AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 2. října
Otázka vítěze osmého prvoligového mítinku na Markétě byla vyřešena prakticky již na prvním zasedání jury. Tomáš Topinka na něm posílil již tak silnou sestavu o náhradníka Josefa France, který neodolal lákavé příležitosti testovat v závodním tempu na ovále, kde v pondělí odstartuje boj o českého individuálního mistra. V rozjížďce s číslem jedna sice Martin Málek překonal Ondřeje Smetanu, avšak hned vzápětí domácí pronikli do čela. Vyhráli již čtvrtý závod a jsou na nejlepší cestě k titulu, i když termín jejich posledního závodu ve Mšeně nebyl doposud oznámen. Na kola členů březolupsko – míšeňské koalice se lepila černočerná smůla, by se Jaroslav Gavenda dokonale trefil do načasování žolíka. Duel o druhou příčku se tak v zásadě odbýval mezi Pardubicemi a Slaným. Východočeši přišli o body, když mechanická závada motoru poslala na zem Josefa Nováka v rozjížďce s číslem pět. Informační šum způsobil, že za pardubického juniora v desáté jízdě nevyjel vůbec nikdo. Mesiášem nadějí týmu jezdícího kouče Jaroslava Petráka se stal Tomáš Suchánek. Nejenže se coby joker vrátil z rozjížďky s číslem třináct se šesti body, ale ve finále překonal Michala Dudka. Pardubice díky jeho manévru skončily druhé, ale jejich převaha se záhy ještě prohloubila. Neoprávněný start Filipa Šitery v jedenácté jízdě totiž na druhé zasedání jury skončil škrtnutím bodů hostujícího mšenského borce, když prve na halasné protesty Jaroslava Gavendy nikdo nebral zřetel.

Od druhé jízdy vedou Pražané
Sotva se nejlepší trojice vrátila z pódia mistrovství republiky do devatenácti let, které proložil prvoligový trénink, odstartovalo osmé kolo nižší české divize naostro. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc, využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam,“ vyprávěl Ondřej Smetana o svém duelu s Martinem Málkem na začátku rozjížďky s číslem jedna.

Na čele se usadil koaliční celek, jemuž by při absenci míšeňských závodníků dnes lépe slušelo prosté pojmenování Březolupy. Ale ne nadlouho. Hned vzápětí totiž slavil Michal Škurla triumf ve stylu start – cíl. Filip Šitera při svém ostrém comebacku uhlídal útočícího Filipa Šiteru, zatímco Martin Gavenda jejich duel sledoval překvapivě spíše zpovzdálí.

Ve třetí jízdě Patrik Mikel upadl v ukázkové svíci hned na startu. Repete opanoval Matěj Kůs, když Michal Dudek za svá záda odkázal Josefa Nováka. Březolupy vyšly bodově naprázdno rovněž v závěrečné jízdě série, kde jim body nedovezl hostující Mšeňák Michal Klein. Nejlepší start předvedl Zdeněk Holub, jenže Hynek Štichauer jej podjel na prvním výjezdu.

Praha seděla pevně na čele průběžné klasifikace se čtyřmi body náskoku na Slaný, pěti na Pardubice a celými třemi na Březolupy. A to ještě na ovál nevyjel silná domácí náhradník Josef Franc! V rozjížďce s číslem pět poslal svého náhradníka do akce Jaroslav Drbal.

Roman Čejka se rychle dostal do čela před Martina Gavendu. Na vjezdu do poslední zatáčky způsobil utržený ventil paseku uvnitř motoru Josefa Nováka. Pardubičan jedoucí na třetím místě upadl. Ondřej Smetana jedoucí těsně za ním reagoval bleskurychle a poslal svůj motocykl na zem také.

Miroslav Topinka vyřešil situaci přidělením technického bodu pražskému juniorovi. Hynek Štichauer nezaváhal ani podruhé a rozjížďku s číslem šest ovládl ve stylu start – cíl. Na druhou příčku pronikl Michal Škurla, který slánského borce pokořil spodní stranou první zatáčky.

