Matěj Tůma se musí nudit, aby se brzy nudit nemusel

Slaný – 2. listopadu
Postavu má stále na stopětadvacítku. Ale už mu bylo šestnáct. A velcí kluci patří na velký motocykl. Plochodrážníci na pětistovku. Proto začal trénovat. Jenže přišlo úterý jednadvacátého. Na Markétě se kopřivnický tým stal prvoligovým přeborníkem. O nějakých sto kilometrů severněji v Chabařovicích se trénoval. A on si při pádu zlomil levé zápěstí.

Svitavský závěr sezóny ukázal na budoucnost

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 1. listopadu
Má se prase na grilu otáčet v alobalu nebo bez? Otázka Hrabalovského stylu dnes ve Svitavách nebyla podstatná. Vepř byl výtečný i tak. Ale místní Automotoklub se prezentoval oblřímí prací posledních měsíců. Ostrý křest přivábil neskutečný počet kolibříků. Bohužel dráha nebyla sjízdná a plánovaný program po úvodním pádu Romana Štoly vzal za své. Pražan v mariánskolázeňské vestě bohužel odjížděl se zlomenou nohou. Odpolední velký ovál patřil Srandamači, jenž se sem přesunul z Kostěnic. David Hofman ve finále porazil Jana Hlačinu, který ovšem v celkovém součku nakumuloval více bodů. Závod flat tracku se nesl zejména ve znamení duelu profesora a žáka. V základní části vyzněl nerozhodně, avšak ve finálové jízdě se Adam Nejezchleba na úkor Pavla Pučka přece jen prosadil.

Pouze Svitavy nejsou zazimované

Svitavy – 30. října
Stadióny postupně balí krám. Jako Pardubice. Třicítka brigádníků zde využila úterní státní svátek, aby na zimu uklidila nafukovací mantinely. V závodním režimu z našich stadiónů zůstává pouze svitavská Cihelna. V sobotu se od devíti otevře malá dráha, po obědě se pojede Srandamač přesunutý ze zatopených Kostěnic.

Adam Bubba Bednář začíná žít život běžného osmnáctiletého studenta

Praha – 29. října
Nová orlickoústecká pobočka jisté banky je stejná jako jiné, z nichž se genius loci grandiózních historických budov vytratil do nenávratna. Čistá. Lesklá. Prosvícená. Jenže příliš sterilní. Bez vůně, historie, atmosféry. Jednání s bankovní poradkyní je podobné. Konec konců na jedné straně nejde o nic jiného, než posílání peněz. A z druhé strany aby poplatky nebyly krvavé a podmínky výhodné. Podepisuje se spousta lejster. Elektronicky. A pak ještě na papír. Tisk chvilku zabere. Hovor plyne mimo finanční svět. Vy vážně píšete knížky a články o ploché dráze? Viděl jste Zlatou přilbu? Víte, s manželem si ji nenecháme ujít žádný rok. Ovšem co se teď stalo tomu mladýmu klukovi?! Bednář se jmenuje, ano, Bednář! Taková smůla, určitě by vyhrál! Bylo nám ho moc líto, stejně to byla chyba startmistra! Inu, někdejší klučina s tvářičkou jako umouněný kominíček se ze stopětadvacítky dospěl. Jeho kariéra postoupila tak daleko, že propaguje plochou dráhu i mezi lidmi, jimž sport levých zatáček nic moc neříká. Adam Bubba Bednář v těchto dnech ale žije život běžného osmnáctiletého mladíka. Aspoň než skončí listopad.

Maciej Zapiór na ploché dráze závodí se Sluncem

Člověk nemusí být pivař, aby neodolal zlatavému moku s bílou pěnou natočenému v půllitru. Nejen v horké dni. Čas od času je ovšem nutné vzít zavděk plechovkou. Co ale pak s ní? Zmuchlat a zahodit do kontejneru na tříděný odpad. Ano. Nebo do ní propíchnout dírku a fotografovat s ní plochodrážní stadióny. Polák Maciej Zapiór, vědec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a fanoušek ploché dráhy, volí druhou možnost.

…Každý den (nejen) o české ploché dráze