AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Slaný – 3. května
Kulichy, zimní bundy, teplé rukavice, šedivé mraky a studený vítr a vzduch prosycený nejen vůní metylu, ale i nezaměnitelnými tóny grogu a svařáku patří spíše k ledové ploché dráze. Avšak díky vpádu studené fronty provázely rovněž patnáctý ročník slánského Memoriálu Antonína Vildeho. Loňský primát obhájil tandem Roman Čejka – Josef Franc spojení vestou Speedway Klubu Miletice a logem PRO-TEC. Po vítězství ve své skupině vyřadil v semifinále Slaný a ve finále narazil stejně jako před rokem na DaK Moto, jenž prve poslal SUNOCO Smestav Team do jízdy o třetí místo. V rozhodující rozjížďce triumfoval Tomáš Suchánek stylem start – cíl jako ostatně pokaždé v průběhu celého odpoledne. Roman Čejka se zařadil za jeho záda, avšak pozornost Filipa Šitery musela být upřena především na Josefa France. Pražan se po tvrdém boji, v němž se celá čtveřice navzájem hlídala jako ostříž, se na počátku druhého kola dostal na třetí místo, díky němuž Miletice vyhrály. Vložené klání veteránů ovládl Karel Kadlec.
V áčku se žádný zázrak nestal
Včerejší deště přiměly Antonína Vildeho, aby na slánský stadión dorazil časně zrána. I když si s memoriálem svého tatínka dává tradičně záležet, nehodlal situaci hrotit. A pakliže by stav dráhy negarantoval bezpečný průběh závodu, byl připravený hodit ručník do ringu dříve, než se kolona dodávek z mnoha směrů vydá na cestu.
Naštěstí nad Slaným přestalo pršet už někdy během noci a dnes z nebe nespadla jediná kapička, by nad síly svižného studeného větru bylo rozfoukat silnou vrstvu mraků. Rtu teploměru se nešplhala do žádných závratných výšek, takže se diváci v ochozech choulili zimou.
Michal Dudek se předevčírem ze Mšena vracel sanitkou oklikou přes mělnickou nemocnici, proto jeho přítomnost ve slánských boxech působila až přízračným dojmem. „Jsem tvrdej‘, nejsem z porcelánu,“ odpovídal na nevěřící pohledy, aby jedním dechem uváděl na pravou míru stav svých žeber. „Bylo to jen pohmožděný a naražený.“
Vzápětí vyjel po boku Eduarda Krčmáře na ovál jako první, aby rozehráli závod svým utkáním proti Míšni. Protože si Richard Geyer polámal klíční kost, po boku Ronnyho Weise nastoupil Jan Holub. Právě on dodal rozjížďce s číslem jedna patřičný říz, když v prvním oblouku předčil vedoucího Eduarda Krčmáře.
Slánský junior, jenž testoval nový GM pro Leicester, si však nedopřál pokoje, dokud se ve třetím okruhu v zatáčce u depa nevrátil nazpět. Vedle obou Slaňáků bylo možné za hlavního favorita skupiny A pokládat Tomáše Suchánka a Filipa Šiteru spojené hlavičkou DaK Moto Liebezeit.
Jejich spanilé tažení překvapivě narušil Radim Chod, který pro průjezd první zatáčkou v rozjížďce s číslem tři zvolil vskutku velkorysý oblouk. Chvilku byl dokonce první, vzápětí klesl za favority a ve druhé zatáčce upadl. Repete se stalo jednoznačnou kořistí Filipa Šitery a Tomáše Suchánka, které v páté jízdě čekal klíčový střet se Slaným.
K rozhodnutí však oba páry dospěly až překvapivě rychle. Poté, co František Kalina v roli rozhodčího vystřelil pásku k olověně šedivé obloze, Tomáš Suchánek s Filipem Šiterou opanovali čelo. Eduard Krčmář nehodlal kapitulovat ani náhodou, avšak cestu dopředu nenašel.
V rozjížďce s číslem sedm se míšenský pár Ronny Weis – Jan Holub hravě vypořádali s Petrem Babičkou a Radimem Chodem. V cestě do semifinále jim ale stáli Tomáš Suchánek s Filipem Šiterou v rozjížďce s číslem devět. Zatímco Pardubičan slavil další triumf stylem start – cíl, za jeho zády se usadil Jan Holub.
S něčím podobným se ale Filip Šitera nechtěl smířit. Celé kolo mu nedopřál pokoje, dokud se ve druhém výjezdu vskutku nedostal dopředu. Tým Františka Liebezeita, jenž však chyběl kvůli nemoci, vyhrál skupinu A bez ztráty květinky. Míšeň mohla pomýšlet na postup, pakliže by Petr 
Babička s Radimem Chodem v jedenácté jízdě spráskali Slaný. Zázraky se sice někdy dějí, avšak Eduard Krčmář s Michalem Dudkem již v prvních centimetrech rozhodli o svém maximálním triumfu 7:2.
