Archiv pro rubriku: ME

Emil Sajfutdinov je v čele Evropy

Gdaňsk – 27. července
Emil Sajfutdinov se v baltském přístavu Gdaňsk ujal vedení v průběžné klasifikaci, když triumfoval ve finálové jízdě a postavil se na nejvyšší stupínek pódia. Na něm se mu o společnost postarali Nicki Pedersen a Tai Woffinden. Slovák Martin Vaculík skončil sedmý, Aleš Dryml jedenáctý.

1. Emil Sajfutdinov, RUS 3 3 2 0 3 3 14
2. Nicki Pedersen, DK 2 3 2 3 0 2 12
3. Tai Woffinden, GB 2 2 2 3 1 1 11
4. Tomasz Gollob, PL 3 3 3 2 2 0 13
5. Kjastas Puodžuks, LAT 3 F 1 3 3 10
6. Maciej Janowski, PL 2 1 3 2 2 10
7. Martin Vaculík, SK 3 3 0 3 X 9
8. Hans N. Andersen, DK 0 1 2 2 3 8
9. Sebastian Ulamek, PL 1 2 3 0 0 6
10. Roman Považnyj, RUS 1 U 3 1 1 6
11. Aleš Dryml, CZ 2 0 1 0 2 5
12. Andrej Karpov, UA 0 1 1 1 2 5
13. Krystian Pieszczek, PL 1 2 0 1 1 5
14. Grigorij Laguta, RUS 0 0 E 1 3 4
15. Jurica Pavlic, CRO 0 2 0 2 0 4
16. Fredrik Lindgren, S 1 1 1 0 1 4
res Renat Gafurov, RUS   DNR
res Artur Mroczka, PL   DNR

Evropa zná svého travnatého mistra

Bielefeld – 21. července
Jannick de Jong se stal evropským šampiónem na travnaté dráze. Na stupních vítězů mu dělali společnost Dirk Fabriek a Richard Speiser. Josef Franc, který přicestoval rovnou z pražského finále světového poháru, skončil devátý, Richard Wolff šestnáctý.

„Výborné závody,“ svěřuje se Zdeněk Schneiderwind, který po boku Josefa France nemohl samozřejmě chybět. „Pepe bojoval, ale nevyšly mu dva starty a už to nedohnal. Jako jediný změřil suveréna Jannicka de Jonga, ale na finále A to bohužel nestačilo.“

1. Jannick de Jong, NL 19
2. Dirk Fabriek, NL 11
3. Richard Speiser, D 18
4. Jörg Tebbe, D 15
5. Enrico Janoschka, D 11
6. Stephan Katt, D 17
7. Matthias Kröger, D 13
8. David Howe, GB 14
9. Josef Franc, CZ 13
10. Mathieu Tresarrieu, F 12
11. Stephane Tresarrieu, F 9
12. Paul Cooper, GB 4
13. Mark Stiekema, NL 8
14. Joel Nyström, S 5
15. Alessandro Milanese, I 3
16. Richard Wolff, CZ 6
17. Glen Phillips, GB 1
18. Erik Eijbergen, NL 0
19. Jerome Lespinasse, F 0
res Charlie Saunders, GB DNR

S medailí se vrací vždy dobře

Opole – 6. srpna
Letošní evropský šampionát juniorských družstev zůstane zapsaný na předních stránkách historické kroniky české ploché dráhy. Po strhujícím závodě v Divišově, v němž čeští reprezentanti vyřadili Švédsko, se stejná pětice vracela z polského Opole s bronzovými medailemi. Přitom chyběl kousek, aby se jí na prsou houpalo stříbro. Magazín speedwayA-Z se za dramatickým závodem ohlíží s koučem Milanem Špinkou i všemi závodníky.

