Chabařovice – 12. srpna
Ve čtyřech se v českých stopětadvacítkách závodilo naposledy loni v Divišově. Ani klasický rozpis šestnácti závodníků na dvacet jízd není v dějinách našich kolibříků neznámý, protože před deseti lety se dle něho jelo několik mistrovských závodníků. Na malé dráze však šlo při včerejším Euro Cupu v Chabařovicích o novinku. Sobotní evropský pohár v Divišově dodal část závodníků, přesto se podařilo zajistit kompletní pole. Krásné poháry zůstaly doma, protože se na pódiu objevili tři Češi. Jaroslav Vaníček neztratil ani jeden bod, Jan Jeníček v rozjezdu o druhé místo opravdu velice těsně porazil Vojtěcha Šachla.
Jan Jeníček, Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl stojí na stupních vítězů
1. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Jan Jeníček, Pardubice
3 3 2 3 2
13+3
3. Vojtěch Šachl, Divišov
3 3 3 1 3
13+2
4. Mateusz Lopuski, PL
2 3 3 3 1
12
5. Bruno Belan, Slaný
3 2 1 2 3
11
6. Kacper Makowski, PL
1 2 3 3 0
9
7. Pawel Trzesniewski, PL
2 1 2 2 2
9
8. Kacper Teska, PL
2 2 1 0 2
7
9. Adam Nejezchleba, Chabařovice
2 1 0 2 2
7
10. Frido Ving Viidas, EST
1 2 2 2 X
7
11. Mikolaj Krok, PL
1 0 1 1 3
6
12. Alexandra Schauer, D
0 1 1 0 1
3
13. Vojtěch Zamazal, Slaný
X L 2 L E
2
14. Tadeáš Růžička, Liberec
0 0 0 0 1
1
15. Nynke Sijbesma, NL
X F 0 1 X
1
16. Bruno Thomas, D
L L 0 1 L
1
Těsný dojezd rozjezdu – Jan Jeníček (modrá) a Vojtěch Šachl (červená)
Foto: Jiřina Šifaldová
Rozjížďky ve čtyřech se do českých stopětadvacítek vrátily po roce, rozpis šestnácti závodníků po deseti letech
Divišov – 11. srpna
Evropský pohár stopětadvacítek v Divišově nabídl plno jízd s dramatickými souboji, které se ovšem netýkaly trojlístku českých reprezentantů. Ti totiž se svými motocykly Shupa vesměs vedli již v první zatáčce a do cíle přijížděli s velkým náskokem. Jak Jaroslav Vaníček, tak Vojtěch Šachl dokonce vyhráli základní část bez ztráty květinky. Bez okliky přes finále B se do áčka rovnou kvalifikoval také Bruno Belan. Závěrečná část se již netýkala Matěje Frýzy, jenž do céčka nepostoupil jen díky horším pomocným kritériím, a Vojtěcha Zamazala, který celý závod prostál ve společnosti rodičů u vrat depa v pohotovosti jako náhradník, aniž by se mu však naskytla jediná příležitost vyjet na ovál. Jaroslav Vaníček připouštěl, že se mu před startem finále A vrátila nervozita, jíž se postupně zbavil při svém vítězném tažení. Avšak již v úvodním nájezdu měl situaci pevně pod svou kontrolou a jasně vedl před Brunem Belanem pádícím za stříbrem. Skvělou podívanou však servíroval Vojtěch Šachl, jemuž se nepovedlo dostat se dopředu tak rychle jako jeho reprezentační kolegové. Sotva se ale v nájezdu do druhého kola zbavil dotěrného Kacpera Makowskeho, udeřil na Sama McGurka. Angličan, jenž se mezi nejlepších šest dostal z finále B, se ovšem nemínil vzdát jen tak. Divišovský závodník byl ale v první zatáčce třetího kola nekompromisní, ale v závěrečném oblouku musel být ještě důraznější, aby se natáhl pro bronz. Nešťastnému Angličanovi se zpod brýlí řinuly slzičky jako hrachy, nicméně pódium pro sebe zabrali čeští kolibříci. A pakliže něčeho litovali, tak jenom absence šampaňského, jimž by zkropili nejen sami sebe, nýbrž i nadšené přihlížející.
