestavy Michal Tomka. Ovšem místo suveréna Andreje Kobrina přijel z depa Marko Levišin. Oba závodníci neujeli jediné kolo a o slovenském triumfu bylo rozhodnuto.
Třicítka aerovka patřila ke hvězdám nástupu
Atributy utkání jsou nejen pády, ale především vyrovnanost
Stategická porada slovenského týmu před závodem
Michal Tomka odstartoval. Marko Levišin jej na protilehlé rovince začal předjíždět úzkou skulinkou, která mezi Slovákem a mantinelem ještě byla. Jenže si ťuknul o bariéru a skončil v saltech. Dramatické utkání dostalo dramatickou tečku a jistou symboliku je možné vidět i v Ukrajincově pádu.
Slušně zaplněné ochozy, jak je v Žarnovici dobrým zvykem, viděli pádů celou řadu. Hned v první jízdě upadl David Pacalaj, v následující rozjížďce Marko Levišin. Oba však své motocykly stačili odtlačit, takže červená světla zůstala v nečinnosti.
Za zády vedoucího Michala Tomky padá Dimitrij Mostovyk
V rozjížďce s číslem devět si však přece jen zablikala. Vedl Michal Tomka, když měl pád za ním jedoucí Dimitrij Mostovyk. Čtvrtý v pořadí Andrej Rozaljuk se mu už nevyhnul. Naštěstí se nikomu nic nestalo.
Za nádherného počasí se závod vyvedl také po sportovní stránce. Byl vyrovnaný, ani jeden tým neodskočil tomu druhému na větší než čtyřbodový rozdíl. Standardním výsledkem se stala buď remíza nebo výhra 5:1. Po takovém výsledku se však skóre hned opět srovnalo.
Andrej Kobrin neprohrál jedinou jízdu
Utkání kraloval Andrej Kobrin, který přece jenom svou výkonností patří kamsi jinak. Výfuk mu jako jediný ukázal Michal Tomka. Ve čtrnácté jízdě nad ním vedl tři a půl kola. Nicméně Ukrajinec si za jeho zády připravoval útok a v poslední zatáčce ho podjel.
Bacily jely na tandemu
Michal Tomka dovezl slovenskému celku nejvíce bodů
Na zbytku ukrajinského týmu bylo vidět, že jsou závodníci buď málo vyježdění či příliš mladí, případně oboje. V řadách domácích na sebe upozornil Jakub Valkovič svou bojovností. Krásně jezdil zmiňovaný Michal Tomka, vedle něhož si absolutorium zaslouží Ján Mihálik, jehož ke všemu trápila chřipka. Jednou sice zůstal stát na startu s poruchou motocyklu, ale byl to právě on, kdo otevřel cestu k rozjezdu.
Poté, co Andrej Kobrin na poslední chvíli sebral vítězství Michalu Tomkovi v rozjížďce s číslem čtrnáct, byl stav test matche nerozhodný 42:42. Ján Mihálik přijel na startovní rošt patnácté jízdy sám proti tandemu Stanislav Ogorodnik – Dimitrij Mostovyk. Chyběl Patrik Búri, jemuž zabránila v účasti fatální porucha motoru.
Bojovnost zdobila Jakuba Valkoviče
Do čela se dostal Dimitrij Mostovyk. Nicméně Ján Mihálik vyčkával na příležitost, která vskutku přišla hned ve druhém okruhu. Ukrajince to vytáhlo na mantinel a slovenský junior ho podjel. Garantoval tak remízu nejen v patnácté jízdě, ale i v celém duelu. A jak si v rozjezdu počínal Michal Tomka, jsme si řekli již na začátku.
Pohár by nemusel být jen jeden
Patrik Búri závod nedokončil
Zajímavé je, že nerozhodně skončil i květnový závod v Rovně. Rozdílem mezi ním a dnešní odvetou není jen rozjezd. Zatímco na jaře byly oba celky posíleny o cizince, nyní v Žarnovici jeli oba soupeři v čistě národních sestavách. Martin Gavenda musel svou účast odřeknout, protože kvůli nemoci nedokončil ani včerejší finále českého šampionátu v Plzni.
David Pacalaj se bohužel nevyhnul pádu
Ačkoliv chybí oficiální potvrzení chybí, je z výjezdů žarnovického Speedway Clubu na Ukrajinu a do Maďarska, musí být patrné, že se něco děje. Je to logické, mezinárodní šampionát dvojic se coby pohrobek jadranských lig dostává do slepé uličky. A Pohár míru a přátelství ve své době nebyl také jen o jednom jediném pořádně velkém hrnci.
