Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Ostatní závody

Tomíčkův memoriál láká vyrovnanou startovní listinou

Praha – 5. září
Od včerejška má startovní listina pětačtyřicátého ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka svou definitivní podobu. Klidně se můžete vsadit, že rozhodně každý z šestnácti borců se bude chtít minimálně dostat do pětičlenného finále po rozjížďce s číslem dvacet. A pak vyhrát.

Diváci se mohou především těšit na čtveřici účastníků letošní challenge, závěrečného kroku kvalifikace o SGP 2014, Timo Lahtiho, Daniela Nermarka, Václava Milíka a obzvl᚝ Daniela Kinga. Jeho sláva se už přenesla přes La Manche neboli English Channel, jak by řekl on sám. V Anglii jezdí za Birmingham Brummies. Tým je v posledních letech na vzestupu, momentálně vede Elite League a je jistým účastníkem letošních play-off.

Domácí jezdci přijedou prakticky rovnou z nedělního prvního kola mistrovství republiky jednotlivců v Divišově, takže budou určitě řádně namotivovaní. Pražský matador Josef Franc si svou cestu prodlouží o Vechtu a navíc se bude chystat na klíčový závod, jímž je šesté finále světového šampionátu na dlouhé dráze ve francouzském Morizes. Josef Franc je momentálně na druhém místě a není lepší doping než úspěšně zvládnutý závod.

Memoriál Luboše Tomíčka je i velkou společenskou plochodrážní událostí a letos pořadatelé pozvali všechny veterány tohoto sportu v republice. Pozvání jich přijalo více než dvacet a uvidíme je na ploše stadiónu čtvrt hodiny před nástupem hlavního závodu.

Spanilou jízdu zajistí Harley Davidson Club Praha, se svými pětaosmdesáti lety nejstarší značkový klub s nepřerušenou kontinuitou. Doprovodný program počítá i s dalšími atrakcemi. Přítomen bude i jediný český rychlostní rekordman z legendárního Salt Lake v americkém Utahu Ivo Kaštan se svým rekordním strojem Honda Monkey. Tento slavný minimotocykl, jenž se do Československa dostal díky plochodrážním závodníkům, s ním po solné pláni upaloval 160 km/h.

Další čtyři stroje stejného typu se předvedou i na závodní trati. Zatím zůstává neznámé, kdo je bude řídit, ale vzhledem k účasti mnoha motoristických nadšenců bude překvapení určitě stát za to. Návštěvníci uvidí v akci rovněž stopětadvacítky a končit se bude jak jinak než ohňostrojem.

Startovní listina:

1 Rafal Okoniewski, PL
2 Zdeněk Holub, CZ
3 Nicklas Porsing, DK
4 Cameron Woodward, AUS
5 Václav Milík, CZ
6 Timo Lahti, FIN
7 Daniel Nermark, S
8 Daniel King, GB
9 Artur Czaja, PL
10 Jason Doyle, AUS
11 Josef Franc, CZ
12 Renat Gafurov, RUS
13 Matěj Kůs, CZ
14 Michele Castagna, I
15 Max Dilger, D
16 Andrej Kudrjašov, RUS
17 Michal Škurla, CZ
18 Ondřej Smetana, CZ

Foto: Wojta Zavřel

Markéta Cup 125 ccm

Scénář nepsal nikdo menší než sám život

Praha – 3. září
Mračna nad ovály pražské Markéty nenasvědčovaly nic dobrého, a i když hrozba deště byla vysoká, závod začal se zpožděním, jelikož se čekalo na desátého závodníka. Sice ý slíbil účast, ale nakonec do Prahy nedorazil, rychle se tedy musely vytisknout nové programy a pak už mohl začít souboj o poháry a body v seriálu Speedway Mini Cup.

Závody byly napínavé, pozornost na sebe upoutával Kryštof Rybář, loňský vítěz seriálu, a Filip Šifalda, vítěz minulého pražského podniku. Kryštof nakonec postoupil do finále A s plným počtem bodů, a Filip Šifalda musel počkat, jak dopadne rozjížďka Filipa Hájka, který ho mohl ohrozit, jelikož oba borci měli po třech jízdách na kontě shodně po šesti bodech a oba čekala ještě jedna rozjížďka.

Nakonec se vše sehrálo jako podle nějakého scénáře, který píše sám život. Filip Hájek nastoupil na start jedenácté jízdy s myšlenkou na tři body v kapse, ale to ještě netušil, že malý Milan Dobiáš bude bojovat jako lev. Ve výjezdu pražského závodníka podjel a pak už si držel lajnu až do cíle. Tím pádem Filip Hájek získal celkem osm bodů.

