Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Ostatní závody

Věnovat pohár Zdeňka Kudrny Lukáši Drymlovi je ctí

Štětí – 20. května
Vzpomínat na lidi, kteří nás navždy opustili, by mělo být nejen minimálně slušností, ale morální povinností, obzvláště pokud svůj život ukončili mladí a navíc za řidítky svých závodních strojů, jako tomu je u ploché dráhy. Já sám to dělám mnoho let a vůbec to není kvůli morální povinnosti.

Mnohé jezdce jsem osobně znal a nikdy jsem se nevyrovnal a nevyrovnám s tím, že už je nikdy neuvidím a nedám si s nimi kafe a nepokecám. Moc mi vadí, že se o nich prakticky nikde nemluví.

Ve Slaném se vzpomíná a myslím na vysoké úrovni na Antonína Vildeho,hlavně zásluhou jeho syna. V Chabařovicích na Jirku Hurycha a mně hrozně vadilo, že se nikde nemluví o bezva parákovi a vynikajícím a všestranném závodníkovi Zdeňkovi Kudrnovi. Dlouho jsem přemýšlel jak to provést.

Pár vět při závodech se mi zdálo málo a tak jsem se rozhodl, že na dlouhé dráze budu každý rok věnovat pohár na uctění památky právě Zdeňka Kudrny. Byl jsem průměrný jezdec a jsem průměrný spíkr, čili žádná legenda, ale myslím, že o tom to vůbec není. Tím pohárem se prostě připomene Zdeňkovo jméno a o to tady jde.

Pohár již mají ve svém vlastnictví takoví borci jako Zdeněk Schneiderwind, Josef Franc a další. Když jsem byl v dubnu na AČR přítomen emotivní chvíli, kdy se s kariérou loučil Lukáš Dryml, okamžitě bylo jasné, kdo letos pohár obdrží.

Lukáš ho za své výkony zaslouží a jak ho znám, jsem přesvědčen, že si ho i nesmírně váží, i když je jen od nějakého Čmejly. On už mu Zdeňka jeho otec Aleš přiblíží, však se s ním nazávodil. Je pro mě ctí, že jsem u velikých úspěchů Lukáše Drymla byl a mohl mu pohár ze srdce věnovat.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Markéta Cup 125 ccm

D隝 přemohl kolibříky

Chabařovice – 18. května
Bohužel dnešní závod Speedway Mini Cupu v Chabařovicích jsme museli zrušit. Dvouhodinový ranní d隝 nám překazil plány, i když se sjelo dvanáct závodníků včetně Němky Celiny Liebman. Nicméně padající kapky nás ale neodradily od návštěvy místní tradiční pouti, takže si všichni užili alespoň pouových atrakcí. Příští sobotu máme v Chabařovicích naplánovaný dvojzávod. Dopoledne se pojede Speedway Mini Cup a odpoledne mistrovství republiky E85 na krátké dráze.

Ostatní závody

Karel Kadlec si vybojoval veteránské pódium

Mariánské Lázně – 10. května
Skvělým úspěchem pro české barvy skončil úvodní podnik evropské série veteránů na dlouhé ploché dráze, který se konal v sobotu 10. května v Mariánských Lázních. Karel Kadlec se srdnatě popral se soupeři i s těžkou promáčenou dráhou, aby v závěrečném finálovém souboji vybojoval zasloužený vavřínový věnec za třetí místo.

I přes neúčast dvou velkých hvězd Boba Dolmana a Antona Wannaska se letos v Mariánských Lázních sešla výborná konkurence. Největším soupeřem starých pánů se však ukázala být dráha. Dešové přívaly posledních dní na ní zanechaly své stopy. Dva metry široké mokřině při vnitřním okraji oválu, která provázela takřka celou startovní rovinku, skvěle konkurovala obrovská louže u mantinelu, a kdo se jí nedokázal v zápalu boje vyhnout, měl co dělat, aby se udržel v sedle motocyklu.

