Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Z českého úhlu pohledu nebylo co řešit

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 12. května
Chorvatský tým nebyl v utkání jadranské ligy žádným tvrdým oříškem k rozlousknutí pro naše závodníky. Český tým neprohrál jedinou jízdu s výjimkou té s číslem sedm, v níž musel Tomáš Suchánek opustit ve třetím kole vedoucí příčku kvůli zadřenému motoru. Jinak nejhorším výsledkem našich borců se stalo šest remíz a konečné skóre 52:37 je pouze dokonalým zobrazením dění na svítkovské škváře.

Nástup hodný leadera
Zatímco loni byl český tým otloukánkem jadranské ligy a všechna svá utkání prohrál, letos jde od vítězství k vítězství. Postupně dobyl Goričan, Krško i Žarnovicu, aby právě dnes v Pardubicích zahájil svou kampaň na domácích stadiónech. Naši borci dali srozumitelně najevo, že chorvatská pšenka na svítkovském poli hustě nepokvete.

Roman Čejka triumfoval v rozjížďce s číslem jedna ve stylu start – cíl. Jan Holub ještě během úvodního kola vyřešil Dino Kovačiče. Vzápětí skvěle odstartovali Tomáš Suchánek s René Vidnerem, avšak v prvním oblouku je rozdělil Renato Cvetko. Český junior zkusil protiútok, jenže ve výjezdu z úvodního zatáčky druhého kola se přetočil a klesl na poslední příčku.

Ve třetím okruhu navíc zůstal stát kvůli poruše. Jeho smůla byla o to větší, že v posledním kole přetržený sekundární řetěz dokonale vypletl zadní kolo Poláka Piotra Dziatkowiaka. Zatímco závodník Rawicze spolu se svým mechanikem odnášeli motocykl do depa, opačným směrem se vydal Roland Benkö.

Po rozpačité účasti v české juniorce si napravil reputaci hladkým vítězstvím ve třetí jízdě před Tomášem Jůzou. Ondřej Veverka, který se po svém prvomájovém pádu vrátil do závodního kolotoče, se poškorpil s Lukasem Simonem. Rakušan ho v prvním výjezdu podjel, avšak Pražan se ve druhém kole naštěstí vrátil zpátky na třetí místo.

Eduard Krčmář s Romanem Čejkou brilantně odstartovali do čtvrté jízdy a Jasmin Ilijaš s Dino Kovačičem nestíhali už v úvodních metrech. Vzápětí se Ondřej Veverka nedokázal pozdvihnout z poslední příčky. Tomáš Jůza se však v úvodním výjezdu na protilehlou rovinku přehnal okolo Renata Cvetka.

Sotva však pardubický závodník protnul metu, odložil svůj motocykl. Neklamným znakem velkého průšvihu se stalo, že poškozený stroj zůstal odstavený pod depem. „Těsně před cílem se to rozsypalo a je to zadřený na klice,“ líčil. „Druhou motorku nemám, ta se rozsypala o tréninku. Zrovna dneska mě to bavilo, ale kde mám ty motory shánět?!“

V rozjížďce s číslem šest Eduard Krčmář záhy zbavil vedení Rolanda Benköa, avšak Roman Čejka zůstal třetí. V té době už český náskok činili úctyhodných jedenáct bodů. V sedmé jízdě jsme však zaznamenali první, a jak se nakonec ukázalo, také poslední prohru. Tomáš Suchánek v sedle motocyklu s výstižnou přezdívkou Babička vodil Dina Kovačiče a Jasmina Ilijaše takřka tři kola. Pak však zůstal stát se zadřeným motorem.

O dva tabulkové body
Eduard Krčmář si v rozjížďce s číslem osm nedopřál klidu, dokud se nedostal do vedení. Okolo mantinelu protilehlé rovinky to z úvodního výjezdu nevyšlo, ale o to víc si Renato Cvetka vychutnal ve druhé zatáčce. Roman Čejka dnes nejen závodil, ale také pilně laboroval po technické stránce. Tentokrát však zůstal vzadu, avšak další závada Piotra Dziatkowiaka mu otevřela cestu k jedinému bodu.

