Jack Holder tahal za nejdelší konec provazu

Varšava – 17. května
Dva Australané, dva Poláci. Takové bylo národnostní obsazení druhé letošní velké ceny na stadiónu ve Varšavě. Rozhodlo se v první zatáčce. Ve prospěch Jacka Holdera, který zavřel Patryka Dudka, z čehož Brady Kurtz vytěžil druhé místo. Jan Kvěch vodil na čele opakované rozjížďky s číslem šestnáct Bartosze Zmarzlika až do poslední zatáčky. Celkově mu připadlo čtrnácté místo, Martin Vaculík skončil hned za ním.

Brady Kurtz, Jack Holder a Patryk Dudek na pódiu | foto FIM – Jarek Pabijan

„Mám rád takové akce,“ zářil Jack Holder. „Je tu hodně diváků a nad hlavou střecha, což vám vyžene myšlenky na déšť z hlavy. Na motorce jsem nic neměnil, dokud mě Brady v poslední jízdě neporazil. Riskoval jsem s výběrem vnitřní dráhy. Couvnul jsem, odstartoval a snažil se každou kolejí projet co nejlépe a přímo. Slyšel jsem, jak lidé křičí, ale jen jsem sklonil hlavu, snažil se nic nezkazit. A doufal, že se nerozsvítí červená světla.“

1. Jack Holder, AUS 3 3 3 3 2 3 17
2. Brady Kurtz, AUS 2 3 3 2 3 2 18
3. Patryk Dudek, PL 2 3 1 3 1 (3) 1 11
4. Dominik Kubera, PL 3 0 0 3 0 (3) 0 14
5. Andrzej Lebeděvs, LAT 2 1 3 2 3 (2) 11
6. Robert Lambert, GB 1 2 1 2 3 (2) 11
7. Fredrik Lindgren, S 3 2 3 U 2 (1) 10
8. Bartosz Zmarzlik, PL 1 0 2 3 3 (1) 9
9. Max Fricke, AUS 3 1 2 0 0 (0) 8
10. Anders Thomsen, DK 2 2 0 1 1 (0) 6
11. Mikkel Michelsen, DK 1 2 0 1 2 6
12. Jason Doyle, AUS 0 3 2 F/R – 5
13. Daniel Bewley, GB 1 1 1 0 2 5
14. Jan Kvěch, CZ 0 0 0 2 1 3
15. Martin Vaculík, SK 0 1 2 X 0 2
16. Kai Huckenbeck, D 0 0 1 1 0 2
17. Mateusz Cierniak, PL (res) 1 1
18. Barlomiej Kowalski, PL (res) 1 1

Průběžné pořadí seriálu:

1. Kurtz 38, 2. Zmarzlik 33, 3. Lebeděvs 29, 4. Holder 28, 5. Kubera 25, 6. Lambert 24, 7. Bewley 23, 8. Lindgren 22, 9. Fricke 18, 10. Dudek 16, 11. Thomsen 14, 12. Kvěch 12, 13. Michelsen 10, 14. Vaculík 8, 15. Doyle 8, 16. Riss 2, 17. Huckenbeck 2, 18. Cierniak 0, 19. Kowalski 0.

Kvalifikace o evropský challenge je u svého konce

Lamothe Landerron – 17. května
Poslední ze čtyř kvalifikačních kol evropského challenge ohrožovala v noci na pátek bouřka se silným slejvákem. Pořadatelé však trať dokázali dostat na skvělého stavu. Na stupních vítězů v Lamothe Landerron ve Francii stanuli Wiktor Przyjemski a David Bellego. Przemyslaw Pawlicki se stal čtvrtým postupujícím, když v rozjezdu za sebou nechal Olivera Berntzona a Stevena Goreta. Matouš Kameník skončil patnáctý. Do challenge nepostoupil ani Richard Geyer, což znamená potvrzení postavení prvního náhradníka pro Daniela Klímu.