Následovala poslední jízda základního rozpisu ve složení František Klier, Petr Chlupáč, Filip Šifalda. Nejlépe odstartoval Petr Chlupáč, ale záhy ho zradil motocykl a musel zastavit. To byla veliká šance pro Filipa Šifaldu, jemuž se tímto otevřela cesta do finále A, jelikož jízdu vyhrál a měl celkově devět bodů.

Úžasné gesto pak předvedl právě Filip Šifalda, který po vyhlášení přišel ke svému soupeři Petru Chlupáčovi a se slovy: „Na Petře, ty si ten pohár zasloužíš víc, než já.“ předal Petrovi svůj pohár!

Potěšující také bylo, že se k malému oválu dostavili i starší závodníci, činovníci i diváci, aby se podívali na český plochodrážní potěr. Nechyběli Josef Franc, Zdeněk Holub, Michal Škurla, Richard Wolff, Michal Klein, Pavol Pučko či Věroslav Kollert. Někteří si i zatrénovali na stopětadvacítkách.

Při posledním závodě ve finále A postupně odpadávali závodníci a nakonec zůstal jeden. Tak to bylo i v dnešním finále B, kde jako první ztratil šanci na získání třech bodů Filip Hájek, který u mantinelu upadl. Jako druhý svou příležitost promarnil i Milan Dobiáš, který se ve výjezdu přetočil a při snaze tuto situaci ustát, motocykl chcípnul a další tři body se rozplynuly, čehož využil Petr Chlupáč a obsadil tedy čtvrté místo.

Finále A, systém start a cíl Kryštof Rybář, Josef Novák a Filip Šifalda, v tomto pořadí si pak vystoupili na improvizované stupně vítězů.

1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     6 18
2. Josef Novák, Pardubice 3 3 2 2     4 12
3. Filip Šifalda, Chabařovice 2 2 2 3     2 11
4. Petr Chlupáč, Praha 2 3 3 E   3   11
5. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 2 2 3   E   8
6. Filip Hájek, Praha 1 2 3 2   F   8
7. Matěj Macháček, Praha 3 1 1 1 3     9
8. Daniel Šilhán, Liberec E 1 1 1 2     5
9. František Klier, Mšeno 2 1 1 2 1     7

Průběžné pořadí seriálu:

  DIV CHA DIV DIV CHA PHA CHA DIV DIV PHA PHA TOT
  14.4. 27.4. 28.4. 5.5. 18.5. 27.6. 6.7. 7.7. 3.8. 15.8. 3.9.  
1. Filip Šifalda 10 12 12 16 18 12 9 13 NS 17 11 130
2. Kryštof Rybář 13 13 16 10 NS NS NS 17 18 12 18 117
3. Milan Dobiáš 8 11 9 11 16 10 12 8 12 9 8 114
4. Václav Verner 11 13 12 18 NS NS 14 NS 12 NS NS 80
5. Mike Jacopetti 18 NS NS NS NS NS 18 16 16 11 NS 79
6. Josef Novák NS 10 12 NS NS 15 10 10 NS NS 12 69
7. Daniel Šilhán 7 10 8 8 8 7 NS NS 11 NS 5 64
8. Filip Hájek 9 NS 9 12 16 NS NS NS NS 9 8 63
9. František Klier NS 9 6 8 11 7 NS NS 7 7 7 62
10. Adam Fencl 15 18 18 10 NS NS NS NS NS NS NS 61
11. Petr Chlupáč NS NS NS 9 NS 12 10 4 NS 7 11 53
12. Dušan Hlaváček 3 4 6 7 NS NS 8 0 NS NS NS 28
13. Marcel Studzinski NS 16 9 NS NS NS NS NS NS NS NS 25
14. Roman Herzina 9 NS NS 7 8 NS NS NS NS NS NS 24
15. Matěj Macháček NS NS NS NS NS NS NS NS NS 8 9 17
16. Celina Liebmann 11 NS NS NS NS NS NS NS NS NS NS 11
17. Tim Wunderer 9 NS NS NS NS NS NS NS NS NS NS 9
18. Adam Bím NS NS NS NS NS NS NS NS 8 NS NS 8

Foto: Jiřina Šifaldová

Markéta Cup 125 ccm

Praha je dnes hlavním městem stopětadvacítek

Praha – 3. září
Již potřetí v letošní sezóně se v Praze představí kolibříci ve svém seriálu Speedway Mini Cup. Po jeho deseti předcházejících kolech se na čele průběžné klasifikace hřeje Filip Šifalda o třináct bodů před svým chabařovickým kolegou Milanem Dobiášem. Na vedoucí dvojici se však mohutně dotahuje Kryštof Rybář. Zdeněk Schneiderwind dnes očekává hojnou účast závodníků, což slibuje napínavé boje jako tradičně.