Druhý okruh však zcela patřil Martinu Málkovi. V jeho první zatáčce podjel Michala Dudka, aby se hned v dalším oblouku posunul rovněž před Michala Škurlu. Z březolupského úhlu pohledu však nešlo o víc než plácanec do vody, sice výrazný, ale v otázce opuštění poslední příčky nic neřešící. Michal Klein totiž z natřískané sedmé jízdy nepřivezl ani jeden bod.

Tomáš Topinka vyslal poprvé do boje Josefa France, který po vylétnutí pásky vystřelil dopředu jako první. Tomáš Suchánek, který se na Markétě dnes představil rovněž poprvé místo Luboše Velinského, jej ovšem překonal už v první zatáčce.

Markéta měla tím pádem Pardubice za sebou již od tři body. Záležitosti domácího celku však mistrovsky spravoval Zdeněk Holub, jenže v rozjížďce s číslem osm nedal ani náznak šance útočícímu Martinu Gavendovi.

Zdivočelá první liga
Hned po druhé úpravě oválu byl Josef Franc v akci. Svým velkým sólem připravil Hynka Štichauera o punc neporazitelnosti. Před Pardubičanem byl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce ještě Filip Šitera.

„Dlouho to držel,“ komentoval Hynek Štichauer startovní počínání arbitra. „Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska nahoru.“ Pražská pozice se zdála neotřesitelnou, ovšem Jaroslav Gavenda se konečně chtěl odlepit z bažiny poslední příčky. Před desátou jízdou pospíchal k telefonu, aby nahlásil, že místo Michala Kleina nastoupí Martin Málek v roli žolíka.

Krok březolupského kouče se setkal s dokonalým úspěchem. Martin Málek by soupeře nenašel ani s červenou lucerničkou v ruce a dovedl Michala Škurlu a Petra Babičku do cíle jako na provázku. Čtvrtý závodník na roštu scházel. Josef Novák si myslel, že pojede náhradník Tomáš Suchánek. A ten zase předpokládal, že juniora svého klubu zastupovat nebude. Inu, funkce jezdícího kouče je velice ošidná, a to tím spíše hledá-li optimální nastavení svého motocyklu.

Před jedenáctou jízdou dostal Jaroslav Petrák o dvě minuty navíc, protože Martina Málka čekalo další vystoupení v řadě. Po vylétnutí pásky stínoval Matěje Kůse, ovšem na prvním výjezdu se do děsivého karambolu dostali Jaroslav Petrák s Radimem Chodem.

„Byla tam díra, říkal jsem si, že to protáhnu jak na Filipa,“ vysvětloval pardubický matador. Nečekal jsem, že mě to chytne. On mi tam strčil přední kolo a já už neměl kam. Všechno je zohejbaný a práce navíc.“ Miroslav Topinka umožnil pokračovat oběma aktérům, kteří naštěstí rychle vyskočili na nohy, jenže kámen úrazu spočíval ve fatálně poškozeném Slaňákově motocyklu.

Jaroslav Drbal proto místo Radima Choda poslal k repete Filipa Šiteru. Jaroslav Gavenda u vědomí, že v takovém případě smí do závodu pouze náhradník, protestoval. Jenže sudí nakonec jeho protesty utnul, že se situace vyřeší na zasedání jury po závodě. Matěj Kůs mezitím projel vítězně cílem před Filipem Šiterou a Martinem Málkem.

V rozjížďce s číslem dvanáct Tomáš Suchánek neutralizoval sílu žolíka Romana Čejky. Zdeněk Holub se v první zatáčce nacpal před Martina Gavendu, jenž navíc na stejném místě o tři kola později upadl.

Kdo si počká, ten se dočká
Markéta osmadvacet, Slaný devatenáct a Pardubice s Březolupy po šestnácti. Takové byly průběžné stavy po třech čtvrtinách základní části. Jaroslav Petrák proto vycítil správnou šanci, aby ze svého rukávu vytáhl žolíka. Svěřil jej do rukou Tomáše Suchánka, jímž v rozjížďce s číslem třináct nahradil Luboše Velinského.