Wiktor Przyjemski, Szymon Wozniak, David Bellego a Przemyslaw Pawlicki na pódiu | foto FIM Europe
1. Szymon Wozniak, PL 3 2 3 3 2 13
2. Wiktor Przyjemski, PL 3 1 2 3 3 12
3. David Bellego, F 2 3 3 2 2 12
4. Przemyslaw Pawlicki, PL E 3 3 2 3 11+3
5. Oliver Berntzon, S 3 3 1 2 2 11+2
6. Steven Goret, F 2 2 3 1 3 11+1
7. Tim Sörensen, DK 3 3 2 0 2 10
8. Jonas Jeppesen, DK 1 2 2 3 1 9
9. Damirs Filimonovs, LAT 0 1 1 3 1 6
10. Nicolas Vicentin, I 1 2 2 1 X 6
11. Mathias Tresarrieu, F 1 1 0 0 3 5
12. Jason Edwards, GB 2 0 1 2 0 5
13. Niccolo Percotti, I 2 0 0 1 1 4
14. Richard Geyer, D 0 1 1 1 0 3
15. Matouš Kameník, CZ 1 0 0 0 1 2
16. Ernest Matjušonoks, LAT E 0 0 0 0 0
17. Tino Bouin, F (res) DNR
18. Theo Ugoni, F (res) DNR

 

Jan Kvěch se stal senzací varšavského sprintu

Varšava – 16. května
Stalo se, co nečekal nikdo. Dost možná ani on sám. A přitom po dnešním sprintu před varšavskou velkou cenou plní hlavní titulky plochodrážního zpravodajství. Jan Kvěch nejprve vyřadil v kvalifikaci Bartosze Zmarzlika. Poté Jacka Holdera. A nakonec získal čtyři tabulkové body za triumf ve stylu start – cíl, aby si pro zítřejší hlavní závod vybral startovní číslo šest.

„Jsem velice šťastný, že jsem vyhrál sprint,“ svěřoval se Jan Kvěch, který díky čtyřem bodům poskočil na devátou příčku aktuální klasifikace. „Závodění ve Varšavě mě baví a líbí se mi dráha. Prostě se cítím dobře, motorka funguje, ale dnes to byla jen kvalifikace. Zítra jsem připravený závodit.“

Q1:
Mikkel Michelsen (13,250) vs. Martin Vaculík (13,157)
Patryk Dudek (13,132) vs. Robert Lambert (13,025)
Brady Kurtz (13,146) vs. Dominik Kubera (13,285)
Max Fricke (13,269) vs. Fredrik Lindgren (13,203)
Jan Kvěch (13,162) vs. Bartosz Zmarzlik (13,188)
Jack Holder (13,190) vs. Anders Thomsen (13,299)
Jason Doyle (13,269) vs. Daniel Bewley (13,069)
Kai Huckenbeck (13,457) vs. Andrzej Lebeděvs (13,368)
Q2:
Martin Vaculík (13,388) vs. Robert Lambert (13,192)
Brady Kurtz (13,127) vs. Fredrik Lindgren (13,250)
Jan Kvěch (13,270) vs. Jack Holder (13,310)
Daniel Bewley (13,106) vs. Andrzej Lebiediew (13,300)
Q3 – sprint:
1. Jan Kvěch, 2. Brady Kurtz, 3. Robert Lambert, 4. Daniel Bewley
Jan Kvěch vyhrál varšavský sprint | foto FIM – Taylor Lanning

Příští rok Lukáš Hutla už nebude dávat šanci v ledařském světě

Přelouč – 16. května
Na sklonku loňského roku ani náhodou nehovořil o závodní pauze jako v třiadvacátém. Naopak. Připravil se jako snad nikdy. A úspěchy sjížděly jako auta z výrobního pásu. Švédský pohár. Mistrovství republiky v Hamru na Jezeře. Mistrovství Evropy v Sanoku. Příběh by mohl mít neskutečný happy end při mistrovství světa. Takový příběh Lukáš Hutla plánuje dopsat napřesrok.

