Praha – 22. září
Fešáci. Čekali jaro. A zatím přišel mráz. Pražáci. Čekali déšť. A on se jen odpoledne přes Petřiny jen mihnul. Deštníky se mu vysmáli. Po pětapadesáti letech zkušeností se svatým Petrem organizátoři Memoriálu Luboše Tomíčka očekávali nejhorší. Padly vložené jízdy, mítink nabíral rychlý spád. Ale dráha… Připravená na mokrou alternativu prášila. Jako onen známý baron. Především ale soudu účastníků byla nebezpečná. Po osmi rozjížďkách měl klenot výkladní skříně české ploché dráhy namále. Ne. No. Nein. Nie. Nesouhlas s pokračováním rezonoval depem v osmi rodných jazycích startujících plochodrážníků. Pořadatelé reagovali velkorysou úpravou trati, k níž se vrhla veškerá dostupná technika. Petr Ondrašík rozehrál svůj diplomatický um. Box od boxu, muže od muže přesvědčoval, ať zkusí ještě jednu sérii. Dobře. Ovál byl lepší a lepší. Z našich se do finále dostal pouze Jan Kvěch. Povlak si volil až jako předposlední. Štěstí jej neopustilo. Rošt se přelajnoval pro pět borců. A na jeho bílé prozatím stál jen starmaršál Filip Hájek. Český šampión odstartoval jako plochodrážní pánbíček. Prý za sebou slyšel Kacpera Worynu. Vykroužil bezchybně pět okruhů. Ochozy jásaly. Bodejť by ne, když Jan Kvěch obhájil svůj loňský primát.
Pardubický plochodrážní víkend se plynule přelije do dnešního pražského Memoriálu Luboše Tomíčka. A následující víkend si pospíší se trojicí závodů na obou lázeňských drahách a kopřivnickým vrcholem první ligy. Po čtrnácti dnech se vrací rovněž tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z.
Roden – 21. září
Závěrečné finále mistrovství světa na dlouhé dráze se stalo kořistí domácího Dave Meijerinka. Titulu se zmocnil Zach Wajtknecht. Někdejší rival Patrika Mikela ze stopětadvacítek zůstal v rozjížďce s číslem třináct stát kousek za startem po očividném kontaktu s Romano Hummelem. Přesto se vyhnul rozjížďce poslední šance. Technická porucha do ní poslala jeho pronásledovatele Chrise Harrise. Postoupil, zatímco Lukas Fienhage neuspěl a definitivně ztratil šanci na zlato. Ve finále Zach Wajtknecht objel Chrise Harrise a mohl jít na nejvyšší stupínek pódia.
Pardubice – 21. září
Minulé úterý hovořil, že fandí Čechům. Ale je také rád, když se jeho klenot dostane do nějaké nové země. Přání Pavla Lejhance se po dvanácti dnech dnes splnilo. Šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka jako prvního v cíli velkého finále pozdravila Dimitri Bergeho. Ale byly to nervy. Jak ostatně každoročně při Zlaté přilbě města Pardubice. Proč by tedy sedmdesátý sedmý ročník závodu všech závodů měl přijít s výjimkou?
Pardubice – 19. září
Před dvěma týdny seděli v klubovně plzeňského stadiónu. Užívali si guláš, který jen málokde jinde umí jako na Borech. Jejich syn vzápětí překvapil mnohé. Mario Häusl zajel jeden z nejskvělejších závodů své kariéry. Nebýt Adama Bubby Bednáře, dostal Německo na třetí stupínek evropských devatenáctek. Dnes šokoval ještě víc. Vyhrál Zlatou stuhu.
Pardubice – 20. září
Sobota se opičila po pátku. Jako teenegarka po hvězdě třídy střední školy, která bude mít top níže pod prsy. Počasí skvělé. Za takový horký sluneční den by se nemusel stydět ani červenec. Natož pak srpen. A také úžasný závod svítkovském plochodrážním stadiónu. S podobným zadáním jako finále SEC o pár desítek hodin dříve. S bojem o titul. Tentokrát světový. Ve flat tracku. S jediným rozdílem. Patryk Dudek potvrdil své postavení na hrotu aktuální tabulky. Ervín Krajčovič musel eliminovat náskok obhájce titulu Sammy Halberta.
