Bernardov – 11. září
Evžen Erban si dal na úterní konferenci práci s představováním takřka všech závodníků ze startovní listiny Zlaté stuhy a zejména Zlaté přilby. Jeden z nich seděl u čestného stolu po jeho levici. Na jeho adresu prohlásil, že Ove Fundin svého času vyhrával světové tituly pro své dcery. A on má dva syny a jen jednu pardubickou zlatou trofej. Václav Milík připustil, že by mu vůbec nevadilo tento nedostatek příští neděli napravit.

Jak ten čas pádí

„Koukám, že má číslo sedmdesát sedm,“ ukázal pardubický závodník na trofej mistra klenotnického Pavla Lejhance. „Ta moje má šedesát devět. Je vidět, jak léta letí. Snažím se o druhou, co nejvíc můžu. Loni jsem nemoh‘ jet kvůli zranění, ze kterého se dostávám doteď.“

Příští týden přijde další šance. „Budu se snažit,“ sliboval. „Chtěl bych se vrátit nahoru. Ukázat něco svejm dětem. Abych neodcházel poraženej, ale aby si mě pamatovaly jako vítěze. Na Zlatou přilbu mám hezký vzpomínky. Loni jsem se díval. Letošní sestava mi přijde dvakrát lepší.“

Čtyřka nebo třináctka, obojí jsou dobré

Václav Milík se v Pardubicích objeví už v pátek. Primátor Jan Nadrchal slíbil, že se mu pokusí nevylosovat startovní číslo tři. Fortuna mu šla na ruku. Navíc mu zařídila, aby první muž města vytáhl z osudí jeho jméno až jako třinácté. Nebože by to bohyně štěstí nebyla?

„Vypadalo to jako protekce, ale prostě mi vyšel los, asi bych si měl dneska vsadit,“ smál se pardubický závodník. „Trojku nemám rád. Ze třetího pole je šance, že nepřivezeš moc bodů, což není dobrý na začátek závodu. Nejvíc mám rád čtyřku, tu bude mít Honza Kvěch, ale číslo třináct není o tolik horší.“

Po vakuu maratón

Páteční Speedway European Championship bude prvním závodem Václava Milíka po delší pauze. „Možná se s kluky přijedu podívat do Kostěnic, ale na pásku s Vladem Višváderem raději nepůjdu,“ odmítal možnost své aktivní účasti při nedělním Srandamači. „V Polsku mě vyměnili, bohužel, tak do SEC nemám závod.“

Příští týden by ale mohl být v tomto směru naprosto odlišný. „Mohl bych jet v sobotu v Lodži, vracel bych se pak na Přilbu,“ přemítá. „Do toho čtvrtej závod v pondělí Tomíček. Jasně, že bych chtěl v Polsku jet. Je to živobytí. Pomohlo by mně to, v tomhle sportu jsou peníze až na prvním místě.“