Lukáš Hutla míří za českým titulem | foto Karel Herman

Na rozjezd Švédsko

Lukáš Hutla se stal ledařským mistrem republiky i Evropy | foto Petr Makušev (Sport Photo)

„Letos jsem do toho šel naplno,“ říká Lukáš Hutla. „Na starý kolena jsem měl nejlepší fyzickou přípravu. Přibyli mi sponzoři a partneři, proto byla nová technika. A to bylo znát. Když má člověk finance, neřeší, jestli si koupí jednu lamelu nebo rovnou celou spojku.“

Všechno do sebe začalo zapadat ve Švédsku. „To bylo dobrý,“ usměje se. „Ladili jsme techniku, podvozky, novou techniku. Jeden závod jsem vyhrál. To byl dobrej pocit. Nechal jsem tam jednu motorku, mezitím se vyhrál St. Johann. A přilít‘ zpátky. I druhá motorka byla dobře připravená, i když jsem nejezdil na sto procent, chtěl jsem se rozjezdit.“

 

Česká pohádka dostává evropské pokračování

První z klíčových podniků sezóny nabídla světová kvalifikace v Örnsköldsviku. „Ervik je moje oblíbená dráha,“ zamýšlí se. „Se štěstím jsem vyhrál, ale v takovým závodě je hlavní postoupit. Pak přišel zázrak na Hamru, aspoň tři jízdy.“

Lukáš Hutla plánuje prorazit konečně v mistrovství světa | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Ony tři rozjížďky byly pro Lukáš Hutlu klíčové. „Věděl jsem, že vyhraju,“ netají se svým jasnovidectvím. „Podařilo se, než led prasknul. Za čtrnáct dnů se jelo na Evropu do Sanoku.“

Český ledař v úloze favorita. „Ambice si dávám vždycky ty nejvyšší,“ reaguje. „Nějaký jízdy jsem vyhrál, v poslední šanci jsem jim ujel o půl rovinky. Finále taky.“

Stát se nejlepším ledařem Evropy nebylo ovšem jen tak. „Možná jsem to měl blbě nepřevodovaný,“ uvažuje. „Asi jsme to netrefili, což jsem viděl na videu. Koivula neodstartoval, já si to vydřel s Bauerem. Předjel mě, pak jsem ho předjel já. Asi jsem chtěl víc. Jsem mistr Evropy a tady pohádka končí.“

 

Myšlenky dlí ve světě na příští sezónu

S jídlem roste chuť, po evropském šampionátu přišel světový. „K tomu se nechci moc vracet,“ zachmuří se Lukáš Hutla. „Zapili jsme titul mistra republiky a Evropy. Teď řešíme další motory, vyzkoušíme novou techniku, ať jsem příští sezónu zase o level výš.“

Lukáš Hutla se v cíli letošní sezóny | foto Pavel Fišer

Zatímco hlavní část sezóny je stále před většinou svých vrcholů, ledaři ji mají za sebou. „Co se týče mého fyzického fondu, vím, že zdaleka nejsem na vrcholu. Zaberu víc. Vstávám o půl čtvrtý ráno, abych chodil do posilky, odpoledne se mi nechce. Pojedu s fichtlem Stadión Cup, krosku jsem prodal, místo ní mám dítě (smích).“

Pro úspěch je podstatná rovněž finanční stránka. „Mám domluvené další sponzory, s nákupem techniky to bude jednodušší,“ říká a komentuje své ambice na rok 2026. „A tak jsem jim v mistrovství světa dal naposledy ještě šanci (smích).“

Lukáš Hutla věří, že se svými mechaniky Martinem Běhalem a Radimem Lamberským budou i nadále pít šampaňské | foto Eva Palánová

 

Začátek plzeňské závodní sezóny se posunuje

Plzeň – 15. května
Skvělá šance vidět dvě skvělé motoristické akce naráz se naskytla loni v Plzni na konci června. Český šampionát ve sprint rallye a semifinále evropských devatenáctek na ploché dráze. Stejné lákadlo nabízely termínové kalendáře také letos první sobotu šestého měsíce. Jenže pak sem přeložili kvalifikační kolo SGP2 a navíc borský stadión bude sloužit pro Rallye Plzeň jako servisní zóna. Západočeští pořadatelé proto svůj přebor i s mistrovskými stopětadvacítkami přeložili až na středeční odpoledne jedenáctého června.

