Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Speedway Mini Cup se posunuje na úterý

Praha – 4. září
Historicky největší počet uplavaných závodů českého kalendáře ruku v ruce s termínově promarněným červencem stojí za nebývale hektickým podzimem. Vskutku rušný bude především příští týden. K plánovanému Tomíčkově memoriálu v pondělí a víkendu s evropskými dvojicemi v Divišově a přeborem v Žarnovici přibyla dvě odložená kola české juniorky v Pardubicích ve čtvrtek a v pátek. Speedway Mini Cup v Praze se proto přesunuje ze čtvrtka již na úterý 9. září.

Foto: Antonín Škach

Andreas Jonsson uvolnil jedenáctku

Praha – 4. září
Minulé úterý měl Pavel Ondrašík, sportovní ředitel pražské Markéty, jedenáct potvrzených jmen pro šestačtyřicátý Tomíčkův memoriál. Rory Schlein nakonec kontrakt nepodepsal, nicméně startovní listina se postupně zaplňovala dalšími závodníky. Včera mělo své majitele už patnáct čísel, jako šestnáctý přibyl Jurica Pavlič, avšak včera se omluvil Andreas Jonsson.

Startovní listina:

1 Rafal Okoniewski, PL
2 Zdeněk Holub, CZ
3 Daniel Gappmaier, A
4 Martin Smolinski, D
5 Václav Milík, CZ
6 Maksim Bogdanovs, LAT
7 Roland Benkö, H
8 Eduard Krčmář, CZ
9 Jurica Pavlic, CRO
10 Josef Franc, CZ
11
12 Rohan Tungate, AUS
13 Paco Castagna, I
14 Matěj Kůs, CZ
15 Robert Lambert, GB
16 Emil Sajfudtinov, RUS

Foto: Wojta Zavřel (www.wojta-foto.cz)

Veteráni se stále mohou hlásit

Liberec – 2. září
Druhý ročník závodu veteránů v Liberci má snad jedinou chybu, a sice termínovou kolizi s plzeňskými juniorskými družstvy. Startovní listina závodu pod Ještědem čítá prozatím patnáct jmen borců z Anglie, Nizozemí, Rakouska, Itálie, Polska, Ukrajiny a samozřejmě České republiky. Další zájemci se však stále mohou hlásit Karlu Kadlecovi na jeho mobil 602 427 182.

Aktuální podoba startovní listiny:

Anglie: Bill Haynes, Geoff Urben, Ian Leverington, Kevin Howse
Nizozemí: Sjoerd Rozenberg
Rakousko: Walter Nebel, Jürgen Garherr, Anton Schreiner
Itálie: Francesco Barbetta (ACCR) + jeden
Polsko: Krzyzstof Pikusa + jeden
Česká republika: Jan Boháč, Dan Macl, Richard Berger, Václav Matuna
Ukrajina: Petro Fedyk

Foto: Antonín Škach

Češi v akci 116

Minulý týden měl na českých kolbištích poklidný začátek, avšak hektický závěr. Šampionát stopětadvacítek E85 předznamenal extraligový duel, který dal opět jasně najevo, že nejde-li o nic, vyrovnaný závod nezajistí sebelepší pravidla. Páteční juniorka v Pardubicích padla na vrub deště, jemuž sobotní přebor v Liberci unikl jen o vlásek. Pršelo i v Žarnovici, kde Martin Gavenda doprovodil na pódium létajícího Martina Vaculíka. O tom všem si přečtete původní reportáže, jelikož zpravodajské týmy magazínu speedwayA-Z spolykaly stovky kilometrů. Tradiční pondělní kompilace vás zavede za českými plochodrážníky do Velké Británie a do Slovinska, kde vyvrcholil jadranský pohár dvojic.
Maximum Matěje Kůse
Matěj Kůs se evidentně nachází v excelentní formě a na Britských ostrovech zasedl za řízení kombajnu na body. Minulý týden se poprvé dostal do akce v úterý, když jeho Berwick přijel do Peterborough.

Pražan v šesti jízdách dosáhl třináct bodů. Čtyřikrát vyhrál. Sklánět se musel pouze před Adamem Roynonem a Nicki Barrettem v rozjížďce s číslem deset, v níž dojel třetí. A poté až ve čtrnácté jízdě, kdy Ulrich Ostegaard a Max Dilger dovezli domácím další vítězství 5:1.

