Na domácích oválech přinesl uplynulý týden vyřešení otázky účastníků finále šampionátu republiky AČR a pokračování Speedway Mini Cupu. Česká juniorská reprezentace dovezla z ukrajinského Rovna semifinálový postup ve světovém šampionátu družstev do jednadvaceti let. Na jiných zahraničních drahách se ovšem čeští závodníci objevili pouze v rámci britských lig, by tradiční deštivé počasí sehrálo své.
Hned v pondělí 16. dubna nemohl Lukáš Dryml chybět v sestavě Orlů z Eastbourne při jejich výjezdu do Wolverhamptonu. Místní Vlci se ovšem pomstili za sobotní porážku v Arlingtonu a vyhráli 51:41. Pardubický závodník inkasoval pět bodů se dvěma bonusy. Středeční výjezd Eastbourne do Peterborough spláchl d隝.

V sobotu ovšem Lukáš Dryml exceloval. Do Eastbourne dorazil Peterborough, který domácí předčili poměrem 50:45. Lukáš Dryml exceloval. V prvních čtyřech jízdách nepohrál s nikým z konkurenčního týmu a až nakonec neobodoval. Jeho přínos týmu tedy činili deset bodů a dva bonusy.

Josef Franc ve středu mohl přihlížet českému semifinále AČR, jelikož na finále obdržel divokou kartu. „Je to o nastavení motorky,“ přemítal o britské Premier League. „Těším se, těším, ale nefunguje to tam jako tady.“ Ve čtvrtek dopoledne nastoupil pražský závodník na letadlo, ovšem jeho domácí střetnutí ligového poháru proti Berwicku bylo rovněž zrušeno. Stejný osud stihnul i sobotní odvetu v Berwicku.

Ke slovu se oba Pražané ve službách klubů z Premier League dostali až včera. A jejich účinkování bylo hodně podobné. Sheffield si přijel do Glasgow pro porážku 39:54 a Josef Franc zaznamenal pět bodů. Stejné skóre dosáhl i Luboš Tomíček v Newcastle, kde jeho Berwick prohrál 41:53.

Foto: Wojta Zavřel

Goričan – 8. dubna
Vítězství Eduarda Krčmáře při zlatém poháru FIM v kubatuře dvěstěpadesátek se berou už jako prakticky samo sebou. Jenže předminulý víkend v Goričanu neměl rozhodně cestu za patnáctibodovým maximem vystlanou růžemi. Porucha motoru, problémy na technické přejímce, vyloučení z tréninku a později i z rozjezdu o první místo provázely jeho dráhu na cestu spoluleadera šampionátu před srpnovým vyvrcholením na plzeňských Borech. Magazín speedwayA-Z hovořil o závodě nejen s ním, ale i s ostatními českými závodníky.

Nic neřešící rozjezd
Patálie Eduarda Krčmáře odstartovaly hned na technické přejímce. „S JRM to bylo v pohodě,“ vypráví. „Pak jsem přišli s GM a motorka měla jen 73 kilo. V nádrži nesměl bejt‘ metyl, proto jsme přišroubovali železa pod sedačku. Dolili jsme metyl, měl to víc kilo, ale technici se podívali do nádrže, tak jsme tam museli ještě jednou. To GM je menší a lehoučký, má přesně o ty dvě kila míň než JRM. Do Plzně s tou váhou musíme něco udělat.“

Jenže zbrusu nový motor italské provenience se do závodu nedostal. „Nějak se porouchalo,“ krčí Eduard Krčmář rameny. „Teď jsem to posílal do fabriky a udělaj‘ to na Plzeň. Praskla tam miska, stalo se to před závodem. Tak jsem jel na Jawě, která nebyla připravená, akorát Honzík Hlačinů jí zkontroloval. Jelo to ale pěkně, celej‘ závod jsem jel na půl plynu. Snažil jsem se to šetřit, třeba Haďasovi to nevydrželo. A o tréninku jsem projel třeba jen tři kola (smích).“

Poslední věta pronesená v humorném tónu naráží na trest od českého sudího Pavla Kubeše. „Odstartoval jsem na červený světlo a byl vyloučenej‘ z celýho tréninku,“ přiznává slánský závodník. „Stihnul jsem si udělat asi jen čtyři kolečka z toho dvě na GM a dvě na jawce. Před závodem jsme vyměnili akorát rozetu. Bylo to suprový a jelo to pěkně. Celý závody nebyl vůbec žádnej‘ problém, tak pěkně to jelo.“

Eduard Krčmář vyhrál všech svých pět rozjížděk, ale při užití zvláštního rozpisu pro sedmnáct jezdců na dvaadvacet jízd se vůbec nepotkal s Michaelem Härtelem, který rovněž inkasoval patnáct bodů. Ke slovu musel přijít rozjezd.

