AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Liberec – 14. srpna
Utkání tzv. jadranské ligy mezi českým týmem a Slovinskem se dnes v Liberci vyznačovalo mimořádnou dramatičností. Hosté byli důstojnými soupeři a po polovině mítínku se dostali do čela. Závěr však patřil našim. Vše rozhodla až rozjížďka s číslem patnáct, kde si Václav Milík s Janem Holubem pohráli s protivníky jako kočka s myší. Pátý triumf českého celku zajistil už prakticky celkové vítězství v celé soutěži. Mistrovské klání stopětadvacítek opanoval Patrik Mikel.
Hosté útočí
Letošní léto opět ukázalo svou podivnou povahu. Zatímco divišovský stadión se včera koupal v záplavách slunečních paprsků, v Liberci pršelo. Na dráze stála voda a kanály ji nedokázaly všechnu pobrat. Padaly dokonce alternativy, uskutečnit utkání na jiném stadiónu, nebudou-li liberečtí pořadatelé schopni zvládnout záplavu z olověně šedivých mraků. Jako mezní limit byla určena sedmnáctá hodin, ale naštěstí přestalo pršet a Věroslav Kollert mohl vyslat do světa pozitivní zprávu.
Dnes se už sluníčko usmívalo i na severní Čechy. Lubomír Vozár, který opět vedl český tým, musel improvizovat se svou sestavou. Pavol Pučko si po divišovském pádu dopřál oddech a stejně tak Ondřej Smetana, jehož ruce nejsou ještě stoprocentně fit. Eduard Krčmář o svém nasazení věděl už v pátek, zatímco Michal Škurla byl osloven až v Divišově. Proto spěchal domů, aby ještě večer připravoval pětistovku odstavenou v dílně po páteční první lize ve Mšeně.
Tým slovinských mladíků přijel do Liberce prakticky rovnou ze slovenské Žarnovice, kde jen super výkon esa Martina Vaculíka zabránil, aby rozdrtili domácí tým, oslabený o české opory, které bojovaly v prvním finále šampionátu republiky v Divišově. První fáze dnešního závodu se ovšem plně nesly ve znamení české nadvlády.
Václav Milík s Michaelem Hádkem nemohli vyslat lepší poselství, že náš tým chce prodloužit sérii své neporazitelnosti. V rozjížďce s číslem jedna odsoudili do role statistů Aleksandera Čondu se Žigou Radkovičem. Druhá jízda se opakovala kvůli pádu Jerneje Pečnika zrovna ve chvíli, kdy ho Michal Škurla připravoval o třetí příčku. Při opakování stejně jako prve kraloval Jan Holub, který nedal Samo Kukovicovi ani náznak šance, zatímco Michal Škurla přispěl jedním bodem.
Vzápětí vystřihl Michal Dudek nejlepší start a při hájení vedení před Matičem Ivačičem si pomáhal nohou nataženou po višváderovsku. Jenže ve druhém oblouku upadl Ladislav Vida. Znovu blikala červená světla, Slovinec šel ven a při repete jeho krajan dokázal tandemu Michal Dudek – Daniel Hádek ujet.
Smírný výsledek jsme zaznamenali rovněž v rozjížďce s číslem čtyři. Prakticky neznámý Beno Lipnik ujel po vylétnutí pásky Eduardu Krčmářovi s Michaelem Hádkem, jehož dnes opět trápily vylétávající štefty ze spojky. V rozjížďce s číslem pět Slovinci poprvé ukázali zuby v dravějším stylu. Jejich kouč Franc Kalin, sám v osmdesátých letech aktivní plochodrážník, začal využívat silného náhradníka Aleksandera Čondu.
Ten v kombinaci se Samo Kukovicou vůbec nepustil ke slovu Michala Dudka s Danielem Hádkem. Hosté se našim borcům přiblížili na dva body, ale ti jim v rozjížďce s číslem šest porážku 5:1 oplatili. Michael Hádek musel na startovním roštu vyhánět Matiče Ivačiče ze svého chlívečku. Slovinec, který se postavil na vnitřní post, přesto vystřelil do čela.
Eduard Krčmář však zaútočil vnějškem protilehlé rovinky. Matič Ivačič se mu snažil přehradit cestu, avšak nechal nekrytou druhou stranu. Michael Hádek se tudy pohodlně protáhl do vedení a Eduard Krčmář ho okamžitě následoval. Skóre poskočilo na 21:15.