Letošní Rallye Plzeň bude mít servisní zónu na plochodrážním stadiónu na Borech | foto Antonín Škach

Jan Kvěch je podruhé českým šampiónem

Slaný – 14. května
Bonifác dnes kazil renomé svým starším zmrzlým bratrům. Pořádně přikládal pod kotel s úsilím básnického Antonína, topiče v elektrárně. Švitořící vlaštovky ve svých vzdušných soubojích s hmyzem operovaly ve vyšších letových hladinách. Sluníčko, ani náznak dešťových mraků. Ideální konstelace pro české finále ve Slaném. Loňský primát obhájil s patnácti body Jan Kvěch. Bráno letmým pohledem do listiny oficiálních výsledků, patálie se pražskému borci v českém šampionátu poprvé vyhnuly. Jenže… V rozjížďce s číslem deset vyjel na ovál bez vesty. Na zádech měl ale číslo, nikdo si ničeho nevšiml, žádný protest nepadl. Navíc by dozajista svůj souboj s Danielem Klímou vyhrál i s vestou. Václav Milík po sobotním pardubickém pádu nepodával při pozdravech levou ruku, protože se dal ke skautům. Navzdory zdravotnímu handicapu skončil druhý. Na nejnižší stupínek pódia vyskočil Daniel Klíma, když Eduardu Krčmářovi v rozjezdu s ním porucha na elektrickém okruhu zabránila dojet dál než k prvnímu oblouku.

Václav Milík, Jan Kvěch a Daniel Klíma na stupních vítězů | foto Pavel Fišer

Favorité ztrácí body na poruchách

Rozprava před závodem | foto Pavel FIšer

Sedmnáct nula nula. Přesně. Nebo plus mínus, což je ostatně typické. Plán zněl přesně v tu chvíli odstartovat boj o titul letošního mistra plochodrážní republiky. Jenže jak to chodí, o sekundy jde přesně maximálně při startovním limitu, letos sníženém o čtvrtinu z osvědčených dvou minut. A klíčové okamžiky rozhodující o držitelích medailí se odehrávaly již včera.

Jaroslav Petrák se omluvil kvůli pracovním povinnostem. Při vší úctě, zkušený matador mohl ve Slaném pomýšlet na zápis do historických tabulek vzhledem k svému úctyhodnému plochodrážnímu věku. Adam Bubba Bednář ovšem neměl jiné plány, než se konečně zmocnit titulu. Utkání polské extraligy U24 jeho plány semlelo s účinností výkonné skartovačky.

Šestnáctka finalistů pěkně pohromadě | foto Pavel Fišer

Vyhozené rameno po pádu mu přepsalo závodní diář počínaje dneškem. Sportovní komise zalepila obě díry ve startovní listině dvěstěpadesátkami. Petr Marek věděl o záskoku za pardubického jezdícího kouče již delší dobu, Karlu Průšovi zvonil mobil s nabídkou až ráno ve čtvrt na devět. Antonín Vilde tím přišel o jednoho praporkáře, jelikož otec domácího závodníka zprvu přislíbil pomoc jako traťový maršál, když měl na finále jen koukat.

Na nástupu se divákům šestnáct mužů představilo. Čtyři z nich šlo do akce v rozjížďce s číslem jedna. A hned obrovské překvapení na úvod. Jan Macek vystřelil z roštu nejrychleji. A Jan Kvěch byl rázem až ten druhý.

Jan Macek díky vytrženému vypínači zapalování přišel o body | foto Pavel Fišer

Jenže všeho dočasu. Úřadující šampión nespěchal. V klidu se ve druhé zatáčce spodní stranou protáhnul do čela. Drama začalo až ve čtvrtém okruhu. Aspoň pro kopřivnického borce. Omylem si na protilehlé rovince vytáhnul vypínač zapalování. Orientoval se poměrně rychle.