Mezi jezdci sedlajícími dvouventilové stroje neměl konkurenci exšampión Hartmut Ernst, který opět okouzloval nádherným stylem jízdy. V základní části nasbíral plný počet patnácti bodů za tři vítězství a neporažen mohl hledět vstříc finále A. Podle očekávání jej napodobili dva největší konkurenti Kevin Teager s Franzem Greiselem. Malou generálkou před velkým finále se stala jízda s pořadovým číslem třináct, ve které na sebe narazili všichni tři výše jmenovaní spolu s dalším favoritem Jürgenem Brücknerem. Ten z jejich souboje vyšel nejhůře, přesto jej citelná ztráta bodů o finále A nepřipravila. Jízdu vyhrál Ernst před Teagerem a Greiselem.

Do velkého finále našel cestu i Angličan Geoff Urben, který se ve druhé jízdě postaral o nevšední podívanou. Závadu spojky na svém motocyklu v momentě, kdy jezdci najížděli ke startovací pásce, vyřešil svérázným způsobem. Poodjel asi deset metrů od startu a postavil motocykl na hák. Po domluvě se startmaršálem a rozhodčím byla jízda odstartována i z této nestandartní pozice. Handicap vzal rychle za své a na Britovo konto přibyly důležité tři body.

Finále A však překvapivě zamíchalo kartami. Po startu šel do čela podle očekávání Hartmut Ernst před Franzem Greiselem. Toho však ve druhém kole zradil motocykl a jeho červená kombinéza se začala polem jezdců výrazně propadat. Jaké však bylo překvapení, když defekt zasáhl i vedoucího Ernsta, a to v momentě, kdy najížděl do poslední zatáčky. Vzhledem k velkému náskoku dovezl zklamaného Němce motocykl setrvačností alespoň pro věnec za třetí místo.

To mezi čtyřventilovými stroji byly boje tradičně vyrovnanější. Základní část závodu zcela ovládl Holanďan Henk Snijder, který nepoznal hořkost porážky. Jen o bod méně měl po třech odjetých jízdách základního rozpisu jeho krajan Hylke Dijkema. S nepatrnou ztrátou s nimi drželi krok John Hartley a výborně jedoucí Dán Arne Andersen. Bez větších problémů do finále A postoupil i Karel Kadlec, kterému doslova vyfoukl vítězství v úvodní jízdě John Hartley.

To druhý český zástupce ve startovním poli Jan Boháč se na svém stroji trápil. „Peru se s tím. Je to ještě horší než na tom ležáku,“ pronášel na adresu své jawy poděděné po čakovickém kolegovi a bývalém šampiónovi evropské série veteránů Václavu Matunovi. Tři body na kontě a třetí místo ve finále C mu stačily na patnáctou příčku.

Ve finále A chyběl jeden z velkých favoritů Wolfgang Barth. Ve své úvodní jízdě odpadl z prvního místa pro defekt a s technikou laboroval i ve svých dalších vystoupeních. V deváté jízdě po nádherném souboji s Arne Andersenem mu pracně vydobytou první příčku muset přenechat, když jeho motocykl začal zpomalovat. Celkových osm bodů na velké finále nestačilo a Němec se tak musel spokojit s triumfem ve finále B.

Vrcholem programu evropské série veteránů bylo pochopitelně A finále čtyřventilových strojů. V něm k radosti domácího publika skvěle odstartoval Karel Kadlec. Ve výjezdu z první zatáčky už však uplatnil svou rychlost Henk Snijder. Ve druhém kole na českého závodníka začal důrazně dotírat HylkeDijkema a posunul se na druhé místo. Karel Kadlec hned kontroval a ve výjezdu ze zatáčky byl opět před holandským borcem. Dijkema se však rozhodl neprodat svou kůži lacino a dalším atakem si zajistil celkové stříbro za vítězným Snijderem a před naším reprezentantem Karlem Kadlecem.