Zprvu se mohlo zdát, že Východočeši spláčou nad výdělkem. Dopředu letěl Roman Čejka. Avšak Tomáš Suchánek se dokázal vnějškem první zatáčky prosadit před něho, zatímco slánský náhradník při nájezdu do druhého okruhu spadl ještě za Josefa France.

V rozjížďce s číslem čtrnáct se Ondřej Smetana dostal na ovál po dlouhých devíti jízdách. Přesto přiblížil Prahu na samotný práh dnešního triumfu a konsolidace průběžného vedeni v tabulce. Michal Dudek se tlačil dopředu, avšak pražský junior mu nedal ani náznak šance.

Michal Klein svedl fantastickou bitku o poslední bod s Jaroslavem Petrákem. Na začátku posledního kola se zdálo, že jeho úsilí bude mít úspěch. Nicméně pardubický profesor si počkal do poslední zatáčky, v níž mšenskému závodníkovi udělil soukromou lekci vnitřní stopou.

Březolupský kalich hořkosti se s konečnou platností naplnil až po okraj v patnácté jízdě. Martin Gavenda nejenže odkroužil čtyři kola na poslední příčce, ale do depa se vrátil po svých, zatímco jeho bratr Aleš přivedl stroj se zadřeným motorem.

Josef Franc odvedl Hynka Štichauera a s konečnou platností rozhodl o pražském triumfu. Pražané se však evidentně nemohli vítězství nabažit. Pádný důkaz o tom podal Zdeněk Holub, když s dokonalým přehledem zvítězil v rozjížďce s číslem šestnáct.

Martin Málek se dral dopředu první zatáčkou. Neměl však dostatek místa a mohl hovořit o štěstí, že krizový moment ustál bez pádu. Přestože tlačil na Filipa Šiteru, musel se smiřovat s jediným bodem.

Po takřka třech měsících se prvoligový mítink konečně dočkal finálové jízdy, o níž bylo slánské publikum v obou případech ochuzeno. O vítězi bylo rozhodnuto a stejně tak o čtvrté příčce Březolup. Zato Pardubice a Slaný se s pětadvaceti body prozatím dělily o druhou příčku.

Za delší konec provazu začali tahat Středočeši. Michal Dudek totiž v první zatáčce objel Ondřeje Smetanu. Záhy seznal, že má za sebou Tomáše Suchánka, který si při předjíždění pražského juniora táhl s sebou Martina Málka.

Nicméně Michal Dudek si nechtěl nechat sebrat vedení jen tak mírnyks týrnyks. Až ve třetím okruhu naznačil Pardubičan útok vnějškem. Za půlkou druhé zatáčky však zlomil svůj motocykl pod Slaňáka a převzal vedení. „Kdo si počká, ten se dočká,“ glosoval svůj manévr. I kdyby však k němu nedošlo, Pardubice by si z Prahy odvezly druhou příčku, protože body Filipa Šitery z jedenácté jízdy byly nakonec odečteny.

Hlasy z depa
„Závody fajn,“ pochvaloval si Matěj Kůs. „Zkoušel jsem motor, myslím, že jsem ho na pondělí naladil dobře. Jsem spokojenej‘.“

„Trénink pěknej‘, vyhráli jsme, máme radost,“ svěřoval se Josef Franc. „Pomstili jsme moje porážky od Sušánka. Zkoušel jsem motor, jestli to bude lepší, horší, je to tak na půl.“

„Moc krásný to nebylo,“ bilancoval Zdeněk Holub oba dnešní závody. „Všechno. Obecně nic moc. Finálovku v devatenáctkách jsem dojel čtvrtej‘. Škoda, no… Lepší to mohlo bejt‘ i v lize. Nevím, co se dělo, nevyhrál jsem každou jízdu…“