Jan Macek vysvětluje své patálie v rozjížďce s číslem jedna:

„Chcípák se mi zahák‘ o víčko, měl jsem velikánský úhel, nevěděl jsem, co se děje. Ale nakonec jsem ho zamáčk‘ zpátky.“


Eduard Krčmář (červená) má za sebou Matouše Kameníka (žlutá) a Jana Macka (modrá) | foto Karel Herman

Ale ne tak rychle. Matěj Frýza mu sebral druhé místo a on uhájil aspoň poslední bod před Pavlem Čermákem. Trable mechanického charakteru musel řešit vzápětí také Jaroslav Vaníček. Ucházející vzduch ze zadní pneumatiky před něho v rozjížďce s číslem dvě poslal Jana Jeníčka. Pražan si ale nenechal vzít dva body od Davida Hofmana.

Pardubický junior nebyl zcela ve své kůži. Včera si při návratu ze školy odložil oběd rovnou vedle autobusové zastávky. Nemocný žaludek ovšem nebyl důvodem, proč by vycouval z finále mistrovství republiky jednotlivců.

Ve třetí jízdě se na seznam vítězů zapsal Daniel Klíma. Od mantinelu vypálil neomylně do čela před Matouše Kameníka. Stejný kousek předvedl vzápětí Eduard Krčmář. Václav Milík byl ale po vnější straně úvodního oblouku rychlejší. A tři body přistály na jeho kontě.

 

Ve vedení jsou dva

Klíčový moment – Jan Kvěch (bílá) má v šesté jízdě za sebou nejen Jana Jeníčka (žlutá), ale především Václava Milíka (červená) | foto Karel Herman

Rána jako z děla. Ozvěna od mostu nad depem ji ještě více rozduněla. Jaroslav Vaníček se chystal na rozjížďku s číslem pět. Teď jen rozhodil rukama. Zakýval hlavou. A z hasicího přístroje už létala pěna. Rychle bylo po požáru. A bohužel i po ambicích stále ještě úřadujícího druhého vicemistra. Bez náhradního motocyklu musel ze závodu odstoupit.


Jaroslav Vaníček vysvětluje svůj ručník v ringu individuálního šampionátu:

„Filtr se nasáknul metylem, proto to chytlo. Na první motorce se mi přetrh‘ řemen, proto náhradní s sebou nemám.“


Adam Nejezchleba (modrá) letí pro tři body na úkor Petra Marka (červená) a Pavla Čermáka (žlutá) | foto Karel Herman

Na ovále posléze trojici zbývajících vévodil Eduard Krčmář, který odvedl Jana Macka a Matouše Kameníka. Pět bodů dávalo křídla jeho snům o pódium. Mezitím se chystala rozjížďka s číslem šest, přemožená vlastní důležitostí říct své slovo do pranice o letošního mistra.

Jan Kvěch vyhrál start, což bylo dnes alfou i omegou úspěchu. Václav Milík se držel v závěsu za Pražanem. Těžko spekulovat, zda by vymyslel, kudy dopředu, byť by jej pravá ruka tolik nebolela. Ať tak či onak, pražský mistr zůstával dnes prozatím jediným neporaženým.

Bruno Belan (žlutá) má za sebou Matěje Frýzu (červená) | foto Karel Herman

V tomto směru se mu záhy vyrovnal Daniel Klíma. V osmé jízdě odstartoval jako první. Bruno Belan si usmyslel, že mu vedení sebere. Pražan si s ním ale na protilehlé rovince poradil. Nicméně slánský závodník si před svým domácím publikem namířil pořádně vysoko. Do konce mítinku ztratil body jen s Janem Mackem a Janem Kvěchem. A klíčový triumf v rozjížďce s číslem patnáct, kdy už depo Jaroslava Vaníčka zívalo prázdnotou, jej poslal na šestou řádku listiny oficiálních výsledků.

 

Musí rozhodovat rozjezd

Na počátku třetí pětiny dnešního závodu stáli v čele neporažení Jan Kvěch a Daniel Klíma. Eduard Krčmář a Václav Milík ztráceli bod. Ale karty se míchaly a směřovaly k vyložení závěrečné postupky. K titulu vyrazil Daniel Klíma. V rozjížďce s číslem deset byl u startu nejpohotovější.