Ján Mihálik si dnes obrovský pohár bezesporu zasloužil
Liberec – 24. září
Zatímco na plzeňských Borech se bojovalo o trofeje v českém šampionátu jednotlivců, pod Ještědem uzavírali sezónu. Oproti původním předpokladům se startovní listina poněkud zúžila. Proto se závodilo ve čtyřech skupinách po čtyřech. V těch plochodrážních vystoupili na nejvyšší stupínek vítězů Sindy Weber, která vyhrála svůj první závod v sedle pětistovky, Norbert Grögler a Martin Švestka. Po osmi letech se do sedla posadil také Adam Vandírek. Svezl se také Lukáš Dryml, což Věroslava Kollerta stálo stovku.
Sindy Weber vyhrála svůj první závod s pětistovkou a na stupních vítězů s ní pózovali Karel Kadlec a Anton Schreiner
Exmistr světa zkoušel flat track
Adam Vandírek nejezdil v sedle plochodrážního motocyklu od svého úrazu v roce 2008, ale svrběly jej ruce. Že využije libereckou rozlučku k improvizovanému comebacku uvažoval už dávno. Jako sparingpartnera našel Lukáše Drymla, který se čas od času po ovále projede.
Měl proto oproti svému soupeři výhodu. Avšak ani Adam Vandírek plochodrážní řemeslo po takové době nezapomněl a na bývalého světového šampióna neohroženě útočil. Motto akce byla především dobrá zábava. A tak kohosi napadlo poměřit proti sobě plochodrážní speciál proti motocyklu pro flat track.
Lukáš Dryml tak stanul na startovním roštu s Pavlem Pučkem. Vzduchem létaly tipy, kdy plochodrážník svého soupeře předjede o kolo. Slovo do pranice řekl Věroslav Kollert, který jako hranici stanovil čtyři krátké pavlovické okruhy.
Vsadil se o stovku a prohrál. Lukáš Dryml dohnal Pavla Pučka až v šestém kole. Podobné to bylo, když si oba závodníci vyměnili své motocykly.
Věroslav Kollert bilancuje akci:
„Závody jako při Grand Prix nebo možná Rakousko proti zbytku světa. Každý, kdo se ukázal, dostal šanci zasáhnout do bojů. Škoda, že se podobně nebaví vice Čechů. Pro ukázku krás jak ploché dráhy, tak flat tracku se také uskutečnil souboj obou motocyklů s Lukášem Drymlem a Pavolem Pučkem v sedlech. Frajeřina byla, když proběhla výměna motorek a jelo se repete. Po závodech se pokračovalo až do pozdních večerních a někdo až do ranních hodin. Sezóna v Liberci skončila a je potřeba připravit vše na další. Děkuji všem, co nám letos pomáhali, bylo jich opravdu spousta a všichni jsou velcí frajeři. Co dodat na závěr? Budu se snažit přiblížit lidem plochou dráhu tak, aby na ni zase začali chodit a pokusím se nedělat termínové kolize.“
Bota o dvě čísla větší
Legrace byla všudypřítomná, ovšem s letem pásky k prosluněné obloze šla stranou. Startovní listina poněkud prořídla a řada závodníků se na poslední chvíli omluvila. Díky tomu padl i samostatný závod juniorů. Rakušané měli problém s dopravou, zatímco Radek Podhadský dostal příležitost v roli náhradníka zasáhnout do finále mistrovství republiky.
Nástup nebyl o nic méně okázalý než při květnovém mistrovství Evropy. Na rampu se postupně dostalo dvanáct plochodrážníků. Organizátoři je rozdělili do třech skupin, které jely svůj vlastní závod. Suverénem se stal Norbert Grögler.
Rakouský závodník neprohrál jedinou jízdu ve druhé skupině, kde se Dan Macl úspěšně rozjížděl o druhé místo s jeho krajanem Christianem Targoszem. Martin Švestka v první rozjížďce třetí skupiny podlehl Paulu Agerovi, avšak pak pokaždé přijel k šachovnicové vlajce nejrychleji.
