Bad Hersfeld – 17. srpna
Zach Wajtknecht, mimo jiné někdejší arci rival Patrika Mikela v období dvěstěpadesátek, skončil loni na nejnižším stupínku pódia evropského šampionátu na travnaté dráze. V letošním ročníku se však pronikavě zlepšil. Ve finále A porazil Kennetha Kruse Hansena, jenž do té chvíle neznal nic než vítězství, a stal se šampiónem starého kontinentu. Před Dánem byl v cíli rovněž Paul Hurry. Martin Málek byl třetí ve finále B a postup mezi nejlepší šestku mu unikl o vlásek. Josef Franc se vrací s dvanáctým místem.
Paul Hurry, Zach Wajtknecht a Kenneth Kruse Hansen stojí na stupních vítězů
„V tréninku vše fungovalo, dráha byla hodně technická,“ vypráví Martin Málek. „Začal jsem dobře, chvíli jsem jezdil první, ale předjel mě Wajknecht. Druhou jízdu jsem trochu hůř odstartoval a jezdil poslední, ale nakonec dojel čtvrtý, aspoň pro dva body.“
Nicméně poté se podmínky zcela zásadně změnily. „V průběhu druhé jízdy začalo pršet a pak už to nebylo o závodění, spíš o tom kdo se udrží na motorce,“ přibližuje březolupský závodník. „Pršelo až do konce závodu. Nakonec z toho bylo B-finále, udržel jsem se na motorce až do cíle, tak z toho bylo krásné sedmé místo. Ale podmínky na dráze nebyly zrovna regulérní. Tak jsem aspoň rád, že jsme v pořádku odjížděli do Eenrumu.“
Pardubice – 17. srpna
Celkem jednatřicet mladíků se ve dvou semifinálových závodech v pardubickém Svítkově utkalo o postup do nedělního finále evropského poháru dvěstěpadesátek v Divišově. Páteční krupobití zkomplikovalo pořadatelům přípravu dráhy, ale nakonec se svého úkolu jako tradičně zhostili se ctí. O vyrovnanosti obou mítinků svědčí i vypsání čtyř dodatkových jízd. Z trojice českých reprezentantů se kvalifikoval pouze Milan Dobiáš a to na základě práva pořadatelské země mít ve finálové startovní listině svého zástupce. Chabařovický závodník handicapovaný vyšší hmotností a menším výkonem motoru byl ve druhém semifinále jedenáctý. Konec prvního mítinku zastihl debutujícího Jana Jeníčka na jedenácté a Michala Bašteckého na patnácté pozici. Pražan však závod nedokončil, když se převrátil na startu rozjížďky s číslem dvanáct a utrpěl zlomeninu prstů na noze.
Semifinále 1: Mathias Pollestad, Erik Bachhuber a Oskar Paluch
Nízké ambice českého dua
Pardubický funkcionář Martin Kratochvíl si nenechal příležitost pořídit si snímek s Erikem Gundersenem
Před obědem se na svítkovském nebi honily mraky, avšak včerejší krupobití již bylo zapomenuto. Sluníčko postupně získávalo vrchu a do akce se chystala první polovina semifinalistů evropského poháru. Nutno dodat, že menší polovina. Rakušan Sebastian Kössler, jenž loni se svým čtvrtlitrem u nás zkoušel i juniorku, totiž do Pardubic nedorazil.
Krátce před čtrnáctou se depo rozburácelo hlukem ohřívaných motocyklů, který vzápětí na slavnostním nástupu vystřídaly tóny české hymny. Záhy se vyplnily uvážlivé prognózy, že se skladba Kde domov můj rozhodně při vyhlašování opakovat nebude. A že Češi pojedou svůj vlastní interní závod, aby ten nejlepší z nich postoupil do zítřejšího finále v Divišově jen z titulu naplnění reglementu o zajištění účasti domácího reprezentanta.
Jan Jeníček debutoval v sedle dvěstěpadesátky
Jan Jeníček měl před závodem za sebou s dvěstěpadesátkou pouhé tři tréninky, přičemž ten poslední byl oficiální před dnešním mítinkem. Body bral jen na úkor soupeřů, kteří měli smůlu, a nakonec skončil třináctý. Michal Baštecký dopadl ještě hůře, když se opět zapletl s paní smůlou.
Ani ve čtvrté, ani v páté jízdě nebodoval, když se postavil na startovní rošt rozjížďky s číslem dvanáct. Jenže na hned po vylétnutí pásky se převrátil. Skončil v sanitce s podezřením na frakturu prstů u nohy, kterou mu měla způsobit plechová bota, jež se při incidentu ohnula. Vyšetření v nemocnici však zaplaťpánbůh původní diagnózu nepotvrdilo, avšak závod byl pro Pražana tak či onak ztracený.