Hlavní roli hrál v barvách domácích také Aleš Dryml, jenž dosáhl dvanácti bodů se dvěma bonusy, čemuž se mezi jeho kolegy mohl rovnat jen Lasse Bjerre se třinácti body a jedním bonusem.

Peterborough zvítězil 52:38 a hned ve stejný den zaznamenal další triumf proti Plymouthu. Večerka ukončila podnik již po třinácti jízdách za stavu 51:31. Aleš Dryml byl na ovále čtyřikrát, dosáhl devíti bodů se dvěma bonusy a z hostů byl v cíli dříve jen Kyle Newman v rozjížďce s číslem jedenáct. V sestavě Ďáblů měl Josef Franc šest a Zdeněk Simota pět bodů.

Václav Milík se tentokrát v Elite League do akce nedostal, protože středeční duel Elite League Poole vs. Eastbourne spláchl d隝. Stejný osud paradoxně postihl jeho další dva závody, v pátek domácí juniorku v Pardubicích a včera evropské juniorské finále v Rybniku.

D隝 se pletl českým borcům do cesty také na Britských ostrovech. Obě páteční utkání Premier League ukončil shodou okolností již po čtrnácti jízdách. Plymouth porazil doma Workington 47:37. Zdeněk Simota byl s jedenácti body a jedním bonusem nejproduktivnějším mužem dne. Josef Franc skončil se sedmi body, když mu bilanci pokazila závěrečná nula. Somerset vs Peterborough skončil 59:25. Aleš Dryml měl ze čtyř jízd dva body z toho jeden, když v rozjížďce s číslem šest nastoupil jako žolík.

Matějem Kůsem britská část dnešní kompilace začala a také končí. V sobotu Berwick předčil u sebe doma Redcar 52:43. Pražský borec inkasoval téměř polovinu zisku svého týmu. Na ovál vyjel dohromady sedmkrát. Neprohrál ani jedinou jízdu, pouze v té deváté projel pod šachovnicovou vlajkou za svým kolegou Steenem Jensenem. Suma sumárum dvacet bodů a jeden bonus.

Pardubický triumf v jadranském poháru dvojic
Jadranský pohár družstev vyvrcholil o uplynulém víkendu. V sobotu v Kršku vyhrály Pardubice před Goričanem a Lublaní. Druhý den ve slovinské metropoli stále nejvýš opět Tomáš Suchánek s Hynkem Štichauereme. Na pódiu měli stejné společníky.

Vyhráli i celkově před Lublaní a Mšenem. Pražané přišli o třetí příčku rozdílem jediného bodu.

Krško:
1. Pardubice 25 (Tomáš Suchánek 14 – Hynek Štichauer 11); 2. Goričan 24 (Jurica Pavlic 18 – Daniel Gappmaier 6), 3. Lublaň 21 (Matic Voldrih 12 – Maks Gregorič 8 – Nik Škorja 1); 4. Praha 16 (Michal Škurla 11 – Ondřej Smetana 5); 5. Mšeno 14 (Jan Holub 12 – Michal Klein 2); 6. Krško 13 (Žiga Kovačič 7 – Denis Štojs 4 – Matic Voldrih 2); 7. Lendava 13 (Aleksander Čonda 13 – Dalibor Bot 0).

Lublaň:
1. Pardubice 26 (Tomáš Suchánek 15 – Hynek Štichauer 11); 2. Goričan 21 (Jurica Pavlic 18 – Daniel Gappmaier 3); 3. Lublaň 18 (Matic Voldrih 11+3 – Maks Gregorič 7); 4. Krško 18 (Denis Štojs 11+2 – Matic Ivačič 7); 5. Praha 16 (Michal Škurla 9 – Ondřej Smetana 7); 6. Lendava 15 (Aleksander Čonda 15 – Nik Škorja 0); 7. Mšeno 12 (Jan Holub 11 – Michal Klein 1).