„Po Divišovu jsem dělal motorky celou noc a mám jen jednu jízdu,“ tvářil se Václav Milík poněkud rozpačitě, když fandil svým kolegům. Lubomír Vozár však na něho nezapomněl. Pardubický junior však musel vydržet ještě přes dvě jízdy stopětadvacítek a mohl se chystat ke startu. Ale ouha!
Václav Milík zůstal poslední nejen po vylétnutí pásky, ale po celá čtyři kola až do cíle. „Dlouho jsem stál a dráha se změnila,“ vysvětloval. „Vyschlo to a nejelo to.“ Aleksander Čonda a Beno Lipnik se v první zatáčce vnějškem přehnali okolo Jana Holuba. A český tým vedl opět jen těsně 22:20
Češi jsou stále neporažení
Sotva se Václav Milík vrátil do depa, musel zpátky na ovál. Shon okolo motocyklu Michaela Hádka nesvědčil o ničem dobrém. „Ulít‘ mi šteft ze spojky,“ popisoval jeho majitel. „Měnili jsme unášeč. Až když jsem byl připravenej‘, všimli jsme si šroubu na tlumiči.“ Dvě minuty běžely jako zběsilé a český kouč neměl jinou šanci, než zmobilizovat náhradníka.
Václav Milík s Eduardem Krčmářem udrželi české vedení, když dojeli nerozhodně s vítězným Samo Kukovicou. V deváté jízdě najel Ladislav Vida do pásky. Protože pravidla jadranské ligy v takovém případě povolují provinilce vystřídat náhradníkem, jímž byl nejsilnější muž sestavy, podezření na úmysl nebylo zase až tak vzdálené pravdě.
Slovincům úskok vyšel. Matič Ivačič s Aleksanderem Čondou na hlavu porazili Jana Holuba a Michala Škurlu, který tradičně střídal pětistovku se stopětadvacítkou. Hostující tým rázem o dva body vedl, avšak ještě ani zdaleka nebyl všem dnům konec. V desáté jízdě kraloval Václav Milík a udržel odstup na stejné úrovni.
Vzápětí se ovšem Češi začali sunout nahoru. Václav Milík opět úřadoval ve vedení od startu až do cíle. Eduard Krčmář se rychle posunul před Matiče Ivačiče. Na počátku druhého okruhu se sice propadl zase za něho, ale Aleksandra Čondu se mu v šachu udržet podařilo. Vzájemná bilance obou týmů byla opět nerozhodná.
Za tohoto stavu odstartoval Samo Kukovica nejlépe do rozjížďky s číslem dvanáct. Michal Dudek rychle přeskočil Žigu Radkoviče a společně s Danielem Hádkem se jal atakovat vedoucí post. Plzeňan uvnitř, Slaňák na vnějšku. Ve druhém kole se Michal Dudek ve druhé zatáčce vskutku přenesl do čela.
„Hnuli jsme se zapalováním a na venku byl materiál,“ zdůvodnil Michal Dudek pronikavé zlepšení oproti úvodu závodu, které znovu vrátilo Čechy do čela. V rozjížďce s číslem třináct se vedení ujal Václav Milík, záhy ho ovšem vystřídal Beno Lipnik. Pardubičan vedl do druhého oblouku svůj motocykl vnitřní stopou. Strčil do Slovince, který upadl, a sám se také poroučel k zemi.
Beno Lipnik si chtěl s Václavem Milíkem celý incident vyříkat ručně, nejprve ho pacifikoval startmaršál a posléze osazenstvo depa z obou táborů. „Neměl mě předjíždět po venku, nechtěl jsem ho tam pustit,“ vyjádřil se Václav MIlík, který byl vyloučen.
Jan Holub si při repete stoupnul na jeho místo. By na pásku reagoval rychle, Aleksander Čonda s Beno Lipnikem vystřelili do čela. Jan Holub ovšem nesložil zbraně a závěrečný nájezd na Bena Lipnika mu v poslední zatáčce vynesl dva body. Díky nim byl stav před dvojicí nominačních jízd stav utkání opět nerozhodný.