Zleva Michal Baštecký, Jesper Knudsen, Ludvig Selvin a Oskar Paluch
Shodou okolností repete rozjížďky s číslem dvanáct začalo zamotávat uzel závěrečné klasifikace. Nejlépe odstartoval doposud neporažený Mathias Pollestad, jehož však vnějškem první zatáčky vystřídal Erik Bachhuber, na jehož kontě se rovněž doposud skvělo šest bodů. Jeho rodiče, kteří mu v depu ukrutně fandili, však nyní drželi své palce nadarmo. Norský borec se totiž postaral o fantastický závěr.
V posledním kole udeřil na vedoucího Němce spodní stranou. Oba jeli bok po boku až na cílovou rovinku. Až tam došel strhující souboj svého rozuzlení a Mathias Pollestad se pod šachovnicovou vlajkou v rukou Jaroslava Kocka prohnal o chloupek dříve. Osud však chtěl, aby se oba závodníci potkali ještě jednou.
Většina motocyklů musí z parc fermé ven
Erik Bachhuber (modrá) jde do čela druhé jízdy před Sama Hagona (žlutá), Rasmuse Pedersena (červená) a Viljama Lappiho (bílá)
Norova kosa totiž narazila na kámen v podobě Oskara Palucha. Polák šel také od vítězství k vítězství a jedinou výjimkou na jeho šňůře přinesla rozjížďka s číslem sedm. V ní se mu nepovedl start a ve snaze urvat aspoň druhé místo pomohl na zem Noelu Wahlqvistovi. A za svůj skutek nemohl nebýt diskvalifikován.
V rozjížďce s číslem sedmnáct si Sam Hagon svým ulitým startem vykoledoval žlutou kartu, aby posléze Oskar Paluch odvedl Mathiase Pollestada. Konto norského závodníka hned nato srovnal Erik Bachhuber a bylo jasné, že nás čeká rozjezd o vítězství. Jesper Knudsen nakonec kraloval dvanácté jízdě. Noel Wahlqvist párkrát ťuknul do Rasmuse Pedersena.
Mathias Pollestad (červená) útočí na Noela Wahlqvista (modrá)
V první zatáčce třetího kola jej nakonec vyhnal ven a zmocnil se druhé příčky. A tím pádem srovnal dvanáctibodový krok nejen s Dánem před sebou, nýbrž i Oskarem Paluchem. Aby toho nebylo málo, tříčlenný rozjezd se musel konat také o dvě poslední postupová místa. V uzavřeném parkovišti zůstalo jen sedm motocykl, pro osm si přišli jejich majitelé, aby je osedlali pro dodatkové jízdy.
Nejprve Ludvig Selvin a Viljam Lappi nechali Samu Hagonovi pro divišovské finále pouze post náhradníka. Fin kroužil radostí kolečka ve stylu Krzyzstofa Nowackeho, než jej Petr Moravec v roli spíkra vyhnal ven. Pak Piotr Paluch pokračoval ve vítězném tažení a pojistil si bronz. Nakonec Erik Bachhuber dnes podruhé odvedl Mathiase Pollestada a nechal na svou počest zaznít německou hymnu.
Milan Dobiáš v boji s handicapy
Sam McGurk (modrá) jde do vedení před Jonnyho Wynanta (žlutá) a Patricka Skaarupa (bílá)
Nebe se kabonilo čím dál tím víc. A meteorologické radary sunuly ve svých predikačních scénářích husté mraky stále blíž a blíž Svítkovu. Nakonec spadlo jen pár kapek někdy na přelomu třetí a čtvrté série, což o necelou hodinu dříve nemohl tušit vůbec nikdo. Nástup byl proto zrušen a druhé semifinále začalo rovnou rozjížďkou s číslem jedna.
Protože se v úvodním závodě žádný z českých reprezentantů neumístil mezi nejlepší osmičkou nikdo, před podvečerním závodem bylo cizincům jasné, že jedou jen o sedm postupových míst. Šlo jen o to, jestli Milan Dobiáš skončí do osmé pozice nebo postoupí jako náš nejlepší borec. Že by nepřekonal třináctého Jana Jeníčka z odpoledního klání, nepochyboval vůbec nikdo.
Milan Dobiáš (bílá) má za sebou Toma Fingera (modrá) a Jespera Valanda (červená)
A vskutku. Chabařovický závodník, který jede dvěstěpadesátky poslední sezónu, vzhledem k urostlejšímu postavě ve srovnání se svými protivníky přece jen postrádal koníky navíc. Ke všemu divišovský producent prohospodařil svůj úvodní nástup v kubatuře ve prospěch italského GM.