Zmýlená platí
Skupina B měla mnohem menší míru improvizace než áčko, kde původní náhradníci Petr Babička a Radim Chod narychlo nahrazovali v sestavě druhého týmu Miletic zraněného Martina Málka a Michala Škurlu, jenž na poslední chvíli zamířil k juniorskému mistrovství světa ve Stralsundu. Nicméně při třech jízdách se za jednu chybu platilo draze tam i tam.
Hned v rozjížďce s číslem dvě se o tom přesvědčil Hynek Štichauer s Martinem Gavendou, kteří nastoupili ve vestách HBC@Vrates Divišov. Hynek Štichauer po vylétnutí pásky vystřelil dopředu. V první zatáčce se na něho sápal Samo Kukovica, s nímž Radek Smetana našel ve středu v během jadranských dvojic v Pardubicích společnou řeč, aby nastoupil po boku jeho syna Ondřeje v barvách rodinné firmy Smestav.
Jenže slovinský závodník se nyní zmocnil vedení s až překvapivou lehkostí. „Nechal jsem to otevřený parákovi, jenže on to nebyl parák,“ šokoval Hynek Štichauer informací, že si Samo Kukovicu spletl s Martinem Gavendou. „Oba jsou černočerný a já čuměl jako péro!“
Martin Gavenda však zatím čelil dravému Ondřeji Smetanovi. Ten se ve druhém okruhu posunul vnějškem první zatáčky před něho. V závěru ohrožoval i Hynka Štichauera. I když se nedočkal úspěchu, vítězství nad nebezpečným protivníkem přišla Smestavu náramně vhod.
Více bodů v úvodu inkasovali jen obhájci loňského triumfu Roman Čejka a Josef Franc, opět v miletických vestách. Roman Čejka dorazil do depa v nikterak povznesené náladě. „Dva a půl dne jsme s panem Kolegou dělali motor,“ vyprávěl o společném úsilí jeho a mechanika Antonína Poláka. „A ráno najednou rána! Hezky to běželo, ale jen tři minuty. Šmytec, čtyři ventily ohnutý.“
V rozjížďce s číslem čtyři ovšem bez větších obtíží inkasovali sedm bodů na úkor Anne Spaana a Michala Kleina. V osmé jízdě to samé provedli i Ondřeji Smetanovi se Samo Kukovicou. Maximální prohra Smestavu oživila postupové naděje HBC@Vrates. Martin Gavenda s Hynkem Štichauerem za zády v šesté jízdě totiž bez větších problémů na hlavu porazili Helzold Stars.
Jenže sedm bodů s belgickým týmem si v rozjížďce s číslem deset připsali rovněž Ondřej Smetana a Samo Kukovica, i když se Anne Spaan ve druhém oblouku ocitnul mezi nimi. Aby je Hynek Štichauer a Martin Gavenda připravili o postup, museli by v poslední jízdě skupiny porazit nepolapitelné Miletice.
Avšak Josef Franc třímal situaci pevně ve svých rukou. A Roman Čejka v první zatáčce za sebou nechal druhého Hynka Štichauera. Miletice zakončily svou vítěznou pou skupinou bez porážky a do semifinále je doprovodil Smestav.
Nuda šla v psí zimě domů předčasně
Nadstavbová část začala duelem Helzoldu a druhých Miletic o sedmé místo. Kdo by čekal nudnou podívanou, hrubě by se zmýlil. Po startu vypálili dopředu Petr Babička a Radim Chod. Jenže Michal Klein a Anne Spaan pronikli v prvním oblouku mezi ně.
Ve výjezdu z druhé zatáčky Petr Babička předjel Anne Spaana, aby se v následujícím okruhu po spodní straně posunul i před Michala Kleina. Mšeňákovi v belgických barvách se stala osudnou první zatáčka třetího kola. Upadl a byl vyloučen.
Petr Babička a Radim Chod nastupovali do repete s jediným úkolem. Dojet do cíle v jakémkoliv pořadí jim tak či onak dalo víc bodů, než by mohl inkasovat osamocený Anne Spaan. Holanďan s českou licencí se však usadil v čele, a když Radim Chod zůstal v první zatáčce stát, dotáhl triumf na belgickou stranu!
Boj o páté místo pro sebe rozhodli Hynek Štichauer a Martin Gavenda. Pardubičan triumfoval ve stylu start – cíl, zatímco jeho parák v první zatáčce za sebou nechal Jana Holuba a Ronnyho Weise.
