Kostěnice – 12. září
Zatímco liberecké dvěstěpadesátky zrušila především zranění, o další zápis na víkendový seznam ztrát se postaral déšť. Kostěnický oválek je pod vodou. A předpověď na neděli neslibuje nic než srážky. Druhý letošní Srandamač byl proto dnes v podvečer odvolán.
Liberec – 12. září
Červnový mistrovský závod v Liberci byl odložen kvůli malému počtu zájemců. Na zítřejší náhradní termín bylo přihlášených ještě méně závodníků. Proto se ve Starých Pavlovicích pojede od třinácti hodinu alespoň sedmé kolo mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze. Protože zrušený Slaný zřejmě nedostane další náhradní termín, další ztráta by sérii rozhodně neprospěla. Navíc, když se hlásí jedenáct českých kolibříků.
Mezi nimi jsou dva nováčci. Slánský Nikolas Pergl získal již dost zkušeností při tréninkovém programu svého klubu a tak se zítra pustí do ostrého debutu. Podobně jako domácí Michal Hendrych, jehož předchází pověst dravého motokrosaře.
Stejně jako Štěpánka Nyklová také on osedlá elektrický motocykl. Vedení v šampionátu bude hájit Jakub Hejkal. Nicméně v roli favorita rozhodně nebude sám, s čímž by vedle liberecké slečny ve slánské vestě souhlasili Matěj Tůma, Jaroslav Bartek, Vít Kubal, Roman Štola. A pochopitelně mladší dravečci, kteří by se chtěli prosadit na úkor starších mazáků.
| 1 Štěpánka Nyklová, Liberec (E) |
| 2 Vít Kubal, Plzeň |
| 3 Roman Štola, Mariánské Lázně |
| 4 Šimon Kníže, Chabařovice |
| 5 Jakub Hejkal, Slaný |
| 6 Matyáš Liška, Pardubice |
| 7 Michal Hendrych, Liberec (E) |
| 8 Nikolas Pergl, Slaný |
| 9 Jaroslav Bartek, Praha |
| 10 Dominik Suchánek, Pardubice |
| 11 Matěj Tůma, Praha |
| 12 neobsazeno |
Praha – 11. září
Memoriál Luboše Tomíčka většinu ze svých šestapadesáti ročníků strávil jako dvojče pardubické Zlaté přilby. V pondělí po závodu všech závodů nabídl divákům plochodrážní prodlouženou. Nejinak tomu bude letos. Pardubičané vyložili karty startovní listiny na stůl v úterý, Pražané je následovali dnes. Na šestnáctce musí ještě pracovat, přičemž filozofie jim velí, aby šanci na pódium měl každý. Na místo činu se vrací také flat trackeři.
Před šestnácti lety právě pražská Markéta během Memoriálu Luboše Tomíčka přinesla jednu z prvních flat trackerských ukázek u nás. Nechyběl u toho ani Pavol Pučko. Vyzkoušel si motocykl a dnes víme, jak to dopadlo.
Přespříští pondělí se flat track představí v ukázkových jízdách. Není divu, o dva dny dříve v Pardubicích vyvrcholí světový šampionát. Ervín Krajčovič a Ondřej Svědík jsou ve hře o medaile. Proč je tedy neukázat pražskému publiku?
Vložené rozjížďky předvedou také plochodrážní dvěstěpadesátky, avšak největší zájem bude přece jen poutat hlavní závod. Dnešní tisková konference odhalila třináct jmen ze základní šestnáctky. Plus dvojici náhradníků.
„Startovní listina je vyrovnaná,“ konstatoval Tomáš Topinka. „Jsou v ní mladí a noví. Jsou tam také ti, co už něco dokázali. Všichni ovšem mají šanci.“
Na naplnění startovní listiny je potřeba šestnáct jmen. Matematika je jasná. A už druháčci si umí spočítat, že šestnáct mínus třináct se rovná tři, byť jim tolik prstíčků na rukou nenarostlo. Koho má Tomáš Topinka v hledáčku, aby tato místa zaplnil?
