Pardubice – 4. července
Medaile ze světových a evropských soutěží letos prozatím českým plochodrážnílům unikají. Přitom předminulý víkend šla jedna těsně kolem při mistrovství Evropy dvojic do devatenácti let v Pile. Stačilo mít o bod navíc nebo uspět v rozjezdu. Jan Jeníček, která v něm nastoupil, při hodnocení používá své neoblíbené slůvko, ale s nadějí vzhlíží ke Speedway of Nations 2 příští pátek.
Jan Jeníček věří v dobrý výsledek při SON2 v Manchesteru | foto Karel Herman
„Uteklo nám to o bod,“ komentuje pardubický junior výsledek z Pily, kde deště překládaly závod ze sobotního odpoledne přes sobotní večer a nedělní dopoledne až na nedělní poledne. Nakonec vyhráli Poláci před Švédy. A naši se sešli na stejném skóre s Dány a Brity.
Pro dodatkovou jízdu proti Bastianu Pedersenovi a Ashtonu Boughenovi poslal Zdeněk Schneiderwind Jana Jeníčka. „Startoval jsem z prostředku,“ líčí. „Postavil jsem se na vnitřek, ne víc ne venek.“
A páska konečně letěla nahoru. „Nepoved‘ se mi start,“ pokračuje Jan Jeníček. „Hodně se to zvedlo a ztráta se těžko doháněla. Bylo to hlavně o startu. Nedohnal jsem to, čekal jsem, že bych moh‘, ale nestačilo to.“
Trojlístek Jan Jeníček, Matouš Kameník a Jaroslav Jeníček se vracel domů s pátým místem. „Škoda,“ odtuší Pardubičan. „To je slovo, co nerad říkám. Nevyšlo to, snad to vyjde v Manchesteru. Bude to těžší, snad se zadaří.“
Český trojlístek v Pile – zleva Matouš Kameník, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček | foto Zdeněk Schneiderwind
Zbůch – 2. července
Po zářijové fraktuře klíční kosti zahájil letošní sezóny nepřehlédnutelným způsobem. Udivoval svými bleskovými starty. A pakliže něco nevyšlo, bral to jako zisk dalších cenných zkušeností. Jenže na sklonku května si při tréninkovém pádu na borském stadiónu zlomil šestý hrudní obratel. Dnes má Štěpán Melč klíčovou kontrolu, jež odpoví na otázku, zda plzeňský závodník stihne srpnovou juniorku v Pardubicích.
Štěpán Melč má dnes klíčovou kontrolu | foto Pavel Fišer
„Ve druhý zatáčce mě to vytáhlo na venek,“ vrací se k nešťastnému incidentu z třicátého května. „Najednou jsem si štrejchnul zadním kolem. A už jsem letěl.“
Co bylo, bylo, důležitější je, co bude. „Už je to měsíc,“ odpočítává. „V úterý mám kontrolu, uvidím, co mi řeknou. Měsíc, dva, rád bych chytil juniorskej mistrák…“
Nešťastný květnový pád Štěpána Melče | foto Jaroslav Panuška
Církvice – 25. června
Cože!? Petr Moravec vyskočí jako čertík na pružince z papírové krabičky. Franc jede na trénink podruhé?! Stát! Pražan vede český šampionát o tři body před Lukášem Drymlem a pravidla se dodržovat budou! Co na tom, že se v jeho prospěch možnosti trénovat vzdal Adrian Rymel. Není to možné!
Svitavy před patnácti lety – Josef Franc (červená) v klíčovém finále českého šampionátu vzdoruje Matěji Kůsovi (žlutá) a Aleši Drymlovi (modrá) | foto Pavel Fišer
Ten příběh se odehrál ve Svitavách skoro před patnácti lety. Letí to,letí. S výhodou časového odstupu dnes víme, že se tenkrát Josef Franc titulu mistra republiky jednotlivců ještě nedočkal. Lukáš Dryml tehdy srovnal svou tříbodovou ztrátu a v jednom z nejdramatičtějších vrcholů českého šampionátu triumfoval nad Josefem Francem ještě v rozjezdu.
Adrian Rymel a Josef Franc jsou kamarády dodnes a potkali se ve Svitavách při předvčerejším přeboru. „Při testování motorky tejden před prvním finále mistrovství světa na dlouhé jsem musel nouzově zastavit kvůli technickým potížím,“ vracel se Josef Franc k událostem z počátku května. „A při pádu jsem došel ke zranění.“
Josef Franc ve Svitavách tuto neděli s Adrianem Rymelem, který se zhostil role startmaršála | foto Karel Herman
Hojí se dobře. „Jsem schopen života,“ neztrácí pražský plochodrážník svůj pověstný humor. „V pátek jsem byl s obratlem u primáře Brože, všechno v pořádku. V pondělí odstartovala rehabiliatce, pak se uvidí.“
Praha – 22. června
Anglie pro něho není neznámým pojmem. Startoval zde v Glasgowě s juniorským nároďákem, v Manchesteru absolvoval Speedway of Nations a při SGP2 poznal rovněž Cardiff. Místní liga pro něho zatím zůstávala plochodrážním polem neoraným. Až do pondělka, kdy se Jan Kvěch výrazně podílel na vítězství King’s Lynn nad hostujícím Oxfordem.