Bruno Belan, Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl dobyli stopětadvacítkářskou Evropu
Česká stopětadvacítkářská velmoc
Český tým před závodem
Takové podmínky jako současná česká reprezentace plochodrážních stopětadvacítek měli u nás naposledy motokrosaři a soutěžáci někdy před třiceti lety. Vedle kompletního realizačního týmu SCM jim byla k dispozici rovněž parta ze Shupy posilněná tradičně o kouzelníka všech stopětadvacítek Petra Schmieda. A v neposlední řadě i tovární motocykly pražského výrobce.
Pole závodníků cestou na nástup
Nakonec po něm sáhnul vlastně jen Bruno Belan. Jaroslav Vaníček si do továrního stroje zamontoval svůj vlastní motor. Vojtěch Šachl nastoupil se svými podvozky i motory. Matěj Frýza dostal nabídku osedlat tovární dvouventil. Nicméně plzeňský chlapec přece jen stále stojí na samém počátku své závodnické kariéry a měl respekt před motocyklem zpřevodovaným na velké rychlosti. Nakonec ale neodolal a v jedné rozjížďce na něho přece jen usedl.
Jaroslav Šůs komentuje fakt, že závodníci preferovali své motocykly před továrními:
„Myslím, že je to nakonec jedno, důležité je, aby vyhrála Shupa.“
Marlon Hegener (zelená) vede první jízdu před Brunem Belanem (ČB), Pawlem Trzesniewskim (modrá), Frido Vingem Viidasem (bílá) a Harry McGurkem (žlutá)
Po tréninku se divišovským závodištěm proháněl. Měnil prázdné pytle v odpadkových koších na balóny. A bohužel také nosil do depa prach ze sousedního pole, které se poněkud bezohledný traktorista rozhodl kultivovat právě v nevhodný okamžik. Nicméně devatenáct nejmladších závodníků se záhy představilo divákům na nástupu a pak už se šlo zápolit o evropský pohár.
V rozjížďce s číslem jedna vyrazil do čela Marlon Hegener sledovaný Pawlem Trzesniewskim. Bruno Belan jel za nimi a přetahoval se o třetí příčku s Frido Vingem Viidasem. Sergej Ljatosinskij, který dnes předsedal jury ukazoval svoji fotografii ze stupňů vítězů s jeho dědečkem. V úvodním nájezdu druhého kola ovšem Estonec upadl. Protože se nezvedal, zablikala červená světla a traťoví maršálové mávali červenými vlajkami.
Frido Ving Viidas po svém pádu v první jízdě
Estonský závodník naštěstí vyvázl z incidentu nezraněn, nicméně byl pochopitelně diskvalifikován z repete, které Bruno Belan pochopil jako druhou šanci. Vnějškem prvního oblouku letěl do vedení jako stíhačka vystřelená z letadlové lodi. Inkasoval drsnou ránu od Marlona Hegenera, který se cpal dopředu, ale krizový moment dokázal naprosto mistrovsky ustát.
Bruno Belan (ČB), Marlon Hegener (zelená) a Pawel Trzesniewski (modrá) v ostrém souboji
Ve výjezdu z úvodního oblouku převzal vedení Pawel Trzesniewski. Bruno Belan zatížil své konto čtyřmi body, což samozřejmě nebylo nikterak špatné. Jenže z českého úhlu pohledu měly lepší časy teprve přijít. První jízda byla z devíti rozjížděk základní části jedna ze dvou, jejímž cílem neprojížděl náš reprezentant jako vítěz!
Pódium vyhrazené pouze pro Čechy
Matěj Frýza nepostoupil do finálové části na pomocná kritéria
Ve druhé jízdě měl Vojtěch Šachl náskok bratru poloviny rovinky, než stačil vjet do druhého kola. Celá zápletka se točila okolo Bruna Thomase. Na našich oválech dobře známý Němec ještě nikdy nejel závod takové důležitosti. A tak byl pořádně nervózní nejen on, nýbrž také jeho rodiče a sestřička Frieda, která sama usedá za řidítka malého motocyklu.
Vojtěch Šachl (žlutá) se dostává do vedení před Luke Harrisona (ČB) a Bruna Thomase (zelená)
Bruno Thomas byl dlouho druhý za Vojtěchem Šachlem, než jej na sklonku druhého kola předjel Luke Harrison. Hned vzápětí dominoval Jaroslav Vaníček. Měl již astronomický náskok ve chvíli, kdy Sam McGurk v první zatáčce druhého kola objel druhého Lucu Kastnera. A Češi dominovali i nadále. Vojtěch Šachl se v první zatáčce mihnul okolo Frido Vinga Viidase jako, kdyby ho potkal Sam McGurk estonského závodníka předčil ve chvíli, kdy se domácí borec mohl opřít o svůj olbřímí náskok.