čtyřventily:   TOT C B A
1. Henk Snijder, NL 5 5 5 15     1.
2. Hylke Dijkema, NL 4 5 5 14     2.
3. Karel Kadlec, CZ 4 4 3 11     3.
4. Arne Andersen, DK 3 5 4 12     4.
5. John Hartley, GB 5 4 4 13     5.
6. Francesco Barbetta, I 2 3 5 10     –
7. Wolfgang Barth, D E 4 4 8   1.  
8. Peter Baker, GB 3 3 3 9   2.  
9. Mike Clarke, GB 1 3 3 7   3.  
10. Johan Last, NL 2 2 2 6   4.  
11. Gerd Mauer, D 4 2 1 7   5.  
12. Graeme Brown, GB 5 – – 5   –  
13. Bart Uil, NL 0 2 E 2 1.    
14. Steen Larsen, DK 1 1 2 4 2.    
15. Jan Boháč, CZ 0 1 2 3 3.    
16. Andreas Blache, D 3 1 0 4 E    
 
dvouventily:   TOT   B A
1. Kevin Teager, GB 5 4 4 13.     1.
2. Jürgen Brückner, D 3 3 2 8     2.
3. Hartmut Ernst, D 5 5 5 15     3.
4. Wolfgang Starr, GB 4 1 3 8     4.
5. Franz Greisel, D 4 5 3 12     5.
6. Geoff Urben, GB 3 4 4 11     6.
7. Karl-Heinz Suske, D 2 E 5 7   1.  
8. Keith Snelling, GB 2 3 1 6   2.  
9. Bill Haynes, GB 0 2 0 2   3.  
10. John Wheatley, GB 1 2 2 5   4.  
11. Roy Gomm, GB 1 0 1 2   5.  
12. Knut Olsen, N – 1 0 1   6.  
13. Tom Blackwood, GB E – – 0      

Foto: Jiří Bayer

Ostatní závody

Best Pairs je poněkud jiná soutěž národních družstev

Landshut – 10. května
Best Pairs, čili turnaj nejlepších dvojic si vymysleli v polské agentuře One Sport, když loni převzali mistrovství Evropy. Už před rokem uspořádali turnaj dvojic, který propagovali jako obnovení mistrovství světa plochodrážních páru a do paměti zdejšího fanouška se možná zapsal hybridním týmem Aleš Dryml – Matej Žagar startující s českou vlajkou.

Ve jménu marketingu
V novém roce je z toho trojdílný seriál, jehož druhé kolo se jelo v německém Landshutu. Hlavním atutem turnaje je bezesporu to, že jej vysílá přímo a do více než sedmdesáti zemí světa Televize Eurosport. V sobotu se vše točilo kolem nově zrozené hvězdy německé ploché dráhy, Martina Smolinskeho. Krom piva, párků a dalšího občerstvení stánky prodávaly všechno možné spojené s místním bavorským hrdinou. Je třeba s uznáním poznamenat, že sám Martin Smolinski dělá vše, co je v jeho silách k propagaci plochodrážního sportu a byl všudypřítomný a k dispozici fanouškům. Co je důležitější, daří se mu na ovále a tak není divu, že obecenstvo ho miluje.

Pravidla turnaje jsou úplně podřízené zájmům televize a marketing je na prvním místě. Pak není divu, že jednotlivé týmy jsou pozvaní a není žádny klíč k postupu do dalšího ročníků. Po jednom závodě se jede v Polsku, Německu a Švédsku a bodování a kvalifikace, jsou nastaveny tak, aby se zachovala zápletka pokud to půjde do poslední rozjížďky.