Celkové pořadí:
1. Pardubice 184, 2. Lublaň 144, 3. Mšeno 121, 4. Praha 120, 5. Krško 113, 6. Lendava 100, 7. Goričan 90

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček

Martin Vaculík se zapsal mezi legendy slavného závodu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 31. srpna
Jednapadesátá Zlatá přilba SNP se dostala do centra pozornosti nejen diváků, kteří zaplavili žarnovický Městský stadión, nýbrž také dešových mraků. Z nich se na konci druhé série začal snášet d隝, který proměnil ovál v kluzké bahniště. Zatímco pořadatelé losovali tradiční štědrou tombolu, v depu probíhaly diskuze o konci závodu. Málokomu ze závodníků se chtělo do nadstavbové části. Organizátoři navrhovali alespoň finálovou jízdu kvůli divákům. Promptně svolali brífink šestice nejlepších, z nichž však ano pro pokračování zaznělo pouze z úst Martina Málka a Nicolase Vicentina. Rozhodovalo pořadí po základních rozjížďkách, v nichž Martin Vaculík nepoznal hořkost porážky. Mezi vítěze nejstaršího slovenského motoristického podniku se zapsal již potřetí, přičemž více primáty se mohou pochlubit jen Antonín Kasper a Jiří Štancl.

Čas je proti všem
Muž stojící u hrany depa pečlivě dbal, aby se závodníci spouštěli na ovál k okázalému slavnostnímu nástupu přesně podle svých startovních čísel. Martin Vaculík s dvacítkou na zádech měl tudíž spoustu času. Než na něj přišla řada, dal ještě přednost svému krajanovi Michalu Tomkovi se startovním číslem devatenáct. Všem přihlížejícím bylo nad slunce jasné, že některého ze soupeřů před sebe dobrovolně pustil poprvé a naposledy.

Jenže sluníčko bylo něco, čeho se žarnovické obloze nedostávalo. Šedivá obloha neodradila spousty diváků. Jako každoročně Zlatá přilba SNP lákala početné davy, i když letecké dny na nedalekém letišti ve Sliači byly více než tvrdou konkurencí. Slavnostní nástup skončil až po čtvrt na tři a u brány stál ještě zástup lidí čekajících na vstupenky. O mnoho nepřišli, protože mítink měl zanedlouho nabrat další zpoždění.

Úvodní rozjížďky se nesly v duchu triumfů favoritů. Martin Gavenda triumfoval v první jízdě stylem start – cíl. Vzápětí jej napodobil Martin Málek, by kupředu vystřelil Ronny Weis. Němce, jenž se ulil, záhy zastavila červená světla. A Martin Málek při repete v první zatáčce odrazil nápor Mariusze Puszakowskeho, který na poslední chvíli ve startovní listině zastoupil loňského vítěze Karola Zabika. Až ve třetí jízdě musel vítěz pro čtyři body předjíždět. Kamilu Brzozowskemu to však žádné obtíže nečinilo. Rolanda Benkö v úvodním výjezdu podjel, jako když jej potká.

Obrovský aplaus slušně zaplněných tribun přivítal v rozjížďce s číslem čtyři Martina Vaculíka. Od mantinelu to měl k vnitřní stopě v první zatáčce daleko, nicméně už po pár metrech odkázal Patrika Nagyho za svá záda.

Ve druhé zatáčce Stanislav Mělničuk opustil svůj motocykl děsivým highsiderem. Pavel Kubeš na věži rozhodčího osvědčil velkou pohotovost. Ještě než Ukrajinec dopadl na ovál, blikala červená světla. Čekalo se na druhou sanitku, která by závodníka odvezla do nemocnice. Signál pro opakovanou jízdu se tím pádem rozezněl až kolem čtvrt na čtyři.

Nutno dodat, že příběh Stanislava Mělničuka skončil zaplapánbůh happy endem. Ještě před koncem podniku byl zpátky v žarnovickém depu s ovázanou rukou a sešitou pusou.

Nepřítel na obloze
V opakované jízdě Martin Vaculík naprosto stejným způsobem jako prve vyučil Rolanda Benkö. Vzápětí v rozjížďce s číslem pět zmizel Martin Gavenda z dohledu svým soupeřů stylem vesmírné rakety opouštějící kosmodrom. Stanislava Mělničuka skvělým způsobem zastoupil Adam Čarada. V první zatáčce poskočil před Ronnyho Weise a druhým místem se postaral nejen o svůj skvělý debut, ale i o nejlepší výsledek slovenského juniora v dnešním závodě vůbec.