Milan Dobiáš jako jediný z českého trojlístku dnes dokázal porážet soupeře. Dvakrát skončil druhý, byť pravda v rozjížďce s číslem patnáct mu ke dvěma bodům pomohl defekt Noaha Moose, dánského závodníka s korejskými kořeny. Na druhou stranu ukázkou výše popsaných handicapů se stala desátá jízda.
V ní český reprezentant odstartoval hned za Francisem Gustsem. V prvním ohledu jej podjel Gustav Grahn, jakoby jej potkal, a hned se pustil do vedoucího Lotyše. V nájezdu do druhé zatáčky jej následoval Mathias Karlssen a Milan Dobiáš navzdory povedenému startu skončil bez bodu. Nakonec skončil jedenáctý a se svým dědou Milanem Línkem se mohl chystat na cestu do Divišova.
Vabank Jonnyho Wynanta
Před Francisem Gustsem (bílá) Casper Henriksson (červená) své vedení uhájil
I druhé semifinále slynulo vyrovnaností. Svého neporazitelného suveréna mělo pouze dvě série, když Casper Henriksson vyhrál rozjížďky s čísly čtyři a šest. V prvním případě stylem start – cíl, podruhé proháněl Francise Gustse, dokud jej v závěrečném okruhu nepředjel po protilehlé rovince.
Lotyš se přitom zařadil do okruhu Švédových nejbližších pronásledovatelů. Stejně jako on se na pět bodů dostali Damian Ratajczak, Mateuzs Panicz a Ben Ernst. Jenže o punce neporazitelnosti Caspera Henrikssona připravil někdo jiný.
Damian Ratajczak (žlutá) v duelu s Benem Ernstem (červená)
Jonny Wynant v rozjížďce s číslem dvě jezdil celá dvě kola vedle Sama McGurka, nicméně o triumf jej nepřipravil. Ve svém boxu proto vylepšil set up svého motocyklu a vedl osmou jízdu až do závěrečného oblouku, v němž zůstal stát. Doběhl si pro bod, který jej v konečném důsledku postavil na pódium. Leč nepředbíhejme…
Na prahu třetí série totiž Jonny Wynant nebojoval o poháry, ale o holý postup. Vabank mu vycházel naprosto dokonale. V jedenácté jízdě ujel dosavadnímu suverénovi Casperu Henrikssonovi a až do konce mítinku neznal jiný výsledek než vítězství. Skončil s dvanácti body, a protože se výpadky nevyhnuly nikomu, nebyl sám.
Patrick Skaarup (červená) se brání Benu Ernstovi (žlutá)
V rozjížďce s číslem osmnáct Mateusz Panicz zkraje druhého kola uštval Francise Gustse, takže se Němcovi vyrovnali oba. A na samotný závěr odvedl Caspera Henrikssona ještě Ben Ernst. Švédovi stačilo třináct bodů na celkový primát, úřadující světový šampión kubatury musel s ostatní trojicí dvanáctibodových do rozjezdu.
Nechybělo mnoho a bylo potřeba se rozjíždět rovněž o postup. Jenže zatímco Damian Ratajczak hrál v rozjížďce s číslem devatenáct velké sólo, ve druhém kole se Gustav Grahn dostal před Patricka Skaarupa ve druhé zatáčce. Švéd se svým manévrem kvalifikoval do Divišova rovnou, na Dána však nezbyl ani post náhradníka.
Čtyři závodníci se rozjížděli o druhé místo: Jonny Wynant (červená), Ben Ernst (bílá), Francis Gusts (modrá) a Mateusz Panicz (žlutá)
A tak se bojovalo ještě v parc fermé. Dán však do švédského závodníka jen strčil, pak se však navzájem zalekli sami sebe stejně jako jejich otcové, kteří chránili své potomky. Vikingská bitva vyšuměla do ztracena, než vlastně začala a tak skončila historií prakticky nezaznamenána.
Na ovále se mezitím chystal rozjezd o druhé místo. Jonny Wynant v něm hrál hlavní roli. A již od vylétnutí pásky vypálil dopředu před Francise Gustse, Bena Ernsta a Mateusze Panicze. Jenže dnes bylo jen semifinále a o titul se jelo až nazítří v Divišově.