Jak je dobrým zvykem u závodů dvojic, preferuje se vyrovnaný výkon obou jezdců a body jsou 4,3,2 a 0 za umístění na finále. Barvy povlaků helem jsou taktéž tradiční, ale jak jsou důležité, poznali ruští závodníci v prvním kole v polské Toruni, když si v jedné rozjížďce vyměnili startovní pozice nikoliv barvy a následně byli oba diskvalifikování. Jak jim zmatek s povlaky mohl pomoc, respektive poškodit jejich soupeře, je diskutabilní, ale pravidla se mají ctít. Zpátky k bodování. Co se vyjede během soutěže je irelevantní, protože body do celkové kvalifikace jsou za konečné umístění (10, 8, 6, 4 až k 1) a tak alespoň teoreticky ani veleupěšný tým nemůže získat nepřekonatelný odstup jen v jednom dny.

Další australský triumf
Samotný závod se musel líbit jak převážně německému publiku na stadiónech, tak I nezaujatým milovníkům ploché dráhy před televizními obrazovkami. Eurosport rád své pořady opakuje, takže pravděpodobnost, že turnaj uvidíte, budete-li o to mít zájem, je veliká. Takže to co mě zaujalo anebo pobavilo.

Hned na vstupu do stadionu jsem se vsadil s velice příjemným pořadatelem, že Martin Smolinski udělá patnáct nebo vice bodů proti jeho tvrzení, že má tak na nejvýš na deset. Tuto sázku jsem s přehledem vyhrál a Martin Smolinski přispěl ve velké míře k úspěchu celého podniku.

Němci začali bravurně a v první sérii porazily Lotyše maximem 7:2. Na začátku, jak se ukázalo, měli slabší pro tento den soupeře a v důsledku po čtvrté sérii byli druzí o bod před Poláky, o dva před Dány a o tři před Švédskem!

Další družstvo, které přispělo nejvíc k zdárnému průběhu večera, byli Australané. Schválně jsem napsal družstvo, protože vítězové prvního turnaje v Polsku museli oželet účast své mladé hvězdy Darcyho Warda a k Chrisovi Holderovi měli Jasona Doyla a náhradníka Davyho Watta.

Davy Watt ani nepředpokládal, že se sveze a před začátkem turnaje vypadal jako kdysi, kdy přijel spolu s kamarádem Wardem na Velkou cenu na Markétě v roly diváka a poradce. Jenomže lotyšský Bogdanovs odstřelil až příliš nemilosrdně jedoucího před ním na třetí pozice Doyla hned v jeho prvním startu. Pád skončil tak nešastně, že Australana odvezli na pohotovost s podezřením na otřes mozku a zlomeninu nohy. Takže prakticky od samého začátku musel nastoupit Watt. Nevím, zda to že nabyl pod tlakem před závodem zapůsobilo na Davyho, ale vše mu šlo tento večer naprosto hladce včetně vyváznutí z něj nezaviněného pádu. Jeho partner, Chris Holder získal nejvíce bodu ze všech účastníků a tak není divu, že vyrovnaný australský tým nakonec jel finále v takové pohodě, že vyhrál druhy turnaj v řadě, přes dvou vynucených změn v sestavě.

Množství pádů
Z favoritů se pak dařilo Kasprzakovi, ale I on měl pád v rozjížďce s Dány a pak se nemohl zúčastnit další jízdy proti stejnému soupeři o účast ve finále. Dotyčná jednadvacátá jízda byla zajímavá tím, že do ní Poláci nastupovali s 26 body, přesně o dva míň než měli Němci po ukončení svých jízd. V případě porážky 7:2 pak by skončily základní část se stejným počtem bodů jako domácí. A schylovalo se k tomu, protože skvělý tento večer Iversen a jeho parták Nicki Pedersen hned po startu ujeli dvojici Hampel – Kasprzak a nebýt přerušení jízdy, asi by těžko prohráli. Jenomže nakonec se jízda opakovala bez vyloučeného Kasprzaka a tentokrát Hampel nezaváhal a do semifinále nastoupili Dánové s Poláky. Namísto otřeseného Kasprzaka podruhé tento večer se představil Pawlicki, ale nerozjeta polská rezerva neměla nárok proti soupeřům z Dánska.