„Čekáme na Rasmuse Jensena,“ odpověděl bez váhání. „A Francise Gustse. Pak bude scházet jedno jméno, které se ale doplní. Záleží, jak dojedou play offy v Anglii. Líbil by se mi tam Norick Blödorn.“
| Jan Kvěch, CZ |
| Adam Bubba Bednář, CZ |
| Václav Milík, CZ |
| Daniel Klíma, CZ |
| Kacper Woryna, PL |
| Fraser Bowes, AUS |
| Sam Hagon, GB |
| Jakub Jamrog, PL |
| Oliver Berntzon, S |
| Michele Castagna, I |
| Matic Ivačič, SLO |
| David Bellego, F |
| Villads Nagel, DK |
| res Jaroslav Vaníček, CZ |
| res Adam Nejezchleba, CZ |
Bernardov – 11. září
Evžen Erban si dal na úterní konferenci práci s představováním takřka všech závodníků ze startovní listiny Zlaté stuhy a zejména Zlaté přilby. Jeden z nich seděl u čestného stolu po jeho levici. Na jeho adresu prohlásil, že Ove Fundin svého času vyhrával světové tituly pro své dcery. A on má dva syny a jen jednu pardubickou zlatou trofej. Václav Milík připustil, že by mu vůbec nevadilo tento nedostatek příští neděli napravit.
„Koukám, že má číslo sedmdesát sedm,“ ukázal pardubický závodník na trofej mistra klenotnického Pavla Lejhance. „Ta moje má šedesát devět. Je vidět, jak léta letí. Snažím se o druhou, co nejvíc můžu. Loni jsem nemoh‘ jet kvůli zranění, ze kterého se dostávám doteď.“
Příští týden přijde další šance. „Budu se snažit,“ sliboval. „Chtěl bych se vrátit nahoru. Ukázat něco svejm dětem. Abych neodcházel poraženej, ale aby si mě pamatovaly jako vítěze. Na Zlatou přilbu mám hezký vzpomínky. Loni jsem se díval. Letošní sestava mi přijde dvakrát lepší.“
Václav Milík se v Pardubicích objeví už v pátek. Primátor Jan Nadrchal slíbil, že se mu pokusí nevylosovat startovní číslo tři. Fortuna mu šla na ruku. Navíc mu zařídila, aby první muž města vytáhl z osudí jeho jméno až jako třinácté. Nebože by to bohyně štěstí nebyla?
„Vypadalo to jako protekce, ale prostě mi vyšel los, asi bych si měl dneska vsadit,“ smál se pardubický závodník. „Trojku nemám rád. Ze třetího pole je šance, že nepřivezeš moc bodů, což není dobrý na začátek závodu. Nejvíc mám rád čtyřku, tu bude mít Honza Kvěch, ale číslo třináct není o tolik horší.“
Páteční Speedway European Championship bude prvním závodem Václava Milíka po delší pauze. „Možná se s kluky přijedu podívat do Kostěnic, ale na pásku s Vladem Višváderem raději nepůjdu,“ odmítal možnost své aktivní účasti při nedělním Srandamači. „V Polsku mě vyměnili, bohužel, tak do SEC nemám závod.“
Příští týden by ale mohl být v tomto směru naprosto odlišný. „Mohl bych jet v sobotu v Lodži, vracel bych se pak na Přilbu,“ přemítá. „Do toho čtvrtej závod v pondělí Tomíček. Jasně, že bych chtěl v Polsku jet. Je to živobytí. Pomohlo by mně to, v tomhle sportu jsou peníze až na prvním místě.“
Praha – 11. září
Musí určit definitivní trojici z pětičlenné soupisky pro toruňský Speedway of Nations. A Speedway of Nations2. Příští týden. O světové tituly se ovšem pojede až na přelomu září a října. Nyní Zdeňka Schneiderwinda čeká Long Track of Nations. Kouč české reprezentace se ale nemůže neohlédnout za sobotním šampionátem dvojic do devatenácti let v Plzni.
„Zaplaťpánbůh, je to super,“ komentuje bronzové medaile, jež se zaskvěly na českých krcích. „Ať je to, jak chce, změřili jsme Švédy a Anglány, to se každý den nestane. Hlavní zásluhu na tom měl Bubba, to si musíme říct zcela upřímně.“
V bronz se ale přetavil každý každičký bodík… „Body byly,“ uznává Zdeněk Schneiderwind. „Ale kdyby nebyl Bubba, skončili jsme na chvostu. Před pár lety byli Bubba a Jára Vaníček ve stopětadvacítkách na stejné úrovni. Jéňa si to na startu málem hodil za ucho. Ukrajinec před nim udělal pět chyb, on čtyři a půl. Ale jsem rád, jak to dopadlo, jsem rád za medaili.“
Nyní přichází na řadu šampionát dlouhodrážních družstev ve Vechtě. V sestavě je nazpět Hynek Štichauer po dlouhé přestávce. Jan Macek jel v Mariánských Lázních, Daniel Klíma je vynechal kvůli přípravám na britskou ligu. Nejvíce závodů má proto na svém kontě benjamínek nároďáku Jan Hlačina, jenž ve Vechtě pojede již zítra světový pohár třiadvacítek.