Na zbývající čtyři páry čekala semifinále. V tom prvním si Samo Kukovica stoupnul na dvojku, avšak Tomáše Suchánka stejně nechytil. Nepovedlo se mu to ani vnějškem první zatáčky. Pardubický závodník si s ním poradil a navíc takřka otevřel cestu pro Filipa Šiteru.
Mšenský borec sice zůstal třetí, nicméně i šest bodů DaK Moto samozřejmě bylo více než dva Smestavu. Ondřej Smetana se sice v závěru hodně tlačil dopředu, avšak na metě mu na body přece jen něco chybělo.
Ve druhém semifinále se první pár Miletic dočkal své první dnešní bodové ztráty. Postaral se o ní Eduard Krčmář svým raketovým startem. Nicméně Josef Franc a Roman Čejka nepustili ke slovu Michala Dudka a Pražan se navíc vnějškem prvního oblouku prosadil do čela.
V malém finále hrál Eduard Krčmář sólo. Ondřej Smetana se stal hříčkou štěstěny. Na jednu stranu mu nesebrala dva body, i když mu vypadla palivová hadička. Ovšem jeho parák Samo Kukovica se nedokázal probít před Michala Dudka, takže cesta ke stupňům vítězů čekala Slaňáky.
Zbývalo již jen vyřešit otázku, v jakém pořadí budou nad nimi stát Miletice I. a DaK Moto. Josef Franc si stoupnul na nejvnitřnější místo, avšak jako plochodrážní pánbůh odstartoval Tomáš Suchánek. Miletičtí závodníci byli hned za ním a za dané situace volili udržet Filipa Šiteru.
Něco podobného je stejně snadné jako uhlídat pytel plný blech. A vskutku Mšeňák vyjel na protilehlou rovinkou před Josefem Francem. Zaútočit na Romana Čejku před sebou mu ale Pražan nedovolil. Na druhou stranu Tomáš Suchánek se snažil slánského juniora brzdit, takže se celá čtveřice v úvodním okruhu hlídala stejně bedlivě jako parta obecních donašečů.
Druhé kolo však přineslo rozuzlení v miletický prospěch. Jednak se v jeho první zatáčce Josef Franc dostal na třetí místo, jednak Filip Šitera cítil slábnoucí výkon motoru. S myšlenkami na nejhorší však přesto dojel do cíle, kdyby někdo z týmu protivníků odpadl. Až prohlídka v mladoboleslavské dílně odhalilo zdroj potíží. „Tak se mi to nezadřelo,“ prozradil. „Ale praskla rolna na vahadle a přetrh‘ se rozvodovej‘ řetízek.“
Hlasy z depa
„Pěknej‘ trénink, pěkný závody,“ komentoval Josef Franc. „Jsem rád, že jsme vyhráli, mám radost hlavně kvůli Romanovi. Zkoušel jsem motorky na extraligu a spokojenost. Ve finále mi nevyšel start, ale předjel jsem Filipa. Forma se vrací, jsem rád, doufám, že se dostanu do starejch‘ šlépějí, kde to bylo před dvěma roky.“
„Starty nic moc,“ přiznával Roman Čejka. „Až na ten poslední. Pepe je dobrej‘ kolega. Finále muselo bejt‘ drama, ale já dozadu moc neviděl (smích). Suchoš mě trošku přiskříp‘, ale občas jsem ubral plyn, aby se nic horšího nepřihodilo. Filipa jsem si nevšim‘, byl jsem zabranej‘ dopředu. Dobrý závody, svezli jsme se, potvrdili loňský vítězství a příští rok nás čeká hattrick.“
„Jelo se hezky, jsem jakoby neporaženej‘,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Start – cíl jako zamlada. Padaly nám věci jako stupačka a vajgl, ale nic závažnýho. Ještě páčka u spojky, naštěstí upadla po startu, byl tam krátkej‘ šroub. Motor ale vydržel a jede.“
„Dobrý až na finále,“ svěřoval se Filip Šitera. „Tam mi to začalo poslední dvě kola slábnout. Do cíle to dělalo rámus. Jinak motor letěl super, jsem spokojenej‘. V tomhle tejdnu jsem byl víckrát na bedně než za poslední tři roky.“