Jaroslav Vaníček (16) vede před Lucou Kastnerem (18), Samem McGurkem (17), Mateuszem Lopuskim (15), Alexandrou Schauer (13) a Nigelem Hummelem (14).
Rozjížďku s číslem pět vyhrál Jaroslav Vaníček stylem start – cíl. Šestá jízda se opakovala vinou pádu Nicka Colina Haltermanna. Jenže incident se odehrál v první zatáčce, takže Němec mohl na start repete. Bruno Belan prve suverénně vedl. Opakovačka nepřinesla pro něho nic složitějšího než, že ještě v úvodním nájezdu za sebou nechal Harryho McGurka.
Kacper Makowski (zelená) vs. Frido Ving Viidas
Byl to vskutku charakteristický obrázek! Slaňák spěl nezadržitelně k pěti bodům, zatímco zbývající pětice za jeho zády jen vřela iniciativou, aby se navzájem obrala o body. Poslední série základní části už na podobném image neměla změnit takřka vůbec nic. Sedmá jízda se opakovala vinou pádu Lucy Kastnera v první zatáčce. Nicméně stejně jako v prvním případě i při repete na čele naplno úřadoval Vojtěch Šachl.
Charakteristický obrázek – Jaroslav Vaníček už v prvním zatáčce bezpečně vede před celou smečkou svých pronásledovatelů
Hned poté v osmé jízdě Jaroslav Vaníček v prvním nájezdu dostal Pawla Trzesniewskieho, aby stejně jako Vojtěch Šachl také on uzavřel své účinkování v základní části uzavřel bez ztráty jediného bodu. Rovnou do finále A se kvalifikoval také Bruno Belan. Slánský závodník ale v deváté jízdě trčel za Kacperem Makowskim, jehož se vytrvale snažil připravit o druhou pozici, zatímco na čele řádil Frido Ving Viidas.
Nick Colin Haltermann (ČB) v drsném souboji s Nigelem Hummelem (zelená) a Harry McGurkem (červená)
Finálová část české fanoušky zaměstnala vlastně až ve svém závěru. Vojtěch Zamazal byl celou dobu v plné pohotovosti, aby vyjel na ovál, nicméně pro prvního náhradníka se nenašla vůbec žádná příležitost k výjezdu na ovál. Matěj Frýza inkasoval dva body, většinu závodu měl vrch nad Nickem Colinem Haltermannem. Jenže Němec na závěr vylepšil svou nulu dvěma body a to shodou okolností i na Plzeňanův úkor. A tak se na finále C mohl těšit on.
Marlon Hegener vede finále B před Samem McGurkem a Frido Vingem Viidasem
Finálový program ale odstartoval finále B, odkud se první dva měli kvalifikovat do áčka. Ačkoliv Frido Ving Viidas odstartoval nejlépe, záhy jej minuli Marlon Hegener a Sam McGurk,kteří se tím pádem dostali na startovní rošt finále A. Céčko vzápětí vyřešilo pořadí závěrečné třetiny aktuální klasifikace. Vyhrál jej Luca Kastner, když v první zatáčce minul Mateusze Lopuskeho.
Petr Šachl si uvědomuje pozadí bronzového úspěchu svého syna Vojtěcha:
„Díky Vencovi Hromasovi, vyjde nám vždycky vstříc.“
Luca Kastner a Sebastian Lopuski na čele finále C
Hned nato Jaroslav Vaníček pospíchal od výjezdu na dráhu, aby do nádrže svého motocyklu dolil palivo. Spěch však nebyl na místě, protože pořadatelé se svou vymazlenou dráhu rozhodli vylepšit ještě jednou úpravou. A tím pádem se ve vratech místo šestice aspirantů na stupně vítězů objevil červený Zetor.
Jaroslav Vaníček a Bruno Belan jezdí na čele finále A
Netrvalo však dlouho a áčko bylo připraveno. Sam McGurk se rozhodně nemohl stydět za svou reakci na let pásky k divišovskému nebi. Jenže Jaroslav Vaníček spěl za splněním svého snu a v první zatáčce se okolo Angličana prohnal do čela. Táhnul přitom za sebou Bruna Belana jako na provázku. Vojtěch Šachl byl v té chvíli čtvrtý.