„Hláča je letos nezkušenější,“ usmívá se český reprezentační kouč. „Vechta je velká sázka do loterie. Uvidíme, když nebude blbý počasí, snad bude dráha tvrdá. Doufám, že nám to bude fungovat.“
Pardubice – 10. září
Je to nějakých devět let. Evžen Erban se potkal s primátorem Hradce Králové. Padla otázka, kolik by stálo, aby se Zlatá přilba vrátila do metropole sousedního kraje, kde si před skoro lety vymysleli. Pardubický šéf nehnul ani brvou. Deset miliónů. A dva další na ochranku, protože by ho v Pardubicích za takový obchod zastřelili. Náměstek primátora Jakub Rychetský historku vtipně glosoval, že v takovém případě by stejně Pardubice vyhlásily Hradci Králové válku. Násilného řešení naštěstí není třeba. Zlatá přilba prostě patří do Pardubic jako jeden z městských tahounů. Stejně tak i její hlavní trofeje, krásný klenot od Pavla Lejhance a motocykl ESO.
Ano, ESO. Společnost Hagemann se vrátila k tradiční značce, jejíž tradice v Divišově začala před pětasedmdesáti lety. Dečka motocyklu pro vítěze letošní Zlaté přilby půlkulaté výročí připomíná. Větší prostor dostává sedmdesát sedmička na místě startovního čísla. Samozřejmě na počet pardubického závodu, to dá rozum.
Na tiskové konferenci jsme stroj ještě neviděli. Marián Jirout, jenž u výrobce působí, se dušoval, že by nebyl problém dopravit jej do druhého patra novorenesanční radnice. Avšak zbývalo dokončit poslední detaily.
„Divišovská továrna dává motorku vítězi Zlaté přilby od nepaměti,“ přiblížil Zdeněk Gróman mladší. „Letošní bude s posledními novinkami. Je s totožným rámem a díly, co jezdí náš tovární jezdec Daniel Bewley, co snad ve Vojensu v sobotu potvrdí třetí místo ve Speedway Grand Prix. Má novou spojku, jen nový motor je ještě ve fázi vývoje.“
Letošní zlatá krasavice již vykoukla na svět v pondělí, ale ve své kompletní podobě se ukázala, když Pavel Lejhanec na tiskové konferenci sundal víko z tmavě modré krabice, v níž se ukrývala. „Je to třicet pět let, co jsem navštívil Evžena Erbana,“ doprovodil mistr klenotnický premiéru svého díla. „Tehdy jsem přišel s nabídkou pokračovat v rodinné tradici dodávat přilbu a vrátit se ke stříbru.“
Kdo jiný by mohl popisovat umělecké dílo, než jeho tvůrce? „Je z ryzího zlata,“ líčil pardubický klenotník. „Zdobí jí šest granátů jako připomínka na ty, co jejímu zisku věnovali všechno.“
Výroba trvá takřka rok. „Její cesta začíná v Německu,“ informoval Pavel Lejhanec. „Pak do Pardubic, do Kamenického Šenova, ke mně do garáže, pak ke galvanizérovi do Prahy a nakonec ke švadlence. Tam byla včera, vrátil jsem se s ní v noci.“
Ve výloze klenotnictví Lejhanec zůstane do příští neděle, než se ve slavnostním průvodu vydá do Svítkova. „Přeji všem závodníkům, ať se nikomu nic nestane,“ dodal Pavel Lejhanec. „Rád vidím, když ji získá nová tvář.“
Sedmdesát sedm ročníků jakékoliv akce, nejen sportovní či společenské je úctyhodné číslo. Stejně jako rok narození 1929. Důležitá je podpora města, které má program Pardubičtí tahouni. Jde o akce, které svým významem přesahují intravilán i české hranice jako Velká pardubická, Aviatická pouť či Retroměstečko.
Primátor Jan Nadrchal na tiskové konferenci nechyběl. Dostal od moderátora Petra Moravce úvodní slovo. Vypíchnul přínos Zlaté přilby pro Pardubice. Popřál účastníkům, ať se daří, podpořil přítomného Václava Milíka, ať vše klapne. Při losování čísel pro páteční evropský šampionát slíbil, že mu zkusí nevybrat neoblíbenou trojku. Nakonec jej potěšil třináctkou.
A co bylo nejdůležitější, přislíbil pomoc klubu i závodu všech závodů pomoc i na další léta. Ta běží rychle, jak připustil Evžen Erban. Převzal svou úlohu od skvělých osobností a rád by našel svého následovníka. Inu, jen velcí mužové mohou Zlaté přilbě města Pardubice přidat číslovky dalších ročníků.