„Dobrý,“ pochvaloval si Eduard Krčmář. „Zkoušel jsem novej‘ motor, co budu mít v Anglii na mistrovství světa. Trvalo mi, než jsem to naladil. Třetí místo je dobrý, koukal jsem vejš, ale příští rok. Závody to byly dobrý, škoda, že jsme to nevychytali od začátku, ale jsou to závody.“
„Viděl jsem to jakoby líp než ve Mšeně,“ připomněl Michal Dudek svůj předvčerejší odjezd ze Mšena sanitkou. „Dneska třetí místo, to je hezký. Eda hodně pomoh‘. Zkoušel jsem novej‘ motor, nemoh‘ jsem se trefit, až teď nakonec jsme to vychytali. Dopadlo to dobře.“
„Celý závody jsem moc dobře nestartoval,“ povzdechl si Ondřej Smetana. „Bylo to suchý, to se mi startuje špatně. Akorát semifinále. Škoda, že se nepodařil Filip Šitera, chyběly mi dva metry. A pak škoda, že Samo neporazil Michala Dudka. To se ale stává…“
„Není potřeba vyhrát, ale zúčastnit se,“ filozofoval Hynek Štichauer. „My jsme se zúčastnili, ale díru do světa neudělali. Jak jsme prohráli první jízdu, už jsme to nedohnali. Proti Míšovi Kleinovi a Anne Spaanovi to byla povinnost, s Pepou a Čejenem se to nepovedlo. A jak říká Radek Fanta, vyrovnali jsme umístění Jardy Petráka s Vladem Višváderem z roku 2010.“
„Byla zima, vzal jsem si jinou kombinézu,“ vysvětloval Martin Gavenda, jak si ho jeho kolega mohl splést se Samo Kukovicou. „Dojmy nic moc. Tu první jízdu jsme posrali, jak mě Smeták objel, byla to chyba, už to nešlo stihnout. Jediná možnost, co byla, bylo porazit Pepíčka s Čejenem. A to nešlo.“
„Nic moc, člověče,“ odtušil Jan Holub. „Zezačátku to vypadalo dobře, pak jsem to vzal spíš jako trénink na extraligu.“
| skupina A: | ||
| 1. DaK Moto Liebezeit | 21 | |
| Tomáš Suchánek | 3 4 4 | 11(1) |
| Filip Šitera | 4 3 3 | 10(2) |
| 2. AK Slaný | 15 | |
| Michal Dudek | 2 0 3 | 5(1) |
| Eduard Krčmář | 4 2 4 | 10 |
| 3. MC Míšeň | 12 | |
| Ronny Weis, D | 0 3 0 | 3(1) |
| Jan Holub | 3 4 2 | 9 |
| 4. PRO-TEC SK Miletice II. | 6 | |
| Petr Babička | 2 2 2 | 6 |
| Radim Chod | X F 0 | 0 |
| skupina B: | ||
| 1. PRO-TEC SK Miletice I. | 21 | |
| Roman Čejka | 3 3 3 | 9(3) |
| Josef Franc | 4 4 4 | 12 |
| 2. SUNOCO Smestav Team | 15 | |
| Ondřej Smetana | 2 2 3 | 7(1) |
| Samo Kukovica, SLO | 4 0 4 | 8 |
| 3. HBC@Vrates Divišov | 12 | |
| Hynek Štichauer | 3 3 2 | 8(1) |
| Martin Gavenda | 0 4 0 | 4 |
| 4. Helzold Stars | 6 | |
| Anne Spaan, NL (ACCR) | 0 0 2 | 2 |
| Michal Klein | 2 2 0 | 4 |
Celkové pořadí po finálových rozjížďkách:
| o 7.m | o 5.m | SF1 | SF2 | MF | FIN | |
| 1. PRO-TEC SK Miletice I | 6 | 5 | ||||
| Roman Čejka | 2 | 3 | ||||
| Josef Franc | 4 | 2(1) | ||||
| 2. DaK Moto Liebezeit | 6 | 4 | ||||
| Tomáš Suchánek | 4 | 4 | ||||
| Filip Šitera | 2 | 0 | ||||
| 3. AK Slaný | 3 | 6 | ||||
| Michal Dudek | 0 | 2 | ||||
| Eduard Krčmář | 3 | 4 | ||||
| 4. SUNOCO Smestav Team | 3 | 3 | ||||
| Ondřej Smetana | 0 | 3 | ||||
| Samo Kukovica, SLO | 3 | 0 | ||||
| 5. HBC@Vrates Divišov | 7 | |||||
| Hynek Štichauer | 4 | |||||
| Martin Gavenda | 3(1) | |||||
| 6. MC Míšeň | 2 | |||||
| Ronny Weis, D | 0 | |||||
| Jan Holub | 2 | |||||
| 7. Helzold Stars | 4 | |||||
| Anne Spaan, NL (ACCR) | 4 | |||||
| Michal Klein | X | |||||
| 8. PRO-TEC SK Miletice II. | 3 | |||||
| Petr Babička | 3 | |||||
| Radim Chod | E |
Vložený závod veteránů:
| 1. Karel Kadlec, Liberec | 3 3 3 3 | 12 |
| 2. Richard Berger, Svitavy | 2 2 2 2 | 8 |
| 3. Jan Boháč, Divišov | 1 1 1 1 | 4 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Michal Kohout