Semifinále číslo dvě: Jonny Wynant, Casper Henriksson a Francis Gusts
semifinále 1:
1. Erik Bachhuber, D
3 3 2 3 3
14+3
2. Mathias Pollestad, N
3 3 3 3 2
14+2
3. Oskar Paluch, PL
3 U 3 3 3
12+3
4. Jesper Knudsen, DK
2 2 3 2 3
12+2
5. Noel Wahlqvist, S
2 2 3 3 2
12+1
6. Rasmus Pedersen, DK
2 3 2 2 1
10
7. Ludvig Selvin, S
1 2 2 1 2
8+3
8. Viljam Lappi, FIN
1 1 1 2 3
8+2
9. Sam Hagon, GB
0 3 2 2 1
8+1
10. Fabian Ragus, PL
3 1 1 0 2
7
11. Marlon Hegener, D
1 2 0 1 1
5
12. Markus Maximus Lill, EST
2 1 0 1 0
4
13. Jan Jeníček, CZ
1 0 1 1 0
3
14. Jacob Johansen, DK
E 1 E 0 1
2
15. Michal Baštecký, CZ
0 0 X – –
0
semifinále 2:
1. Casper Henriksson, S
3 3 2 3 2
13
2. Jonny Wynant, D
2 1 3 3 3
12+3
3. Francis Gusts, LAT
3 2 3 2 2
12+2
4. Ben Ernst, D
3 2 3 1 3
12+1
5. Mateusz Panicz, PL
2 3 1 3 3
12+0
6. Damian Ratajczak, PL
2 3 0 3 3
11
7. Gustav Grahn, S
1 3 2 2 2
10
8. Sam McGurk, GB
3 0 3 1 1
8
9. Patrick Skaarup, DK
1 1 2 2 1
7
10. Mathias Karlsen, DK
2 1 1 1 2
7
11. Milan Dobiáš, CZ
0 2 0 2 1
5
12. Gert Heinvee, EST
1 2 0 1 0
4
13. Noah Moos, DK
0 0 2 E 1
3
14. Tom Finger, D
0 1 1 0 0
2
15. Tino Bouin, F
1 F 1 0 0
2
16. Jesper Valand, N
0 0 0 0 0
0
Z českého trojlístku pojede divišovské finále pouze Milan Dobiáš
Pardubice – 9. srpna
Setkání u stolečku před stánkem s párky v pardubickém depu před semifinále evropského poháru do devatenácti let bylo přece jen nečekané. Hynek Štichauer vyprávěl o svých plánech na dlouhodrážní challenge, Milan Kůs zase o své nové roli plzeňského trenéra. Jeho syn Matěj se na téma své další kariéry příliš nevyjadřoval, nicméně jeho motocykly o víkendu závodily.
Pronajal si je totiž Aleksander Kajbušev. „Oni mě kontaktovali,“ komentoval situaci Matěj Kůs. „Je až z Balakova, to je daleko, aby vez‘ motorky. Aspoň vylítají pavouci z vejfuku (smích).“
Navzdory jazykové bariéře se mladému Rusovi spolupráce s českým exmistrem vyplatila. V pátečním semifinále stál na pódiu. V Žarnovici mu k němu scházel kousíček. Mohl jedině litovat najetí do pásky v sedmé jízdě.
A pak výprasku, který mu o čtyři rozjížďky později uštědřil český tandem Jan Kvěch – Petr Chlupáč. Přitom v Žarnovici byl jediný, kdo porazil Jevgenije Sajdulina, čímž pomohl Janu Kvěchovi na trůn evropských devatenáctek.
Matěj Kůs v akci coby mechanik Aleksandera Kajbuševa
Mořina – 15. srpna
Logickým nominačním krokem pro evropské finále dvojic, které se koná poslední čtvrtek v měsíci v ruském Balakovu, bylo reprízovat obsazení z race-off Speedway of Nations. Jenže Jan Kvěch o dva dny později nastoupí v evropském finále juniorů v Rovně. K Václavu Milíkovi a Eduardu Krčmářovi se z více uchazečů dostal Ondřej Smetana. Přitom jej čeká dlouhý zápis do jeho cestovatelského deníčku, jelikož nechce o předchozím víkendu zmeškat Zlatou přilbu SNP v Žarnovici.