„První jízdu jsem dobře odstartoval,“ vzal Ondřej Smetana své dnešní účinkování poměrně zeširoka. „Martina jsem zavíral na lajnu, ale ne moc. Využil toho, že jsem byl měkkej‘ a byl tam on. V další jízdě jsem měl špatnej‘ start a v nájezdu jsem to dal daleko. Všichni mě podjeli, jel jsem poslední, snažil se předjet. Na venku nebyl materiál, až do posledního nájezdu to Pepovi přestalo jet. Musel jsem to položit taky. Pak jsem jel z jedničky, ta není moje oblíbená. Odstartoval jsem a držel lajnu. Zabránil jsem Dudlíkovi, aby mě podjel. Nakonec nula, měl jsem dobrej‘ start, ale najednou mě objeli Dudlík a Suchoš. Nedržel jsem lajnu a předjel mě i Martin Málek. Pořád jsem se přetáčel, ale vyhráli jsme. To je důležitý a mám z devatenáctek další pohár do sbírky.“

„Šest bodů ze třech jízd,“ účtoval Michal Škurla. „Docela dobrý. Hlavně, že jsme vyhráli a vedeme, to je super. Možná bude i titul, nebylo by to špatný.“

„Dobrý, zazávodil jsem si, musel jsem předjíždět,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Byl to můj nejhorší motor. A nejede špatně! V poslední jízdě jsem si počkal, na venku byl prášek. Kdo si počká, ten se dočká.“

„Začátek byl super, první dvě jízdy jsem měl fajnový,“ vyprávěl Hynek Štichauer. „V devátý jízdě držel dlouho pásku. Zatáhla mě spojka, když jsem zavřel ruku, šla páska. Pak přišla šílená pauze pěti jízd. Neudělal jsem nic s motorkou a už jsem to nechytil. Chce to udržet kontakt s dráhou a nebát se změn. Sere mi, že jsem ty tři poslední jízdy pokazil. Jsou to závod, aspoň že jsme druhý. Hlavně potřebujeme manažera. Když má Jarda problém sám se sebou, nestíhá. Chce to promluvit s vedením, a s náma někdo jezdí. To nás stojí body!“

„Myslel jsem, že to bude daleko lepší,“ neskrýval Jaroslav Petrák zklamání. „První jízdě nevyšla, ale myslel jsem, že to půjde, ale stejně to nebylo ono. Zkoušel jsem, zkoušel kvůli pondělnímu mistráku. Nejelo to. Nejelo to, vrátil jsem se k tomu, co jsem měl původně. Bylo to lepší, ale nejelo to od startu.“

„Jsem spokojenej‘,“ hodnotil Filip Šitera svůj závodní comeback. „Po čtyřech měsících jsem to čekal horší. Zaplapánbůh, že jezdím. Na první závod to nebylo špatný, vím, že klukům stačím, ale hlavně ve zdraví. Bral jsem to jak trénink.“

„Dneska jsme měli hodně oslabený tým,“ říkal Martin Málek. „Nějak to nešlo. Jediné pozitivum bylo, že jsem vyhrál žolíka. A pak ještě první jízda. Nešly mi starty, ale dlouho jsem neseděl na motorce. Uvidíme, jak dál. Mám nabitý týden, snad to bude lepší.“

„Jsem z toho všeho znechucený,“ netajil se Martin Gavenda. „Motor v prdeli. Brát statisíce jak v polský lize, nešlo by o nic.“

		FIN
1. AK Markéta Praha			37
Zdeněk Holub	2 3 1 3		9
Matěj Kůs	3 – 3 –		6
Michal Škurla	3 1 2 –		6
Ondřej Smetana	2 1 – 3	0	6
Josef Franc	2 3 2 3		10
2. ZP Pardubice			28
Josef Novák	1 F – –		1
Hynek Štichauer	3 3 1 2 R		9
Jaroslav Petrák	1 1 0 1		3
Luboš Velinský	F – – –		0
Tomáš Suchánek	3 3 6*	3	15
3. AK Slaný			25
Filip Šitera, Mšeno	2 1 2 (-/2) 2		7
Petr Babička	1 0 1 –		2
Michal Dudek	2 0 – 2	2	6
Radim Chod	1 – F/R –		1
Roman Čejka	3 4* 1 1		9
4. AK Březolupy/SC Míšeň			18
st.č.5 – neobsazeno
Martin Gavenda	0 2 2 F 0		4
Michal Klein, Mšeno	0 0 – 0		0
Patrik Mikel	X – R 0		0
Martin Málek	3 2 6* 1 1	1	14

Poznámka: body Filipa Šitery z repete rozjížďky s číslem jedenáct, v níž nahradil Radima Choda s fatálně poškozeným motocyklem, byly na zasedání jury po závodě odebrány, protože takové nahrazení je v rozporu s pravidly.