Jeden za všechny, všichni za jednoho!
„Vynikající bylo už to, že jsme porazili Švédy,“ vrátil se Milan Špinka ještě o dva týdny dozadu, kdy juniorský národní tým v Divišově za dramatických okolností porazil výběr třech korunek. „To byl první kousek, kterej‘ byl poměrně neočekávanej‘. Švédové jsou rozjetí, mají víc závodů než naši kluci.“

Nicméně postup se nezrodil sám od sebe. „Příprava byla dobrá, před závodem jsme v Divišově měli trénink a pomohlo nám, že byla dobrá parta,“ připomíná Milan Špinka další klíčový faktor úspěchu. „Před tou poslední sérií jsme prohrávali o dva body. Stál jsem s klukama u výjezdu a prodiskutovávali to. Říkal jsem ji, že nic není ztracenýho. A oni ‚jo, jdem‘ do nich‘. Semkli se a šli do toho všichni jako celá parta. Všech pět mělo podíl na vítězství. Jeden jel za všechny a všichni za jednoho. Myslím, že náš postup nikdo z odborníků nečekal.“

Boj o evropské medaili však naostro startoval až v Opole. „Nezačali jsme slavně,“ připouští reprezentační kouč. „Eda měl nulu, Zdeněk přijel druhej‘ za Polákem, ale Michal a Roman byli třetí. Poláci a Dánové nám cukli.“

Ve druhé sérii mohl nastoupit náhradník Václav Milík, s nímž Milan Špinka počítal i do závěrečné série nominačních jízd. Špatný výklad pravidel z Divišova, že rezervní závodník musí končit po rozjížďce s číslem šestnáct, byla totiž další hrubá chyba v podání rozhodčího Kristera Gardella.

„Velká škoda byla, že Vašek v šestý a osmý jízdě dělal dohromady jenom jeden bod,“ ujímá se Milan Špinka opět role vypravěče. „Měl problém se spojkou, ale nedá se všechno svalovat jenom na něj. On těma třema trojkama nakonec vyjel výsledek.“

O polském triumfu nebylo ani sporu, ale Dánové nám v konečném součtu unikli o pouhé tři body. „Nedá se říct, kdo za to může nebo nemůže,“ tvrdí Milan Špinka. „Ve dvanáctý jízdě bylo špatně vyloučení Zdeňka Holuba. Pomalu v nájezdu do zatáčky o Pawlickem nevěděl. Kdyby to bylo z výjezdu, ano, ale v nájezdu o něm nemoh‘ vědět.“

Tedy další chyba člověka, který ve věži řídí závod? „Nemůžu hodnotit rozhodčího,“ krčí Milan Špinka rameny. „Ale myslím, že to bylo neoprávněný. A navíc byl Zdenda první…“

Nakonec se však v pokladnici české ploché dráhy zaskvěly bronzové medaile. „To je nejdůležitější,“ hodnotí manažer naší reprezentace. „Stříbrná medaile by byla lepší, ale zase je to první placka v evropským šampionátu po třech letech od Divišova. Kluci bojovali, nikdo nedal nic zadarmo. A to víš, s medailí se vždy odjíždí dobře.“

Hlasy z depa
„Všechno bylo dobrý,“ pochvaloval si Václav Milík. „Akorát dva starty. Táhla mi spojka, vyměnili jsme lamely. Druhý místo nám uteklo o kousek. Sice jsem měl tu spojku a udělal deset bodů, ale nebylo to jen díky mně. Kdyby každej‘ z týmu dělal o kousek víc, stříbro by bylo. Za mnou přijel od nás fan klub, bylo jich jen šest, ale přeřvali Poláky. A na nástupu jsme největší aplaus měli my!“

„Takovej‘ normální závod, akorát tam byli silnější jezdci,“ zlehčoval Roman Čejka. „Budu muset ještě zapracovat, měl jsem zase problém s motorem. Zkoušíme něco na spojkách, takže uvidíme. Medaile je super, přivezli jsme ji! Byli jsme kousek od stříbra, Milda měl problém se spojkou. Potom vyloučení Zdeňka za pád, za to si moh‘ Polák sám. Ale vyloučili nás, stalo se.“

