Inzell – 19. března
Bavorský Inzell o uplynulém víkendu poskytl nádherné aranžmá pro druhou korunovaci Martina Haarahiltunena za ledařského mistra světa. Nicméně spolu s ním se na stadiónu v malebném alpském prostředí sešli další tři muži, kteří za řidítky ohřebovaného speciálu dobyli mordou planetu. Dva z nich závodili a jeden si dokonce přišel pro cenu na stupně vítězů.
![](http://www.speedwaya-z.cz/wp-content/uploads/2023/03/b-23-300x225.jpg)
Pro Milana Špinku má Inzell zvláštní místo. Roku 1971 coby dvacetiletý mladík šokoval všechny svou bronzovou medailí při svém premiéře ve finále mistrovství světa. O deset let později se spolu se Zdeňkem Kudrnou a náhradníkem Stanislavem Dykem stal vicemistrem světa ledařských družstev.
O bod porazili Švédy, v jejichž týmu nechyběl tehdy třiatřicetiletý profesionální hasič Per Olof Serenius. Pro něho byl Inzell speciální zase roku 2002, kdy na zdejší trati potvrdil svůj druhý titul individuálního světového šampióna.
![](http://www.speedwaya-z.cz/wp-content/uploads/2023/03/b1-19-279x300.jpg)
Když se o víkendu potkali a do jejich společnosti přibyl ještě Fin Jarmo Hirvasoja, král světových ledů z devadesátého, bylo, o čem povídat. Zatímco Čech zůstává věrný svému předsevzetí po skončení své kariéry, že se už do sedla neposadí, oba Seveřané účinkovali v páteční rozlučce Günthera Bauera.
Jarmo Hirvasoja skončil šestnáctý, Per Olof Serenius sedmý. Ve zvláštní nadstavbové rozjížďce ale projel cílem třetí. A tak se z Inzellu vracel domů opět s vavříny.