Francouzský šampión v českém nároďáku
Poslední česká medaile v ME dvojic v Debrecenu před čtyřmi lety: zleva Milan Špinka, Zdeněk Holub, Václav Milík, Eduard Krčmář a Tomáš Topinka
„Bavili jsme se o nominaci s panem Moravcem a Pavlem Ondrašíkem,“ svěřuje se Filip Šitera s pozadím svého rozhodnutí. „Když junioři jedou Evropu, rozhodli jsme se takhle. Navíc dvojice jsou pro dospělé a máme, kam šáhnout. Líbí se mi, že spousta kluků jede dobře.“
Evropský šampionát dvojic byl naše parádní disciplína a rozhodně byl nebylo špatné ozdobit českou plochodrážní klenotnici první cennou medailí od Debrecenu 2015 „Máme silnou sestavu,“ uvědomuje si český reprezentační kouč. „Rusáci budou silný, ale my si jedeme pro medaili. A nejlíp tu zlatou…“
Stále na cestách
Ondřeje Smetanu čeká debut v evropských dvojicích
Ondřej Smetana však bude mít debut v evropských dvojicích pořádně okořeněný. „S Fílou Hájkem a panem Dvořákem řídím, ostatní letěj‘,“ svěřuje se. „Už jsem tam takhle byl loni, mám to nacvičený, jak to chodí na hranicích. Ale je to hrozný. Těším se na ty závody moc. Jsem rád za šanci, hlavně ji využít.“
Nicméně ačkoliv ve čtvrtek má být v Balakovu, rozhodně si nechce nechat ujít Zlatou přilbu SNP. „V Žarnovici jedu,“ říká Ondřej Smetana. „Pak pojedu zpátky, ale vyzvednou mě v Brně. Přehodíme motorky a frčíme rovnou do Balakova. Musíme ještě do Krakova, kde budeme nakládat motorky Venci Milíka.“
Žarnovica – 11. srpna
Důvěrně známou zkratku OK si lze vykládat všelijak. Třeba zero killed při návratu z úspěšné vojenské mise. Anebo foneticky čtená první písmena anglického all correct. Každopádně z úst Jana Kvěcha při odpovědi na stav jeho bolavého ramene v rozpálených žarnovických boxech zněla něco stylem, co ti na to proboha mám říct. Pražan mířil na ovál hned v rozjížďce s číslem jedna, v níž honil ruského juniorského ledařského šampióna Jevenije Sajdulina. Postupně však se svým týmem přicházel na kloub správného nastavení. A v rozjížďce s číslem čtrnáct uštědřil klíčovou porážku obhájci titulu Madsi Hansenovi. Když se vrátil jako vítěz osmnácté jízdy, boj o triumf začínal znovu. Co se totiž nestalo! Jevgenij Sajdulin si prve v rozjížďce s číslem sedmnáct nechal svou triumfální šňůru přestřihnout od svého krajana Aleksandera Kajbuševa, jenž stejně jako v pátek v Pardubicích sedlal motocykly Matěje Kůse. V rozjezdu nabyl Jan Kvěch vrchu již při vylétnutí pásky. Jevgenij Sajdulin však Čecha ve druhé zatáčce taranoval jako jeho krajan na kapitánském můstku torpédoborce německou ponorku za druhé světové války. Náš reprezentant bleskově vyskočil na nohy, ale díky zásahu chladnějších hlav z depa na boj muže proti muži již nedošlo. Rozjezd bez vyloučeného Rusa již nemělo smysl opakovat a Jan Kvěch si na nejvyšším stupínku poslechnul českou hymnu. Petr Chlupáč, jenž pádem odskákal prasklý sekundární řetěz v osmé jízdě, byl sedmý, David Pacalaj bojující s nastavením třináctý.
Jevgenij Sajdulin, Jan Kvěch a Mads Hansen stojí na pódiu
Vedro jako v pekle
Češi na nástupu: zleva Petr Chlupáč st., Petr Chlupáč, Jan Kvěch a Michal Pospíšil
Navzdory všem negativním prognózám meteorologů v Žarnovici v noci na dnešek nepršelo. Upřímně řečeno, přijíždějící od západu ztratili strach z deště už kdesi na úpatí Strážovských vrchů, o něž se nejčernější z černých mraků zasekly. Sluneční paprsky rozpálily Městský stadión natolik, že i samotný Lucifer by naříkal na vedro. O rozpálené kovové zábradlí depa se nešlo ani opřít.
„Jo,“ odtušil Jan Kvěch snad tří tisící odpověď na věčnou otázku, zda je jeho rameno v pořádku. Před hlavní tribunou se předváděli bubeníci, kteří vybubnovávali, že se právě koná jubilejní třístá plochá dráha v Žarnovici. A pak už konečně zavrčely motocykly, protože se výkvět evropské scény do devatenácti let přijel divákům představit za řidítky svých strojů.
Pak se šlo na věc pěkně zostra. Jan Kvěch s dvojkou na své vestě zamířil hned na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna. V ní však měl lepší start Jevgenij Sajdulin. Český borec odrazil Alexandera Woentina, jenž v úvodním nájezdu toužil proniknout dopředu zvenčí. Hlídal si totiž vnitřní čáru jako oko v hlavě, avšak ruského ledového mistra navzdory veškeré snaze ohrozit nedokázal. Oba se však měli setkat u startovní pásky ještě jednou, nicméně to bychom nyní předbíhali až přespříliš.
