Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Tomáš Suchánek nechce opakovat historii

Pardubice – 27. září
Tomáš Suchánek vyhrál Zlatou stuhu v posledním roce mezi juniory. Počátkem října 2005 byl ze zisku trofeje samozřejmě nadšený, protože věk by mu nedopřál další pokus. Zato o Zlaté stuze se tehdy vyjadřoval, že na vítězství má spoustu času. Jenže ten letí a pardubický závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by si rozhodně krásnou trofej nechtěl nasadit na hlavu až ve své poslední sezóně vůbec.

Pakliže se týká nedělního třiašedesátého ročníku nejstaršího plochodrážního klání světa, začíná Tomáš Suchánek opatrně. „Uvidíme, jak to dopadne,“ říká. „Nebudu nic předbíhat. A všechno ti řeknu až po závodech.“ Avšak v otázce čekací lhůty je nekompromisní. „Přilbu nenechám čekat tak dlouho jako Stuhu,“ tvrdí rozhodně. „Tu bych potřeboval vyhrát víckrát. Jednou mi to stačit nebude.“

A jak se na sváteční neděli domácí plochodrážní scény chystá? „Je dobře nakročíno,“ odpovídá. „Záleží, jak sednou motorky. Navezli tam materiál, tak to bude jiný než obvykle. Ani to na tom nemám odzkoušený, každej‘ den dělaj‘ na dráze od rána do večera. Naposled jsem jel v Pardubicích extraligu, přes léto jsem ani netrénoval.“

Oproti zvyklostem by svítkovský ovál neměl být betonovým letištěm. „Pokud nezačne pršet, bude to výhoda,“ přemítá Tomáš Suchánek. „Ale má bejt‘ hezky. Hlavně abych měl starty. Ty se mi teď moc nelíběj‘. Jízda je proti dřívějšku lepší, ale ty starty! Mám tajnou zbraň, ale tu nemůžu říct, to by pak všichni měnili…“

Zlatá stuha v posledním roce juniorské kariéry:
Tomáš Suchánek rozhodně není jediným Pardubičanem, který vyhrál Zlatou stuhu po své dvacítce. Až v posledním roce mezi juniory se prosadil rovněž Marián Jirout. Lukáš Dryml triumfoval ve dvaceti. S Tomášem Suchánkem ho však spojuje skutečnost, že zvítězil ve Zlaté stuze, která se konala dle zkráceného modelu.

V letech 2001 a 2005 totiž Zlaté přilbě předcházel finálový podnik z kalendáře UEM či FIM. V prvním případě šlo o finále evropského šampionátu do devatenácti let, ve druhém finále premiérového mistrovství světa juniorských družstev. Na rozdíl od posledních dvou sezón se pořadatelé nerozhodli pro třídenní klání, ale pro redukovaný program juniorského předzávodu Zlaté přilby.

Pokud se týká vítězství v roce, v němž oslavili své jednadvacáté narozeniny, není pardubická dvojice v listině vítězů rozhodně sama. Z českých závodníků sem patří Matěj Kůs, Lubomír Batelka či Bořivoj Hádek. Ten ovšem triumfoval ve Zlaté stuze již podruhé.

63. Zlatá přilba města Padubic:

1
2 Rory Schlein, AUS
3 Darcy Ward, AUS
4 Manuel Hauzinger, A
5 Dino Kovačič, CRO
6 Kenneth Bjerre, DK
7 Mads Korneliussen, DK
8
9 Ben Barker, GB
10 Chris Harris, GB
11 Tai Woffinden, GB
12 Tobias Busch, D
13 Roberto Haupt, D
14 Mathias Schultz, D
15 Kevin Wölbert, D
16 Norbert Magosi, H
17 Nikolas Covatti, I
18 Alessandro Milanese, I
19 Stanislaw Burza, PL
20 Robert Kosciecha, PL
21
22
23 Matija Duh, SLO
24 Martin Vaculík, SK (PZM)
25 Antonio Lindbäck, S
26 Fredrik Lindgren, S
27 Magnus Zetterström, S
28 Andrej Karpov, UA
29 Aleksander Loktajev, UA
30 Matěj Kůs, CZ
31 Aleš Dryml, CZ
32 Josef Franc, CZ
33 Martin Málek, CZ
34 Václav Milík, CZ
35 Tomáš Suchánek, CZ
36 Filip ŠItera, CZ
N1 Jaroslav Petrák, CZ