Jan Kvěch debutoval v britské lize | foto Pavel Fišer
„Vždycky jsem měl nabídky z Anglie,“ odmítá Jan Kvěch hypotézy, že by si jej za kanálem La Manche nevšimli. „Ale až teď jsem se rozhod‘, že tam podepíšu. Měl jsem málo závodů.“
Pondělní premiéra byla více než vydařená. Rozjížďka s číslem tři se opakovala. Pražský borec v repete dojel k suverénnímu triumfu ve stylu start cíl při svém debutu v ostrovní lize. Trojku dovezl také v deváté jízdě, v jejímž prvním výjezdu objel Chrise Harrise. Nakonec skončil s devíti body, jeho tým jich měl padesát, hosté čtyřicet.
„Tak první závody, myslím, že dobrý,“ bilancuje Jan Kvěch. „Dvě jízdy se mi povedly vyhrát, byl jsem určitě spokojenej. Je, co zlepšovat, pár bodů jsem ztratil.“
Martin Vacullík (žlutá) se potkává s Janem Kvěchem (modrá) nejen v SGP, ale také v extralize | foto Karel Herman
Do závodního diáře britský Premiership zapadá dokonale. „Logisticky je to skvělý,“ říká pražský závodník- „Pondělky a čtvrtky zapadají suprově. Pátek a neděle mám Polsko, Grand Prix v sobotu, krása.“
Ani s jiným typem tratí oproti kontinentálním zvyklostem nemá Jan Kvěch problémy. „Drány jsou jiný, technický, což mi vyhovuje,“ usmívá se. „Podepsal jsem, abych poznal nový dráhy a získal zkušenosti. Chci se zlepšovat.“
Mini Grand Prix již zásluhou Zdeňka Schneiderwinda na malé Markétě v minulosti byla. Ale v jiném termínu než česká velká cena, v jejímž rámci většinou kolibří ovál zůstává ležet ladem. Loni se na něm y prezentovaly elektrické motocykly bez větší odezvy, které se letošní SGP i kvůli přítomnosti slavných hvězd dostalo ve větší míře. Ale kdo by si pomyslel, že jde o generálku pro závod SGP4, spletl by se.
Všechno funguje
Karel Průša a Štěpánka Nyklová se zúčastnili SGP Academy | foto Petra Zahradníčková
„Při podzimním zasedání plochodrážní komise FIM za mnou s touto myšlenkou přišel Tony Rickardsson,“ přibližuje Pavel Ondrašík genezi vzniku akademie. „Oznámil jsem mu, že to na výboru probereme a pak již dostávala myšlenka svou podobu. Kdybychom to neudělali v Praze, určitě by to rádi udělali někde jinde.“
Před akademií ale pořadatelské práce na SGP České republiky finišovaly… „Tomáš, Zdeněk a ostatní členové týmu, co se na tom podíleli, měli plné ruce práce a to jak na malé, tak i velké dráze,“ uznává pražský sportovní šéf. „Jsem rád, i přes nepřízeň počasí se akce celkem vydařila a původní plány se měnily pouze částečně. Promotér WBD byl s celou akcí spokojen. Takže ještě jednou všem, co se na tom podíleli, děkuju.“
SGP4 vs. tradiční stopětadvacítky
Karel Průša a Štěpánka Nyklová si na akademii vzali své stopětadvacítky, přímá konfrontace se stroji specifikace SGP4 by byla dozajista zajímavá. „Ano, to asi ano,“ souhlasí Pavel Ondrašík. „Byla to ale akce WBD a oni to původně chtěli jen pro motocykly 190 ccm. Jsem rád, že naši zástupci mohli mít na akademii svoje motorky.“
Karel Průša dokáže svému synovi poradit stejně jako Tony Rickardsson | foto Pavel Fišer
A co třeba před velkou cenou prezentovat český model závodění dětí na malých oválech? Závod série PRO-TEC Mini Cup vymyšlený Zdeňkem Schneiderwind s motocykly provenience Shupa by byl skvělou ukázkou. Na druhou stranu loňský elektrický závod nebyl to pravé ořechové.