Rozjížďka s číslem pět přinesla další zdrcující triumf Martina Vaculíka. Po skvělém průjezdu první zatáčkou měl již na počátku protilehlé roviny bratru pětimetrový náskok. Zpočátku měl za sebou Martina Málka, jenže březolupský borec záhy klesl za Kamila Brzozowskeho a Mariusze Puszakowskeho. Sotva se vrátil do depa, zvuky z jeho motoru podaly o pravé příčině lepší svědectví než záplava slov.

Na hrotu průběžné klasifikace osaměli Martin Vaculík s Martinem Gavendou. Žádný status quo neplatil, jelikož oba se ocitli na startovním roštu rozjížďky s číslem devět. Zatímco Martin Vaculík zahrál další elitní sólo jako z partesu, Moravan se neprobil před Kamila Brzozowskeho.

Obloha záhy dala najevo, že nad hlavami přítomných nepředstavuje jen planou hrozbu. Někdy při druhé úpravě dopadly na zem první kapky a před rozjížďkou s číslem jedenáct už d隝 snesl všechny možné přídomky nejhoršího zrna.

Dráha se změnila ve smyklavé kluziště. Na zemi se ocitl Adam Čarada, a protože navzdory vší snaze nestačil uklidit motocykl do bezpečí, jedenáctá jízda se zastavila. Stejně tak další rozjížďka. Michal Tomka hájil třetí příčku před Jernejem Pečnikem tak vehementně, až se ve třetím okruhu dostal na mokrý venek druhé zatáčky. Uklouzl a skončil v nafukovačkách, z nichž se naštěstí zvedl.

Černou sérii slovenských mladíků završil Patrik Búri. V osmé jízdě nejenže nepustil před sebe Richarda Geyera, ale v jejím druhém kole za sebe poslal i Patrika Nagye. V jedenácté jízdě se pral jako lev, inkasoval mohutnou cejchu, ale bez brýlí nakonec na metě udolal Richarda Geyera.

A v rozjížďce s číslem třináct najel do pásky! „Spojka mi táhla,“ metal v depu mrazivé pohledy, před nimiž by bájná antická Medúza zbledla závistí. Každopádně vystoupení trojice žarnovických teenagerů nesklidilo sympatie jen jejich trenéra Jána Daniela.

Předčasný konec
Nejhorší však bylo, že d隝 nechtěl odejít tam, kam jej každý z přítomných posílal. Martin Gavenda v třinácté jízdě ustál všechny útoky Stanislawa Burzy. Vzápětí se Žiga Kovačič svým sólem zachránil pro semifinále.

Rozjížďku s číslem patnáct vyhrál Martin Vaculík opět ve stylu start – cíl. Ronny Weis se v krutých podmínkách v poslední zatáčce dostal před Mattiu Carpanesse. A pak se rozpršelo ještě víc. Nicolas Vicentin v úvodním nájezdu rozjížďky s číslem šestnáct podjel Mariusze Puszakowskeho, leč ve výjezdu je oba spodem minul Kamil Brzozowski.

Základní část skončila a vyhlídky na pokračování byly v hustém dešti stále mizivější. Martin Vaculík volal Pavlu Kubešovi, že je dráha nebezpečná. „To je škoda motocyklu,“ přisadil si Mariusz Puszakowski. K telefonu mířil i Kamil Brzozowski se stejným stanoviskem. Sudí poděkoval za informace, že se jury poradí.

Pořadatelé mezitím losovali tradičně štědrou tombolu. D隝 konečně ustal, a proto přišli s kompromisním nápadem, aby se kvůli divákům uskutečnila alespoň finálová jízda. Martin Vaculík, Martin Gavenda, Martin Málek, Kamil Brzozowski, Nicolas Vicentin a Mariusz Puszakowski, kterých by se týkala, zmizeli v místnosti jury.