Průběžná prvoligová tabulka:

	závody	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Praha	7	4-1-0-2	190	21
2. Pardubice	7	0-3-2-2	157	15
3. Mšeno	6	2-1-1-2	146	15
4. Slaný	6	0-3-3-0	142	15
5. Březolupy/Míšeň	6	2-0-2-2	140	14

Foto: Jan Neruda a Kiril Ianatchkov

Praha – 1. října
D隝 v půli května položil první ligu v Liberci na lopatky po osmi rozjížďkách, takže se závod nemohl započítávat do celkové klasifikace. Protože pod Ještědem již zazimovali stadión, musela si svůj podnik Praha uspořádat na svém vlastním stadióně. Napojit závod nižší české divize na úsporný zítřejší program českých devatenáctek vypadal jako dobrý nápad. Jenže nikdo se nezeptal na názor Ronnyho Weise a Jaroslav Gavenda měl rázem o problém navíc.

V pátek je totiž v německé Míšni na pořadu již dvaačtyřicátý ročník stříbrné ocelové boty, v jejíž startovní listině figurují nejen Ronny Weis, ale také Richard Geyer. Kouč moravsko – saského týmu tím pádem uslyšel ve sluchátku svého mobilního telefonu jednoznačné německé nein.

Jeho sestava pro zítřejší výjezd na Markétu se tím pádem smrskla na jeho syna Martina a jeho jmenovce Málka, jemuž se logicky nabízela pozice náhradníka s vidinou pěti startů. Naštěstí zraněná noha Patrika Mikela již snese závodní zátěž, by si nadšený fotbalista mohl dnes odpoledně kvůli dešti o tréninkových okruzích v Březolupech nechat jen zdát.

Personální minimum každého družstva jsou v letošním roce čtyři závodníci. Jaroslav Gavenda se nejprve domluvil s Janem Holubem, než mu došlo, že závodník označený na mšenské soupisce jako top by mohl nahradit jen někoho z dvojice jeho Martinů. Pauzírující Mšeno však nabídlo řešení i tak, protože v koaličním týmu startuje Michal Klein.

„To snad nemůžeme prohrát,“ usoudil Tomáš Topinka při pohledu na svou sestavu, kde hvězdné juniorské trio Zdeněk Holub, Michal Škurla a Ondřej Smetana doplňuje Matěj Kůs, v jehož myšlenkách je již dozajista pondělní finále mistrovství republiky jednotlivců.

Na argument pražského kouče by skeptikové namítli, že na světě nejde jen jediná věc a sice do velké díry vyvrtat malou. Reálně uvažující lidé by argumentovali vyrovnanými sestavami obou týmů. Vedle koalice, kde tentokrát bude Míšeň zastoupena stejně silně jako loni Žarnovica, budou své slovo dozajista chtít pronést také Pardubice a Slaný.

Ani jeden z ambiciózních družstev se letos ještě nedočkal výhry. Jezdící východočeský kouč samozřejmě nominoval sám sebe, ale také Josefa Nováka, Luboše Velinského, Hynka Štichauera a Tomáše Suchánka na postu náhradníka.

Silnou rezervu má i Jaroslav Drbal v osobě Romana Čejky. Eduarda Krčmáře, v jehož myšlenkách se zjevuje již prodloužený pardubický super víkend, střídá mšenský host Filip Šitera. Zbývající vesty si rozeberou Michal Dudek, Petr Babička a Radim Chod.