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Eduard Krčmář by se nebránil označení specialista na vložené závody

Slaný – 26. září
Poprvé se při Zlaté stuze jel vložený závod v sezóně 2004 a zajistily ho stopětadvacítky. Od té doby se kubatura doprovodného klání zvyšuje. Předloni to byly dvěstěpadesátky, letos se o první pohár pardubické primátorky střetnou patnáctiletí mladíci v sedle pětistovek. Eduard Krčmář, který vyhrál během Zlaté stuhy se čtvrtlitrem, by se nebránil pokračování vítězné série.

Rok 1996 byl mimořádně úrodný na vycházející talenty české plochodrážní scény. Dnes patnáctileté teenageři vystrkují úspěšně růžky ve všemožných šampionátech. Jelikož je ovšem Zlatá stuha zapsána v mezinárodních kalendářích FIM a UEM, nemohou v ní startovat. Obě mezinárodní federace mají věkovou hranici šestnácti let.

Bylo by však škoda nepochlubit se českým plochodrážním mládím. Řešení je vložený Pohár primátorky města Pardubic, v němž se střetne pět českých závodníků mladších šestnácti let. Formule závodu je jednoduchá, v pěti rozjížďkách proti sobě nastoupí každý s každým.

„Těším se,“ netají se Eduard Krčmář. „Bude to dobrý, že jedeme my patnáctiletý pro sobě. Hlavně abychom se líbili divákům a udělali pěkný závody. Já se budu snažit, abych byl na bedně.“

Vložené závody při Zlaté stuze:
Zlatá stuha se od svých počátků vypracovala na třetí nejstarší český volný závod, když delší tradici mají jen Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál. Sama o sobě už nabídla vložené mítinky, by šlo doposud o rozjížďky slabších kubatur.

Poprvé se tak stalo 25. září 2004. Tehdejší král stopětadvacítek Pavol Pučko, jenž ještě závodil s českou verzí svého křestního jména Pavel, zvítězil ve všech třech rozjížďkách. Shodou okolností nikdo ze soupeřů, kteří se za ním seřadili v pořadí Radim Chod, Martin Wasyliw, Petr Vaic a Ladislav Kratochvíl, dnes už nezávodí.

Předloni se na pořad Zlaté stuhy dostaly dvěstěpadesátky. Eduard Krčmář vysílal jasné signály, co jeho konkurenty čeká v následujících dvou letech při Zlatém poháru FIM ve Slaném a Norrköpingu. Ve všech pěti jízdách deklasoval tři Němce a jednu Němku a postavil se na nejvyšší stupínek.

Pohár primátorky:

1 Daniel Hádek, Plzeň
2 David Štěrovský, Pardubice
3 Eduard Krčmář, Slaný
4 Michal Škurla, Praha
5 Zdeněk Holub, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Václav Milík přijel do Březolup už jako jedenáctinásobný mistr republiky

Březolupy – 25. září
Mezi individuální mistry republiky se Václav Milík zapsal jen jednou, když s patnáctibodovým maximem triumfoval ve finále v Březolupech na počátku září roku 1991. Včera se na jediný moravský ovál vrátil už jako jedenáctinásobný šampión, když svůj poslední primát získal o den dříve v Kroměříži.

