Divišov – 18. července
V Divišově se chystá se finálová jízda stopětadvacítek. Poslední rady Jakubovi Hejkalovi těsně před výjezdem na ovál udílí Bruno Belan. Jeho ruka zraněná ve Slaném a v Pardubicích ještě není fit. Kousek dál stojí Vít Kubal. Plzeňský závodník se kromě svého táty opírá o pomoc staršího bráchy Kryštofa, jenž má po pražském přeboru sádru na ruce. O kousek dál přihlížejí dva další marodi. Matěj Tůma a Jaroslav Bartek.

 

Matěj Tůma přijel do Svitav na Memoriál Erwina Tragatsche vůbec poprvé. „Na lajně jsou kachličky,“ vysvětluje velké úskalí dráhy v Cihelně. „Složil jsem tam motorku na lajnu. Přední kolo mi sklouzlo, pak se přetočilo zadní. A motorka mě vymrštila.“

Výsledkem se stala fraktura klíční kosti. „Do čtvrtýho srpna mám ortézu,“ povzdechne si. Ale to už by kost měla bejt srostlá.“

Tři dny po Svitavách si jel Jaroslav Bartek zatrénovat do Plzně. „Jeli jsme na pásku a v zatáčce se mi to přetočilo,“ líčí pražský junior. „Motorka se mi zvedlo a já šel rovnou na rameno, který jsem si zlomil.“

Pěkná polízanice. „V úterý jdu na kontrolu,“ svěřil se Jaroslav Bartek. „Myslím, že bude operace. Mělo by to bejt na dva měsíce, ale myslím, že přestávka bude kratší.“