„Ten první start jsem tam byl,“ popisuje slánský závodník. „Zahák‘ se o mě a šel na držku. Jeli jsme opakovačku, blbě jsem odstartoval. V prvním vinglu mě zavřel a šli jsme oba. Měl jsem si počkat do druhý zatáčky, bylo to rozbitý a já jedinej‘ dokázal projet po lajně.“

Ačkoliv byl Eduard Krčmář vyloučen, šance na titul má naprosto stejné jako Michael Härtel. „Máme stejně bodů,“ počítá. „Snad jich budu mít v Plzni víc. Uvidíme. Ale přece to v Čechách nemůže vyhrát Němec! Hattrick by byl dobrej‘. Tady jsme se v závodě vůbec nepotkali, jinak by to bylo jiný a šli bysme hnedka po sobě.“

Úspěšný comeback
Loni se Michal Průcha těšil do Norrköpingu, aby se svou dvěstěpadesátou navázal na svůj slánský debut z července 2010. Nakonec však skončil s frakturou ruky v nemocnici. Rekonvalescence se protahovala, takže se slánský závodník dočkal prvního závodu po tři čtvrtě roce shodou okolností v Goričanu.

„Pechovej‘,“ hodnotí závod, který mu přinesl výtečné páté místo a jedním dechem se pouští do vyprávění. „Honza Hlačinů to peckově naladil a sešteloval karburátor. Vůbec jsme nečekali, že to takhle pojede. Pršelo, celá dráha byla pod vodou, ale potom to udělali pěkně.“

Michal Průcha se v sedle svého motocyklu záhy začal cítit jako ryba ve vodě. „Po dlouhý době jsem se svez‘,“ připomíná smolnou loňskou sezónu. „Předtím jsem se jenom jednou sklouznul ve Slaným. Myslím, že to byl úspěch, táta Karel byl spokojenej‘. Všechno bylo super, když se to jelo předloni ve Slaným, motory vadly, teď už na to všichni přišli a měli to seštelovaný. Je to pokrok.“

Proč tedy v souvislosti se svým pátým místem použil Michal Průcha slůvko pech? „Chyběl mi bod a rozjížděl bych se o třetí místo,“ odpovídá. „Jel jsem s Härtelem a ještě jel s náma Pavel Savelev. Z výjezdu mě Härtel předjel a mě ve druhým nebo třetím kole kopla díra na manák. Rusák mě podjel a tam jsem přišel o ten rozjezd. Nakonec je z toho pátý místo, to není nejhorší, si myslím.“

A navíc Plzeň dává dostatek prostoru pro zlepšení. „To je ještě daleko,“ konstatuje Michal Průcha. „Teď po závodech ve Slaným jsme z toho vyndali motor a dali ho Hláčovi. Snad to bude lepší a do tý doby se ještě vyjezdím.“

Smůla stála v cestě
Skvělým způsobem si závod rozjel i Daniel Hádek. V rozjížďce s číslem čtyři vyšel bodově naprázdno, avšak vzápětí ke své úvodní dvojce přidal triumf v rozjížďce s číslem dvanáct. „Prasklo mi kolečko u primárního řetězu,“ vysvětluje plzeňský závodník své patálie, kterým však ani vítězství nevystavilo stopku. „V poslední jízdě jsem ani nenastoupil. Motor neměl kompresi a bylo to zadřený. To se může stát komukoliv.“

Také on vzhlíží k pokračování zlaté trofeje na své domácí dráze s nadějemi. „nabídli mi udělat motor zadarmo,“ líčí důvody, které ho do sedla čtvrtlitrového motocyklu přivedly. „Tak proč to nezkusit? Bavilo mě to, je to pomalejší než půllitr, ale jinak je to stejný. Plzeň pojedu, těším se na ni, moh‘ bych si spravit náladu. Když vydrží motor a budu startovat, moh‘ bych bejt‘ i na bedně.“

Závod bohužel nedokončila ani Michaela Krupičková, která stejně jako Daniel Hádek prožívala svou závodní premiéru s dvěstěpadesátkou. „Trošku jsem hapala,“ vrací se k incidentu v rozjížďce s číslem třináct, díky němuž se její šestibodové konto nerozšířilo. „Nevím, jestli to byla moje vina, ale pád to byl slušnej‘. Nevím, proč se ta jízda opakovala.“

Letošní sezóna totiž v závodech pod jurisdikcí FIM přináší nové pravidlo. Není-li si rozhodčí jistý viníkem kolize, může nařídit opakování se všemi účastníky nezávisle na počtu odjetých kol. „Mám pocit, že mě někdo zezadu buchnul a už jsem letěla,“ vrací se Michaela Krupičková ke svému pádu. „Jsem celá, ale měla jsem otřes mozku a něco se zápěstím. Hejbu s tím, ale bolí to jak kráva.“

Přitom i ona měla naději na slušný výsledek. „Do tý doby to bylo dobrý, hodně dobrý,“ říká. „Motorka šlapala, všechno bylo super. Myslím si, že jsem mohla i vyhrát. Měla jsem před sebou jen poslední jízdu, docela slabou a mohla jsem mít tři body. Přijde Plzeň, a ještě jedu trávu a dlouhou.“