„Zdeněk, jako duchovní otec celého Mini Cupu, i AK Markéta bychom to určitě rádi udělali,“ dozvídáme se. „Ale program byl smluvně stanoven WBD. Tak třeba příště. Myslím, že se tady ukázalo, že stopětadvacítky jsou dost podobné. A určitě nejsou horší. Navíc v této kategorii máme spousty úspěchů, které ale bohužel neumíme přenést i na velké pětistovky. Myslím, že v české republice ještě chvilku u motocyklů 125 ccm zůstaneme a uvidíme, jaký bude další vývoj ve světě. Třeba v Polsku chtějí jít úplně jinou cestou. Abych se vrátil k závodu, tak asi by nebylo špatné ho uspořádat, ale prostě se to letos do programu nevešlo. A jak říkáte, z loňské chyby jsme se snad poučili a letos hlavně přesto, že to bylo tréninkového charakteru, všechno klaplo.“
SGP4 v závodě ne
A co třeba onen světový pohár SGP4, jehož druhý ročník opět hostila švédská Malilla? „Tak to určitě neplánujeme,“ zní rezolutní odpověď. „Ten závod je vypsán na čtyři jezdce v jízdě. Na naší malé dráze jsou tři strop. Myslím si, že by to určitě nebyl dobrý závod a ve čtyřech byl to mohlo být dost nebezpečné. Takže bohužel neplánujeme.“
Závod motocyklů specifikace SGP4 v Praze neuvidíme | foto Pavel Fišer
Praha – 28. května
Šestnáct děleno čtyřmi se rovná čtyři. Neboli čtyři kvalifikační závody pro podzimní pardubický challenge o postup do SGP 2024 by mělo nabídnout postup prvním čtyřem. Jenže již léta se uplatňuje úzus garantující pořadateli místo pro domácího závodníka. Pakliže by tedy z kvarteta kvalifikačních kol nepostoupil jediný Čech, z Žarnovice by v září do Pardubic cestovali jen první tři. Nic takového se nestalo, jelikož Jan Kvěch se odmítnul bratříčkovat s kompromisy.
Plány se mění
Před středeční českou extraligou se Jan Kvěch prezentoval novinářům na tiskové konferenci k pražské SGP | foto Pavel Fišer
Po pádech při polské lize v Lublinu a německé Speedway Grand Prix nebyl stoprocentně ve své kůži. Středeční extraligu raději nedokončil. Ostatně Markétě by na pódium nepomohla ani svěcená voda, ovšem bůh suď. Nadcházející víkend byl pro Jana Kvěcha opět natřískanými klíčovými kláními. V pátek polská extraliga proti Ostrowu, hned následující večer světová kvalifikace v Lonigu.
„Zapršelo a ligu mi zrušili,“ konstatuje Jan Kvěch, že se mu plány poněkud změnily, a dostává se do Loniga rychleji než nadzvuková stíhačka. „Jel jsem tam už loni, věděl jsem, do jaký dráhy jdu. Víceméně jsem už to znal. A dařilo se.“
Skvělý závodník nepotřebuje být výtečný zpěvák
Dařilo se. To je fakt. I tak jde vystajlovat hodnocení poměrně přesvědčivého triumfu do holé věty. Jenže mladý muž se zarostlými tvářemi již není chlapcem, který před devíti lety s obrovským pohárem v rukou za třetí místo evropského poháru stopětdvacítek nevěděl, co říct do novinářského bloku.
V české extralize narazíte na soupeře z cyklu velkých cen – Jan Kvěch (modrá) v duelu s Andrzejem Lebeděvsem (červená) | foto Karel Herman
„Porazil mě jen Daniel Bewley,“ vrací se k rozjížďce s číslem jedenáct, jež z jeho skóre srazila jediný bod. „Opakovalo se, předtím jsem byl první. V opakovačce se mi nepoved‘ start a dojel jsem druhej.“
V závodě ale skončil první a tak se hrálo Kde domov můj. „Hymnu jsem nezpíval, nejsem dobrej zpěvák,“ zasměje se a jedním dechem odmítne přemítat nad dalším kvalifikačním stupněm. „Do challenge je daleko, teď mě čeká Praha.“
Slepý by nevěděl
Ano, matka měst se svou velkou cenou, kde již zbývá pouze pár mastných vstupenek ke stání. „Teď přes tejden budou rehabilitace, abych se cejtil stoprocentně fit,“ svěřuje se, ale nad otázkou po ambicích si zamkne ústa na sedm západů. Nebo tedy skoro.
„Uvidíme,“ pokrčí rameny a vzápětí se rozesměje. „To řek‘ slepej a šláp‘ do hovna. V Praze budou nový závody, budu dělat všechno pro to, aby se dařilo.“
Jan Kvěch stojí v Lonigu na pódiu nad Danielem Bewleyem (vlevo) a Jackem Hoderem | foto laskavostí Jana Kvěcha