In flagranti – Jan Kvěch (žlutá) vede Daniela Klímu (červená), ale nemá vestu | foto Pavel Fišer

Vnějškem první zatáčky se ale dopředu hnal Jan Kvěch. A ve výjezdu z ní převzal vedení. Vyhrál, osaměl na hrotu aktuální klasifikace, avšak jeho prohřešek zůstal nepovšimnut. Aspoň těmi, kdo by mohli protestovat. Na druhou stranu, startovní číslo dvě na Pražanových zádech bylo, takže kdo ví…

Jedenáctá jízda byla přerušená kvůli pádu Pavla Čermáka. V ten moment byl ale suverénní Václav Milík v závěrečném okruhu a mohly se přidělit technické body. Hned vzápětí triumfoval stylem start – cíl Eduard Krčmář. Stejně jako Daniel Klíma a Václav Milík se opíral o osm bodů.

Ohořelý motocykl Jaroslava Vaníčka | foto Pavel Fišer

Třináctá jízda se hlásila o slovo. Vraty z depa na ovál projel jako první Václav Milík. Daniel Klíma hned za ním. Filip Hájek, který dnes alternoval Emila Gažiho, srovnal u pásky celou čtyřku. Start vynesl do čela Václava Milíka.

Daniel Klíma byl za ním. První zatáčkou se ale dopředu řítil Jan Macek. Překonal Pražana a na protilehlé rovince se nerozpakoval obořit se i na vedoucího Pardubičana. V tomto ohledu se ale se zlou potázal. Václav Milík se porazit nedal. Ani Jan Kvěch. Rozjížďku s číslem čtrnáct opanoval ve stylu start – cíl před zraky Eduarda Krčmáře.

Další mezník – Václav Milík (bílá) se dostává před Jana Macka (žlutá) a Daniela Klimu (modrá) | foto Pavel Fišer

Mistra republiky jsme poznali v cíli rozjížďky s číslem osmnáct. Jan Kvěch jejím cílem proburácel jako vítěz. Zároveň jako dnes neporažený a tím pádem i staronový šampión. Emoce nedostaly šanci vychladnout. Devatenáctá jízda. Eduard Krčmář. Daniel Klíma. Hop anebo trop.

Zprvu udával tón Slaňák. Pražanovi nevyšel útok vnějškem první zatáčky. Neztratil hlavu. Rychle se přesunul na vnitřní část. Udeřil ve druhém oblouku a v cíli úvodního okruhu říkalo vedení pane jen a jen jemu. Eduard Krčmář čelil tlaku Jana Jeníčka. Pardubičana nakonec dělil od druhého místa jen kousíček, nicméně celkové deváté místo leželo daleko za jeho očekáváními.


Eduard Krčmář na téma svého odstoupení v rozjezdu:

„Elektrika nebo svíčka.“


Eduard Krčmář (bílá) v souboji s Danielem Klímou (modrá) a Janem Jeníčkem (žlutá) | foto Karel Herman

Daniel Klíma a Eduard Krčmář skončili na dvanácti bodech. V depu se organizoval rozjezd. Václav Milík zatím nenašel sobě rovného v rozjížďce s číslem dvacet. Triumf jej postavil na piedestal českého vicemistra. Zbývala otázka bronzu.

Dodatková jízda ve své podstatě trvala jen pár sekund. Daniel Klíma vyrazil jako blesk. Copak o to, Eduard Krčmář jakbysmet. Jenže slánský borec skláněl hlavu ke svému motocyklu. Nechal svého zrádce na trávníku a kráčel k depu. Mával publiku, protože věděl, že z pódia ho dnes už nepozdraví. Jeho pražský rival si obkroužil čtyři okruhy, aby se po dvou letech stal druhým českým vicemistrem.

 

Hlasy z depa

Jan Kvěch vyhrál svůj druhý titul mistra republiky jednotlivců | foto Pavel Fišer

„V první jízdě jsem neodstartoval a málem dojel až druhej,“ vyprávěl Jan Kvěch. „Dráha dnes bylo hodně o startu, pak to byla jednokolejka. Pak se mi starty dařily, což byl klíč. Hlavně, že titul dopadnul bez excesů. Všechno se dařilo, teď se vracím do Prahy, na desátou mám buklou letenku do Anglie.“