Vyvrcholení předcházela poměrně dlouhá konzultace u telefonu, kolik že má kdo vlastně bodů. Při poměrně volném a u nás netradičním systému žádný div. Záhy však dostal Eduard Krčmář šanci zazářit. Rychle v prvním oblouku vyřešil Beno Lipnika a ve spojení se třetím Michaelem Hádkem znovu dostal české družstvo do čela. „Řekli mi, že musíme jet aspoň 4:2, tak jsem odstartoval, rozehnal je loktem a byl tam,“ líčil.
A mítink nakonec skončil, jak začal, tedy velkým sólem našich závodníků. Jan Holub nejlépe odstartoval, Václav Milík v první zatáčce jen minul Samo Kukovicu. Pak upaloval dopředu, zatímco Jan Holub kryl jeho záda a jejich závora přes ovál byla pro hosty nepřeložitelná. Náš tým upevnil svou pozici na čele tabulky a o vítězství by nás mohly připravit jedině triumfy slovenského týmu o více než osm bodů ve Slovinsku a u nás ve Svitavách.
Suverén pavlovické dráhy
Včera se Patrik Mikel pohyboval po divišovském depu s obvazem na ruce, kterou si narazil hned v první rozjížďce. Dnes ovšem začal ve velkém stylu. Nejlepší start v rozjížďce s číslem jedna sice předvedla Michaela Krupičková, ale on ji podjel již v úvodní zatáčce. Jeho bodové skóre vzápětí vyrovnal Michal Škurla.
V rozjížďce s číslem tři se oba dva setkali s Michaelou Krupičkovou. Dopředu se dostal Michal Škurla, ovšem Patrik Mikel se znovu sunul prvním obloukem dopředu. Vtom však zablikala červená světla kvůli letmému startu. Při repete se opakovala navlas stejná situace. Michal Škurla měl perfektní reakci na pohyb pásky, avšak z prvního oblouku vyjel dříve Patrik Mikel.
Michal Škurla se s Patrikem Mikelem utkal ještě v rozjížďce s číslem pět. V ní Moravan vedl dokonce od startu až do cíle. Michaela Krupičková zvítězila s přehledem v šesté jízdě, avšak vzápětí jí Michal Škurla sebral vedení spodní stranou první zatáčky.
Zatímco Patrik Mikel podtrhnul své dnešní účinkování další suverénním primátem v v rozjížďce s číslem osm, Michal Škurla musel vzít zavděk druhým místem, avšak z pozice leadera průběžné klasifikace neustoupil ani o píď. Patriku Mikelovi však pavlovický ovál sedí a pro soupeře může být zlá zpráva, že se sem kolibříci ještě jednou vrátí.
Michaela Krupičková se musela rozjíždět o bronz s Jakubem Ondrouškem, v jehož rámu se dnes poprvé objevila metylem krmená Shupa. Chabařovický borec si ovšem stěžoval, že v rozjezdu ztrácela výkon. Navíc se zkušenější domácí závodnice dokázala prosadit už od startu.
Hlasy z depa
„Dneska paráda,“ liboval si Václav Milík, který řídil svou dodávku domů, takže si ani nemohl dopřát mohutný doušek osvěžujícího šampaňského. „Skvělej‘ mechanik Roman Doleček od Filipa. Všechno dobře připravil. Všechno klapalo, jsem rád. Ta nula byla, protože jsem dlouho stál. A dráha se změnila, vyschla a nejelo to. Rozhodla poslední jízda. 5:1 s Holoubkem. V týhle lize jsem to udělal už dvakrát s Haďasem. Odstartoval jsem a stejně jsem jel venek. S Jéňou jsme se vzájemně hlídali a jeli krásnou dvojici. Nemohli nás předjet.“