Startovní listina:

AK Markéta Praha:	1 Zdeněk Holub, 2 Matěj Kůs, 3 Michal Škurla, 4 Ondřej Smetana, 17 neobsazeno
AK Březolupy/SC Míšeň:	5 neobsazeno, 6 Martin Gavenda, 7 Michal Klein (Mšeno), 8 Patrik Mikel, 18 Martin Málek
ZP Pardubice:	9 Josef Novák, 10 Hynek Štichauer, 11 Jaroslav Petrák, 12 Luboš Velinský, 19 Tomáš Suchánek
AK Slaný:	13 Filip Šitera, 14 Petr Babička, 15 Michal Dudek, 16 Radim Chod, 20 Roman Čejka
Grepl PDK Mšeno:	volný los

Foto: Michal Kohout

Mladá Boleslav – 30. září
Při svém comebacku po červnovém vážném zranění svěřil spíše rozumu než závodnickému srdci. Přesto plní svůj záměr, aby se do sedla plochodrážního motocyklu vrátil ještě v letošní sezóně. Včera se poměrně narychlo poprvé svezl v Liberci, aby ve svém tréninkovém programu pokračoval dnes na pražské Markétě. Právě tady se pozítří vrátí do závodního kolotoče. Filip Šitera, jehož Mšeno si vybírá volný los, měl původně posílit Prahu, avšak za ni nastoupí Matěj Kůs, takže bude hostovat za Slaný.

„Čekal jsem to daleko horší,“ svěřuje se Filip Šitera se svými dojmy po čtyřměsíční přestávce. „Ale dobrý. Pauza je znát, ale musím se teď rozjezdit na konec sezóny. Chci na tom sedět a připravit se na příští rok, abych závodil líp. A věděl, že se nebojím.“

Uplakaná sezóna je příčinou, že z letošních mistrů krátkých oválů známe pouze Václava Milíka a Krystiana Pieszczeka coby mistry juniorských družstev. Všechno ostatní máme stále před sebou. Filip Šitera si rozhodně na nedostatek závodních příležitostí stěžovat nemůže, protože po čtvrteční první lize jej očekává nedělní Zlatá přilba a pondělní první finále mistrovství republiky jednotlivců na Markétě.

„Chci do toho skočit a jet,“ neklade si žádné přehnané ambice. „Výsledky jako ze začátku sezóny nebudou. Ale jedu, abych nějaký body urval.“

Foto: Miroslav Horáček

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 18. května
Dvoudenní deště napáchaly na pavlovickém ovále dost škody, nicméně liberecká parta věřila, že dnešní druhé kolo první ligy zvládne bez problémů. Jenže počasí na nabídku příměří nereflektovalo. Při pohledu na dráhu odstoupil Steven Mauer a své vybavení do dodávky předčasně naložil i Tomáš Suchánek, který si srovnal priority ve prospěch evropského semifinále příští týden v Žarnovici. Po tréninku navíc začalo mžít, bolesti v rameni donutily hodit ručník do ringu i Martina Málka a po pádu v rozjížďce s číslem zři řekl adieu i Michal Dudek. Ke všemu během druhé série už šlo mluvit o regulérním dešti a nechu pokračovat se šířila boxy rychlostí morové epidemie. Manažeři si ke všemu uvědomili hodnotu malých bodů v konečné tabulce, takže sílilo jejich přesvědčení odpískat závod před jeho polovinou, aby se nemohl počítat a musel se odjet znovu od začátku v regulérních podmínkách. V tomto duchu se vyslovili i na krátkém brífingu s rozhodčím Miroslavem Topinkou po osmé jízdě, která byla dnes poslední.

Zvětšující se díry v sestavách
Liberec se nesl ve znamení comebacků. Vůbec poprvé od své nešastné mšenské prvomájové kolize s Michalem Dudkem se do sedla posadil Martin Málek. „Nic moc,“ komentoval své aktuální rozpoložení. „Byl jsem hodně pobouchaný‘ a pohmožděný. Žádná zlomenina není, ale v určité pozici to rameno zabolí. Jezdím to, bolí to, ale dá se s tím jet, ale na motorce jsem to nezkoušel.“

Po návratu z tréninku na dráze, kde si vytrvalé deště vzaly svou daň ještě výrazněji než fikaný ministr financí, byl ještě větším skeptikem. Spolu s březolupským koučem Jaroslavem Gavendou rychle dohodli, že nastoupí jen do jediné jízdy. „Bolí to,“ neskrýval moravský závodník. „Párkrát mě to nakoplo. Nemám sílu, sere mi, že je příští týden v Žarnovici Evropy.“