Zasvěcení jistě tuší, že se otec pardubického juniora prosadil ve své druhé disciplíně, v orbě. „Dvakrát to bylo před plochou dráhou,“ vypočítává své úspěchy za volantem traktoru. „Když jsem skončil s plochou, je to teď podevátý za sebou. Soupeři mě už nemaj‘ rádi, začínám je srát, ale jen tak se mě nezbavěj‘.“

Na rozdíl od ploché dríhy vám v úsilí vyorat rovnou brázdu nepomůže silný motor. „Tajemství úspěchu je v umění,“ souhlasí Václav Milík starší. „Je to o hlavě a o rukách. Není to o motoru.“

Příští rok se Václav Milík kvalifikoval na mistrovství světa, které se bude konat v Chorvatsku.

Foto: Karel Herman

Václav Milík si myslí na Zlatou stuhu

Bernardov – 25. srpna
Defekt při včerejším utkání jadranské ligy proti slovenskému týmu v okamžiku, kdy vedl s dostatečným náskokem patnáctou jízdu před Fritzem Wallnerem, zamotal Václavu Milíkovi hlavu nejen před dnešním vyvrcholením první ligy v Březolupech. Příští týden se totiž jeho závodnický diář jen červená zakroužkovanými daty důležitých závodů.

Po středečním finále extraligy už na dveře zaklepe fenomenální pardubický prodloužený plochodrážní víkend. A Václav Milík figuruje ve startovní listině hned všech třech závodů. Pohroma ze včerejší rozjížďky s číslem patnáct nemohla přijít více nevhod.

„Zatáhnutej‘ píst,“ měl pardubický junior jasno ještě ve svém svitavském boxu, aby se rozhovořil o svých plánech na příští týden. „Chtělo by to všechno skloubit s motorka. Měl jsem jeden připravenej‘ na repasi do Divišova a teď ho musím jet v Březolupech. Má už devět závodu, bojím se, aby ten desátej‘ nebyl osudnej‘.“

V souvislosti s programem ve Svítkově se jméno Václava Milíka skloňuje především s páteční Zlatou stuhou. Ta se opět uskuteční dle rozpisu pro dvacet závodníků na šestnáct rozjížděk základního rozpisu, odkud plná polovina postoupí do semifinálových jízd. V nich začne závod de facto nanovo a vyvrcholí šestičlenným finále.

„Snad to bude lepší než loni,“ vidí své šance Václav Milík. Myšlenku, že by páteční mítink pojal jako zkušební před sobotním finále juniorského mistrovství světa, pro něž získal divokou kartu, odmítá jako kacířskou. „Chci vyhrát Zlatou stuhu, to už je pěkný. Nebude to testování pro mistrovství světa. Snad to vyjde…“

Václav Milík a Zlatá stuha:
Václav Milík debutoval při Zlaté stuze před třemi lety ve svých patnácti letech. V rozjížďce s číslem jedenáct předvedl spektakulární pád a s jedním bodem skončil celkově devatenáctý. O rok později sice v tréninku zadřel motor, ale nakonec se dostal až do semifinále a figuroval na osmém místě výsledkové listiny. Loni své účinkování rozehrál pádem s Ludvikem Lindgrenem, aby obsadil jedenáctou příčku.

37. Zlatá stuha:

1 Lasse Bjerre, DK
2 Václav Milík, CZ
3 Aleksander Čonda, SLO
4 Tobiasz Musielak, PL
5 Michael Hádek, CZ
6 Marco Gaschka, D
7 Denis Pedersen, DK
8 Roman Čejka, CZ
9 Lukas Simon, A
10 Ludvig Lindgren, S
11 Jan Holub, CZ
12 Jason Garitty, GB
13 Kai Huckenbeck, D
14 Victor Palovaara, S
15 Kristian Pieszczek, PL
16 Josh Auty, GB
17 Ashley Birks, GB
18 Ondřej Veverka, CZ
19 Patrik Nagy, H
20 Michal Dudek, CZ
N1 Ondřej Smetana, CZ

Foto: Wojta Zavřel a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Slováci nebyli našim závodníkům výraznou hrozbou na cestě za šestým triumfem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 24. září
Ještě předevčírem byli Slováci plni odhodlání servat se s našimi závodníky, aby jim vrátili dubnovou porážku ze Žarnovice a atakovali celkové stupně vítězů celé jadranské ligy. Jenže zraněná ruka nepustila na start Jána Halabrína a Martina Málka sklátila střevní chřipka. Nakonec jejich řady musel posílit Jaromír Otruba. Český kouč Lubomír Vozár mohl přijímat gratulace prakticky už předem. Jeho svěřenci většinu jízd vyhráli, aby nakonec magickou hranici šedesáti bodů nepřekročili jen díky poruše motoru Václava Milíka v rozjížďce s číslem patnáct.