Vojtěch Šachl (zelená) ze všech sil útočí na Sama McGurka
V nájezdu do druhého kola se zbavil Marlona Hegenera, jehož posléze v oblouku u depa podjel Pawel Trzesniewski. Divišovský závodník si ale nedokázal srovnat v hlavě, že by v domácím závodě, kde jeho akční snímek zdobil plakát, skončil těsně pod pódiem. Sam McGurk jej brzy měl za svými zády.
Exploze české radosti
Od bronzu jej dělilo jedno jediné kolo. V první zatáčce se Vojtěch Šachl nekompromisně natáhnul pro třetí pozici. Byl odražen, ovšem jen proto, aby v posledním oblouku byl ještě nekompromisnější. Do cíle vskutku dorazil před Angličanem. A tak se na stupně vítězů vůbec žádný cizinec již nevešel.
Hlasy z depa
„Dobrý, dobrý,“ zářil Jaroslav Vaníček. „Dráha byla dobrá, líbilo se mi to. Motorka jela dobře, nakonec jsem jal na svý. Dobře se mně ovládá a dokázali jsme ji vychytat. Zezačátku jsem byl nervózní na startech. Pak to přestalo, jak jsem se do toho položil. Ale před finále jsem už byl nervózní hodně. Start mi vyšel, dal jsem plnej‘ plyn a ujížděl pryč.“
„Výborný,“ hodnotil Bruno Belan své druhé místo. „Motorka jela, šlapala. Ve finále jsem si vzal venek. Odtud se mi nejlíp jelo, nikdo mě tam neskříp‘. Jsem hodně spokojenej‘.“
„Dobrý,“ říkal Vojtěch Šachl, aby se pustil do líčení klíčových okamžiků finále A. „Věřil jsem v to, že to vyjde. Snažil jsem se pozorovat jeho (Sama McGurka – pozn. redakce) chyby. Nakonec mě natlačil a já mu to poslal po manťáku.“
Vojtěch Šachl srdnatě dotírá ve finále A na Sama McGurka
TOT
C
B
A
1. Jaroslav Vaníček, CZ
5 5 5
15
1.
2. Bruno Belan, CZ
4 5 3
12
2.
3. Vojtěch Šachl, CZ
5 5 5
15
3.
4. Sam McGurk, GB
4 4 3
11
2.
4.
5. Pawel Trzesniewski, PL
5 2 4
11
5.
6. Marlon Hegener, D
3 4 2
9
1.
6.
7. Frido Ving Viidas, EST
X 3 5
8
3.
8. Luke Harrison, GB
4 3 4
11
4.
9. Kacper Makowski, PL
2 2 4
8
5.
10. Harry McGurk, GB
2 4 1
7
6.
11. Luca Kastner, D
3 3 X
6
1.
12. Mateusz Lopuski, PL
2 1 3
6
2.
13. Alexandra Schauer, D
1 0 2
3
3.
14. Nynke Sijbesma, NL
1 1 1
3
4.
15. Bruno Thomas, D
3 2 0
5
5.
16. Nick Colin Haltermann, D
0 0 2
2
6.
17. Matěj Frýza, CZ
1 0 1
2
18. Nigel Hummel, NL
0 1 0
1
19. Vojtěch Zamazal, CZ (res)
DNR
Finále A: zleva Bruno Belan, Vojtěch Šachl, Jaroslav Vaníček, Marlon Hegener a Sam McGurk
Foto: Karel Herman
Jaroslav Vaníček dovezl českou vlajku až na vrchol
Chabařovice – 11. srpna
Vše je připravené a už netrpělivě vyhlížíme účastníky pilotního závodu Europe Cup 125ccm na krátké dráze v Chabařovicích. Účast přislíbilo Polsko, Německo, Holandsko a Estonsko, Anglie zatím nepotvrdila. Česká republika bude mít čtyři želízka v ohni, tak budeme držet palce, aby alespoň jeden, z nádherných pohárů, zůstal doma. Startujeme zítra ve třináct hodin.
Chabařovice – 6. srpna
Před evropským pohárem stopětadvacítek se v sobotu v Divišově konalo soustředění, které bohužel nepřineslo mnoho štěstí Milanu Dobiášovi. V zatáčce upadl a dle informací od samotného závodníka si na čtyřikrát zlomil ruku. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.