Samotné finále taky neproběhlo úplně hladce a muselo se opakovat se všemi čtyřmi jezdci, jelikož Watt šel k zemi v první zatáčce. Turnaj byl celkově poznamenán množstvím pádu, včetně toho velmi nešastného Jasona Doyla ihned na začátků večera. Skoro na stejném místě a bez cizího zavinění upadli Nicki Pedersen a později Krzysztof Kasprzak. Co se často nevídá, když upadl Nicki Pedersen, tak ihned se postavil na nohy a odtlačil motocykl mimo tra a jízda nebyla přerušena. Přitom jeho týmový kolega v tento moment jel, a taky skončil na druhém místě. Nicki když chce, dokáže být gentleman!

Dalšími smolaři byli už zmínění Pawlicki (2 starty a dvě nuly) a Renat Gafurov, který při stejném množství startů, zapsal dva defekty. Pravda, při tom prvním motorka se stala najednou neovladatelná, ale on se jen tak tak vyhnul pádu a možným následkům.

Celkově turné byl velmi zajímavý a vzhledem k blízkému termínu (24.5.2014 ve švédské Eskilstuně) dá se předpokládat, že nadšení diváků vydrží. Škoda, že se Švédům nedařilo podle představ, ale snad I tak se stadion znova, jak tomu bylo v Německu vice než slušně zaplní.

Foto: Kiril Ianatchkov

Markéta Cup 125 ccm

Kryštof Rybář už potřetí vyhrál úplně všechno

Praha – 15. května
Dalším podnikem ze seriálu Speedway Mini Cup byl třetí závod na krátké dráze na pražské Markétě. Po šestnácté hodině se po rozlosování čísel a rozpravě s Tomášem Topinkou a devíti závodníky strhl boj o trofeje. Vítěz předchozího pražského mistrovského podniku Filip Šifalda tentokrát poznal hořkost porážky a to od největšího soupeře, Kryštofa Rybáře. Porazil ho v rozjížďce s číslem osm, tato jízda byla zároveň druhá nejrychlejší, v tomto závodě, podle přihlížejícího pozorovatele Milana Špinky měla čas 0:41,50.

Milan Dobiáš byl dnes úspěšný a dravý soudě dle vypadlého azbestu z výfuku, který byl rozmetán skoro po celé dráze. Jeho dvě první místa a celkových devět bodů stačilo na finále A. V něm se utkal s Filipem Šifaldou a Kryštofem Rybářem a obsadil krásné třetí místo.

Generálka motoru se Kryštofovi Rybářovi vyplatila! Tento závod si užíval a úsměvem na tváři naznačoval spokojenost s výkonem motoru. To ale nemohl říci Filip Šifalda, kterého potrápila spojka a jeho starty nebyly dokonalé, tentokrát vystoupil na druhé místo.

Svůj den s velkým D prožíval také František Klier, když ve finále B odstartoval svojí životní jízdu, ve které porazil Daniela Šilhána a za sebou nechal i nadějného Petra Chlupáče. Za svůj výkon byl oceněn celkově čtvrtým místem a darovaným pohárem od soupeře a kamaráda Filipa Šifaldy.

Smolařem dne se tentokrát stal Lukáš Ševčík, který ve finále C těsně před cílovou čárou upadl z prvního místa a přišel tak o jisté tři body. Také ho potrápil technický stav motocyklu, z něhož mu upadl výfuk.

Potěšující však byla přítomnost hostů: Josef Franc, Zdeněk Holub, Milan Špinka, Jirka Benda. Podívat se přišla i maminka Patrika Mikela Ilona, která v Praze pečuje o zraněného Patrika a o vývoji závodů ho informovala telefonicky. Patrik Mikel se prý už cítí dobře ale těší se domů. Tímto ho všichni zdravíme a přejeme brzké uzdravení.