Rychlý český únik
Jak rychle se může rozložit silný tým, se Slováci přesvědčili během posledních dvou dnů. „Jano Halabrín volal předevčírem večer, že nemůže,“ líčil Martin Búri, předseda SC Žarnovica. Slovenský závodník měl problémy s opuchlou rukou už minulý víkend během výjezdu do slovinské Lublaně. Ve středu zkoušel ještě trénink na domácí dráze, ale nakonec musel na svou účast rezignovat.

Podobné to bylo s Vladimírem Višváderem, který se po svém flat trackovém pádu při Tomíčkově memoriálu stále nedokáže plně soustředit na jízdu. A dílo zkázy dokonala střevní chřipka Martina Málka. Včera večer se už cítil lépe, ale když si dnes dal lehčí snídani, bylo zřejmé, že na cestu do Svitav může rovnou zapomenout.

„Předevčírem jsme měli osm jezdců a přemýšleli, komu řekneme ne,“ vystihl situaci Martin Búri. „Dneska máme jen čtyři a to ještě Fritz Wallner dal horko těžko dohromady jednu motorku.“ Na české straně došlo k jediné změně, když místo nemocného Michaela Hádka dorazil Ondřej Veverka. Lubomír Vozár proto vyslyšel prosbu svého protějšku Jána Daniela a na druhou stranu barikády zapůjčil Jaromíra Otrubu.

Už jen personální přesila šesti Čechů proti pěti členům hostujícího týmu ukázala, kdo bude na dráze ve Svitavách pánem. Češi vystřelili do čela už v rozjížďce s číslem jedna. Václav Milík s Janem Holubem záhy ujeli Krzysztofu Nowackemu a Jaromíru Otrubovi. Síla slovenského týmu spočívala především na osobnostech Fritze Wallnera a Martina Gavendy.

Oba stáli za dvěma nerozhodnými výsledky v následujících dvou jízdách. Nejprve Rakušan odvedl Pavla Pučka s Ondřejem Veverkou. Poté Moravan stejně naložil s Eduardem Krčmářem a Michalem Škurlou. Dvojice remíz bylo maximem, co Češi svým hostům v úvodu dovolili. Následovala smrš triumfů.

Skvěle sehraný pár Jan Holub – Václav Milík v rozjížďce s číslem čtyři porazil Krzysztofa Nowackeho a Jaromíra Otrubu. Nepočítáme-li jediný mistrovský podnik stopětadvacítek před čtyřmi lety, Eduard Krčmář dnes na svitavské dráze debutoval. V páté jízdě odstartoval na Fritze Wallnera, aby až do cíle odrážel všechny jeho nájezdy. Rakušan se vrátil do depa pěšky, čehož mohl litovat i Michal Škurla, který se tím pádem musel spokojit s třetí příčkou. Vzápětí Václav Milík s Janem Holubem přivezli už třetí maximum na úkor Martina Gavendy a Tomáše Kise.

Slovenská bojovnost
Skóre závodu se dostalo na 25:11. Hosté věděli, že nebude v jejich silách s ním otočit, avšak na bojovnosti jim to neubíralo. Krzysztof Nowacki v první zatáčce rozjížďky s číslem sedm objel Ondřeje Veverku. Pražan polského plochodrážního entuziastu oukával celý jeden okruh. V nájezdu do druhého kola už jel za zády Pavla Pučka.