Foto: Krčmář Racing Team

Po Velikonočním pondělí konečně odstartovala sezóna v Čechách také v hlavní kubatuře, i když ke slovu přišly i stopětadvacítky. Plochodrážní fandové po týdnech půstu nevěděli, kam skočit. Mítinky v Praze, Pardubicích, dva ve Slaném a nakonec v Divišově magazín speedwayA-Z pokryl svými zpravodajskými týmy a nyní přichází na řadu kompilační seriál o startech českých závodníků v zahraničí, kde hrála prim opět Velká Británie. V mnoha případech však měl hlavní slovo d隝, který rovněž zabránil Matěji Kůsovi při debutu v maďarské lize.
Z důvodu kompletnosti našeho seriálu se musíme vrátit ještě k devátému pokračování. Juniorský šampionát Slovinska, Chorvatska, Maďarska a Rakouska měl mít své pokračování v sobotu 7. dubna v Lendavě. Zamířili k němu také Ondřej Veverka, Ondřej Smetana a Michal Škurla, nicméně vše skončilo kvůli dešti už po tréninku. „Ale cestu nám zaplatili,“ kvitoval Tomáš Škurla, otec pražského závodníka, počínání pořadatelů s uznáním.

Na Velikonoční pondělí odstartovaly polské ligy, které pokračovaly také včera. Žádný z českých borců se ovšem do bojů nedostal. Krakov sice usilovně lákal Václava Milíka do Rybniku a mobil otce pardubického juniora se mohl během dvoudenního pobytu ve Slaném mnohdy roztrhnout vibracemi na malé kousíčky. Pardubice však jeho syna neuvolnily, ale utkání bylo stejně odvoláno vinou deště. Kvůli české juniorce se na páteční odložený závod mistra světa Jerzyho Szczakiela do Opole nemohl vypravit ani Eduard Krčmář.

V pondělí se však v polské extralize skvěle uvedl Slovák Martin Vaculík, jehož celá řada českých příznivců bere jako svého. V pondělí jeho Tarnow přijel do Wroclawi, aby domácí celek rozdrtil 61:29. Martin Vaculík se na triumfu svého týmu podílel jedenácti body se dvěma bonusy a svým příznivcům vzkazoval: „Takhle to půjde pokaždé!“

Jenže včera vyjel Tarnow do Zielonej Góry, kde s favorizovaným domácím týmem remízoval 45:45. Martin Vaculík zaznamenal čtyři body, když ho o další příděl připravil pád, když vedl v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Zatímco v Polsku čeští závodníci stále čekají na příležitost, v Anglii jsou v čilé permanenci. „Ještě to není ono,“ glosoval Josef Franc v úterý večer po skončení Markéta Open svou aklimatizaci na ovál v Sheffieldu. „Není to takový jistý, že vím, co dělám. V Praze tím, že to funguje, ale tam si ještě nejsem jistej‘.“

Čtvrteční večer, kdy měl do Sheffieldu dorazit Berwick s Lubošem Tomíčkem, mu ovšem vinou deště prohloubení zkušeností nepřinesl. Protivné počasí bylo i v pátek třináctého ve Scunthorpe, kdy utkání ligového poháru bylo předčasně ukončeno po devíti jízdách za stavu 32:27 a Josef Franc měl u svého jména vítězství a třetí místo bez bonusu.

Matěj Kůs měl ve čtvrtek stejný osud jako jeho pražští kluboví kolegové. Také jeho utkání Redcar vs. Workington spláchnul d隝. V pátek však zamířil do Edinburghu. Skotské hlavní město jeho Redcar opouštěl jako vítěz, přičemž Matěj Kůs se na výsledku 42:48 podílel osmi body. Matěj Kůs se okamžitě přemístil do Miskolce, kde měl posílit Vlky v jejich duelu s debrecínskými Tygry. Avšak by zprávy hovořily, že se počasí i stav oválu lepší, nakonec letěl ručník do ringu.

Lukáš Dryml ve středu pouze přihlížel ouvertuře českého přeboru v Pardubicích a sliboval, že další utkání Elite League bude v jeho podání výrazně lepší. Své slovo splnil, navíc se všichni Orli vrátili i bez zraněného Simona Gustafssona na vítěznou dráhu. Hostující Wolverhampton zničili 54:38 a pardubický borec byl se svými deseti body okořeněnými jedním bonusem spolu s Lewisem Bridgerem nejlepším mužem svého týmu.

V sobotu přivítal Berwick v utkání ligového poháru Scunthorpe, který porazil 52:38. Bandita Luboš Tomíček přinesl do klubového měšce sedm bodů a pro svůj average i dva bonusy. V sobotu se ke slovu dostali i Martin Málek s Tomášem Suchánkem, kteří byli alpsko-jadranskou trofej do rakouského Natschbachu. Pardubičan při své letošní závodnické premiéře obsadil osmé místo (7 bodů), Březolupák (12) pronikl až do finále. Jeho mety dosáhnul jako čtvrtý za třetím Richardem Speiserem, druhým Krzysztofem Stojanowskim a neporaženým Jakubem Jamrogem.

Foto: Wojta Zavřel