Divišov – 21. dubna
Evropský šampionát na travnaté dráze vyvrcholí svým finálovým dějstvím až v půlce srpna v Hertingenu. Zatímco plná polovina startovní listina není známá, protože se semifinále v St. Macaire koná počátkem června, první devítku finalistů vyprodukoval pondělní mítink v Balkbrugu. Mezi nimi byl také Martin Málek, který se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se navzdory svému úspěchu má ještě co učit.
„Kdybych měl shrnout výpravu do Balkburgu, tak krom spousty zážitků jsem rád, že jsem v pořádku doma,“ říká Martin Málek. „Když pominu typické aprílové počasí, kdy se střídalo sluníčko s deštěm, větrem, sluníčkem, sněžením, zimou, teplem, asi největší boj byl se vypořádat s děravou, rozbitou dráhou.“
Březolupský závodník vyjel na nizozemský ovál poprvé krátce před devátou hodinou dopolední. „V tréninku to nejelo vůbec špatně,“ vypráví. „Jen jsem musel do závodu trochu zvolnit tempo, protože při závěrečných jízdách na start a dvě kola, jsem si trochu vyšlápnul na Jannicka de Jonga, Paula Coopera a Bernd Dienera. Říkám si, start jak raketa, dobrý trochu je potrápím, ale najel jsem do hluboké koleje a už jsem oral řidítkem holandskou rašelinovou pastvinu.“
Následky pádu nebyly naštěstí příliš fatální ani pro motocykl, ani tělesnou schránku jeho majitele. „Krom pár potlučenin to odneslo jen přední kolo a řidítko,“ pokračuje v líčení svých zážitků český reprezentant, který v základní části nasbíral devět bodů. „Po první jízdě jsem se soustředil už jen na to v pořádku dojíždět a sbírat body na postup. V jedné jízdě jsem sice hned po startu defektoval na řemen, ale jinak Jawa šlapala perfektně celý trénink a závody.“
S Balkbrugem se Martin Málek rozloučil ve finále B. „V něm jsem předvedl asi svou nejlepší jízdu,“ popisuje. „V jedné zatáčce se mi podařilo najednou z pátého místa předjet Hülhorsta a Dienera na třetí místo.“
Třetí pozice v béčku sice nedala nárok na postup do áčka, ale do srpnového finále ano. „Z postupu mám velkou radost, neboť když jsem viděl tu nabitou startovku před závodem, tak jsem si moc šancí na postup nedával,“ raduje se Martin Málek. „Hlavně díky taťkovi a Káčovi Kadlecovi jsem měl super zázemí a pohodu, tak to vlastně šlo nějak samo. Taky nám všem pomáhal Andre Spaan, tak jsme měli s i Michalem Dudkem v depu super partu. Ale mám se ještě co učit…“
Ve druhém semifinále ve St. Macaire se z českých reprezentantů představí Josef Franc a Hynek Štichauer.
Foto: archív Martina Málka