Když se vynořili zase zpátky do depa, bylo jasné, že se dnes v Žarnovici nepojede vůbec nic a konečné pořadí bude korespondovat s výsledky základní části. „Já a ten malinkej‘ Ital jsme chtěli jet,“ vysvětloval Martin Málek. „Gavendík, Poláci a Mao ale řekli ne.“

Hlasy z depa
„Jsou to sračky, mokrý beton,“ komentoval Martin Vaculík stav dráhy, přičemž však radost ze svého triumfu neskrýval. „Mám radost, škoda, že počasí vyhrálo nad závodem. Je to tak, co naděláme?! Těším se, že jsem vyhrál před domácím publikem. Děkuji divákům, přišlo jich velmi hodně, při takové návštěvě je radost jezdit. Startoval jsem, to byl klíč k úspěchu, předjíždění bylo o držku.“

„Pro mě to byla výhra,“ vyjádřil se Martin Gavenda na téma předčasného konce mítinku. „Mohlo to být horší, lepší, nevím, Mao byl bezkonkurenční. Ve finále by to s ním bylo složité. Radši bych s ním jel regulérně. Co se dá dělat, rozjetý to bylo pěkně, ale vodičku nerad.“

„Je to škoda, chtěl jsem jet,“ litoval Martin Málek zrušené finálové jízdy. „Tady je to sjízdné, dráha rovná, nejsou díry. Bylo to jen mokré, dráha pěkná, i když pršelo. Pády byly, protože to klouzalo a slabší závodníci s tím neměli zkušenosti. Sere mi ten motor ve druhé jízdě…“

    TOT SF1 SF2 OPR FIN
1. Martin Vaculík, SK 4 4 4 4 16        
2. Martin Gavenda, CZ 4 4 2 4 14        
3. Kamil Brzozowski, PL 4 3 3 4 14        
4. Nicolas Vicentin, I 2 3 4 3 12        
5. Martin Málek, CZ 4 1 3 3 11        
6. Mariusz Puszakowski, PL 3 2 4 2 11        
7. Roland Benkö, H 3 4 3 E 10        
8. Ronny Weis, D 2 2 3 3 10        
9. Žiga Kovačič, SLO 1 4 0 4 9        
10. Stanislaw Burza, PL 2 2 2 3 9        
11. Patrik Nagy, H 3 1 4 R 8        
12. Andrej Kobrin, UA 2 3 1 1 7        
13. Jernej Pečnik, SLO 1 0 2 2 5        
14. Mattia Carpanese, I 1 1 1 2 5        
15. Kamil Pulczynski, PL 3 E E 1 4        
16. Patrik Búri, SK 0 2 2 T 4        
17. Adam Čarada, SK (res) 3 X E 3        
18. Jannik Klein, A 0 0 1 2 3        
19. Michal Tomka, SK 1 1 X 1 3        
20. Richard Geyer, D 0 0 1 E 1        
21. Stanislav Mělničuk, UA X – – – 0        

Poznámka: nadstavbová část závodu byla zrušena kvůli dešti

Foto: Miroslav Horáček

Bahno může mít také stříbrnou barvu

Bad Hersfeld – 23. srpna
Zlatý pohár FIM, tedy neoficiální mistrovství světa v kategorii 125 ccm se letos konal minulou sobotu v Bad Hersfeldu nedaleko Kasselu na pět set metrů dlouhé travnaté dráze. Nezkoumali jsme přesný překlad názvu města. Že Bad jsou lázně, je všeobecně známo, že Hersfeld znamená bahno, to jsme zjistili až v průběhu závodů.

A jak se chystal Shupateam na svou druhou letošní důležitou akci?

Technická příprava strojů, dvou čtyřventilů, a jednoho náhradního dvouventilu nebyla komplikovaná, v podstatě jen běžná údržba. Ladění a problémy s technikou, které jsme řešili před plzeňským evropským pohárem, nás tentokrát minuly a tak ke zjištění, že stroje fungují, jak je třeba, stačila běžná údržba.

K naprogramování zapalování PVL jsme použili poslední výsledky z brzdy pro co nejlepší průběh krouticího momentu. Zkontrolovali jsme funkci karburátorů, namáhané spoje, vyměnili olej, seřídili ventily a bylo hotovo. Motocykly byly připraveny pro Adama Fencla a nově pro Petra Chlupáče, který nahradil Romana Mádyho.

