Slaný – 3. května
Po velikonočním pádu v Pockingu nebyl stále ve své kůži. Proto na rozbité trati v Murecku raději rezignoval, než by se hnal na marnou vidinu evropského challenge. Dnes ale ve Slaném neměl Eduard Krčmář konkurenci. A spolu se Stanislawem Mělničukem vrátil SMESTAV Speedway Team po sedmi letech na nejvyšší stupínek Memoriálu Antonína Vildeho. Nominační závod dvěstěpadesátek se stal kořistí Adama Nejezchleby.
Déšť naštěstí odchází
Slunečné dopoledne bylo rázem to tam. Přes továrnu Meiler hnal vítr temné mraky. Ochladilo se. A něco po půl druhé se dokonce rozpršelo. Naštěstí jen krátce. Stanislav Klenovec, který se na přání Vopatovců postavil jako startmaršál k pásce místo zaneprázdněného Emila Gažiho, se převlékl do pracovního.
David Hofman si vypůjčil spojku od Daniela Halamky, který rovnal na startu dopoledne stopětadvacítky. Strhnul se mu závit na imbusu a jeho otec výjimečně nezval náhradní s sebou. Michael West, jenž dorazil z Polska sám, sehnal mechanika v osobě Petra Babičky. Nástupu, který Memoriál Antonína Vildeho mívá tradičně okázalý, nebránilo vůbec nic. Ani ten protivný déšť.
Pak už začal závod. V rozjížďce s číslem dvě se na ovále prvně objevil tandem SMESTAVu. Stanislav Mělničuk vyjel na ovál bez povlaku. Naštěstí Ondřej Smetana, jenž při slánském závodě loni upadl a ukončil kariéru, byl ve střehu. A přiřítil se s modrým povlakem, který promptně nasadil na Ukrajincovu přilbu.
Jeho krok se ukázal jako klíčový. Pavol Pučko byl totiž v otázce povlaků nekompromisní. Přesvědčil se o tom Petr Marek ve druhé jízdě nominačního závodu dvěstěpadesátek. Vydřel si v něm druhé místo na úkor Adama Nejezchleby. Jenže na hlavě měl modrou látku místo bílé. Přišel o dva body.
Patrik Linhart hovoří na téma závodu, v němž ho potkalo úplně všechno kromě pódia:
„Nejdřív jsem si lehnul, na tý vodě mi to ujelo. S Michaelem Westem jsem jel dvě kola na prázdný gumě. Kdyby mě to aspoň ještě kousíček strčilo! Chybělo pár metrů. Nestačili jsme připravit motorku a pak mi upad‘ hák.“
Diskvalifikace se Smestavákům vyhnula. Stanislav Mělničuk s Eduardem Krčmářem rozehráli mítink hladkým primátem nad SC INTERTEAM, kde Adama Putkowskeho doplnil Marek Ziman se svým čtvrtlitrem. Vopatovci měli personální trable i se svým KF PD Třebusice. Ale David Hofman a Tilen Bračko v první jízdě od sebe oddělil domácí tandem Bruno Belan – Jan Hlačina. A tak nejlepší z jejich tří týmů byl ten se společným věkem obou startujících na hranici stovky.
Patrik Linhart s Jaroslavem Petrákem odvedli divišovské Petra Kvěcha a Pavla Čermáka již s letem pásky v rozjížďce s číslem tři. Jejich famózní příběh pokračoval také po přestávce. Tempo rozjížďky s číslem šest udával Adam Putkowski. Třebusičtí veteráni ovšem jeli hned za ním, než Patrik Linhart opustil v nájezdu do předposledním zatáčky pádem druhé místo.
Když už vyhrát, jedině bez kompromisů
Smůla se lepila na kola také ostatních týmů. Miletičtí Michael West a Anton Karlsson v rozjížďce s číslem čtyři vyrazili pro sedm bodů. Bruno Belan si to ale středem druhé zatáčky namířil rovnou mezi ně. Švéd na něho útočil, seč mu síly stačily, jenže pánem situace byl slánský blonďák.
V sedmé jízdě se zdálo, že maximum Miletice již nemůže minout. Jeho borci vedli suverénně před Pavlem Čermákem a Janem Kvěchem. Ve čtvrtém okruhu ale Švéda nechal na holičkách motocykl. S kapkami kratšího deště ale švédsko – australskému páru pršelo i trošku štěstíčka. Patrik Linhart je ale viděl jako hořkou smůlu.
Nebylo divu. Anton Karlsson upaloval do čela. Jenže za sebou měl Patrika Linharta, který bravurně ustával nápor Michaela Westa. Australan se dostal dopředu, ale třebusický matador za cílem praštil motocyklem na trávník. Prázdná zadní pneumatika!
Byť po jedenácté jízdě stála u pásky trojice borců se čtvrtlitry, Pavol Pučko troubil jako zaoceánský parník a poslal ji nazpět do depa. Dle harmonogramu měl podnik pokračovat rozjížďkou s číslem dvanáct hlavního závodu. Stalo se. Patrik Linhart nedokázal připravit včas stroj a osamocený Jaroslav Petrák se stal kořistí Tilena Bračka a Davida Hofmana.
Ale což… Patrik Linhart v patnácté jízdě rozhodně neztratil glanc. Hák ovšem ano. V první zatáčce, když vedl před Brunem Belanem. A bylo po nadějích na stupně vítězů. Obzvlášť, pakliže je v rozjížďce s číslem dvacet očekával SMESTAV.