„Bolí víc než před závodem,“ vysvětloval Václav Milík důvod, proč při gratulacích napřahoval levou ruku a tu pravou skrýval za zády. „Fialověj mě klouby. Jsem rád, že jsem ty závody odjel, nebylo to komfortní, ale na ruku se nevymlouvám. Rozhodující start se mi nepoved‘, ten jsem prohrál, starty byly dnes klíčový.  Honza ale jel jednu jízdu bez vesty, nikdo mě neupozornil, jinak bych dal protest. Rozhodčí udělal chybu, neměl vůbec startovat. Ale to jsou pravidla, uznávám výsledky, gratuluju Honzovi. Jsem rád, že po sobotě v Pardubicích jsem ten závod odjel a skončil druhej.“

„Těžko říct…“ reagoval Daniel Klíma na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Nakonec dobrý, ale jsem na sebe nasranej za tu jednu jízdu, co jsem pokazil. Bedna tam aspoň cinkla, mám trofej do sbírky, jsem rád.“

Daniel Klíma (modrá) se v devatenácté jízdě dostal před Eduarda Krčmáře (bílá) | foto Karel Herman

„Elektrika nebo svíčka,“ věšel hlavu Eduard Krčmář, když se vrátil z rozjezdu. „Škoda. Dobře se jelo, ale cejtím na sobě, že musím víc jezdit.“

„Celkem dobrý,“ konstatoval Jan Macek. „Byl jsem dobře nastavený já aj motorka. Bohužel ten chcípák. Byl tam velký úhel, zamotal se. Byl jsem rád, že jsem ho nakonec zamáčk‘.  Škoda, díky tomu mi utekl bod. Dráha těžká, ale cítil jsem se na ní dobře. Dal jsem do toho všechno, tragédie to nebyla, jedeme dál.“

„Na hovno, čekal jsem to lepší,“ šokoval Bruno Belan hodnocením své šesté příčky, než se usmál od ucha k uchu. „Ale ne, dobrý, jen škoda první jízdy. V ní jsem měl udělat o bodíček víc, ale nevadí. Škoda, že se jede jen jeden závod, ale zase je to můj nejlepší výsledek ve velkým mistráku. Šestý místo je dobrý.“

„Zezačátku se mi nejelo dobře,“ připouštěl Matěj Frýza. „Nebyl jsem ve svý kůži. Zkrátili jsme motorku, dali jsme o zub dolů. A jelo to. Loni jsem byl pátek, ale deset bodů v mistráku je dobrejch.“

Klíčová jízda v boji o titul - Jan Kvěch (bílá) vede před Václavem Milíkem (červená) | foto Karel Herman
Klíčová jízda v boji o titul – Jan Kvěch (bílá) vede před Václavem Milíkem (červená) | foto Karel Herman
1. Jan Kvěch, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 3 14
3. Daniel Klíma, Praha 3 3 2 1 3 12+3
4. Eduard Krčmář, Slaný 2 3 3 2 2 12+E
5. Jan Macek, Kopřivnice 1 2 3 2 3 11
6. Bruno Belan, Slaný 1 2 2 3 2 10
7. Matěj Frýza, Plzeň 2 1 2 3 2 10
8. Matouš Kameník, Pardubice 2 1 2 2 1 8
9. Jan Jeníček, Pardubice 3 1 1 1 1 7
10. Adam Nejezchleba, Divišov 0 3 1 0 2 6
11. Petr Marek, Praha (250 ccm) 0 2 0 1 1 4
12. Jan Hlačina, Pardubice 1 0 1 2 E 4
13. Jaroslav Vaníček, Praha 2 – – – – 2
14. David Hofman, Pardubice 1 1 0 0 0 2
15. Karel Průša, Slaný (250 ccm) 0 0 1 0 1 2
16. Pavel Čermák, Divišov 0 R X 1 0 1

Poznámka: nejprve se omluvil Dominik Hrbek, jehož nahradil Pavel Čermák, poté Jaroslav Petrák; Adam Bubba Bednář se včera zranil při utkání polské extraligy U24, proto se do startovní listiny dostali Petr Marek a Karel Průša

Po startu rozjezdu jde Daniel Klíma (červená) do čela, zatímco Eduard Krčmář (modrá) už ví o problému | foto Pavel Fišer