Mezitím se z tréninku Ondřej Smetana vracel pěšky, avšak naštěstí příčinou bylo jen banální vypadlé lanko z plynu. Větší díl pozornosti se proto upřel na jeho klubového kolegu Zdeňka Holuba, jemuž srážky zabránily naskočit zpět do závodního kolotoče již včera při divišovské juniorce. „Moc nic to není,“ koulel očima. „Párkrát mě to nakoplo, uvidím, jak se to zlepší.“

Trénink skončil a startovní listina začínala mít první díry. Steven Mauer odmítl na těžké dráze nastoupit a své vybavení do své dodávky rychle naložil rovněž Tomáš Suchánek. „Nejedu, seru na tuhle dráhu, je nebezpečná,“ nebral si vůbec servítky. „Já bych to zvládnul, ale jde o druhý, co tam jsou s tebou, mám před mistrovstvím Evropy a světa. Nepotřebuju riskovat, že mě někdo sestřelí. Za to mě to nestojí.“

Časový harmonogram už dávno mohl skončit roztrhaný v koši. Pořadatelé usilovně makali na dráze jako úderníci v padesátých letech. Jenže drobné mžení kazilo jejich úsilí. Krátce po půl čtvrté dal rozhodčí Miroslav Topinka povel ke startu první jízdy. Eduard Krčmář se vrátil k depu, protože mu vypadla spojka na řetěz.

Jakoby se přitom stal poslem špatných zpráv, protože neviňoučké mžení přešlo v regulérní d隝. Slánský závodník nestihl dvě minuty, Tomáš Suchánek se díval na travnatém svahu a Martin Gavenda se vůbec nerozjel. „Vypad‘ mi chcípák,“ odrážel výčitky o zavřených palivových kohoutcích, zatímco osamocený Filip Hájek mířil za triumfem ve stylu start – cíl.

Pražané se díky tomu usadili na čele průběžné klasifikace, ovšem hned v rozjížďce s číslem dvě s nimi srovnali krok Slaňáci. Steven Mauer nenastoupil, jak již byla řeč, a Roman Čejka již na konci úvodního okruhu měl k dobru osm metrů na Ronnyho Weise a Jaroslava Petráka. Třetí jízda zažila velikánské sólo Michala Škurly, kdežto Michal Dudek upadl, než stačil zaútočit na druhého Hynka Štichauera.

„Je to šílený a smutný, že to chtěj‘ odjet za každou cenu,“ komentoval Hynek Štichauer stav dráhy. „Nevadí jim, že lidi příště nepřijdou, protože závody jsou hnusný. A my se můžeme zranit, to je bezohlednost!“

Hlavní slovo má d隝
Mezitím v rozjížďce s číslem čtyři nejlépe odstartoval Michael Härtel, který rychle vyřešil souboj s Václavem Milíkem. Po přestávce Hynek Štichauer v první zatáčce podjel Piotra Dziatkowiaka, aby si na vítězství už nenechal sáhnout. Dráha se však rychle měnila a bohužel k horšímu, protože se nebeská stavidla otevřela naplno.

Roman Čejka jen kroutil hlavou nad rozdílem mezi druhou a šestou jízdou. V ní jel kolo za kolem na třetí příčce, zatímco Václav Milík permanentně dotíral na vedoucího Michal Škurlu. Ostří jejich duelu neotupil ani průjezd do pátého okruhu, v jehož druhé zatáčce se Václav Milík spodkem natáhl pro tři body.

„Myslel jsem, že je to pátý kolo, ale nechtěl jsem ubrat plyn, aby si to mysleli i oni,“ vysvětloval Pardubičan. „Kolik to bylo, to viděl jen Topas na věži.“ Sudí výsledek nezměnil, zatímco Michal Škurla měl jasno: „Na sto procent jsem přesvědčenej‘, že to bylo pátý kolo.“

Ve stále silnějším dešti Zdeněk Holub vzdoroval jako skála Michaelu Härtelovi celá čtyři kola rozjížďky s číslem sedm. Pražanům nemohl vzít vedoucí postavení ani Eduard Krčmář, by v osmé jízdě odvedl Eduarda Krčmáře.