Spolupráce se střediskem mládeže SCM ve Slaném zafungovala k všeobecné spokojenosti a tak jsme v týdnu před závody předali oba ostré stroje určeným závodníkům. Petr Chlupáč odkroužil několik jízd v Pardubicích a na Markétě, aby se seznámil a sžil s novým strojem. Adam Fencl byl určitě vyježděný dostatečně, protože na stejném podvozku absolvuje celé letošní mistrovství republiky, a že by mohl pomýšlet na nejvyšší mety, dokazoval už v Plzni. V pátek jsme se přesunuli do Bad Hersfeldu.

S přepravou našich věcí na servis a prodej nám pomohli Chabařovičtí, a tak jsme v sobotu ráno začali v depu v klidu a pohodě s přípravou zázemí pro závodníky. Přejímka proběhla bez problémů, tedy u naší a polské výpravy, která jela celá také na motocyklech Shupa. Ostatní závodníci nevěnovali velkou pozornost předpisu o zadním blatníku. Po upozornění technickými komisaři, aby si dali vše do pořádku, se u našeho stánku vytvořila fronta a během asi pěti minut všechny předpisové zadní blatníky zmizely…

Odpoledne se kromě tréninkových jízd objevily i mraky a střídavé přeháňky přerušovaly plánovaný program a především zhoršovaly stav dráhy. Pořadatelé raději zkrátili tréninkový program o jednu jízdu a po sedmnácté hodině se konečně začalo závodit. Z našich kluků byl první na řadě s číslem osm Petr Chlupáč. V pořadí ve druhé jízdě neodstartoval a tudíž skončil bez bodu. Adam Fencl s číslem osmnáct se se startem vyrovnal velmi dobře a dovedl Shupu vítězně do cíle ve čtvrté jízdě.

V depu jsme se mezi rozjížďkami věnovali čistění strojů a vzhledem k náročnému terénu jsme kontrolovali gumihaltry, aby se neprotočila zadní pneumatika. U Adama jsme zjistili, že napětí chvíle nevydržel konec závitu jednoho ze čtyř svorníků hlavy. Naštěstí se na zbytek závitu dala chytit nová matice. Nakonec vydržela až do konce závodů pojištěná lepidlem na závity, našimi starostlivými pohledy a asi nejvíce vrstvou hutného hersfeldského bahna.

S dalšími rozjížďkami přibývaly dešové přeháňky a závod byl několikrát přerušen a do depa se nám vracely hnědé bahnem obalené koule. Naši kluci se ale s těmito motokrosovými podmínkami vyrovnali výborně a Adam Fencl nasbíral v rozjížďkách celkem patnáct bodů, nejvíce ze všech spolu s Holanďanem Jarno de Vriesem. Petr Chlupáč, který se stále zlepšoval a svou třetí jízdu dokonce vyhrál, měl bodů devět, což mu stačilo na finále B.

Petr Chlupáč skončil v béčku na čtvrtém místě, celkově tedy na devátém, což je pro něj při prvním startu na takhle náročném závodě určitě veliký úspěch. Ve finále A jsme měli tedy našeho největšího koně Adama Fencla, na dvouventilové Shupě jel Marcin Turowski.

Finálovou pětici doplnili výborně jezdící Kyle Bickley z Velké Británie a Holanďané Jarno de Vries, vítěz plzeňského evropského poháru, a Mika Meijer. Adam si vybral červenou dráhu a finále mohlo začít. Nejlépe odstartoval Angličan Bickley, za ním oba Holanďané a až čtvrtý byl v první zatáčce Adam.

Na protilehlé rovince to Adam perfektně podržel a oba Holanďany odsunul do pozice diváků. Meijerovi nakonec stroj vypověděl službu a de Vriese zdolal na Shupě výborně jezdící Marcin Turowski. Na Angličana to Adamovi už nestačilo, a protože ani jeden nechyboval, zlatý pohár FIM putoval do Anglie.

Adam Fencl vybojoval krásnou stříbrnou medaili a jeho druhé místo v tak náročném závodě patří mezi největší úspěchy našich kluků za poslední léta a také motocyklů Shupa. U Adama si toho obzvláště ceníme, protože závodění se může věnovat hlavně díky podpoře Davida Gacksche , který je mu víc jen než perfektním mechanikem.

Kluci, Adame a Petře, moc Vám děkujeme, byli jste perfektní. A Adamovi přejeme aby se mu stejně dařilo i v dalších věkových kategoriích.

Foto: Shupa Team