„Ale jo dobrý,“ reagoval Eduard Krčmář na otázku po svém hodnocení. „Zkazil jsem akorát jednu jízdu. Stalo se to kvůli nastavení. Mohli jsme bejt‘ druhý, ale aspoň je bedna. Tři body jsou málo, ale v pár jízdách jsme měli nulu, ale to se stane. Jsem spokojenej‘, aspoň to třetí místo.“

„Pěkný to bylo, mohlo bejt‘ ještě o kousek lepší,“ vyprávěl Zdeněk Holub, aby vysvětlil pád Piotra Pawlickeho ze svého úhlu pohledu. „Nevěděl jsem o něm a on pak ležel. Bronz je pěknej‘, stříbro by bylo lepší. Škoda, že jsme nedali ty Dány, nebylo k tomu daleko. Chybělo trochu štěstíčka.“

„Bylo to dobrý,“ nevypadl z konceptu superlativů ani Michal Škurla. „Chyběl nám kousek na Dány, škoda, že jsme je nedali. Jel jsem dvě jízdy, to bylo na prd, ale jinak to bylo dobrý. Mám první medaili na pětistovce, škoda že nebyla stříbrná. Snad ještě bude, snad příští rok.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Wojta Zavřel

Evropské travnaté finále disponuje kompletním složením

Noordwolde – 7. července
Druhým semifinále v Noordwolde skončila kvalifikační část evropského šampionátu na travnatné dráze. Zvítězil Jannick de Jong, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Mathieu Tresarrieu a Dirk Fabriek. K Josefu Francovi a Richardu Wolffovi, jež postoupili z Artigues de Lussac, už nepřibyl žádný další český finalista. Michaela Krupičková skončila šestnáctá, Jan Boháš devatenáctý a Michael Hádek kvůli absenci kvalitního motoru do Holandska vůbec neodcestoval a doprovázel Karla Kadlece jako mechanik do Mulmshornu.

1. Jannick de Jong, NL 18
2. Mathieu Tresarrieu, F 17
3. Dirk Fabriek, NL 19
4. Jörg Tebbe, D 17
5. Mark Stiekema, NL 10
6. Paul Cooper, GB 15
7. Erik Eijbergen, NL 10
8. Matthias Kröger, D 15
9. Enrico Janoschka, D 13
10. Danny Warwick, GB 9
11. Rene Lehtinen, FIN 8
12. Charlie Sauders, GB 9
13. Henry van der Steen, NL (res) 4
14. Torben Praestgaard, DK 6
15. Keijo Bünning, D 4
16. Michaela Krupičková, CZ 3
17. Alexandre Dubrana, F 3
18. Jacob Nymark, DK 0
19. Jan Boháč, CZ 0
20. Pascal Swart, NL (res) 0

Češi se v Opole zaskvěli bronzem

Opole – 6. července
Polské město Opole hostilo v sobotu odpoledne finále mistrovství Evropy juniorských družstev. V něm nastoupili také naši junioři, kteří již před závodem avizovali útok na medaile. A při pohledu na soupisku zejména mladých Ukrajinců, byla šance na bronzový stupínek opravdu velká. Svůj cíl naši splnili a co víc, do posledních metrů se rvali dokonce o stříbro.

Stav po osmnácté jízdě byl totiž mezi Čechy a Dány 26:26. A to zejména díky Václavu Milíkovi, jemuž sice nevyšly jeho první dvě jízdy, ve kterých získal pouhý bodík, nicméně v dalších třech svých rozjížďkách nenašel přemožitele a na jeho kontě se v závěrečném zúčtování ukázalo slušných 10 bodů.

Druhým nejlepším jezdcem našeho týmu byl Roman Čejka s šesti body, dále Eduard Krčmář s pěti. Michal Škurla a Zdeněk Holub připsali shodně po třech bodech, přičemž druhý jmenovaný mohl mít bodů ještě víc, nebýt přinejmenším podivného vyloučení v jízdě s číslem dvanáct, kdy kroužil na druhém místě a držel si za zády nejlepšího a neporaženého jezdce dne Piotra Pawlickeho. Ten ve snaze našeho juniora předjet upadl, bez jakéhokoliv cizího zavinění.