Hosté se však nechtěli vzdát, by se jim vidina vítězství stále vzdalovala. V deváté jízdě šli do čela Roland Benkö a Lukas Simon. Tomáš Suchánek a Jan Holub ovšem z první zatáčky vyjeli mezi nimi. A Pardubičan útočil i nadále. V nájezdu do posledního kola se maďarský junior po něm ohlédl doleva, avšak to už se Tomáš Suchánek přes něho sunul do čela z opačné strany.

Pakliže doposud všichni přítomní sledovali hlavně dění na ovále, nyní se zvedl prudký vítr, který je donutil zvednout oči k zatahující se obloze. Během desáté jízdy z ní sjel první blesk. Počínající řádění živlů však nezabránilo Janu Holubovi v triumfu stylem start – cíl před Dino Kovačičem. Ondřej Veverka uhlídal Jasmina Ilijaše a stav utkání byl už 36:23.

V rozjížďce s číslem jedenáct Eduard Krčmář ukázal Rolandu Benkömu, zač je v Pardubicích perník. Maďar sice lépe odstartoval, ovšem slánský junior se okolo něho v první zatáčce prohnal jako bílo-modrá žíznivá čára. A na protilehlé rovince měl už bratru desetimetrový náskok. Renato Cvetko však nepustil ke slovu René Vidnera.

Remíza byla důležitá, protože za vítězství nad osm bodů si vítěz do průběžné tabulky připisuje hned dva body místo obvyklého jednoho. By už Chorvaté nemohli otočit vývojem utkání ve svůj prospěch, mohli by nám za určité konstelace dvojbodový zisk o polovinu snížit.

Dvanáctá jízda přinesla opět nerozhodný výsledek. Dino Kovačič se dočkal svého prvního vítězství, když Roman Čejka po pár nájezdech ochladl. Spolu s Janem Holubem dokázali udržet za svými zády Piotra Dziatkowskeho.

Třetí nerozhodný duel v řadě za sebou hned vzápětí zajistil Tomáš Suchánek. V přívalech počínajícího deště rychle předjel vedoucího Lukase Simona v první zatáčce. Ondřej Veverka však dovezl druhou nulu, takže před dvojicí nominovaných jízd byl stav 45:32.

Před vyvrcholením padaly hlasy o předčasném ukončení střetnutí s ohledem na povětrnostní podmínky a jasný výsledek i tabulkový zisk vítězného českého týmu. Zůstaly však oslyšeny, což bylo dobře, protože nás čekaly dvě nejkrásnější jízdy celého odpoledne. V té čtrnácté vše zpočátku perfektně hrálo do chorvatských karet, když se vlády ujali Renato Cvetko a Dino Kovačič.

Roman Čejka si to v prvním nájezdu namířil rovnou mezi ně, avšak z třetí příčky dopředu neposkočil. Až o kolo později najel na vnějškem a vzal oba Chorvaty z jedné vody načisto. „Od startu mě zametli,“ vyprávěl později, jak si naráz polepšil o dvě místa. „Myslel jsem, že půjdu do nich, zahodím to nebo se rozsekám. Ale řek‘ jsem si, že je dám. Najížděl jsem, najížděla povedlo se to.“

Prořídlým řadám fanoušků na tribunách udělal radost i Jan Holub, když ve druhém kole překonal Renata Cvetka. Obdobný začátek měla i poslední rozjížďka. Dino Kovačič, nasazený podruhé za sebou, a Roland Benkö vystřelili dopředu současně s vystřelením pásky.

Tomáš Suchánek byl ale na číhané a v prvním nájezdu druhého okruhu je oba dva podjel. „když jezděj‘ obloukama, musíš to využít,“ komentoval své vítězství. Eduard Krčmář po čtyřech triumfech skončil s nulou, když inkasoval cejchu. S převahou patnácti bodů český tým dokázal, že jeho vláda v jadranské lize rozhodně nekončí.