Vzápětí odstartoval nejlépe Fritz Wallner, avšak Václav Milík se v první zatáčce dostal pod něho. Z výjezdu ho hnal ven. Rakušan neslevil, by neměl místo a vrazil do mantinelu. Krizový moment zvládl naštěstí bez pádu. Jako prvému se mu podařilo obrat skvělý tandem Václav Milík – Jan Holub o body, avšak v mysli měl něco jiného.

Václav Milík se mu po dojezdu omluvil gestem ruky, avšak Fritz Wallner jeho omluvu nepřijal. V rozjížďce s číslem devět zajistil Martin Gavenda Slovákům remízu, když v prvním oblouku podjel Pavla Pučka s Ondřejem Veverkou. Eduard Krčmář s Michalem Škurlou ovšem české vedení zvýšili na 42:18, když záhy zmizeli Krzysztofu Nowackemu s Jaromírem Otrubou.

K rozjížďce s číslem jedenáct se Martin Gavenda přihnal na poslední chvíli. Aby příliš nelaškoval s časovým limitem, vzal to rovnou šikmo přes trávník. Pavol Pučko si dával ještě více na čas. „Udělal jsem chybu, nepodíval jsem se do programu,“ omlouval se později. „Vždycky jsem měl pauzu a tak jsem dělal motorku. Najednou mi řekli, že jedu.“

Vrata na dráhu už byla zavřená, ale obsluha je před spěchajícím Pražanem stačila včas otevřít. V protisměru projel první zatáčkou a stanul na roštu. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Václav Milík sledovaný Martinem Gavendou. V první polovině úvodní zatáčky však upadl Fritz Wallner.

Rakušan se postavil, ale zůstával i se svým motocyklem na dráze. Ukazoval na Václava Milíka a přetahoval se s praporkářem o svůj stroj. Nakonec se přece jen musela rozblikat červená světla a Fritz Wallner dostal příležitost při repete. V něm šel Václav Milík znovu rychle dopředu, avšak Rakušan mu tvrdou mincí oplácel za jejich předchozí duel.

Fritz Wallner vytlačil Pardubičana ven, přičemž si neodpustil ránu loktem. Protože Martin Gavenda za sebou nechal Pavla Pučka, slovenské družstvo zaznamenalo své první vítězství. Jenže za stavu 44:22 nemohlo mít větší váhu než důkaz, že se hostující závodníci nehodlají s daným stavem věcí smířit.

To však bylo jediné, co mohli dělat. Ve dvanácté jízdě dovezli Eduard Krčmář a Jan Holub dalších pět bodů na úkor osamoceného Krzysztofa Nowackeho. Hned na to Martin Gavenda, který přijel opět na poslední chvíli, garantoval remízu. Zbavil Ondřeje Veverku vedení ještě v prvním nájezdu.

V těch chvílích byl slovenský bodový zisk přesně polovinou toho českého. Jediným problémem Lubomíra Vozára pro nasazení do nominačních jízd byl Pavol Pučko. „Vypad‘ šroub a začal mi chcát olej,“ skláněl se Pražan nad svým motorem. Český kouč chvilku postál v jeho boxu, ale nakonec řekl, že v rozjížďce s číslem čtrnáct nastoupí Ondřej Veverka.

Změna personálních plánů ovšem neměla vliv na výsledek. Jan Holub s Ondřejem Veverkou vmžiku ujeli Krzysztofu Nowackemu s Jaromírem Otrubou. K dalšímu vítězství měli naši borci nakročeno v patnácté jízdě. Václav Milík tentokrát nepřipustil žádné extempore s Fritzem Wallnerem.

Po vylétnutí pásky sice zaostal vzadu, avšak vnitřní stranou první zatáčky poskočil z poslední příčky na první. Za ním byli Fritz Wallner s Martinem Gavendou, zatímco vyhlídky Eduarda Krčmáře na bod mizely stejně rychle jako tlak z jeho zadní pneumatiky. „Už v první zatáčce se to začlo vlnit,“ vyprávěl. Mnohem ničivější procesy se ovšem odehrávaly v útrobách motoru Václava Milíka, který ve třetím okruhu zůstal stát.