    C B A TOT
1. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 3     6 18
2. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 2 3     4 15
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 1 3 3     2 11
4. František Klier, Mšeno 2 2 1 1   3   9
5. Petr Chlupáč, Praha 3 2 1 2   2   10
6. Daniel Šilhán, Liberec E 3 3 2   1   9
7. Pavel Kuchař, Praha 1 2 – 1 3     7
8. Adam Bím, Divišov 2 1 2 1 2     8
9. Lukáš Ševčík, Praha F F 2 2 1     5

Průběžné pořadí seriálu:

  CHA PHA PHA TOT
  29.3. 3.4. 15.5.  
1. Kryštof Rybář, Divišov 18 18 18 54
2. Filip Šifalda, Chabařovice 14 14 15 43
3. Milan Dobiáš, Chabařovice 13 10 11 34
4. Petr Chlupáč, Praha 10 11 10 31
5. Daniel Šilhán, Liberec 7 9 9 25
6. František Klier, Mšeno 6 8 9 23
7. Adam Fencl, Chabařovice 11 12 NS 23
8. Adam Bím, Divišov 8 5 8 21
9. Lukáš Ševčík, Praha 0 6 5 11
10. Pavel Kuchař, Praha NS NS 7 7

Foto: Michal Kohout a Jiřina Šifaldová

Ostatní závody

Za jedinou slovinskou vítěznou rozjížďkou stál žolíkový Aleksander Čonda

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 14. května
Český tým se dle všech předpokladů vypořádal v Pardubicích v odvetě jadranského pohádru družstev se Slovinci. Upevnil své vedou postavení na čele průběžné klasifikace a je jeden krok od vítězství. Sestava Lubomíra Vozára se dnes se svými hosty vůbec nepárala. Slovinci vyhráli jedinou jízdu, kterou ovšem z nerozhodného výsledku pozvedlo jen povýšení vítězného Aleksandera Čondy na žolíka. Jinak čeští závodníci dovolili svým protivníkům jen tři remízy, z nichž jedna šla na vrub najetí Ondřeje Smetany do pásky kvůli poruše jeho spojky a druhé dvě na technické patálie Michala Škurly.

Problémy nezabránily Čechům dominovat
Už na první pohled to dnes neměl být dramatický závod plný zvratů. A vskutku, Češi se vydali za triumfem hned v rozjížďce s číslem jedna, by se nám problémy rozhodně nevyhýbaly asi jako notoricky nezaměstnaní náborové práci kanceláři. V úvodní jízdě slavil Tomáš Suchánek jednoznačný triumf, ovšem Ondřej Smetana se po horším startu dokázal v první zatáčce dostat pouze před Jerneje Pečnika, ale před Nejce Malešiče již ne.

Před druhou jízdou musel Eduard Krčmář starší na ovál, aby upravil předstih na motocyklu svého syna. Mezitím však Michal Škurla zmizel ve svém depu, aby se vynořil v sedle náhradního motocyklu. „Motor byl mrtvej‘,“ vysvětloval jeho otec Tomáš.

Eduard Krčmář se pevně usadil v čele, zatímco Michal Škurla zdědil dva body po Aleksandru Čondovi, jenž zůstal stát na konci druhého kola. Ve třetí jízdě se musel prát i Hynek Štichauer, aby v prvním oblouku objel Jerneje Pečnika a zařadil se za záda vedoucího Tomáše Suchánka.

Mnohem větší úsilí však musel vynaložit Michal Škurla v rozjížďce s číslem čtyři, kterou opět naprosto ovládl Eduard Krčmář. Pražan nejprve v první zatáčce podjel Jerneje Pečnika, aby to samé v bleděmodrém ve druhém okruhu provedl i Nejci Malešičovi.

Žiga Kovačič si v páté jízdě odvezl útržky pásky na svém motocyklu až do depa, takže nemohlo být sporu, kdo je viníkem přerušení startu. Ondřej Smetana využil nečekané přestávky, aby odložil svůj motocykl a briskně přesedl do sedla druhého.