Hlasy z depa
„Jsme doma, to je povinnost je porazit,“ vysvětloval českou nadvládu Roman Čejka. „Jelo se mi docela dobře. Potřeboval jsem vyzkoušet motorku a každou jízdu měl něco jinýho. Až na poslední jízdu jsme to vyladili. Hezky jsem se svez‘ a všechno vyzkoušel.“

„Když jezděj‘ obloukama, musíš toho využít jako já v poslední jízdě,“ tvrdil Tomáš Suchánek, aby vzápětí připomněl i smutnější aspekty českého vítězství. „Zadřel jsem babičku. Ale jo, dobrej‘ trénink, lepší než jezdit sám. Škoda, že lepší motorka je špinavá, neměl jsem v plánu čistit dvě.“

„Dneska dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Včera jsme to nemohli sladit, dneska jo a to už pak jde samo. V poslední jízdě jsem věděl, že jde o hovno, byli jsme už první a dostal jsem cejchu. Nic jsem neviděl, tak jsem drobet klapnul. Jinak dobrý závody, super.“

„Na hovno,“ nebyl Jan Holub Spokojený. „Nešlo na tom startovat, je to celý posraný. Chtěl jsem něco naladit a vyzkoušet na neděli na Neustadt. A zjistil jsem, že pojedu na druhý motorce. Snad se to srovná.“

1. Česká republika     52
Tomáš Suchánek 3 E 3 3 3 12
René Vidner E 1 – 0   1
Tomáš Jůza 2 3 – –   5
Ondřej Veverka 1 0 1 0   2(1)
Eduard Krčmář 3 3 3 3 0 12
Roman Čejka 3 2 1 1 2 3 12(1)
Jan Holub 2 1 3 1 1 8(2)
 
2. Chorvatsko     37
Piotr Dziatkowiak, PL E 2 E 0   2
Renato Cvetko 2 1 2 1 0 6
Roland Benkö, H 3 2 2 2 1 10(1)
Luks Simon, A 0 0 0 2   2
Jasmin Ilijaš 1 2 0 1 4(2)
st.č.6 neobsazeno      
Dino Kovačič 1 0 3 2 3 2 2 13

Foto: Wojta Zavřel

Vláda ledových mužů začíná utkáním s Chorvaty

Pardubice – 12. května
Od vítězství k vítězství jde český tým v jadranské lize, jak se dle místa vzniku přezdívá mezinárodní lize čtyř států. Dnes se naši závodníci poprvé představí na domácím ovále, když se v Pardubicích střetnou s Chorvaty. Pankrác, který se jako první z trojice ledových mužů ujímá vlády, však hrozí nepříznivou předpovědí počasí.

Meteorologové hrozí bouřkami, které by se na české území měly dostat od západu zhruba okolo poledne. Vedle hromů a blesků mají přinést i kroupy a přívalové deště s až pětadvaceti milimetry srážkové vody za hodinu.

Nezbývá než doufat, že se do osmnácté hodiny, kdy duel začíná, živly uklidní. Český tým pod vedením Lubomíra Vozára nastoupí v modifikovaném složení. Chybět bude hned trojice juniorů.

Michael Hádek si léčí zlomeninu nohy z italského Loniga, Václav Milík se chystá na juniorské mistrovství světa a Pavol Pučko chce ukončit rekonvalescenci po pádu z pardubického přeboru tréninkem na pražské Markétě.

V české sestavě se tak objevují senioři. Tomáš Suchánek si své dnešní angažmá vysloužil cestou do Žarnovice, zatímco Tomáš Jůza v jadranské lize shodou okolností debutoval loni s vestou našich dnešních soupeřů.