Skupinový snímek všech finalistů
Domácí fanoušci hodně protáhli své obličeje hned v rozjížďce s číslem dvě. David Pacalaj jezdil druhý za Mateuszem Cierniakem. Jenže v úvodním oblouku druhého kola se naráz propadl až na samotný chvost. A tak si přítomní do svých programů psali u jeho jména kulaťoučkou nulu jako první výsledek.
David Pacalaj vysvětluje svůj propad v rozjížďce s číslem dvě:
„Chytil jsem jámu. Nebyli jsme na takovou dráhu připravení, zaskočila i nás, domácí…“
Jevgenij Sajdulin v rozjížďce s číslem jedna Jana Kvěcha porazil
Nadějně vstoupil do závodu taktéž Petr Chlupáč, jehož ve třetí jízdě porazil pouze Mads Hansen. Dán posléze vyrazil za obhajobou prvenství z loňského Varkausu v sedmé jízdě. Jeho duel s Aleksanderem Kajbuševem, jenž dvakrát opanoval čtvrtou jízdu, opakovanou vinou pádu Jonase Seiferta-Salka, se však nekonal.
Rus v sedle motocyklu Matěje Kůs totiž předčasně najel do pásky. První náhradník Marko Levišin, jenž poznal ovál zblízka díky tréninkovému pádu, se akorát stačil v depu pokřižovat a už mířil na rošt. Kvůli pádu Drewa Kempa na začátku třetího okruhu však znovu svítila červená světla. Nadějný Brit šel do depa po svých. Ačkoliv již podruhé nepřipsal na své konto jediný bod, užil si hlasitý aplaus plných žarnovických tribun.
Mads Hansen poté ovládl repete ve stylu start – cíl. S jeho šesti body se po dvou pětinách dnešního mítinku mohl rovnat pouze Jevgenij Sajdulin. Ruský závodník v páté jízdě opět úřadoval stylem start – cíl. V deváté jízdě se mu do cesty připletl Jonas Seifert-Salk, s nímž si ovšem poradil hned v první zatáčce.
Mads Hansen (modrá) vede před Petrem Chlupáčem (žlutá), Lukasem Baumannem (červená) a Jasonem Edwardsem (bílá)
Díky svému manévru osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Mads Hansen totiž plným právem láteřil na svůj start. Když v nájezdu do druhého oblouku vyhnal ven Jonase Seiferta-Salka, bylo pozdě honit nejen bycha, ale především Jevgenije Sajdulina. Jenže o evropském titulu nebylo rozhodnuto ještě ani v nejmenším….
Uzel na čele průběžné klasifikace
Jonas Seifert-Salk v nezáviděníhodné situaci
Předevčírem se David Pacalaj netajil touhou postavit se v Žarnovici na stupně vítězů. Nebylo divu, v Pardubicích mu vyšel záměr skončit mezi lepší osmičkou a doma si věřil. Jak mu vyšel úvodní výjezd na ovál, již víme. V rozjížďce s číslem pět zůstal trčet za Jasonem Edwardsem. Angličan se na velké dráze rychle zorientoval a útočil na vedoucího Jevgenije Sajdulina, ale Žarnovičan zůstával třetí.
„Posral jsem to, ale jedeme dál!“ uvědomoval si, když si v rozjížďce s číslem deset opět nepřipsal žádný bodový zisk. Zato Petr Chlupáč právě tady pokropil své ambice pořádnou sprškou živé body. O to víc mohl litovat nezdařené rozjížďky s číslem osm. Odstartoval do ní poslední, ale rychle si uvědomil, že nechce trčet úplně vzadu. Jenže prasklý sekundární řetěz jej poslal na zem již ve druhé zatáčce druhého okruhu.
Petr Chlupáč lituje svého pádu v osmé jízdě:
„Škoda toho řetězu. Kdyby neprask‘, dva body bych tam udělal.“
Jan Kvěch (bílá) v duelu s Christianem Thaysenem (červená)
Pomocnou ruku v Pražanově depu přidal k dílu také Filip Šitera. Ve zmiňované desáté jízdě měl Petr Chlupáč nejlepší start. Nicméně hlavní roli chtěl přece jen hrát Jan Kvěch. A bodejť by ne, když si v rozjížďce s číslem šest vydřel triumf na Christianu Thaysenovi. Dán jej možná zaskočil svým rychlým startem, avšak vyhráno neměl ani v nejmenším.
Jan Kvěch na něho udeřil spodní stranou druhé zatáčky. Vyvezl jen ven a s předním kolem zvednutým nad žarnovickou tratí proburácel do druhého okruhu jako první. A pak v desáté jízdě rozhodně nechtěl dávat Petru Chlupáčovi přednost. V první zatáčce se dostal po vnější straně dopředu, aby svůj náskok zvýšil až na celou polovinu rovinky.