K dvanáctibodovému maximu spěla v první skupině také Sindy Weber, ale punc neporazitelnosti ji nakonec sebral Karel Kadlec. Plzeňský nezmar kvůli své natékající noze, kterou rehabilituje po operaci, musel obouvat bodu vypůjčenou od Romana Tomanyho. Ten má o dvě čísla větší nohu, avšak Karlu Kadlecovi po závodech padla jako ulitá
„Zajezdil jsem si dobře,“ svěřoval se Karel Kadlec. „Sindy mi dala! Jela dobře, technicky pěkně, předjížděla. Vyhrála a měla strašnou radost.“
Žarnovica – 22. září
Ostrá sezóna na Slovensku se rozběhla počátkem dubna díky přátelskému utkání Slovenska a České republiky. Test match ji také uzavře. Na pořadu nedělního odpoledne v Žarnovici je totiž závod Pohár míru a přátelství. Svede dohromady místní mladíky, kde potlučeného Patrika Búriho zastoupí Martin Gavenda, se závodníky z Ukrajiny.
Martin Gavenda v neděli nahradí ve slovenském výběru Patrika Búriho
Pohár míru a přátelství býval soutěží juniorských závodníků ze zemí socialistického tábora mezi lety 1978 a 1989. Před svým zánikem se jeho podoba ustálila na víkendových kláních v Československu, Sovětském svazu, východním Německu, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, kdy sobota patřila soutěži dvojic, a v neděli závodili jednotlivci.
Michal Tomka nemůže v neděli chybět
V průběhu historie se Pohár míru a přátelství objevil na většině československých stadiónů. Po premiéře v Zohoru a v Březolupech jej viděli diváci v Chabařovicích, Mšeně, Kopřivnici, Pardubicích, Plzni, Čakovicích, Slaném a Svitavách.
Adam Čarada v souboji s Martinem Mejtským
Návrat polozapomenutého názvu není žádným taháním komunistických kostlivců ze zaprášených skříní. Speedway Club Žarnovica si totiž uvědomuje, že rozvoj ploché dráhy není možný v zemi s jediným stadiónem. Vedle spolupráce s Českou republikou se proto snaží orientovat i na další státy, kde sport levých zatáček potřebuje pořádný impuls. A partnerství s Ukrajinou je v tomto ohledu první vlaštovkou.
Sestavy týmů – Žarnovica, neděle:
Slovensko:
Martin Gavenda (CZ), Adam Čarada, Michal Tomka, Ján Mihálik, Jakub Valkovič, David Pacalaj
Ukrajina:
Andrej Kobrin, Marko Levišin, Stanislav Ogorodnik, Vladimir Kolodij, Vitalij Lysak, Dimitrij Mostovyk
Liberec – 20. září
Tradiční tečku za plochodrážní sezónou v Liberci udělají tuto sobotu veteráni. Předběžná startovní listina čítá borce ze čtyř zemí a zajímavostí je účast Michala Krejčího a Stanislava Buňky z Motoklubu Úhřetická Lhota, jež po Kostěnicích čeká první mítink na ovále s mantinely. O doprovodný program se postarají junioři, samozřejmě bráno věkem ve vztahu ke starším závodníků, a borci z flattracku. A tak se liberecké rozlučce dá vytknout prakticky jen už její tradiční termínovou kolizi s jiným podnikem českého kalendáře.
Liberecký stadión čeká v sobotu poslední závod letošní sezóny
Aktuální verze startovní listiny:
Česká republika:
Karel Kadlec
Martin Švestka
Dan Macl
Michal Krejčí
Stanislav Buňka
Itálie:
Francesco Barbetta
Rakousko:
Norbert Grogler
Christian Targosz
Anton Schreiner
Paul Ager
Josef Fasching
Peter Dürhammer
Anton Wannasek
Nový Zéland:
Dennis Hall
závod juniorů:
Radek Podhadský, Plzeň
Philipp Kirchsteiger, A
Alex Schaaf, A
Alex Schreiner, A
Stanislav Buňka (na snímku) a Michal Krejčí pojedou první závod na ovále s mantinely
Praha – 19. září
Nevítaný host všech plochodrážních závodů se přišel podívat také na Tomíčkův memoriál. Někdy okolo šesté jízdy se z nebes spustily první kapky. Bylo jich víc a víc, až po třech sériích jízd přinutily jury dát situaci čtvrthodinový voraz. Jenže během něho pršelo, pršelo, jen se lilo. A tak Greg Hancock s Emilem Sajfutdinovem přišli před hlavní tribunu coby poslové špatných, leč očekávaných zpráv. Poprvé po čtvrtstoletí zůstal pražský pouťák nedokončen. Peter Ljung, který ani jednou nepoznal hořkost porážky s úlevou v hlase vyprávěl na tiskové konferenci, že se nedostal do přímé konfrontace s Václavem Milíkem a Matějem Kůsem, kteří jej přišli na stupně vítězů doprovodit.