Startovní listina:

Chorvatsko: 1 Jurica Pavlic
  2 Renato Cvetko
  3 Roland Benkö, H
  4 Lukas Simon, A
  5 Jasmin Ilijaš
  6 neobsazeno
  7 Dino Kovačič
 
Česká republika: 9 Tomáš Suchánek
  10 Jaroslav Hladký
  11 Tomáš Jůza
  12 Ondřej Veverka
  13 Eduard Krčmář
  14 Roman Čejka
  15 Jan Holub

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Češi vystřihli Němce stejně jako v hokeji

Pfaffenhofen – 7. a 8. května
Ve víkendových závodech se v Pfaffenhofenu sešlo spousta německých fanoušků, hodně německých závodníků, ale Češi je vystřihli stejně jako jejich krajany v hokeji. A ve třech podnicích získali čtyři medaile, když se na stupně vítězů postupně postavili Eduard Krčmář, Ondřej Smetana, Matěj Kůs a vítěz hlavního klání Zdeněk Simota.

V sobotu byly mezinárodní závody juniorů nebo-li B-Lizenz dle německé organizačních schémat. Bezkonkurenčně je vyhrál Eduard Krčmář. Ondřej Smetana byl ve finále čtvrtý. Do finále se vůbec nedostala domácí hvězda Valentin Grobauer, s nímž si čeští kluci ve společné jízdě trochu pohráli za pískotu lokálních fanoušků.

Ve stejném závodě v neděli skončil Ondřej Smetana na druhém místě za Francouzem Xavierem Muratetem. Eduard Krčmář byl nasazen do hlavního závodu jako rezerva. Nastoupil dvakrát, aby mu celkově patřilo osmnácté místo.

Matěj Kůs a Zdeněk Simota v rozjížďkách s pěti závodníky předváděli ukázkové předjížděcí manévry. Nezalekli se vyjetých kolejí, na něž pádem doplatil Manuel Hauzinger. Lehce prošli do finále, v němž dojel do cíle první Zdeněk Simota před Martinem Smolinskim a Matějem Kůsem.

Foto: Radek Smetana

Na Shupě to umí český lev i česká lvice

Morizes – 1. května
Závod o stříbrný pohár UEM stopětadvacítek na dlouhé dráze přinesl dramatickou podívanou a pěkné výsledky i pro český tým zastoupený Michaelou Krupičkovou, Michalem Škurlou a motocykly Shupa. Pojďme se na první květnový den podívat ještě jednou a to také po technické stránce.

Lev, lvice a mouchy
Dráha v Morizes nemá s trávou nic společného a tak to byla spíše velmi dlouhá a velmi široká klasika. Dopolední tréninky se využily k seznámení s dráhou a doladění převodů. Michaela Krupičková se do závodění obula hned při první tréninkové jízdě, až ji musel Zdeněk Schneiderwind trochu brzdit. Tréninky vypadaly pozitivně a tak jsme s napětím očekávali odpolední závod.

Každý z jezdců absolvoval tři jízdy a po sečtení výsledků se závodníci podle pořadí rozdělili do finálových skupin. Systém umožňuje vítězi finále „B“ trochu nespravedlivě vklínit se do celkového pořadí na předních místech, což nakonec ovlivnilo i celkové pořadí našich jezdců.

Samotný závod prověřil Michaelu Krupičkovou a Michala Škurlu dokonale a oba bojovali jako lvi. V rozjížďkách našich jezdců byl vždy podobný scénář. Pokaždé perfektní start a v první zatáčce soupeři sledovali výfuk Shupy. Jednou možnost, jak dostihnout nebo předjet naše jezdce, měli závodníci s muší váhou, kteří dokázali tuto svou výhodu využít při velké šířce tratě.

Takže Michaela Krupičková první rozjížďku vyhrála a potom byla dvakrát druhá, což je celkem třináct bodů. Michal Škurla byl také dvakrát druhý, když ho v první rozjížďce objel pozdější vítěz Sandro Wassermann. Potom vyhrál svou třetí jízdu, kdy si mušího jezdce Lucase Fienhageho, později vítěze finále „B“ a celkově čtvrtého, i při velké šířce tratě pohlídal a bodově na tom byl stejně s Michaelou Krupičkovou.

Oba naši byli tedy ve finále „A“ s možností zabojovat o třešničku na dortu v podobě nějaké medaile. Obsazení finále podle váhy jezdců nakonec bylo: čtyři mouchy , jedna lvice a jeden lev.