Milan Dobiáš nešťastně vypadl z evropského poháru v Divišově
Volný víkend bez jediného podniku ranku mistrovství světa či Evropy a bez polské ligy využili v řadě zemí k pořádání svých národních šampionátů. Svých mistrů, někde i juniorských se dočkali v Dánsku, Polsku, kde konali i závod nejlepších osobnostní své extraligy, Švédsku, Německu, Finsku a Slovinsku. Rovněž v Liberci se konal skvělý šampionát dvojic a v Žarnovici další kolo extraligy. Za hranicemi se však čeští a slovenští závodníci v uplynulém týdnu objevovali prakticky jen sporadicky. A nebýt Martina Málka, točil by se dnešní díl pravidelné pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z pouze okolo úterního jedenáctého kola švédské Elitserien.
Martin Vaculík odjel ze Švédska nezraněn, takže včera mohl dotáhnout Žarnovicu na pódium v české extralize
Indianerna Kumla vyjela do Malilly, kde místní Dackarně podlehla 41:49, přičemž o bonusový bod přišla ještě menším rozdílem (87:93). Václav Milík se na výsledku podílel osmi body (2 1 2 1 2).
Do nejvyšší švédské soutěže se letos poprvé vrátil Martin Vaculík. Jeho Västervik doma prohrál s Rospiggarnou Hallstavik 36:54. Slovák skóroval sedmi body s jedním bonusem (2 3 2 0), ale po pádu v rozjížďce s číslem patnáct musel opustit závodiště v sanitce. Stěžoval si na bolesti v noze, kterou si zranil v dubnu. Naštěstí ještě v průběhu noci informoval, že je v pořádku, a včera mohl startovat v žarnovické extralize.
Mezinárodní pouťák na trávě v Melsungenu měl program na dva dny. „V sobotu tam byl závod enduro,“ říká Martin Málek. „A přitom jsme měli tréninkový den. Tak jsme spíše místo formy přitahovali šrouby na opravených motorkách a zkoušeli všechno možné.“
Hlavní kategorii A-Solo včera vyhrál James Shanes (24 bodů) a spolu s ním si na pódium vyskočili také Andy Appleton a Martin Smolinski (oba 19). Martin Málek (5) byl v osmičlenném poli sedmý, ale byl nejlepší v závodě o traťový rekord.
Martin Málek vyhrál v Melsungenu Bahnrekord, takže si zlatý věnec mohl dát na krk i David Lizák, který březolupskému závodníkovi pomáhal spolu s Martinem Čermákem
„Krom teda velkého vedra byla dráha celkem náročná, dost prokropená a dost hluboká,“ líčí. „Bohužel v neděli při závodě se mi moc nedařilo a byly jen tři jízdy v základní části a pak finále. Já nezačal zrovna nejlíp. Nakonec ještě před naší první jízdou jílovou dráhu nakropili a udělali z toho pěknou klouzačku, kde byl každý rád za to, že se udržel na motorce. Já dojel hned na úvod poslední. V druhé jízdě to vypadalo podobně, špatný start, z výjezdu jsem dostal takovou cejchu, že mi to vytrhlo chcípák. Na poslední jízdu jsem vyměnil jedničku a hned to bylo lepší. Odpálil jsem jako první před Shanesem a Smolinskim, ale dlouho mi to nevydrželo, zastavili jízdu a já jsem se při opakovačce doklouzal do cíle jako třetí. Ale jedno pozitivum krom spousty závodních zkušeností přece jen bylo. Vyhrál jsem Bahnrekord. Tak jsem neodjížděl úplně tak zklamaný. Bylo vidět, že mi to zas tak špatně nejede… Děkuju klukům Matesovi Čermákovi a Davidu Lizákovi za dobrou spolupráci!“
Obrovská vedra sužují naši zemi, takže je svým způsobem možná dobře, že termínový kalendář na přelomu července a srpna připomíná spíše noty na buben. Nicméně včera Divišov zažil úžasný osmihodinový maratón, během něhož byli korunováni šampióni v obou věkových kategoriích, a ve kterém pokračovaly také obě republiková mistrovství stopětadvacítek. Pokud se jako tradičně máme ohlédnout za působením našich závodníků za hranicemi, vedle challenge v Landshutu zmiňovaném v jiném článku nás bude zajímat především Polsko a Německo.