Ale k udivení všech byl z jízdy vyloučen právě náš jezdec. Sám aktér po závodě celou situaci okomentoval slovy: „Já jsem o něm ani nevěděl vůbec, akorát jsem pak viděl červený světlo, tak si říkám, tam bude asi něco špatně. Pak mě vyloučili, škoda. Mohlo to dopadnout líp, ale třeba i hůř. Ale jsme spokojený, třetí místo a finále příští rok, to je hlavní.“

Naši mladíci však určitě nezklamali a ukázali, že se i ve finále takového závodu, jaký dnes hostilo Opole, mohou porvat o cenné kovy a zamíchat pořadím na stupních vítězů. Sportovně je třeba uznat, že Polsko s konečným počtem padesáti bodů šlo za jasným vítězstvím už od začátku závodů a potvrdilo roli favorita.

Ale Dánové, kteří měli právě s domácími bojovat o zlato, byli nakonec rádi, že udrželi o tři body stříbro před našimi bojovnými juniory. Ukrajina, jejíž mladíci přicestovali do Opole spíše posbírat zkušenosti, nepočítáme-li jejich oporu a hvězdu Aleksandra Loktajeva, brala pouhých třináct bodů.

Roman Čejka se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy a postřehy ze závodu těmito slovy:
„Dráha byla docela pěkná, trochu to skákalo, ale dobrý. Velká škoda byla na začátku, kdy měl Venda problém se spojkou. Bylo to rozhodující, myslím, že jsme mohli bejt‘ druhý. Já jsem dělal, co jsem moh‘, mám tam teda hodně jedniček, ale snažil jsem se. Hlavně že máme to finále příští rok.“

1. Polsko   50
Piotr Pawlicki 3 3 3 – 3 12
Artur Czaja 3 2 – 2 2 9
Pawel Przedpelski 3 – 2 1 2 8
Krystian Pieszczek 2 2 3 3 – 10
Bartosz Zmarzlik 2 3 3 3 11
 
2. Dánsko   30
Kenni Nissen 2 3 0 ex 1 6
Anders Thomsen 2 3 1 – 2 8
Emil Grondal 1 – 1 0 – 2
Nikolaj B. Jakobsen 3 ex 2 2 2 9
Rasmus Jensen 1 3 1 5
 
3. Česká republika   27
Eduard Krčmář 0 – 2 2 1 5
Zdeněk Holub 2 1 U 0 – 3
Roman Čejka 1 3 1 1 0 6
Michal Škurla 1 – 2 – – 3
Václav Milík 1 0 3 3 3 10
 
4. Ukrajina   13
Pavel Kondrtjuk 0 1 0 1 0 2
Aleksander Loktajev 1 2 3 1 1 8
Stanislav Mělničuk 0 0 1 2 0 3
Maksym Rosočuk 0 0 0 0 0 0


Foto: Wojta Zavřel

Zdeněk Simota podruhé nepostoupil

Žarnovica – 6. července
Zdeněk Simota skončil dnes čtrnáctý v challenge evropského šampionátu v Žarnovici a do finálové části se nekvalifikoval. Triumfoval Jurica Pavlic, jemuž na stupních vítězů dělali po rozjezdu společnost Roman Považnyl a Grigorij Laguta.

1. Jurica Pavlic, CRO 12
2. Roman Považnyj, RUS 10+3
3. Grigorij Laguta, RUS 10+2
4. Martin Vaculík, SK 10+1
5. Andrej Karpov, UA 10+0
6. Maciej Janowski, PL 10+-
7. Hans N. Andersen, DK 9
8. Sebastian Ulamek, PL 9
9. Kjastas Puodžuks, LAT 9
10. Leon Madsen, DK 8
11. Robert Miskowiak, PL 8
12. Nicolas Covatti, RA (FMI) 7
13. Grzegorz Zengota, PL 3
14. Zdeněk Simota, CZ 2
15. Tobias Busch, D 2
16. Maksim Bogdanovs, LAT 1