Finále se povedlo lépe Míše, kterou až s maximálním úsilím a až na cílové pásce předstihl Daniel Spiller a připravil jí tak o krásné třetí místo ve finále „A“. Michal dojel v těsném závěsu za Míšou, kdy po startu musel řešit tlačenici za první zatáčkou a soupeři mu odskočili víc než potřeboval. V celkovém hodnocení se pak před naše jezdce na čtvrté místo dostal vítěz „B“ finále.

Čtyřventilový motor není cesta
Pro Shupateam byly pozitivní výsledky našich jezdců, výkony a výdrž motocyklů. Startovní pole šestadvaceti jezdců bylo zašupováno tak z jedné poloviny. Z jezdců ve finále „A“ jeli kromě našich dvou továrních strojů s naší podporou tuningových dílů motoru Daniel Spiller, který byl celkově na druhém místě a Shupa-podvozkem i celkově třetí Jordan Dubernard.

Na závodech byl s námi i náš tuner Petr Schmíd a kromě pomoci francouzským zákazníkům se věnoval i technické špionáži u konkurence. Našel i zhruba tři závodníky se čtyřventilovými motory, což u stopětadvacítky jde o hodinový strojek. Jednu jsme dokonce viděli rozebranou (britský mistr – Jack Cornes), když se tam potkaly ventily.

Nicméně jelikož byl Petr Schmíd poprvé na plochodrážních závodech a kromě plochodrážních Shup se věnuje tuningu závodních silničních strojů podobných kubatur, shodli jsme se po průzkumech u konkurence ještě na určitých detailech, kde můžeme parametry na našich motorech trochu vypiplat, ale čtyřventil to nebude. Po závodech k nám přišel otec Jacka Cornese a objednal si u nás motor.

Celý český team byl profesionálně zajištěn a veden po jezdecké stránce Zdeňkem Schneiderwindem, který obstaral do boxu i francouzského mechanika a dále podpořen SCM pod vedením Petra Křikavy.

Velkou radost nám udělali samozřejmě oba závodníci, kteří se statečně vyrovnali s podmínkami závodu a dělali vše pro nejlepší umístění a dík patří i Tomáši Škurlovi a Jardovi Krupičkovi za dopravní podporu celého týmu.

Foto: Jaroslav Šůs

Martin Málek věří v relativní běh plochodrážního času

Racková – 10. května
Martin Málek odstartoval svou letošní kampaň ve vestě druholigového Krosna v půlce dubna osmi body v domácím střetnutí s Opole. Podruhé ho polský klub povolal předevčírem, kdy na jeho dráhu zavítala Pila. Bohužel jeho účinkování skončilo pádem po skončení rozjížďky s číslem devět a nařízeným klidem na čtyři až šest týdnů.

„Ve své druhé jízdě jsem odstartoval na druhé místo,“ vypráví Martin Málek o okolnostech z nedělního výjezdu do Polska. „Zkoušel jsem atakovat Piotra Pawlickeho. Ale neměl jsem dotáhlý šroubek na krytu plynu. Dostal se mi tam kamínek a zasekl se mi plyn. Zjistil jsem to v nájezdu v poslední zatáčce. Chtěl jsem vytrhnout chcípák hned, jak se dostanu na rovinu.“

Jenže Przemyslaw Pawlicki na březolupského závodníka útočil po celá čtyři kola. „Ve výjezdu do posledního kola mě začal vyvážet a já se mu snažil vyhýbat. Tlačil mě na mantinel a klapnul hned po projetí cílem. Nenechal mi ani kousek místa a já jsem měl úplně neovladatelnou motorku. Tak jsem do něj najel zezadu v plné rychlosti. Bylo to moc rychle, nevěděl jsem, jak zareagovat a dostat z pasti. Pořád jsem měl své přední kolo vedle jeho zadního.“

Z hrozivé kolize s létajícími motocykly naštěstí Martin Málek vyváznul jen s poraněnou nohou. „Naštěstí to nic vážného není,“ začíná výčet svých poranění. „Mám výron v kotníku pravé nohy a pravděpodobně zlomenou kůstku u malíčku na noze. Nohu mám dvakrát větší, napuchlou a trošku barevnou (smích).“

Ve středu ho musel Milan Mach škrtnout ze svých plánů pro zítřejší slánský výjezd do pardubického Svítkova, ale co bude dál? „Zatím je to první den, bolí to, uvidím, jak se to bude dávat dohromady,“ odpovídá Martin Málek. „První verdikt od doktora je klid na čtyři až šest týdnů. U plochodrážníků je to ale velice relativní čas. Tak uvidíme.“

Průběh osudné jízdy:
zde.