Peter Ljung stojí nad českou dvojicí Václav Milík – Matěj Kůs
Dva Češi na čele průběžné klasifikace
Emil Sajfutdinov možná vypráví Václavu Milíkovi o Zlaté přilbě, kterou Pardubičan již podruhé za sebou neviděl
Velká podívaná jako každý rok. Pokud v Praze táhne něco do ochozů stadiónu Markéta diváky kromě české Speedway Grand Prix, je to bezesporu Memoriál Luboše Tomíčka. Letos se startovní listina kromobyčejně povedla a nabídla divákům i Grega Hancocka a Václava Milíka, kteří vzhledem k finále play-off polské extraligy včera nemohli jet Zlatou přilbu města Pardubic.
Na druhou stranu závod všech závodů vzal pražským pořadatelům Nickiho Pedersena. Dánský exmistr světa upadl ve velkém finále při útoku na Emila Sajfutdinova a jeho chorobopis z pardubické nemocnice nebyl rozhodně pěkným čtením. Na startovním čísle tři jej nahradil krajan Kenneth Bjerre.
Václav Milík (čerená) letí do čela druhé jízdy před Roberta Lamberta (bílá), Martina Smolinskeho (žlutá) a Eduarda Krčmáře (modrá)
Původně měl mít jedničku. Ta byla sice tradičně vyhrazena vítězi Zlaté přilby, ovšem Emil Sajftutdinov již mezi šestnácti závodníky figuroval na devítce. A tak jako prvního borce na nástupu představovali Rohana Tungateho, jenž byl zprvu jen jakousi zálohou pro pořadatele.
A byl to právě Australan, který se letos jako první zapsal mezi vítěze nejstaršího motoristického klání na území stověžaté matičky! Kennethu Bjerremu nepomohla ani výměna motocyklu těsně před startem rozjížďky s číslem jedna. Rohan Tungate kraloval od startu až do cíle. Dán ovšem za svými zády udržel Josefa France, který po pouťáku v Cloppenburgu, světovém finále na dlouhé dráze ve Vechtě a pardubické Zlaté přilbě jel čtvrtý závod ve čtyřech dnech.
Peter Ljung (červená) se dostává před Emila Sajfutdinova
„Konec sezóny,“ pokrčil pražský závodník v předtuše, že jej po náročném maratónu dnes nečeká oslnivý večer. Nicméně pražské publikum dostal záhy možnost otevřít svá ústa při podpoře českých závodníků. Václav Milík ovládl rozjížďku s číslem dvě.
Matěj Kůs po závodech bilancuje dnešní večer:
„Dvě jízdy se mi povedly, byly ty nejtěžší. Čekala mě ještě jízda s Vencou, ale jsem rád, že jsme dojeli zdraví.“
Matěj Kůs (modrá) se v opakované rozjžďce s číslem čtyři ujímá vedení před Juricou Pavlicem (bílá), Zdeňkem Holubem (žlutá) a Gregem Hancockem (červená)
Robert Lambert se vnitřní stranou první zatáčky dokázal probít pouze před Eduarda Krčmáře a Troye Batchelora. Pardubický závodník však držel vedoucí pozici pevně ve svých rukou. Stejně neomylně si dláždil cestu do čela také Matěj Kůs v rozjížďce s číslem čtyři.
V ní skočil Tobias Busch do pásky. Díky tomu se vrata depa otevřela pro Zdeňka Holuba. První náhradník se před startem otočil, aby mu jeho otec provedl ještě poslední úpravy na motocyklu. Nicméně na body nedosáhl. Ty však ve společnosti Matěje Kůse, Grega Hancocka a Jurici Pavlice visely proklatě vysoko.
Peter Ljung míří ke svému druhému triumfu před zraky Roberta Lamberta
Vedle obou Čechů a Rohana Tungateho se po první sérii hřál na postu leadera průběžné klasifikace ještě Peter Ljung. Švéd úřadoval v rozjížďce s číslem tři, v níž se prvním poraženým nestal nikdo menší než Emil Sajfutdinov. Vítěz Zlaté přilby se stačil dostat pouze před Troye Batchelora.