Foto: Eva Palánová

Ostatní závody

Češi v akci 72

Minulý týden posunul Slaný blíž semifinále play-off české extraligy a posadil Hynka Štichauera a Václava Milíka na mistrovský trůn ve dvojicích jako vůbec první Pardubičany vůbec. O českých závodech píše magazín speedwayA-Z systematicky, zbývá tedy v tradičním pondělním kompilačním přehledu ohlédnout se za působením našich závodníků v zahraničí. Zahrnují i start našeho týmu v posledním kole jadranského poháru družstev, z něhož ovšem bližší podrobnosti nedorazily.
Na Britských ostrovech se v akci objevil pouze Matěj Kůs, který nechyběl ve startovní listině Teeside Silver Helmet ve svém Redcaru. Na stupních vítězů závodu, jehož počátky lze vystopovat na bývalé dráze v Cleveland Parku roku 1928, stanuli Adam Skornicki, Kozza Smith a Aaron Summers.

Pražanovi patřila sedmá příčka, avšak počet jeho bodů mohl přesáhnout dosaženou šestku. „V první jízdě jsem odjel poslední, ale předjel jsem Steve Worralla a Thomase Jorgensena,“ svěřuje se Matěj Kůs. „Ve třetí jízdě jsme se honili ve třech o vítězství, ale na mě vyšlo třetí místo. A v poslední jízdě jsem chytil cejchu od Hugha Skidmora.“

V sobotu Redcar zajížděl do Rye House k semifinálové odvetě KO Cupu, aby prohrál 35:55 a celkově 97:83. Matěj Kůs však měl za sebou poněkud komplikovanou cestu na mistrovství republiky dvojic do Březolup, která zahrnovala let do Wroclawi, nocování na benzinové pumpě a svezení v dodávce Karola Zabika, takže v závodě nestartoval.

Ostatní Češi figurovali v britských závodech uplynulého týdne jen se statutem rider-replacement. Lukáš Dryml v sobotu v Eastbourne, kdy jeho Orli porazili nejprve Birmingham 46:44 a poté i Peterborough 50:43, se zotavuje po další středeční operaci. Hynek Štichauer měl R/R v pátek na duel Plymouth vs. Sheffield (51:42) a v sobotu na utkání Ipswich vs. Plymouth (62:31).

Důvodem bylo předčasné ukončení jeho angažmá v Plymouthu. „Přijel jsem dřív, opravdu mi to nešlo,“ vysvětluje. „Jsou závody u nás, já mám jedno auto a to bych se najezdil sem a zpátky. Ani bych to finančně nezvládal. Proto jsme se s Plymouthem domluvili, že letos je už konec. Nelituju toho, že jsem tam šel, ale teď se budu soustředit na mistrák.“

Martin Vaculík nechyběl v úterní čtvrtfinálové odvetě švédské Elitserien, v němž jeho Vetlanda zvítězila doma nad Västervikem 55:35 a celkovým součtem z obou mítinků 106:74 postoupila do semifinále. Slovák nasbíral deset bodů se dvěma bonusy, když naprázdno vyšel pouze v rozjížďce s číslem patnáct. Semifinále play-off jej očekávalo i v polské extralize, kde včera pomohl Tarnowu sedmi body s jedním bonusem k domácímu vítězství nad Zielenou Gorou 47:43.

Martin Gavenda se konečně dočkal startu v prvoligovém Lublinu, z něhož minulý týden sešlo kvůli termínové kolizi se Zlatou přilbou SNP v Žarnovici. Gdaňsk jeho tým doma rozdrtil vysoko 65:25. Martin Gavenda byl s pěti body třetím nejlepším závodníkem družstva, ke všemu se blýskl triumfem v rozjížďce s číslem šest.

Václav Milík sice musel vynechat sobotní Memoriál Lukasze Romanka, protože hájil barvy Pardubic v mistrovství republiky dvojic. Se zlatým věncem šampióna okolo krku ani nelitoval. V neděli však už asistoval u domácího vítězství Rybniku nad Krakovem 56:33. V rozjížďce s číslem jedna byl diskvalifikován za zavinění pádu jednoho ze svých předchůdců na mistrovském trůně českých dvojic Pawla Staszka (s Patrikem Linhartem v Divišově v červenci 2005), aby nakonec skončil s šesti body se dvěma bonusy.