Tréninkový program SCM pokračoval v Liberci

Liberec – 7. května
Sluníčkem zalité liberecké Pavlovice přivítaly členy Sportovního centra mládeže při AK v AČR Slaný minulou sobotu na zdejším plochodrážním oválu k dalšímu, v pořadí již třetímu plánovanému sportovnímu soustředění. Kategorii M1 (125 ccm) zde zastupovala především plochodrážní chabařovická líheň doplněná o Lukáše Kovaříka z AK Markéty Praha a Františka Kliera z PDK Mšeno.

Pětistovky byly tentokráte ochuzeny o účast nejlepších juniorských jezdců, kteří převážně plnili startovní povinnosti jinde. Slánská dvojice Roman Čejka – Eduard Krčmář startovala na závodech v Německu, Michael Hádek doléčuje zranění z italského Loniga, některé z jezdců trápilo nachlazení nebo na druhé straně dostaly přednost studijní – maturitní povinnosti.

I tak šestice ve složení Michal Škurla, Zdeněk Holub a Dominik Hinner(Praha), David Štěrovský (Pardubice), Daniel Hádek ( Plzeň) a domácí Michaela Krupičková půllitry proháněli ostošest. Vše probíhalo pod bedlivým dohledem trenérské dvojice SCM Františka Kaliny a Lubomíra Vozára, kteří velice důsledně po každé části rozjížděk nebo i během pobytu na dráze s jezdci rozebírali jezdecké chyby a radili, jak nejlépe jízdu zvládnout.

Velikým pozitivem celého odpoledne bylo nadšení a chu všech jezdců, co nejlépe využít tréninkový program a ze soustředění si odnést co nejvíc zkušeností. Cílem dnes nebylo v žádném případě závodit, ale zdokonalovat starty, techniku jízdy, zvládání motocyklu, orientaci na dráze atd. Vše se obešlo bez jakéhokoliv pádu a až na výjimky tentokráte vydržela i technika. Nejhůře dopadl motor Davida Štěrovského s dost nevšední závadou – důsledně očesanými zuby na celém koši.

Maličká soutěž tady ale přeci jenom byla. Odehrávala se mezi jezdci M1, kterým při jednotlivých tréninkových blocích bodovala výsledky paní Jiřina Šifaldová . Jejich snažení bylo nakonec oceněno i malou pozorností v podobě chladivého nápoje a sladkého pamlsku, který každému přišel po horkém odpoledni určitě nesmírně vhod. Konec konců, kluci vůbec neskrývali radost a na jejich tvářičkách byla vidět jen a jen spokojenost.

Když jsem potom nakonec mezi mladíky sondoval, jak se jim dnes jelo, zda byli spokojení , neslyšel jsem z jejich úst v podstatě žádná jiná slovíčka, než: „super“, „perfektní“, „senzace“ a pak ještě otázku, „kdyže se zase takhle sejdeme a zajezdíme si“. Takový zájem a chu jezdit opravdu nemůže nechat chladným žádného příznivce plochodrážního sportu.

Na závěr ale nesmím zapomenout ještě na jednu důležitou věc. Tou byl perfektně připravený pavlovický stadion s veškerým potřebným personálem a zabezpečením, což umožnilo naprosto hladký a ničím nenarušený průběh celého tréninkového odpoledne. Za to patří všem libereckým funkcionářům, kteří dnes soustředění technicky zajišovali, veliké poděkování celého realizačního týmu SCM.

Foto: Václav Buřič