Po třech sériích vedl neporažený Jevgenij Sajdulin. Osmi body disponovali nejen Mads Hansen a Jan Kvěch, nýbrž také Mateusz Cierniak. Triumfoval stylem start – cíl v patnácté jízdě, v jejíž poslední zatáčce třetího kola upadl Lukas Baumann. Jelikož v okamžiku rozsvícení červených světel, byli první borci již v závěrečném okruhu, sudí Piotr Lis přidělil technické body.
David Pacalaj (žlutá) bojuje s Alexanderem Woentinem (modrá)
Po přestávce však sedla smůla i na Mateusze Cierniaka. Do třinácté jízdy nejrychleji vypálil Petr Chlupáč, ovšem v prvním oblouku jej na čele vystřídal Jevgenij Sajdulin. Polák byl až čtvrtý. Dostal se na třetí příčku v nájezdu do třetího kola, avšak jeho útok na Petra Chlupáče skončil pádem v první zatáčce třetího kola.
Mateusz Cierniak se briskně vrátil do sedla. Jenže ze čtvrté příčky se už nedokázal povznést. Nula pochopitelně vůbec nerozšířila jeho osm bodů. Prach po jeho pádu ještě vířil vzduchem, když bylo jasné, že pódium s vystavenými trofejemi na polského borce dnes nečeká. Jenže hned rozjížďka s číslem čtrnáct situaci na čele pořádně zašmodrchala…
Po taranu šťastný happy end
Klíčový moment závodu – Aleksander Kajbušev (bílá) vítězí před Jevgenijem Sajdulinem v rozjížďce s číslem sedmnáct
Po prohře s Jevgeniejm Sajdulinem se Mads Hansen totiž dočkal další ztráty. Nemohl za ni nikdo jiný než Jan Kvěch. S letem pásky ke žhavé obloze vypálil dopředu. Dán se hnal vnějškem první zatáčky, avšak český reprezentant jej zavřel. Vůbec se s ní nemazlil ani ve druhé zatáčce, kdy se jej Mads Hansen pokusil podjet. Sotva jej přivítala šachovnicová vlajka, měl na svém kontě jedenáct bodů. O bodík méně než suverénní Jevgenij Sajdulin.
Jan Kvěch líčí svůj souboj s Madsem Hansenem v rozjížďce s číslem čtrnáct:
„Šlo o body, musel jsem, předjíždělo se, nakonec mě honil jen první dvě kola a pak se do povedlo.“
Mads Hansen (bílá) před zraky Davida Pacalaje (červená) míří pro celkové třetí místo v evropském poháru
Mads Hansen byl s deseti body třetí, zatímco ostatní už ztráceli více než, aby za normálních okolností mohli pomýšlet na stupně vítězů. A vskutku se triu leaderů v závěru nic nestalo. Aleksander Kajbušev tak stačil jenom pozici muže číslo čtyři. Přitom v šestnácté jízdě nasadil v první zatáčce velkorysý oblouk, který je vynesl daleko před jeho švédského jmenovce Woentina.
Rusova ztráty díky najetí do pásky a prohře s českým tandemem Jan Kvěch – Petr Chlupáč byla zkrátka a dobře příliš velká. Přesto však Aleksander Kajbušev rozhodl o vítězi letošního evropského poháru. V rozjížďce s číslem sedmnáct vyrazil Jevgenij Sajdulin za dalším triumfem, sotva se páska pohnula.
Ovšem v první zatáčce jej objel právě Aleksander Kajbušev. Jevgenij Sajdulin se již nedokázal vrátit nazpět do čela, byť bojoval až do cíle. Musel však zaknihovat ztrátu jediného bodu, čímž se otevřela nová šance pro Jana Kvěcha. Dlužno podotknouti, že český reprezentant ji využil beze zbytku. V osmnácté jízdě se okamžitě ujal vedení.
Jan Kvěch (bílá) vs. Jevgenij Sajdulin (červená) startují rozjezd o titul
V prvním nájezdu však upadl Jonas Seifert-Salk. Při repete byl Jan Kvěch první na dráze. Byť byl při startu pohotovější Jason Edwards, dostal se dopředu ještě v prvním oblouku. Bylo jasné, že o mistru rozhodne rozjezd. Ještě před ním Drew Kemp odvedl Petra Chlupáče, který skončil závod jako sedmý. Poté si Mads Hansen díky triumfu ve stylu start – cíl pojistil bronzovou medaili.
Pak již mělo dnešní drama vyvrcholit. V boxu Jana Kvěcha probíhal technický koncert v podání závodníkova otce Václava, Michala Pospíšila a Bohumila Brhela. Samotný závodník seděl v koutě a naslouchal radám Filipa Šitery. Jevgenij Sajdulin stál hned za přepážkou vedle a meditoval s nasazenou přilbou na hlavě.