V sobotu vyvrcholil jadranský pohár družstev v Lublani. Zvítězili Slovinci (48 bodů), před našimi (35), Maďary (23) a Slováky (15). V celkové tabulce je pořadí následovné: Česká republika 154, 2. Slovinsko 130, 3. Slovensko 115, 4. Maďarsko 99.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Martin Synek

Polsko

Třináctka může nosit také štěstí

Rybnik – 31. srpna
Sobotní večer patřil v polském Rybniku již sedmému ročníku Memoriálu Lukasze Romanka. Závodu, na jehož původní startovní listině byl i náš Václav Milík, jezdec domácího ROW Rybnik. Ten dal ale přednost startu mistrovství republiky dvojic v Březolupech a tak se i tento ročník konal bez české účasti. V místě Václava Milíka nakonec startoval Michal Mitko. V Rybniku se nakonec neobjevili ani Vladimir Borodulin, Grzegorz Zengota a asi největší hvězda Greg Hancock. Jejich místa zaujali Denis Gizatullin, Maciej Kuciapa a Patryk Malitowski. Ten usedl do boxu s číslem 13, který měl patřit k právě Gregu Hancockovi. Třináctka ale nebyla tentokrát nešastným číslem.

Mezi největší favority patřili určitě účastníci cyklu Grand Prix Tai Woffinden, Nicki Pedersen a Andreas Jonsson. Pozadu ovšem nechtěly zůstat ani další hvězdy, kterými byly Artjom Laguta, Troy Batchelor a Lewis Bridger. Polská plochá dráha neměla v tomto závodě žádného ze svých TOP jezdců a tak domácí fanoušci, kterých se sešlo téměř 10.000, očekávali spíše překvapení v podobě finálové účasti alespoň jednoho z polských jezdců. A to se nakonec k velkému údivu všech stalo a co víc, obrovské překvapení v podobě vítězství juniora z Wroclawi doslova šokovalo všechny přítomné, včetně vítěze samotného.

Patryk Malitowski nasbíral po základní části dvanáct bodů, stejně jako Tai Woffinden. Před nimi byl jen Nicki Pedersen, který bez porážky a větších problémů vstupoval do finále s kompletem patnácti bodů a volbou prvního výběru dráhy.

Jako čtvrtý se do finále také trochu překvapivě dostal jezdec domácího Rybniku Ilja Čalov s deseti body. Bodování finálové jízdy je specialitou tohoto závodu, kdy vítěz bere 5 bodů, druhý 3, třetí 1 a poslední končí s 0. Body se poté sečtou s těmi ze základní části.

Očekávaný souboj Nickiho Pedersena a Taie Woffindena o vítězství ale už od startu odmítl právě Patrik Malitowski, který celá čtyři kola bez větších problémů držel na zádech právě oba účastníky SGP. Do cíle tedy dojel první, za ním jeho kolega z týmu Betardu Wroclaw Tai Woffinden, třetí Nicki Pedersen a poslední Ilja Čalov.

Toto pořadí znamenalo, že při součtu bodů je překvapivým vítězem Patrik Malitowski se 17 body, druhý Nicki Pedersen se 16 a třetí Tai Woffinden s 15. Sám vítěz po dojezdu jen nevěřícně kroutil hlavou a jen těžko hledal slova, když vystupoval na nejvyšší stupínek a pod sebou měl hvězdy GP Nickiho Pedersena a Tai Woffindena.

Na tiskové konferenci pak neskrýval obrovskou radost: „Mým cílem bylo dostat se mezi osm nejlepších v tomto závodě, to co se stalo, to co jsem dnes dokázal je pro mě obrovský úspěch, největší v mé dosavadní kariéře. Je to pro mě velké motivace do budoucna, motivace do dalšího tréninku. Ačkoliv už jsem uvažoval o konci kariery, tohle je impuls, který mě nakopne a motivuje dál, k další práci. Dokázal jsem porazit hvězdy GP, myslím, že ani Nicki ani Tai s tímhle nepočítali (smích).“

Polská hymna a nádherný ohňostroj ukončily velmi povedenou show s hodně překvapivým vítězem. A Rybnik se těší na další ročník. Za zmínku stojí ještě fakt, že v závodech byl několikrát překonán rekord přebudované dráhy, který držel právě náš Václav Milík. Novým držitelem je domácí Ilja Čalov, který překonal hranici 66 vteřin a v jízdě s číslem sedmnáct se dostal na čas 65,97 sekund.