Na lize v Polsku
Na dráze v Poznani v sobotu trénovala rovněž Sindy Weber
Švédská Elitserien měla v úterý volný den, nicméně čtvrtek přinesl zprávu o angažmá Martina Vaculíka ve Västerviku, jehož vedení využilo otevřeného přestupového okénka, a zajistilo si Slovákovo angažmá.
Hned další den Martin Vaculík startoval v Gorzowě. Třinácté kolo základní části polské extraligy je sice na programu až za tři týdny, nicméně duel Gorzow vs. Leszno se konal v předstihu. Dramatické klání nakonec skončilo remízou 45:45. Bonusový bod za lepší skóre 93:87 z obou duelů připadl Lesznu. Slovenský borec se prezentoval deseti body (1 2 2 2 3).
Včera Gorzow v rámci jedenáctého kola vyjel do Tarnowa, kde splnil úlohu favorita přesvědčivou porážkou domácího celku 38:52. Odvezl si také bonusový bod (105:75) a v aktuální tabulce je druhý za Lesznem. Martin Vaculík skóroval devíti body se dvěma bonusy (1 1 2 3 2).
V neděli měla německá plchodrážní dívka pech v Divišově
Wroclaw doma porazila Czestochowou 48:42, ale bonus jí těsně unikl (89:91), přesto je třetí právě před svými včerejšími hosty. Václav Milík opět bodoval jako podle sinusovky (3 0 3 0 1) a odvezl si sedm bodů.
Gniezno hostilo Krakov, ale Eduard Krčmář v sestavě nefiguroval. Na sobotním tréninku v Poznani se objevila také Sindy Weber, jež měla na druhý den v Divišově pech. Z kvalifikace smolně vypadla, navíc si musela chladit bolavé koleno mokrým ručníkem. V sobotu se nedostal do akce ani Matěj Kůs, protože odvetu KO Cupu Workington vs. Newcastle spláchnul déšť.
Na trávě ve Willingu
Martin Málek dopadl ve Willingu pdobně jako sedláci u Chlumce
Tradiční pouťák na travnaté dráze hostil včera Willing, kde se v akci objevují čeští závodníci již tradičně. Karel Kadlec zde před třiceti lety absolvoval svůj první mezinárodní závod na travnaté dráze a k tomuto výročí dostal od pořádajícího Jawa Clubu zlatou helmu a pohár.
Ostatním Čechům se zas až tolik nevedlo. Hynek Štichauer díky svému nabitému programu, a protože nesehnal mechanika, ze závodu vycouval. Díky tomu se Michal Dudek posunul ze skupiny B do elitní A. Vzhledem k mnoha pádům na prašné dráze absolvoval dokonce finále, pro něž zbylo jen pět závodníků. Slánský borec v něm byl pátý, avšak body se sčítaly, takže mu patří konečná sedmá příčka.
Martin Málek nyní nedostál pozici favorita a skončil jedenáctý. „To byl jakýsi zkurvený letecký den,“ nebere si pražádné servítky, sotva vyslovíte slůvko Willing. „Rozbité obě motorky a cíl jsem viděl jen jednou z druhé pozice.“
Jak se něco takového mohlo schumelit? „První jízdu jsem byl třetí a dost to ještě klouzalo,“ pouští se do vyprávění. „Zkoušel jsem se dostat vnitřkem před Halla, ten mě zavřel, abych do něj nevrazil, přetočil jsem se, vzápětí se mi to kouslo a byla z toho naštěstí jen zkřivená motorka.“
Smutný konec Jawy ve Willingu
Druhá jízda přinesla zlepšení. „Dojel jsem druhý, ale to už jsem si řekl, že ten zbytek závodu nějak dojedu,“ pokračuje Martin Málek. „No, a závěrečná třetí jízda a ve výjezdu se do mě přiřítil venku James Shanes. Na chvíli jsme se zahákli a já to zase neustál. Tak jsem už neměl, na čem jet. Akorát nechápu, jak to Shanes mohl ustát. Když jsem se sbíral ze země, hledal jsem ho, kde se váli. A mistr mi pak přijede s omluvou, že v tom prachu nic neviděl.“
Díky vítězství ve všech rozjížďkách právě James Shanes vyhrál i celkově. Na pódiu se vešli ještě Stephan Katt a Martin Smolinski. Ten stejně jako Richard Hall závod nedokončil, když se mu v poslední jízdě vzepjal motocykl a on skončil v děsivém pádu, při němž si zlomil i kšilt na přilbě.