„Docela dobrý,“ usmíval se Eduard Krčmář. „Včera mi to v Divišově nešlo, dneska spokojenost. Jel jsem na nula pětce gumě a to nestartovalo. Až na poslední jízdu jsem si dal sedmičku a bylo to lepší. V poslední jízdě mi řekli, že musíme jet aspoň 4:2. Tak jsem odstartoval, rozehnal je loktem a byl tam.“
„Mohly bejt‘ lepší,“ ohodnotil Jan Holub dnešní závody ze svého úhlu pohledu. „Ale už se zase srovnávám. Poslední jízda byla poslední, jeli jsme dobrou dvojičku. Nechal jsem Vencu jet, byl tam z výjezdu. A já je zavřel na lajnu. Ještě zlepšit ty starty a bude to špička.“
„Radši tam nic nepiš,“ nebylo Michaelu Hádkovi do řeči. „Utrpení. Starty, padaj‘ štefty…“
„Začátek, nevím,“ krčil Michal Dudek rameny nad otázkami směřujícími na jeho vlažnější úvod. „Pak jsme hli se zapalováním. Na venku byl materiál, poved‘ se mi start a pak už jsem jen hnal dopředu.“
| 1. Česká republika |
|
|
48 |
| Jan Holub |
3 1 1 2 |
2 |
9(1) |
| Michal Škurla |
1 – 0 – |
|
1 |
| Michal Dudek |
1 1 – 3 |
|
5(1) |
| Daniel Hádek |
2 0 0 – |
|
2 |
| Eduard Krčmář |
2 3 1 1 |
3 |
10(1) |
| Michael Hádek |
2 2 1 – 1 |
1 |
7(3) |
| Václav Milík |
3 0 2 3 3 U |
3 |
14 |
| |
| 2. Slovinsko |
|
|
42 |
| Samo Kukovica |
2 3 3 2 |
1 |
11 |
| Jernej Pečnik |
X – 0 – |
|
0 |
| Matiš Ivačič |
3 1 3 2 |
0 |
9 |
| Ladislav Vida |
X 0 T – |
|
0 |
| Beno Lipnik |
3 2 2 1 |
2 |
10(1) |
| Žiga Radkovič |
0 0 – 1 0 |
|
1(1) |
| Aleksander Čonda |
1 2 3 2 0 3 |
0 |
11(2) |
Mistrovství republiky 125 ccm:
| 1. Patrik Mikel, Praha |
3 3 3 3 |
12 |
| 2. Michal Škurla, Praha |
3 2 2 3 |
10 |
| 3. Michaela Krupičková, Liberec |
2 1 3 2 |
8+3 |
| 4. Jakub Ondroušek, Chabařovice |
1 3 2 2 |
8+2 |
| 5. Filip Hájek, Praha |
0 2 1 1 |
4 |
| 6. Roman Mády, Plzeň |
2 0 1 1 |
4 |
| 7. Lukáš Kovařík, Praha |
F 1 0 0 |
1 |
Průběžné pořadí seriálu:
| |
SLA |
PLZ |
SLA |
PHA |
PCE |
BŘE |
LIB |
LIB |
TOT |
| |
24.4. |
4.5. |
21.5. |
14.6. |
13.7. |
23.7. |
6.8. |
14.8. |
|
| 1. Michal Škurla |
12 |
8 |
11 |
12 |
11 |
10 |
12 |
10 |
86 |
| 2. Michaela Krupičková |
10 |
9 |
9 |
9 |
6 |
12 |
8 |
8 |
71 |
| 3. Patrik Mikel |
10 |
3 |
NS |
7 |
11 |
10 |
12 |
12 |
65 |
| 4. Richard Geyer |
NS |
12 |
9 |
11 |
9 |
NS |
NS |
NS |
41 |
| 5. Jakub Ondroušek |
2 |
4 |
5 |
5 |
NS |
6 |
5 |
8 |
35 |
| 6. Lukáš Kovařík |
7 |
0 |
2 |
2 |
4 |
3 |
2 |
1 |
21 |
| 7. Roman Mády |
1 |
NS |
0 |
2 |
3 |
4 |
6 |
4 |
20 |
| 8. Filip Hájek |
NS |
NS |
NS |
NS |
1 |
3 |
2 |
4 |
10 |
| 9. Felix Wittiber |
5 |
NS |
NS |
NS |
3 |
NS |
1 |
NS |
9 |
Foto: Wojta Zavřel a Jiřina Šifaldová
Sobota ráno patřila opět tréninku a odpoledne bylo pro SC Chabařovice připraveno pohoštění v zahrádkářské kolonii, kde na nás čekalo zhruba 150 lidí. S národní vlajkou a údivem jsme vcházeli mezi dav lidí, který nás přivítal potleskem, při kterém jsme měli doslova husí kůži. Samozřejmě, že středem pozornosti se staly naše přistavené motocykly, všichni se mohli vyfotografovat, osahat i povozit! Odcházeli jsme okolo dvacáté hodiny, ale vůbec se nám nechtělo! Fanynky nás doprovázely až k autům a chtěly vědět, kdy zase přijedeme. 