Jan Kvěch padá po nájezdu Jevgenije Sajdulina
O pár minut později se Rus mohl pochlubit lepší startem. Jenže Čech šel do vedení po spodní straně úvodního oblouku. S tím se Jevgenij Sajdulin nehodlal jen tak smířit. Ve druhé zatáčce vedoucího borce taranem poslal na zem. Ten se postavil na nohy a běžel vstříc svému sokovi, aby si s ním promluvil o fair-play. Díky prozíravému zásahu chladnějších hlav se však oba rozvášnění kohouti nedostali k sobě dříve než na stupních vítězů. A tam již tóny české hymny na počet Jana Kvěcha ohlašovaly happy end…
Hlasy z depa
Jan Kvěch slaví titul
„Pěkný závody, tvrdý, předjíždělo se, pro diváka to muselo bejt‘ zajímavý,“ pustil se Jan Kvěch do vyprávění. „Pro mě to ale bylo tvrdý. První jízda se mi nepovedla. Neměl jsem to ideálna nastavený na start, pak jsme to změnili. Od tý druhý jízdy jsme s tím nic nedělali a bylo to jen na mně. Povedla se mi jízda s Hansenem i ta poslední. V rozjezdu se mi podařil start. On to pode mě poslal. Byly emoce, spadnul jsem na ten klíček, co jsem si udělal v Rovně. Bolí mě to zejtra si s tím zajdu do Stromovky, ve čtvrtek jedu v Gniezně volný závody. Nedá se svítit, jezdit musíš pořád.“
Petr Chlupáč pochopitelně litoval prasklého sekundárního řetězu
„Škoda toho řetězu,“ litoval Petr Chlupáč. „Kdyby neprask‘, dva body bych tam udělal. Ale jsou to závody a osm bodů není špatnejch‘. Ale po loňským Varkausu jsem si zlepšil v evropským poháru náladu. Dobrý, jeli jsme skoro doma, atmosféra byla výborná, stadión naplněnej‘. Velkej‘ dík patří Šíťovi, že tady byla, a Aďovi, že nás sem dostal. Za sedmý místo je docela spokojenost. Jsem si jistej‘, že nebejtˇtoho řetězu, ty dva body bych udělal, předjel bych je.“
„Co ti mám říct?!‘ povzdechl si David Pacalaj. „Zlé, zlé, zlé… hledali jsme převody… Stalo se to bohužel i na domácí dráze. Pak jsme to dopasovali a bylo to lepší. Jedeme ale dál a bude to lepší, doufám…“
Jan Kvěch (bílá) v rozjezdu odstartoval na Jevgenije Sajdulina
1. Jan Kvěch, CZ
2 3 3 3 3
14+3
2. Jevgenij Sajdulin, RUS
3 3 3 3 2
14+U
3. Mads Hansen, DK
3 3 2 2 3
13
4. Aleksander Kajbušev, RUS
2 T 1 3 3
10
5. Mateusz Cierniak, PL
3 2 3 0 0
8
6. Drew Kemp, GB
0 X 3 2 3
8
7. Petr Chlupáč, CZ
2 X 2 2 2
8
8. Alexander Woentin, S
1 3 1 2 0
7
9. Jonas Seifert-Salk, DK
X 1 1 3 2
7
10. Karol Zupinski, PL
2 0 2 1 1
6
11. Christian Thaysen, DK
1 2 1 1 1
6
12. Emil Poertner, DK
1 2 2 0 0
5
13. David Pacalaj, SK
0 1 0 1 2
4
14. Philip Helström-Bängs, S
2 0 0 1 0
3
15. Jason Edwards, GB
0 2 0 0 1
3
16. Lukas Baumann, D
1 1 X 0 1
3
17. Marko Levišin, UA (res)
1
1
18. Ernest Matjušonok, LAT (res)
DNR
Někdejší soupeři ze stopětadvacítek: Petr Chlupáč (12) a Karol Zupinski (13)
Vojens – 10. srpna
Série zranění trápí finalisty letošního evropského šampionátu jednotlivců, nicméně hrot aktuální klasifikace zůstává náramně vyrovnaný. Z první trojky sice vypadl Leon Madsen, jenž třetí finále ve Vojensu musel vynechat. Nicméně Grigorij Laguta nemohl být vůbec spokojený. Skončil až desátý a udržel se na čele o jeden bod jako před závodem. S tím rozdílem, že za sebou má Nickiho Pedersena, zatímco Mikkel Michelsen, jenž závod vyhrál, je třetí. Václav Milík obsadil třináctou pozici.