Eduard Krčmář a Stanislav Mělničuk procházeli mítinkem bez ztráty květinky. Vítězství jim mohly sebrat jedině Miletice. Oba týmy na sebe narazily v rozjížďce s číslem sedmnáct. Konfrontace prakticky ani nezačala. Eduard Krčmář a Stanislav Mělničuk se ujali vedení hned s letem pásky ke slánskému nebi.
V ten moment mohl mítink pro SMESTAV skončit. Jejich pětatřicet bodů nebylo možné ani vyrovnat, natož pak překonat. Byť Miletice vyhrály devatenáctou jízdu 7:2 nad Třebusicemi, měly jen třiatřicet. Eduard Krčmář a Stanislav Mělničuk kompromis nebrali. V rozjížďce s číslem dvacet vyhráli naplno, tentokrát na úkor třebusických veteránů.
Bruno Belan popisuje své vystoupení v rozjezdu:
„Úkol byl odstartovat, nezmatkovat a v klidu si udržet vedení.“
SMESTAV první, Miletice druhé. Zbývalo vyřešit, otázku třetího místa. Bruno Belan obíral o body favority, ve druhé půli se vzchopil rovněž jeho parťáka Jan Hlačina. Slaný měl na závěr stejně bodů jako konzistentní Třebusice Davida Hofmana a Tilena Bračka.
A tak tedy rozjezd. Bruno Belan si nemohl pódium nechat ujít. Po startu se dostal před Tilena Bračka. Střežil si svou pozici jako oko v hlavě. Jedno kolo, dvě, tři a čtyři. Slaný tedy skončil třetí. A Vopatovci se letos mezi tři nejlepší nedostali.
Hlasy z depa
„Po Evropě v pohodě,“ vracel se Eduard Krčmář o dva dny nazpět do rakouského Murecku a jeho evropské kvalifikaci. „Mám potlučenou nohu, pravou, byla tam rozbitá dráha, upadl jsem, tak jsem odstoupil. Dneska super. Jelo se dobře, šlo to od začátku až do konce, vyhráli jsme, super.“
„Dobrý,“ začal Bruno Belan soustředit své myšlenky jediným slůvkem. „Děkuju Honzíkovi, jinak bych neměl, co jet.“
„Nemít tady Bruna, nedopadlo by to tak,“ uznával Jan Hlačina. „Podržel nás a tím to dopadlo. Chceme poděkovat Danu Halamkovi. Bruno to domluvil na poslední chvíli. Třetí mést je dobrý, ale nebejt Bruna, jsem v hajzlu.“
„Jak jsem vyhrál, do cíle jsem jel už po prázdný gumě,“ říkal David Hofman. „Krásný závody, jelo se mi krásně, dráha byla skvělá až na pár děr. S Tilenem se jela pěkná dvojka, škoda, že nebyla bedna, ale máme další zkušenosti do závodů. Fakt to byl krásnej závod, prohráli jsme bohužel v rozjezdu. Nevadí, jedeme dál.“
„Seděl jsem na tom naposledy o přeboru,“ pokrčil rameny Jaroslav Petrák. „Nemám takovou jistotu, říkal jsem si, že by bednička mohla dopadnout, ale je to sport.“
„Motorka mě zklamala,“ smutnil Patrik Linhart. „Bylo to závodivý, ale po technický stránce mizérie, po jezdecké náznak bojovnost. Bruno měl štěstí jako prase, upad‘ mi hák. Svoje jsem si dneska splnil, teď tunel s nohou a na dlouhou.“
| 1. SMESTAV Speedway Team | 42 | |
| Eduard Krčmář | 3 4 4 4 4 4 | 23(1) |
| Stanislav Mělničuk, UA | 4 3 3 3 3 3 | 19(5) |
| 2. PRO-TEC SK Miletice | 33 | |
| Anton Karlsson, S | 2 E 4 3 0 4 | 13(1) |
| Michael West, AUS (DMU) | 4 4 3 4 2 3 | 20(2) |
| 3. AK Slaný | 28 | |
| Bruno Belan | 4 3 2 4 4 4 | 21+4 |
| Jan Hlačina | 0 0 0 3 2 2 | 7(1) |
| 4. KF PD Třebusice | 28 | |
| David Hofman | 2 0 2 3 4 0 | 11(3) |
| Tilen Bračko, SLO | 3 2 3 4 3 2 | 17(1)+3 |
| 5. SC INTERTEAM | 21 | |
| Adam Putkowski, PL | 2 4 4 2 3 4 | 19 |
| Marek Ziman, SK – Žarnovica (250 ccm) | 0 2 0 0 0 0 | 2 |
| 6. KF PD Veterán Team | 19 | |
| Patrik Linhart | 4 F 2 – E 2 | 8 |
| Jaroslav Petrák | 3 3 0 2 3 0 | 11(1) |
| 7. AK Divišov | 18 | |
| Petr Kvěch | 2 2 2 2 2 2 | 12(2) |
| Pavel Čermák | 0 3 0 E 0 3 | 6 |
Nominační závod 250 ccm:
| 1. Adam Nejezchleba, Divišov | 2 2 3 3 | 10 |
| 2. Karel Průša, Slaný | 3 3 2 1 | 9 |
| 3. Petr Marek, Praha | 1 ex 1 2 | 4 |
Poznámka: z přihlášených nepřijel Luboš Hromádka; Petr Marek diskvalifikován z rozjížďky s číslem dvě kvůli špatnému povlaku
Ukázkové jízdy 125 ccm:
| malá dráha: | Nikolas Pergl, Dvaid Filipovský (MX) |
| nejmenší dráha: | František Dvořák |