Nejkratší Memoriál historie
Václav Milík suverénem páté jízdy
Pochmurné dešťové mraky našly na obloze ztemnělé zářijovým soumrakem skvělou kamufláž. Nicméně pořadatelé věděli z meteorologických serverů svoje. Proto se stopětadvacítkáři ve své první předváděcí jízdě objevili již čtvrt hodiny před nástupem. Jejich dnešní premiéra se zároveň změnila v derniéru.
Někdy mezi pátou a šestou jízdou dopadly na zem první dešťové kapky. V tu chvíli nebyl na stadión jediný člověk, který by nechápal, že vedle Tomíčkova memoriálu běží další závod. A sice dostat mítink za hranici přijatelné akceptovatelnosti výsledků.
Porucha motocyklu stála Grega Hancocka vítězství v sedmé jízdě
Mezitím Václav Milík prodloužil sérii své neporazitelnosti. V páté jízdě opět nikdo neměl sebemenší šanci jej chytit. Už na konci druhého kola vedl před trojicí Rohan Tungate, Emil Sajfutdinov a Tobias Busch o půl rovinky. Dvojice zbývajících vítězů z úvodní série stanula na startovním roštu rozjížďky s číslem dvě. Jenže zatímco Peter Ljung hrál další sólo, Matěj Kůs zůstal trčet na třetím místě za Robertem Lambertem.
Nicméně v závodě, který vrcholí finálovou jízdou pěti nejlepších nešlo o žádnou tragédií. Matěj Kůs nešetřil odhodláním svůj výpadek napravit. K rozhodující jízdě o vítězství se přiblížil také Kenneth Bjerre. Aby se však dostal na průběžných pět bodů, musel se pořádně nadřít.
Josef Franc má za sebou Daniela Gappmaiera (bílá) a Martina Smolinskeho (modrá)
V rozjížďce s číslem sedm perfektně odstartoval, avšak z vnějšku první zatáčky jej na čele vystřídal Greg Hancock. Aby toho nebylo málo, ve druhém okruhu se před něho dostal také Tory Batchelor. Ovšem třetí kolo bylo poslední pro Grega Hancocka, který musel odstoupit se závadou na motocyklu.
Do poslední zatáčky vletěl Kenneth Bjerre zevnitř. Ačkoliv se zdálo, že Troy Batchelor bude na venku rychlejší, byl to právě Dán, kdo protnul cílovou metu dříve. Vzápětí v osmé jízdě si o finále řekl Jurica Pavlic, který dosáhl vcelku komfortního vítězství před Martinem Smolinskim. Jenže slejvák pořádně zesílil natolik, že i největší optimisté ztráceli naději na dokončení celého programu.
Greg Hancock (bílá) pospíchá sebrat jeden bod Václavu Milíkovi (modrá), za nimi Brady Kurtz (žlutá) a Daniel Gappmaier (červená)
Závod spěšně pokračoval třetí sérií. V deváté jízdě předjel Troy Batchelor Roberta Lamberta. Publikum však vzhlíželo k rozjížďce s číslem deset, v níž měl Václav Milík změřit své síly s Gregem Hancockem. Leader aktuální klasifikace seriálu velkých cen však měl navrch a Pardubičan inkasoval svou první dnešní ztrátu.
Greg Hancock vysvětluje divákům předčasný konec závodu:
„V depu vidíme, že podmínky jsou obtížné. Spadlo hodně vody, dráha je těžká a nebezpečná.“
Poslední jízda závodu – Peter Ljung míří ke třetímu vítězství před Josefem Francem (modrá), Eduardem Krčmářem (žlutá) a Tobiasem Buschem (červená)
Moknoucí publikum rozehřál Matěj Kůs svým hladkým prvenstvím v rozjížďce s číslem jedenáct. Bodové zisky obou Čechů překonal Petr Ljung, který s přehledem vyhrál dvanáctou jízdu. Po ní už byla se závodem veta. Ohlášenou patnáctiminutovou přestávku, během níž se mělo rozhodnout o osudu mítinku, už jen málokdo nebral jinak než pouhou formalitu.
A vskutku, na ovál záhy vykročili Greg Hancock a Emil Sajfutdinov, aby publiku vysvětlili, že se dnes už nepojede. Peter Ljung tak mířil na nejvyšší stupínek za svá tři vítězství a doprovázeli jej Václav Milík a Matěj Kůs. Švéd slavil vítězství v nejkratším Tomíčkově memoriálu celé historie, před pětadvaceti lety se končilo po rozjížďce s číslem šestnáct.