„Tohle nemá s plochou dráhou nic společnýho,“ tvrdil Jaroslav Petrák, než se odebral na operativní poradu manažerů s Miroslavem Topinkou. By stačilo uskutečnit ještě jednu jízdu, aby se závod přehoupnul do své druhé půle a jeho výsledky mohly být uznané za platné, čtveřice manažerů řekla možnosti pokračování unisono ne.

Pauzírující Mšeno by bylo zvýhodněno možností získat až o čtyřiadvacet malých bodů více, přičemž loni o březolupském stříbru rozhodl jeden jediný. Nicméně pravou podstatu věci vystihl Tomáš Topinka. „Kašlu na malý body,“ říkal. „Nechci, aby se tady někomu ještě něco stalo.“

Hlasy z depa
„Dobrý, super, pěkný to bylo,“ líčil Zdeněk Holub okolnosti svého jediného výjezdu na liberecký ovál. „Naštěstí jsem vyhrál, jsem zpátky a teď pojedu, co půjde.“

„Špatný,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana. „Mně to jelo dobře. Hlavně to bylo o startech a ty jsem měl špatný. Škoda, že se nedojela ještě ta devátá jízda. Závod by byl odjetej‘.“

„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Václav Milík. „Je rozumný, že to zrušili, mám určitě důležitější závody než první ligu. A něco si udělat tady, by byla kravina.“

„V první jízdě to vypadalo celkem dobře,“ svěřoval se Roman Čejka. „Nebylo to špatný. Když jsem ale jel tu druhou, nemoh‘ jsem se srovnat. Bylo to kolo za kolem, takže nesjízdný. Rozhodnutí skončit bylo rozumný, možná to měli ukončit i dřív.“

„Ani jsem moc nezávodil,“ krčil rameny Eduard Krčmář. „Dráha byla trošku těžší. Šel jsem spát v Lotyšsku a probudil se až tady, celou noc jsem chrápal.“

„Viděl jsem to stejně jako všici,“ říkal Martin Gavenda. „Nejrozumnější, co může být, že to ukončili. Závodů bude dost a je lepší závodit, než se trápit celý závod, do toho pak nikdo nemá chu.“

1. Markéta Praha		14
Ondřej Smetana	1 2	3
Zdeněk Holub	– 3	3
Steven Mauer, D	– –	DNR
Filip Hájek	3 0	3
Michal Škurla	3 2	5
2. ZP Pardubice		12
Hynek Štichauer	2 3	5
Václav Milík	2 3	5
Jaroslav Petrák	1 1	2
Tomáš Suchánek	– –	DNR
st.č.19 – neobsazeno
3. AK Slaný		10
Petr Babička	– 1	1
Eduard Krčmář	M 3	3
Michal Dudek	F –	0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)	0 2	2
Roman Čejka	3 1	4
4. AK Březolupy		8
Martin Gavenda	E 0	0
Ronny Weis, D	2 1	3
Michael Härtel, D	3 2	5
st.č.8 – neobsazeno
Martin Málek	R	0

Foto: Antonín Škach a Ludmila Málková

Liberec – 18. května
I když si deště předchozích dvou dnů vybraly svou daň, na ovále v libereckých Pavlovicích nenapáchaly takové škody, s nimiž by si pořadatelé do odpoledne nedokázali poradit. Druhému podniku první ligy tedy nestojí nic v cestě a v současné době jsou závodníci svoláváni.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Liberec – 17. května
I když se povětrnostní situace nad českým územím postupně uklidňuje a na zítřek jsou předpovídány jen občasné srážky, lidé okolo ploché dráhy pozorně sledují oblohu nad svými hlavami. Důvod je nasnadě, dnešní trojzávod v Divišově byl odvolán a zítra má pod Ještědem pokračovat svým druhým dílem. Věroslav Kollert, guru pořadatelského týmu, má prozatím jedinou odpověď. Je potřeba vyčkat do zítřejší deváté hodiny dopolední, kdy operativně přímo na místě o osudu závodu rozhodne na základě aktuální situace.

Foto: Antonín Škach