„Jelo mi to tak na třetinu plynu,“ zdůvodnil svůj krok později. Nicméně zatímco Tomáš Suchánek slavil třetí triumf stylem start – cíl v řadě, on marně dotíral na Aleksandra Čondu, jenž na poslední chvíli ve slovinské sestavě zaskočil za Matice Ivačiče.

K třiadvaceti českým bodům dokázali Slovinci položit jen sedm svých, což byl signál pro jejich kouče France Kalina, aby místo Dalibora Bota na start rozjížďky s číslem šest pozval Aleksandra Čondu a vložil mu do rukou žolíka. I když Eduard Krčmář při vylétnutí pásky rozhodně nespinkal jako šípková Růženka, ve výjezdu vedl právě Slovinec s jokerem.

„Odstartoval jsem, dal to do materiálu, ale on jel po lajně,“ popisoval slánský závodník klíčové okamžiky. Avšak spolu s Hynkem Štichauerem vytvořil nepřekonatelnou hráz Nejci Malešičovi. Remíza se při násobení Čondových bodů dvěma změnilo ve slovinský triumf 6:3, avšak za stavu 26:13 rozhodně Lubomír Vozár nehledal nejbližší strom se smyčkou provazu v rukou.

Předčasný český fajront
Start rozjížďky s číslem sedm zastihl Ondřeje Smetanu polapeného v pásce. „Něco přeskočilo ve spojce, zatáhlo to a byl jsem tam,“ popisoval pražský junior. Zatímco musel předčasně do svého boxu, mechanici Aleksandra Čondy létali nahoru a dolů, aby vychytali všechny mouchy na nastavení motocyklu svého svěřence.

Leč nic platno. Tomáš Suchánek se ujal vlády už v první zatáčce a tandem Aleksander Čonda – Žiga Kovačič se musel smiřovat s remízou. Pro Slovince bylo ještě hůř. V rozjížďce s číslem osm vystřelil Eduard Krčmář do čela. Michal Škurla se jej držel jako klíště, avšak v úvodním výjezdu se musel dívat na výfuk Nejce Malešiče. Hned vzápětí se český tým dočkal maximálního triumfu, by se nejlepším startem mohl chlubit Žiga Kovačič.

Jenže v nájezdu do druhé zatáčky se pod ním protáhl Hynek Štichauer, který přesedl na druhý motocykl. Ve druhém kole se na stejném místě před Slovince posunul i Ondřej Smetana. Až v desáté jízdě se hostující celek dočkal první regulérní remízy. Aleksander Čonda byl na čele od startu až do cíle před Eduardem Krčmářem a Michalem Škurlou.

„Dává novou hranu na každou jízdu,“ upozorňoval Eduard Krčmář na okolnosti Slovincova triumfu. V rozjížďce s číslem jedenáct přišla chvíle pro Ondřeje Smetanu, který vnějškem první zatáčky objel všechny své protivníky.

Tomáš Suchánek tentokrát zůstal poslední, jenže ještě v průběhu úvodního kola postoupil na třetí příčku, jelikož Jernej Pečnik zůstal stát s prázdnou zadní pneumatikou. „Moc lehkej‘ převod,“ přemítal Tomáš Suchánek v depu. „Mám silnej‘ motor a jak tam není materiál, mydlil jsem jak sviňa.“

Nicméně Slovinci už nemohli českému týmu sebrat vítězství. Přesto Hynek Štichauer jasně opanoval dvanáctou jízdu, by se po něm Žiga Kovačič ve výjezdu mohutně sápal. Stálý inventář české juniorky potom spolu s Nejcem Malešičem nedal ani náznak šance Michalu Škurlovi.