Pavel Ondrašík přivádí Grega Hancocka a Emila Sajfutdinova před hlavní tribunu, aby divákům vysvětlili, proč se dále nepojede
Zatímco ohňostroj doprovázel tiskovkou konferenci, která probíhala o více než hodinu dříve oproti původnímu plánu, ledaskoho napadlo, kdo by vlastně vyhrál, pakliže by Greg Hancock nesebral onen bod Václavu Milikovi. „Kdyby…“ povzdechl si Pavel Ondrašík, sportovní ředitel závodu. „Co ti na to mám říct? Třeba mince? Zeptej se Suchoše, ten ví svoje…“
Hlasy z depa
Nejlepší trio na tiskové konferenci
„Byl jsem v pohodě, než začalo pršet a bylo to kluzké,“ svěřoval se Peter Ljung. „Byla to výzva, ale pořád to šlo. Jsem rád, že to dopadlo, jak do dopadlo. Měl jsem štěstí, v další jízdě bych musel jet s Václavem…“
„Zklamání, že začalo pršet,“ netajil se Václav Milík. „Nebyl jsem se podívat na dráze, ale v depu moc závodníků nechtělo jet dál. Druhý místo je pěkný, ale myslím, že jedna série by šla ještě odjet. Ale samozřejmě mít devět bodů, chtěl bych to taky zrušit (smích).
Matěj Kůs vede před Gregem Hancockem a Juricou Pavlicem
„Až tak špatná dráha při mým vítězství nebyla,“ vyprávěl Matěj Kůs. „Dalo by se pokračovat ještě jednu sérii. Moc dlouho ale asi ne, ani jsem o tom nepřemejšlel. Nešel jsem se podívat na dráhu, nezabejval jsem se tím, jak by to bylo dál. Dnes byly těžký podmínky, zmokli jsme, to je velká škoda. Dráha byla, jaká jsem očekával, i za suchejch‘ podmínek by nebyla lehká. Do toho začalo pršet, bylo to o srdcích a o plynu. Vyhrál jsem dvě nejtěžší jízdy a s třetím místem jsem samozřejmě spokojenej‘. S Mildou jsme za sebou nechali pár dobrejch‘ jmen a na výsledek můžeme bejt‘ pyšný.““
Josef Franc dnes nebyl spokojený
„Konec sezóny, asi mi chyběla motivace,“ posteskl si Josef Franc. „Musím šetřit síly na sobotu na mistrák do Plzně. Pátek v Cloppenburgu a v sobotu ve Vechtě se mi závodilo dobře, asi jsem byl unavenej‘. Dnes to nebylo ideální, jsem si toho vědom, jako profík bych to měl zvládnout. Ale na konci sezóny docházej‘ síly, musím je šetřit na důležitější závody.“
Václav Milík na cestě za úvodním triumfem
1. Peter Ljung, S
3 3 3
9
2. Václav Milík, CZ
3 3 2
8
3. Matěj Kůs, CZ
3 1 3
7
4. Kenneth Bjerre, DK
2 3 1
6
5. Troy Batchelor,AUS
1 2 3
6
6. Jurica Pavlic, CRO
2 3 1
6
7. Robert Lambert, GB
2 2 2
6
8. Rohan Tungate, AUS
3 2 E
5
9. Martin Smolinski, D
1 2 2
5
10. Greg Hancock, USA
1 E 3
4
11. Eduard Krčmář, CZ
0 1 3
3
12. Emil Sajfutdinov, RUS
2 1 E
3
13. Josef Franc, CZ
1 1 1
3
14. Brady Kurtz, AUS
0 0 1
1
15. Daniel Gappmaier, A
0 0 0
0
16. Tobias Busch, D
T 0 0
0
17. Zdeněk Holub, CZ (res)
0
0
18. Ondřej Smetana, CZ (res)
DNR
Peter Ljung na začátku své cesty za vítězstvím
Ukázková jízda 125 ccm:
Lukáš Vinter, Pavel Kuchař, Jan Kvěch, Jaroslav Vaníček, Michal Baštecký
Poznámka: další program stopětadvacítek padl na vrub deštivému počasí a související snaze neprodlužovat hlavní závod
Před závodem bylo depo otevřené pro diváky
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