Hlasy z depa
„Hladké vítězství,“ komentoval Jan Holub počínání českého týmu na ovále. „Takovej‘ trénink. O moc nešlo, vyhráli jsme už v Liberci. S Vencou Milíkem se mi jelo dobře, domluvili jsme se v pohodě a bez problémů. Byl jsem s ním spokojenej‘ (smích).“

„Dneska to bylo fajn,“ liboval si Václav Milík. „S Wallnerem jsme si to dali oba. Ve finále bych mu dal rovinu, ale zatáh‘ se válec. Dobrej‘ den, neprší, akorát na plochou dráhu. Je vedro, ale nemůžu se zchladit, protože řídím.“

„Už je to v pohodě,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Pěkný závody, dráha suprová, v životě jsem tady nejel. Udělal jsem tady mistra ve stopětadvacítkách, ale to je něco jinýho. Mám spravenou chu, bylo to složitý, když mi to teď nešlo.“

„Čekal jsem trošku větší divočinu,“ připouštěl Martin Gavenda. „Dráha byla super. Nebo super… Na ty podmínky, co tu bývají, byla super. Škoda, že jsme neměli někoho s sebou, mohli jsme ty Čechy víc potrápit.“

1. Česká republika     58
Ondřej Veverka 2 2 1 2 2 9(3)
Pavol Pučko 1 3 2 0   6(1)
Eduard Krčmář 2 3 3 3 1 12
Michal Škurla 1 1 2 1   5(3)
Jan Holub 2 3 2 1 2 3 13(3)
Václav Milík 3 2 3 3 2 E 13(1)
 
2. Slovensko     32
Fritz Wallner, A 3 2 2 3 3 13
Tomáš Kis 0 0 0 –   0
Martin Gavenda, CZ 3 1 3 1 3 2 13(1)
Krzysztof Nowacki, PL (ACCR) 1 1 1 F 1 1 5
Jaromír Otruba, CZ 0 0 0 1 0 0 1

Foto: Wojta Zavřel

Michael Hádek si vylepšil názor na svítkovský ovál

Chotíkov – 21. září
Na poslední chvíli vybojoval český juniorský titul. Další, dalo by se říct už tradiční zlato, přidal z mistrovství republiky juniorských družstev. Co by si ve svých jednadvaceti letech mohl přát více? Triumf ve Zlaté stuze příští pátek! Michael Hádek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se mu po vítězství v juniorce svítkovská dráha zase zamlouvá.

„Musím pořešit šesti- nebo sedmikilo motor, aby to letělo,“ žertuje Michael Hádek na téma své přípravy na páteční předzávod pardubického super víkendu. „Sice by to hůř startoval, ale nějak bych se s tím popasoval, kdyby byl materiál na venku. (smích).“

Avšak žerty stranou, Michael Hádek má poslední příležitost napodobit svého otce Bořivoje a strýce Jana, kteří oba Zlatou stuhu vyhráli. „Našlapaný to není,“ uvažuje nad startovní listinou. „Proč by se to nepovedlo? Po dvou bodech v extralize jsem pardubickou dráhu nenáviděl ,ale teď jsem si o junioráku spravil chu. Je to otevřený. Buď a nebo. Jako ve všem.“

Statistické hříčky:
Bořivoj Hádek vyhrál Zlatou stuhu dvakrát v letech 1986 a 1989, jeho mladší bratr Jan v sezóně 1990. Tehdy šlo o národní podnik. Závodilo se dle klasického rozpisu na dvacet jízd s finálovou rozjížďkou navrch. A pokud se do ní Bořivoj nebo Jan Hádkovi kvalifikovali, pokaždé ji vyhráli.

Z úřadujících juniorských mistrů republiky se v předchozích letech mezi vítěze Zlaté stuhy zapsali Matěj Kůs a Filip Šitera. Tomu se v roce 2007 povedl nenapodobitelný kousek, když v juniorském předzávodě Zlaté přilby završil své tituly ve všech třech domácích juniorských šampionátech.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)