„Je to špatný,“ vypadal Michal Škurla sedící na betonové podlaze depa jako žlutá hromádka neštěstí. Dvojice nominačních jízd se musela obejít bez jeho přítomnosti na startovním roštu. Žiga Kovačič se ve třinácté jízdě postaral o přerušení svým letmým startem. I když při repete to byl opět Slovinec v zelenočerných barvách, který se ujal vedení.

Hynek Štichauer nejprve v prvním oblouku odrazil zvnitřku útočícího Jerneje Pečnika, který stejně ve třetím kole zastavil a nechtě věnoval svůj bod Ondřeji Smetanovi. Pardubičan poté nedopřál klidu vedoucímu Žigu Kovačičovi. Ve druhé zatáčce mu to nevyšlo spodem stejně jako vnějškem první zatáčky druhého kola. Až ve třetím okruhu byl úspěšný, když v úvodním okruhu Žigu Kovačiče podjel.

Závěrečná jízda se změnila v demonstraci české síly. Nejc Malešič se v prvním oblouku stačil jen zařadit za náš tandem Tomáš Suchánek – Eduard Krčmář, zatímco Aleksander Čonda nedojel kvůli poruše stroje ani na začátek protilehlé rovinky.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ odtušil Tomáš Suchánek. „Škoda jedný jízdy. Měl jsem moc lehkej‘ převod, mám silnej‘ motor a jak tam není materiál, mydlil jsem jako sviňa. Pak jsem dal těžší převod a stala se z toho raketa. Doma je doma, akorát by mohlo bejt‘ víc materiálu, na to, že ho navezli, nic tam není.“

„Super,“ radoval se Eduard Krčmář. „Testoval jsem dráhu a zkoušel převody a nastavení pro mistrovství Evropy. Zazávodil jsem si super, dráha pěkná. Prohrál jsem jen s Čondou. V první jízdě jsem na něj odstartoval, dal jsem to do materiálu a on jel po lajně. Pak odstartoval on, dával na každou jízdu novou hranu. Bylo to dobrý, teď se soustředím na tu Evropu v Daugavpilsu a snad to dopadne.“

„Bitva až do poslední jízdy, jsem rád, že jsme to udělali,“ žertoval Hynek Štichauer. „“Ale každý svezení na domácí dráze je dobrý. Projevil se problém s motorkou v prvních dvou jízdách, vyměnili jsme ji a bylo to dobrý. Věřil jsem něčemu, co tady fungovalo a dnes jsem se přesvědčil, že co jeden rok fungovalo, druhej‘ rok ne.“

„Viděl jsem to dneska jako den smůly,“ neskrýval Ondřej Smetana. „Protože v první jízdě jsem to posral. Pak mi druhou jela motorka jak na třetinu plynu. Seskočil jsem z toho, vzal si druhou. Byla v pohodě, ve třetí jízdě jsem si ale zkusil start, něco tam přeskočilo ve spojce a já najel do pásky. Vyměnili jsme svíčku a jel jsem zase na první. A poslední dvě jízdy byly docela dobrý.“

Špatný, jedna motorka klekla,“ lamentoval Michal Škurla. „Je to špatný.“

1. Česká republika     57
Tomáš Suchánek 3 3 3 3 1 3 16
Ondřej Smetana 1 1 T 2 3 1 8(1)
Eduard Krčmář 3 3 2 3 2 2 15(1)
Michal Škurla 2 2 1 1 0   6(3)
Hynek Štichauer 2 1 3 3 3 12(2)
 
2. Slovinsko     30
Jernej Pečnik 0 1 0 0 E E 1
Nejc Malešič 2 1 0 2 2 1 1 9(1)
Aleksander Čonda E 2 6* 2 – 3 E 13
Žiga Kovačič 1 T 1 1 0 2 2 7(1)
Dalibor Bot 0 – 0 –   0

Průběžná tabulka soutěže:

  závody bilance skóre body
1. Česká republika 3 2-1 150:110 5
2. Slovensko 1 1-0 45:42 2
3. Slovinsko 2 0-2 68:105 2

Foto: Wojta Zavřel