Foto: Wojta Zavřel

Ostatní závody

Během letní přestávky jezdí ledař jen rovně, by někdy skáče přes hrb ve stošedesáti

Přelouč – 1. září
Letošní zima mě dost naštvala, léto je dost dlouhé a ve chlívě stojí dva vlastnoručně vyrobené dragstery s motory 1640 a 3040 ccm. Před dvanácti, patnácti lety byly na špici a jen osvícené vedení disciplíny pod paní Kneblovou a CDC způsobilo, že jsme s Radkem s nimi skončili. A tak jsme s týmy Jardy Sulka a Honzy Řehůnka, které skončily ze stejných příčin, začali uvažovat o oživení našich strojů bez ambicí na mistrovské tituly na akcích mimo AČR. Na jaře jsem nasadil režim, abych se vešel do kombinézy, a nyní mohu hlásit comeback!

První akce byla v červnu v Piešanech. Na tamní letiště jsme přijeli o půlnoci, ale všude milión lidí. Techno dunělo ještě ve čtyři hodiny ráno. Paráda. Byl to hlavně tuningový sraz se vším všudy včetně šílenců lítajících až do rána po tratích s laděnými výfuky. A obrovský pařák.

Ráno přejímka, vyplnit přihlášku, deset euro startovného za kus a jede se. Pro nás to byla spíš exhibice. Speciálů nás bylo pět, k tomu nějakých třicet cesáků a asi sto padesát aut všech verzí. Začaly kvalifikace a s nimi se hned vynořil problém. Po několika letech oživený třílitr v půlce dráhy zdechl a bylo vymalováno.

Šestnáctistovku jsme zkoušeli tři týdny předtím na letišti v Katusicích. Tam šel motor jako satan, ale v Piešanech začal před půlkou tratě koktat, což mu vydrželo až do cíle. A to všechny tři jízdy. Zběžná kontrola nic zjevného neukázala, ale elektronická krabička, ze které leze milión drátů, není mou silnou stránkou. Hradečáci na tom byli hůř. V jejich Jawě 730 s kompresorem se jim po druhé jízdě otočil ve válci píst.

Po slovenském průšvihu mě chu svézt se nepustila. Vykopal jsem blbou elektroniku a vrátil do pálení stará dobrá kladívka. Minulý víkend jsem vyrazil na tradiční hobárnu, Třebešovskou třístovku, tedy osminu míle.

Povedlo se mi vyhecovat svého bývalého úhlavního nepřítele Jardu Sulka, se kterým jsem se v devadesátých letech tahal o mistra republiky, jinak od nepaměti mechanika pardubických plošinářů a dodnes inventářem pardubického depa při závodech.

Uschopnil jsem šestnáctistovku z roku 1998, Jarda rozchechtal kompresorovou šestistovku z roku 1994 a vyrazili jsme. Bez tréninku, bez zkušebních jízd. A po šestileté pauze bez motocyklu. Pokus o svezení na socdragu na jaře v Katusicích mi moc nedal, na mokru jde opravdu jenom vlažit pro lidi, navíc mi po startu prasknul řetěz.

Ale závody bomba! Na startu 201 závodníků na všem, co má kola. Jedna tréninková jízda a dvě závodní zhruba po dvou hodinách. Ve speciálech je přihlášeno devět střelců. Mimo nás mlaďáci na vytuněných a odpružených japoncích, kteří vymetou všechny dostupné závody a umí.

Tra čmeláčí letiště, hrubý beton, na kterém při burn outu lítá z gumy černý prach. A při startu stejně nedrží. Asi padesát metrů před cílem rigol nebo hrb. Člověk ve stošedesáti na tvrdém rámu visí na řidítkách a hledá stupačky. Docela hustá prdel.

Při tréninkové jízdě opatrná oukávačka, co to provede na startu. Dobrý, ale neřadí. První závodní jízda. Musím klapnout, tahá doleva. Čas nic moc. O vteřinu víc než, na co motorka má. Jsem už starej‘ a měkkej. Jarda je průběžně druhý. Ve třech desetinách vteřiny je nás po první jízdě šest.

Druhá jízda. Na startu zavřu oči. Naložím. Start paráda, řadím na dvojku. Neřadí, dojíždím na jedničku. Jarda má šanci na vítězství. Start v pohodě, na hrbu kopanec a už visí na řidítkách. Než se srovná a dosáhne na zadní brzdu, je v trávě mimo tra a na držce. Naštěstí bez následků.

Přežili jsme ve zdraví, paráda. Svez‘ jsem se, tady výsledek není podstatný. Jarda nakonec třetí, já pátý. Závady v řazení způsobila ptákovina, dal bych si přes hubu. Už je odstraněna a převod upraven na 200 metrovou tra. Příště bude líp. Katusice, Socialistik dragster, ale jenom exhibice v sobotu 7. září. Asi hlásím comeback!

Foto: archív autora